Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Jak můžeme vědět, co je pro ostatní nejlepší, když sami být šťastní neumíme? Desetiletý rozmazlený průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem neví příliš rady. Když jednoho dne Hana dostává nabídku na natáčení seriálu na druhém konci republiky, bere ji jako příležitost, jak všechny své problémy vyřešit. Aby se mohla věnovat natáčení, přestěhuje Viktora přes jeho odpor k babičce na venkov. Namlouvá si přitom, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku, která nedávno přišla o manžela, bude dobré, když nezůstane sama. Viktor se cítí zrazený a podvedený a jeho zoufalství je tím větší, že dominantní babička má jasnou představu o tom, jak by měl jeho život i život jeho matky vypadat. Kromě dramatického sžívání se s venkovem, sleduje román i další osudy Hany bojující se seriálovou rolí, s Viktorem, se svojí matkou i příležitostnými milenci. A rovněž příběh babičky, která si vedle Viktora začíná uvědomovat své slabosti a neodvratně přicházející stáří. A všichni přitom chtějí jeden pro druhého jen to nejlepší. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí. Jedna z důležitých událostí, kterou Viktor na venkově prožije, pak tvoří příběh souběžně vydávané dětské knihy Petry Soukupové Kdo zabil Snížka?... celý text
Autorka mě nezklamala! Je pro mě sice náročnější číst text, ve kterém chybí přímé věty,ale v žádném případě to neubírá knize na čtivosti. Existuje vůbec řešení, které by bylo nejlepší pro všechny ?
Kniha byla krásná. Ten konec ale neberu.Ten se nestal. Autorka jako prazacka asi ani neví, jak sílene to zakoncila.
Tak to byl nářez. Skvěle zpracovaný příběh životní etapy jedné rodiny. V podstatě nemám co psát, skvěle to popsaly SSTknihy a Chytuš.
Objevila jsem další autorku, na jejíž knihy se budu těšit.
Odpočinkový, ale přitom zajímavý příběh, obyčejných lidí. Kniha se mi četla dobře, možná by mohla být o pár stránek kratší. Závěrečné řádky byly zdařilým dokončením.
Pane jo. Tak tahle kniha byla úžasný zážitek.
Ze začátku jsem měla problém, že nebyla vyznačená přímá řeč, ale rychle jsem si na to zvykla.
Každá postava je skvěle propracovaná a hrozně mě bavilo, jak jsem mohla každou situaci vidět ze tří pohledů.
Cesta do pekel je prý dlážděna dobrými úmysly. V domnění, že pro svoje blízké děláme to nejlepší, jim možná ve skutečnosti spíš ještě víc ubližujeme. Petra Soukupová opět rozehrává své nenápadné rodinné drama, příběh, zdánlivě docela obyčejný, jakých se kolem nás dnes a denně odehrávají stovky, aniž bychom je zvlášť registrovali, a přitom plný dramatických zvratů a osudových rozhodnutí. Její styl psaní je velmi specifický, zvláštně odtažitý, až dokumentární, se střídáním pohledů jednotlivých postav na stejnou situaci. Nemusí to sednout každému, mě naopak velmi, mám díky tomu pocit, že vidím přímo do hlav jednotlivých postav a stávám se tak součástí jejich příběhu. Pro mne opět jednoznačně čtenářský zážitek. P.S. Určitě si přečtu Kdo zabil Snížka!
Velmi dobře napsáno. Ono "nejlepší pro všechny" je dost neřešitelné. Ale bylo by dobře umět se s ostatními v případě potřeby domluvit na "přijatelné pro všechny". Prostě se umět vcítit i do ostatních. Ale nesmí v tom jedinec zůstat sám. Není to vždy jednoduché.
Petra Soukupová tedy nikoho nešetří. Ani své postavy, ani čtenáře... Já si místy připadala, jako kdyby do mě sekala sekáčkem na maso a dostávala se až na dřeň...
Skvěle zpracovaná sonda do života jedné rodiny, vyprávěná Viktorem (jako jediným v ich-formě) a popisujícím pohnutky a chování jeho matky Hany a babičky Evy. Ze čtení mi místy nabíhala husí kůže díky skvěle propracovaným pohledům všech tří stran - každý z nich vidí situace svým úhlem pohledu. A samozřejmě se většinu času snaží o to nejlepší pro všechny... Jenže jak jistě všichni víme, subjektivní pohled na to, co je nejlepší pro všechny, obvykle nefunguje. A v téhle knížce je to naprosto jasně a průzračně zpracované... Škoda, že podobné vzorce chování kolem sebe vidíme hodně často, ale třeba lidem podobné knížky začnou víc a víc otevírat oči a konečně se poučíme...
Vyčerpávající čtení, tolik konfliktů, neporozumění, řešení... styl jednoduchý, dialogy vtáhnou okamžitě čtenáře do situace. Postavy nejsou černobílé, mají své chyby, dobré vlastnosti a hlavně své pravdy - asi jako v životě - a čtenář s nimi soucítí nebo nesouhlasí a vůbec nemusí být sympatické.
