Nepřátelé lidstva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Historický román z převratného období Říma, kdy byli křesťané považováni za nepřátelé lidstva. Navazuje na román Jeho království. Má formu memoárů, jejichž fiktivním autorem je římský senátor Minutus Lauzus Manilianus, uchovatel poháru Ježíše Nazaretského, souputníka čtyř císařů, který se dobrovolně staví na stranu ponižovaných....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/3809/nepratele-lidstva-3809.jpg 4.3148
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historie
Vydáno:
Orig. název:

Ihmiskunnan viholliset (1964)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Nepřátelé lidstva

Přidat komentář
Denny45
10.07.2018

Prvá polovica knihy mi pripomínala nepodareného Sinuheta s tým rozdielom, že žil o tisíc rokov neskôr a bol to polovičný Riman (Etrusk či Grék). Furt kade-tade cestoval a úplnou náhodou bol asi vo všetkých mestách v ktorých pôsobili Peter a Pavol. Ale musím uznať, táto polovica knihy sa dala celkom dobre čítať a rozprávanie nebolo chaotické.
Druhá polovica knihy bolo čisté a nepodarené plagiátorstvo Quo Vadis (okrem úplného konca s obliehaním Jeruzalema). Samé kecy o kresťanstve, autor sa snaží Nera úboho zastať (ja si myslím, že Nero bol v skutočnosti niekým iným, ako ho poznáme, ale tu bol tak ľutovaný a velebený, až to bolelo), Seneca je vlastne najväčší diabol pod slnkom a pár strán je to milý nevinný dedko, Minutus je stále do niekoho zaľúbený a vlastne stál za všetkými významnými rozhodnotiami medzi rokmi 60 až 70. Neustále som narážal na vety a spojenia, ktoré som si zapamätal z Quo Vadis (žid ktorý hral Daidala - kresťan ktorý hral Daidala v Sienkiewicovom románe alebo verná Acté, ktorá bola omnoho lepšie vykreslená práve tam). Všetky tieto veci boli v Quo Vadis prirodzenejšie a nie tak chaoticky podané ako v tomto Románe.
Niekde pri opise ako začali chytať v Ríme kresťanov som sa na to vykašlal a posledných 200 strán som len zbežne prebehol. Už ma nebavili tie silené zápletky (v anotácii bolo napísané, že práve skutočnosť, že sa v románe stále niečo deje, robí túto knihu zaujímavou - to na mňa asi neplatilo). Keď som prelistoval strany s opisom Pisónovho sprisahania a videl som tú veľkú kopu postáv a ich vzťahov, bol som rád, že som tak učinil.
Ak si mám porovnať túto knihu s Quo Vadis - tá je miliónkrát lepšia, pútavejšia, krajšia a s lepšími postavami. Jednoznačne vyhráva.
Spoiler: Ak som správne pochopil zmýšlanie hlavného hrdinu, Nero nezomrel ale zomrel jeho dvojník a on ušiel do krajiny, s ktorou viedol vojnu?
Celkovo mám pocit, že pán Waltari mal pri písaní tejto knihy pred sebou rozličné diela, z ktorých kúsok po kúsku lepil svoj "super akčný román". Napríklad Bibliu: Hierax hovorí v Korinte Minutovi:"... Preto teraz máme Pavlovu stranu, Apollovu stranu, Kefasovu stranu, ..." a v Pavlovom liste Korinťanom sa píše: "Hovoríte: Ja som Pavlov! Ja som Apollov! Ja som Kefasov!". Myslím, že to náhoda nebude.
Beriem čítanie tohto románu za stratu času a som rád, že som nečítal prvý diel. Celkovo knihu hodnotím ako najhoršiu, ktorú som doteraz čítal.

vivalamuff
08.09.2017

Text obsahuje spoilery!
Pro mě velké zklamání. Z minulého dílu, Jeho království, jsem si oblíbila postavu Marca. Co se s ním stalo v tomto dílu? Předtím opovrhoval Římem, svými hříchy v minulosti a jeho bývalou milenkou, a nyní se k tomu všemu vrátil...? Tomu jsem nerozuměla. Jako by všechno, co Marcus prožil, bylo popřeno. Na druhou stranu chápu, že chtěl svému synovi Minutovi dopřát život v Římě. Co se týče Minuta... vůbec mi nepřirostl k srdci. To, jak se neustále zamilovával a odmilovával, mi lezlo na nervy. Jeho neustálé cestování sem a tam jakbysmet (v tomto ohledu vedlo jeho zajetí, které trvalo 2 roky a bylo popsáno na jedné stránce). V knize Sinuhet to bylo jaksi přirozené, ale tady v tomhle příběhu mi to vadilo. Kniha Nepřátelé lidstva je přesto napsána výborným jazykem a je zde opět nepřeberné množství zajímavých myšlenek.
PS: Třebaže mám Walteriho příběhy moc ráda, musím říct, že takové Quo Vadis nebo Není římského lidu je mnohem lepší. Text je ucelenější a ne takový rozlítaný...

Jap
10.03.2017

Waltariho klasický hrdiny. Jen by mě zajímalo, co mu udělaly ženy, protože co postava, tak to opravdu "poklad".

Back
12.10.2016

Kniha byla výborná a jako pokračování doporučuji román Nepravý Nero od L. Feuchtwangera :)

elizabeth_ba
28.01.2015

Čteno zoufale dávno a ještě ve slovenštině jako Ríman Minutus. Zařadím do chci znovu přečíst.

filipika
08.04.2014

Spokojenost, jako vždy u Waltariho.

Pikina
03.09.2012

Srovnání s románem "Quo Wadis" od Henryka Sienkiewicze se opravdu přímo nabízí. Dle mého názoru jsou však "Nepřátelé lidstva" lepší, je tu sice také milostný příběh jako v Quo Vadis, není zde však tak stěžejní, což oceňuji. Jinak si myslím, že oba zmíněné historické romány mají co histrorické románý mají mít.

Lavinia
31.08.2012

Tato kniha mi připomněla Quo Vadis. Jelikož oba romány popisují přibližně stejné období, jsou tam jisté podobnosti, ale zároveň jsou ty knihy odlišné. Takhle to prostě dopadne, když se dva velcí spisovatelé historických románů rozhodnou psát o Nerově období. Nelze říct, která kniha je lepší, obě jsou povedené. Na druhou stranu mohu porovnávat s prvním dílem - Jeho království - a Nepřátelé lidstva mi prostě přijdou zajímavější. Tato kniha mě více upoutala, i když je značně delší, je zároveň napínavější, takže to člověk přečte raz dva. Jedno mají totiž rozsáhlé Waltariho historické romány společné - jeho jedinečný styl, jakým popisuje události je tak poutavý, že člověk nemůže přestat, dokud knihu nedočte.