Nejlepší horory roku I
Karl Edward Wagner , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30989/nejlepsi-horory-roku-i-RGm-30989.jpg
3
22
6
Vítejte při četbě nejlepších hororových povídek roku. Nejlepší hororové povídky roku představují obecnou antologii hororu. Příběhy zde uvedené byly vybrány bez ohledu na námět, způsob zpracování, styl a přístup autora. Najdete zde povídky známých spisovatelů spolu s příběhy od úplně neznámých autorů. Ti všichni našli inspiraci jak v dobře známých, tak i obskurních situacích. Při pročítání povídek narazíte na tradiční historky o strašidlech, neskutečný teror, poklidnou interpretaci hororu, možná oceníte nové tvůrčí pokusy autorů o přiblížení tohoto žánru. Tento eklekticismus je jedním z důvodů, proč chápeme Nejlepší hororové povídky roku jako jedinečnou výroční antologii, v níž neexistují žádná pravidla ani předem stanovené náměty, žádná tabu nebo zábava na cizí účet. Hledám jen to nejlepší, stejně jako vy, čtenáři. Je docela zajímavé, že během posledních deseti let, kdy jsem vydal Nejlepší hororové povídky roku, se v kritikách a komentářích často objevoval tentýž příběh buď jako nejlepší, nebo jako nejhorší v tom kterém určitém svazku. Inu, každý si jej vyložil po svém. Já osobně jsem si již dříve umínil, že se v těchto antologiích nebudu zmiňovat o oceněních, kte-rých se autorům zde uvedeným dostalo, ale tentokrát porušuji toto pravidlo. Chtěl bych blahopřát Dennisu Etchisonovi, který obdržel cenu British Fantasy za nejlepší povídku s názvem „Olympijský běžec“, a dále Davidu J. Schowovi za cenu World Fantasy, kterou byla oceněna povídka „Červené světlo“. O dalších oceněních už opravdu nebudu hovořit. Stručně řečeno, žánr hororu je nyní právě tak aktivní, jako byl vždycky. Slibuji, že s pomocí nových brýlí a transplantace mozku budu dále pátrat po hrůzostrašných požitcích, které má pro nás budoucnost v zásobě jistě na více než následujících patnáct let. Jediným kritériem pro Nejlepší hororové povídky roku je dokonalost. A teď mě napadá – že by právě tato skutečnost tvořila hlavní téma antologie? Už je příliš pozdě. Ponořte se proto do čtení Nejlepších hororových povídek roku. A slibte mi, že se k nim vrátíte i v příštím roce.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno: 1994 , GabiOriginální název:
The Year's Best Horror Stories XVI , 1988
více info...
Přidat komentář
Tahle antologie vypadá trochu jako nějaká obskurní záležitost (podivný český název, svérázný obal, apod.), ale nenechte se mýlit, je to lahůdka. Nutno vlastnit už kvůli lepšímu překladu Lumleyho Tenkých lidí než je ten, který později vyšel v Nekrosu (žádné "kandelábry" a celkově lépe vystižená atmosféra), Tlouštíkovi (Shea), plnému podivného neklidu a tušení stínu, a do třetice kvůli hodně vtipnému Stěhování (Chetwynd-Hayes). Za přečtení ovšem stojí i další povídky. Jednoznačně nejlepší z těch několika antologií K. E. Wagnera, které u nás v první půli devadesátek vyšly.
Přijde mi, že K. E. Wagnerův smysl a cit pro hororové povídky se s mým dost liší. Na druhou stranu je fakt, že tohle je zatím asi nejlepší antologie, kterou dával dohromady, respektive dokázal do ní zařadit dostatečný počet povídek, které mě buď přímo nadchly nebo zaujaly. Patří mezi ně rozhodně kingovská klasika POPSY, neuvěřitelně eroticky nabitý LÍBEZNÝ MÁJ, NÁVŠTĚVNÍCI, JIZVA, TENCÍ LIDÉ a TLOUŠTÍK. Částečně pak STĚHOVÁNÍ. Subžánrově je to antologie pestrá, kvituji hlavně již v tehdejší době zařazení několika realistických (tedy nenadpřirozených) hororových povídek. Obecně vcelku ucházející náhled do pozdně osmdesátkového povídkového horroru.
Mám rád soubory hororových povídek, ale tahle sbírka byla dosti bídná. Nejvíce se mi líbil lovecraftovský Tlouštík.
Upřímně si myslím, že pro pořádné horory je povídka, coby literární forma, svým rozsahem nedostatečná. Jen opravdovým mistrům, a to ještě jen v mimořádných a múzou políbených případech, se podaří na tak krátké ploše vytvořit děsuplnou atmosféru a pocit nefalšované hrůzy, o nějakém postupném vyvíjení zápletky směrem ke strachu a ledovému potu ani nemluvě. Přestože sbírku Nejlepší horory roku zaštiťují svými jmény exkluzivní autoři, v čele se Stephenem Kingem, Gregem Eganem nebo Brianem Lumleyem, stejně to, co si budeme povídat, nestačí. Z pohledu čtenářského zaujetí bych knihu klasifikoval spíše jako průměrné až lehce podprůměrné čtení bez nějakého výrazného výkyvu, ať už jedním nebo druhým směrem. Podle mě nejslabším počinem této hororové antologie je Salleeova Hospoda U Kšeftu, u které je mi záhadou, co chtěl jejím napsáním autor vlastně světu říct. Naopak civilně pojatí Návštěvníci od Jacka Danna o umírajícím chlapci a jeho duchovitých přátelích jsou dokladem toho, že nikdo nemusí strašit ve věži ani se účastnit masakru motorovou pilou, aby mu trnuly zuby a běhal mráz po zádech. Ve zbývající šedi průměrnosti možná ještě zaujmou Tencí lidé od Briana Lumleye nebo Kiddova Zvonařova žena, ostatní povídky jsou bohužel už jen takové pidlikání, které neurazí ani nenadchne.
Štítky knihy
Část díla
Kniha Nejlepší horory roku I je v
| Přečtených | 29x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 39x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 6x |
| dalších seznamech | 4x |
Úplný odvaz to nebyl, ale minimálně je tato antologie přesně taková, jakou byste čekali. Nejlepší horory roku (předpokládám, že je míněno 1988, ale jistý si být nemohu) sice dle slov editora nemají společný jednotící prvek, načež se rozhodne, že jednotícím prvkem je zde dokonalost. S tím nemohu souhlasit, protože ta oscilace kolem průměru má poměrně velkou amplitudu. Spíše tedy jde o vkus pana editora, který se už dle pojetí předmluvy knihy i povídek s tím mým příliš nepotkává.
Na druhou stranu musím říct, že co se týče stylu, je to antologie pestrá. Na své si zde přijdou zejména milovníci duchařin, ale místy i realistického hororu nebo řádného psycha (přičemž to poslední je mi nejbližší). Některé povídky mě spíš nudily (Pan Marlow se vrací, Zvonařova žena), jiné jsou bezkonkurenční vrcholy knihy (Stěhování, Tencí lidé). Zvláštní postavení zde má kus Celý život před sebou, který není žádné mistrovské dílo, ale hodně na mě zapůsobilo celkovým pojetím. Co se týče překladu - v případech, kdy je mi známa práce jiných překladatelů, tato kniha většinou prohrává. Obálka zůstává přesně na půli cesty líbí-nelíbí, avšak rozhodně musím pochválit pevnou vazbu.
Antologie vhodná pro čtenáře hororů, kteří si chtějí rozšířit obzory.