Nemusí být vždycky kaviár

16.05.2019

Kniha mi hlavní postavou lehce připomíná Hurá, ještě žijem!, ale je lepší :-) Špionážní romány nemám v oblibě, mám na ně poslední dobou strašné štěstí... Tento mi ale nevadil. Doplnění o originální recepty bylo super. Určitě něco ukuchtím.

Skvělé čtení a ty recepty! :-) "Víc myslet a míň věřit. "

22.10.2018

Autor se trochu odklonil od svého stylu, knihu jsem sice přečetla, je dobrá, ale více mi seděla Láska je jen slovo.

21.10.2018

už je to spousta let, kdy jsem přečetl snad všechny mistrovy romány a všechny jsou naprosto fantastické, ale tento se vymyká svým pojetím: je plný humoru, nadsázky a receptů. Báječná ňamka!

11.10.2018

MENU
Polévka z račích ocásků
Teplé chlebíčky s lososem
Svíčkové řezy se žampiony
Pommes chips
Pohár Jacques
PŘI TOMTO MENU SE THOMAS LIEVEN STAL TAJNÝM AGENTEM

„Je nám líto, ale musíme vás zatknout.“
Zlý sen tedy pokračuje, pomyslel si Thomas, řekl ovšem přátelsky: „Pánové, jste Francouzi! Víte, jaký je hřích rušit dobré jídlo. Smím vás poprosit, abyste s mým zatčením počkali, až se najím?“
„Můžeme zavolat šéfovi?“ požádal jeden.
„V pořádku, monsieur. Šéf má jen jednu prosbu.“
„Totiž jakou?“
„Zda by snad mohl přijít a pojíst s vámi. Říká, že při dobrém jídle se všechno snáz projedná.“

Ráda bych Vás seznámila s neodolatelným sympaťákem, jmenuje se Thomas Lieven a je tajným agentem proti své vůli a taky milovníkem dobrého jídla a žen, a věřte mi, že své kouzlo má nejen pro ženy, on má totiž spoustu neodolatelných vlastností, které ocení i muži :-) ...

„Jaký je to muž, myslela si…
Jaký je to muž – o tom přemýšleli i nespočetní lidé, kteří Thomase Lievena poznali v uplynulých letech. Jací lidé byli oni, lze usoudit z toho, co Thomas Lieven miloval a co nenáviděl.
Thomas Lieven miloval: krásné ženy, elegantní oblečení, starožitný nábytek, rychlé vozy, dobré knihy, kultivované jídlo a zdravý lidský rozum.
Thomas Lieven nenáviděl: uniformy, politiky, válku, nerozum, ozbrojené násilí a lež, špatné způsoby a hrubost.
V jisté době byl Thomas Lieven prototypem spořádaného občana, nepřejícího žádné intrice, se sklonem k životu plnému jistoty, klidu a pohodlí.
Ale právě takového člověka vymrštil zvláštní osud – o němž se bude ještě podrobně vyprávět – z jeho dosud klidné dráhy.
Ale příběh kdysi pokojného občana, jehož vášní je ještě dnes vaření a který se proti své vůli stal jedním z největších dobrodruhů naší doby, tento příběh je pravdivý.“

MENU
Polévka lady Curzon
Kuře na paprice
Hlávkový salát „Klára“
Rýže
Špikovaná jablka s polevou z vinné pěny
Toast se sýrem
TATO VEČEŘE VYNESLA 717 850 ŠVÝCARSKÝCH FRANKŮ

Pro zájemce, recepty jsou k dispozici uvnitř této úžasné knihy, vlastně i recept, jak vydělat oněch 717 tisíc švýcarských franků, ten ale nedoporučuji :-) ... co ovšem velmi doporučuji, je tato mimořádná, vyvážená a po všech stránkách dokonalá literární pochoutka :-) ... díky čtenářské výzvě jsem jako druhé zastavení s panem Simmelem zvolila právě tuhle knížku ... a nejen, že toho nelituji, ale právě naopak, výborně jsem se bavila :-) ... svou pomyslnou laťku jste si, pane Simmele, u mě zvedl hodně vysoko :-) ...

