Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939-1945

Jeden z mála kladů vidím v tom, že je studie stručná. Autorčin židovský původ se nezapře v tendenčním popisu a neznalosti českých podmínek. Například úplně zkresluje zacházení se Sudetskými Němci v Československu a ignoruje podporu protektorátu od řady občanů ČSR (nejen těch německé národnosti).

Dozvěděla jsem se ale zajímavé skutečnosti, jako že Konrad Henlein byl kratičce říšským protektorem; že gauleiteři požadovali úplné "rozpuštění" protektorátu v Říši rozdělením jeho území mezi sousední německé župy; že Göring měl bránit divoké árizaci (rozprodání židovských majetků pod cenou); že protektorát musel svůj export (který se Říše snažila udržet) přeorientovat na jih, aby Říše mohla zásobit západ; že bojkot německého zboží ve světě byl rozšířen přirozeně i na zboží protektorátní; že českým dělníkům byly zvýšeny mzdy a příděly potravin, aby lépe pracovali; že podíl vlastního Německa na průmyslové výrobě Říše stále klesal ve prospěch ostatních oblastí; že k árizaci podniku stačilo, aby byl spoluvlastníkem jediný Žid (v případě akciového společnosti aby jediný Žid seděl ve správní radě); a že v rámci osidlování měl vzniknout německý "Landbrücke" kolonistů ze severu až do Prahy.

Ze všeho nejzajímavější pro mě byly návrhy řešení české otázky; z přiloženého dokumentu plyne, že to bylo jinak, než se obecně tvrdí.