Nech mě jít
Edward Docx
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383827/bmid_nech-me-jit-mqE-383827.jpg
4
31
11
Louis Lasker má svou rodinu nade všechno rád. Jedinou výjimku představují situace, kdy členy své rodiny upřímně nesnáší. Tento rozpor se táhne hluboko do historie, v níž sehrála svou roli celá řada událostí: rozvod jeho otce, smrt jeho matky, dobrovolný exil jednoho bratra a programová netečnost bratra druhého. Už si řekli úplně všechno, zároveň si neřekli vůbec nic. A s touto anamnézou v zádech teď starý pan Lasker oznámí svým třem synům, že učinil rozhodnutí, které jim všem změní život. Dospěl do terminálního stadia smrtelné nemoci a žádá, aby ho doprovodili při poslední cestě směřující na curyšskou kliniku, kde se provádí eutanazie. Oba starší bratři to odmítnou udělat. Ani Louis si není zdaleka jistý, jestli lze otcův nápad považovat za dobrý, ale přesto usedne za volant letitého minivanu VW, v němž kdysi vyráželi na rodinné dovolené. Počáteční rozpaky se s narůstajícím počtem ujetých kilometrů rozpustí v sentimentálních vzpomínkách, ještě později v opileckých i jinak anarchistických eskapádách, ale hlavní otázka zůstává: má Louis svého komplikovaného otce takříkajíc k smrti rád?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , DominoOriginální název:
Let Go My Hand , 2017
více info...
Přidat komentář
Třikrát jsem se ke knize vrátila, ale nedočetla. Snažila jsem se, ale stále podobné myšlenky, úvahy a rozhovory mi přišly příliš depresivní. Možná jindy, v optimističtější době bych to zvládla. I když hlavní myšlenka, eutanazie, má stále své odpůrce i zastánce a sama nevím, jak s ní naložit.Přesto, že jsem knihu nezvládla, dávám 3 hvězdy za volbu závažného tématu.
Pro mě hodně zoufale čtení..neodložila jsem ji jenom ze zásady, že knížky vždycky dočítám.
Zajímavý příběh o rozhodnutí ukončit svůj nemocný život, dokud je člověk sám schopen o sobě rozhodovat. Silný příběh, který vás donutí k zamyšlení, že se to může stát i vám.
půjčila jsem si naprosto cíleně, neboť jsem ve věku, kdy rodiče začínají scházet a oba s manželem musíme řešit, jak se k tomu postavit. Oba máme sourozence, ale oba jsme ti, kteří starají víc než ten sourozenec. Zároveň ale máme vnouče a vlastní život, na který nechceme rezignovat.
Knihu jsem nečetla lehce. Jak napsáno níže - je ukecaná, občas jsem se ztrácela v textu a myšlenkách, ale pak přišla pasáž, která byla tak silná, že jsem si říkala "jo, jo, jo, úplně přesné!". Poslední stránky mě chytly za srdce. Hodně.
Potvrdila jsem si, že rozhodnutí, nejtěžší věc na světě, za vás nikdo neudělá. Nikdy. U volby partnera, u volby života nebo smrti. Také je prostě nutné neskuhrat, malé radosti jsou taky radosti a je jich kolem nás! Jen si je víc uvědomovat a prožívat, zbytečně se netrápit věcmi, které nemůžu změnit a tak dále atak dále...to jsem si z téhle knihy odnesla já.
Tuto knihu jsem četla pomalu a ne lehce. Častokrát jsem nad ní usnula a následující večer se vracela zpět, přesto jsem ji dočetla. Tématem jsou (kromě problematiky dobrovolného ukončení života) rodinné vztahy, zvláště ty otcovsko-synovské. Vypravěčem je nejmladší z bratrů a když vypravuje on, je to čtení příjemné a poutavé. Horší (pro mne) byly rozhovory s otcem, vzdělaným a zvyklým celý život mluvit - nyní mužem na sklonku života, obhajujícím se, vysvětlujícím, trpícím... Některé debaty byly dojemné, chytré i humorné, a zvláště po zapojení starších bratrů i docela drsné. Také tu byly některé situace, které se vyloženě povedly (návštěva jeskyně), postavy bratrů jsou zajímavě různorodé a celý tento hodně psychologický román "na cestě" přece jen stojí za přečtení a zamyšlení.
Nevím , čím to bylo,ale nějak jsem se do knihy nemohla začíst a vůbec mě nebavila
Amyotrofická laterální skleróza nebo taky ALS. Stephen Hawking, Lou Gehring, Stanislav Gross nebo taky pan Lasker, hlavní hrdina tohoto románu.
Je to neuvěřitelně silný, lidský příběh. O cestě otce a tří synů do Curychu za eutanazií. Není to ale smutný příběh, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to příběh plný lásky, vtipu, britského humoru, francouzského vína a závodů na invalidních vozíčkách kolem prehistorických jeskynních maleb.
Je to něco mezi filmovými Nedotknutelnými a knižní Wild od Cheryl Strayed. O vyrovnávání se se ztrátou, která teprve má a musí přijít. Protože i když nevíte, jestli se Lasker pro eutanazii nakonec rozhodne ne nebo ne, není to podstatné. Je to o té cestě.
Je to lidské. Rodinné. Dojemné. Hřejivé. Filosofické, až metafyzické.
Edward Docx je pro mě jedním z největších literárních objevů tohoto roku a nepochybně také stoupající hvězdou na britském literárním nebi.
Rozhodně doporučuji!
Nech mě jítKniha Nech mě jít je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 46x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 84x |
| Chystám se číst | 57x |
| Chci si koupit | 10x |
No , námětem knihy byl smutný příběh , který byl napsán stylem, který čtenáře donutil se i usmát :) Nicméně osudová cesta otce a jeho tří synů mě moc nezaujala.