Nejoblíbenější pohádky

17.09.2023

Knihu jsem dostala kdysi pred lety, na prvnim stupni. Byla jsem nadsena, rada jsem si knihou listovala. Ale precist ji byl pro me tvrdy orisek! Nakonec jsem to zvladla, po kouskach :) ted ji ctu svym detem a je stejna reakce - z obrazku i pohadek jsoz nadsene, ale precteme tri a sahnou po jine knizce. Mozna kdyby byly jednotlive pohadky o neco kratsi, bylo by to lepsi.
Urcite si kazde dite v tehle sbirce pohadek najde nejakou svoji oblibenou :)

22.09.2019

Chudák mamka mi tuhle knížku četla stále znovu a znovu. Když jsem se konečně naučila číst i já, pustila jsem se do ní sama. Nikdy nezapomenu na triumf, že jsem zdolala těch 400 stran za jediný den (..., i když měla bichlička spoustu obrázků a posouvali jsme večerku, abych ještě stihla Alenku v říši divů).

A kolik mám na tu milovanou knížku vzpomínek! Jak mi bylo líto Mufasy a pokaždé jsem napůl doufala, že se přece jenom zachrání. Jak jsem se bála velryby, která spolkla Pinocchia, a raději jsem přeskakovala dvojstranu, kde byla vyobrazená. Jak na otcovu otázku, kdo napsal Malou mořskou vílu, odpovídám „Hans!“ a otec se s pozvednutým obočím táže: „Vy jste spolu pásli husy, nebo co?“. Odtud se datuje moje láska k H. Ch. Andersenovi a také návyk mluvit o něm důvěrně jako o „Hansi Christianovi“. Tyhle Disneyho pohádky si nedovedu odmyslet od svého dětství.