„Dejte mi, prosím, šéfa kuchyně… To je jedno, okamžitě ho vzbuďte!“
Za pět minut zvonil telefon. Thomas zvedl sluchátko: „Gaston? Tady je Ott. Právě jsem utrpěl těžkou ránu osudu. Potřebuji něco lehkého, povzbuzujícího. Udělejte mi jeden tomatový koktejl a pár kroket se sardinkami… Děkuji.“

„Zdráhám se uvěřit, že celý svět je blázinec!“ mínil Thomas Lieven.
O rok později se už nezdráhal.
A o osmnáct let později, když v noci v jednom luxusním hotelu v Cannes přemýšlel o svém životě, o tom byl přesvědčen.
Celý svět je blázinec – to se mu jevilo jako jediná hluboká pravda, které se člověk v tomto století šílenství ještě mohl držet. A měl by!“

21.08.2018

Nemám ráda špionážní příběhy, ale mám ráda Simmela a kniha se mi hodila do Výzvy (téma jídlo), tak jsem to zkusila a byla velmi překvapená, protože toto je úplně jiný Simmel! Samozřejmě je zachován protiválečný a protirasistický charakter příběhu, ale ten je vyprávěn natolik zábavně až rozverně, že mi připomněl (v mírnější podobě) populárního Stoletého staříka... Hlavní postava se náhodně dostává do naprosto absurdních situací a dobrodružství, to vše za 2. světové války a v poválečných letech, přičemž recepty a jídlo hrají vždy významnou roli v ději.

15.05.2018

Trochu jiná, než autorovy knihy, ale zajímavá. Jídlo a recepty - to je oč tu běží :-)

18.04.2018

Čtivé od začátku do konce.

09.04.2018

Nejenom láska prochází žaludkem, ale pár receptů vám může taky zachránit život, a ne jen jednou, jak vás o tom přesvědčí tajný agent Thomas Lieven.Je to dlouhý příběh o nelidském období druhé světové války a taky dlouho po něm. Končí vírou v lidské dobro a to stojí za čas, který této knize věnujete.

04.04.2018

V pětadvaceti to pro mě byla jedna z nejlepších knih, ve čtyřiceti jsem se nedostala přes padesátou stránku ... některé příběhy chytí napořád a některé své kouzlo časem ztratí.

22.03.2018

Myslím, že mi v hlavě uvízne jen pár receptů. Kniha se trochu táhne, že začátku mi přišla vtipná, ale pak to nějak vyčpělo či co.

23.09.2017

Roztomilá oddychovka s chutnými recepty. U pohádek také neřeším, že jsou poněkud nepravděpodobné, prostě čtu a užívám si děj. Takže tohle je taková pohádka.....

22.07.2017

Pan Simmel je báječný vypravěč. Vždycky si vezmu jeho knížku rád do ruky. Jen ty konce bývají špatné...¨

09.03.2017

Kniha se čte docela dobře, jako všechny knihy autora. Ale je zbytečně dlouhá a děj se víceméně opakuje pořád dokola a zhruba od poloviny knihy už mě to přestalo bavit. Knihu jsem sice dočetla, abych zjistila, jak vše skončí, ale rozhodně to není autorův top. Recepty jsem pak už ani nečetla, přišly mi v knize zbytečné.

11.10.2016

Knihu jsem odložila, a to nedělám skoro nikdy, vysoké hodnocení mne překvapuje, asi lidé hodnotí spíše ze vzpomínkového optimismu. Pro mě jsou příhody "Jamese Bonda" vyčpělé, kniha bohužel zestárla a nezachrání to ani pár dobrých receptů.

15.05.2016

Kniha byla zbytečně dlouhá...už to samo o sobě je špatné hodnocení, protože knihy podle tloušťky opravdu neposuzuji. Nemám ráda Jamese Bonda a toto mi ho dost připomínalo - od začátku do konce to bylo jen a pouze o agentovi, který všechno přežil a potkával krásné ženy... Pro mě nuda i přes celkem zajímavé recepty....

06.04.2016

Když jsem to četl jako první Simmelovu knihu někdy ve 20, bavilo mě to. O 20 let později jsem to již odzíval jako velkou nudu.

03.04.2016

Oddechová kniha, psána lehkým humorem, ale ... 505 stránek je moc na to, že se hrdina stále dostává do podobných malérů, ze kterých stejně lehko vyvázne. A k využití receptů je asi nutno si pořídit formu na puding.

16.03.2016

Zábavné, sympatické - už kvůli tomu vaření.