Zpočátku mě unavovalo detailně číst o všech těch rodinných a vztahových hádkách a neshodách, ale postavy se postupně vyvíjely a kniha měla spád. Přesto mi uniká hodnota knihy, protože tohle všechno člověk vidí kolem sebe, stačí se rozhlédnout...
Líbilo se mi to. Psychologická sonda do života tří generací. Viktor, jeho mladá matka a herečka Hana a její matka Eva.
Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.......
Prozaička našich traumat. Píše přebal. Opravdu. Pro mě až prvoplánově výchovná. Kdo trochu rozumí dětské duši a má něco v rodině za sebou, musí se malinko nudit. Navíc ten styl. Asi originální, ale píšou tu mnozí - ne vždy snadno uchopitelný a přehledný. Určitě psychologicky propracovaný. Jen strašně připomíná cvičebnici psychologie pro začátečníky. Dnešní doba ve veškeré své obnaženosti. A tak trochu obhajoba toho, že jinak to nejde. Ano, byly tam momenty, co mě oslovily, ale bylo jich zoufale málo na udržení pozornosti.
Měla jsem velká očekávání, i podle komentářů zde, ale pro mě zklamání. Kdyby mi bylo lehce přes dvacet, přečtu ji jedním dechem, ale jak píše Měňavka - když máte srovnání :o(
Zkrocení městského nevzladatelnéhi dítěte a nejen jeho a zároveň dospění jeho matky v další skvělé knize Petry Soukupové, která malokdy zklame.
Snad ani není co dodat. Zdá se, že jde o zcela obyčejný příběh, kdy mladá matka nezvládá výchovu svého syna, na kterou zůstala sama a jak se k tomu staví zbytek její rodiny, především její matka a bratr. Jen málokdo by z tak běžné záležitosti dokázal udělat strhující vyprávění, jak to však tato autorka svým zvláštním stylem psaní perfektně dokáže. Dokáže se stoprocentně vžít do myšlení a pohnutek všech postav, především ale desetiletého kluka, což mě úplně dostalo. Petra Soukupová vlastně ukazuje, že všechno to, co se nám děje, co prožíváme, je pro každého z nás takovýto malý román. Ukazuje pravdivě hloubku vztahů i celého života nás všech, proto mám její knihy moc ráda. Tady navíc úžasně podaný konec.
Upřímně? Prvních 200 stran se četlo hodně ztěžka. Tenhle styl psaní mi moc nevyhovuje. Avšak byly tam i dva momenty, kdy jsem slzu uronila, to by snad zlomilo i Ironmana !!! Každopádně závěr - šup šup, honem honem... proč?
Je to krásný příběh a styl psaní bez přímé řeči mi naprosto nevadil. Bylo to jako když tiše plyne voda v řece. Obyčejný příběh, jakých je kolem nás tisíce, je krásně podaný, postavy tak lidské a dopodrobna vykreslené, že jen žasnu, jak se paní Soukupová umí vžít nejen do desetiletého kluka, který se stěhuje z Prahy na vesnici, tak do jeho mámy herečky, která má problémy s tím, jak se věnovat kariéře i svému synovi, tak i do babičky, která celý život žije na vesnici a má přesné představy, jak se má člověk chovat a jaký má být. V životě to často nejde tak, jak si člověk přeje. Skvělá knížka, moc se mi líbila a užila jsem si ji, myslím, že bude patřit k těm, na které hned tak nezapomenu.
Pěkně napsaný rodinný román o soužití tří generací...
Postavy babičky, dcery a vnuka prožívají situace, které známe ze života...
Co chceme, víme všichni - ale co můžeme mít ?
Já tu deprese necítila - jen touhu každého prožít si svůj život a zároveň mít
ohledy ke svým nejbližším...
A závěr se mi líbil : "cesta ubíhá a všechno je před náma..."
Uf, strašně depresivní. Proč vynechané uvozovky u přímé řeči? Rádoby umělecký styl, nebo lenost? Nedočetla jsem. Aspoň vím, že této autorce se pro příště vyhnu.
Výborná kniha. Trojí hlas o rodině, touhách, času - a hlavně o tom, zač je toho dospívání, a to v jakémkoli věku.
Příběh ze života z pohledu tří osob, z nichž ani jedna to nemá jednoduché... autorka popisuje velice reálně myšlenkové pochody každého z nich, což mě neskutečně bavilo, i když tam vlastně nikdo nebyl šťastný... ale tak to často bývá i ve skutečném životě.
Štítky knihy
rodiče děti vztahy soužití sobectví Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Kniha Nejlepší pro všechny je v
Právě čtených | 21x |
Přečtených | 2 133x |
Čtenářské výzvě | 483x |
Doporučených | 119x |
Knihotéce | 374x |
Chystám se číst | 598x |
Chci si koupit | 114x |
dalších seznamech | 7x |