Nebuď jak gadžo!
Vojtěch Mašek , Františka Loubat - Lachmanová , Markéta Hajská , Máša Bořkovcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/324318/bmid_nebud-jak-gadzo-2AQ-324318.jpg
4
24
3
Michal vyrostl v dětském domově a stejně jako Honza si na to, co bylo před ústavní péčí, nepamatuje. Je umístěn v poměrně malém dětském domově, přilne k jedné z vychovatelek a podle svých vzpomínek v něm nestrádá. Ve škole je úspěšný a později bude úspěšný i profesně. Přesto se kloní k závěru, že v jeho případě systém pochybil a v dětském domově být neměl. Tím otevírá společensky aktuální otázku, jakou platnost dáme zásadní kritice systému ze strany dítěte, jenž z něj ale vyšlo – podle kritérií vlastních tomuto systému – jako jedno z nejúspěšnějších.... celý text
Přidat komentář
Michal vyrůstal v dětském domově, stejně jako jeho starší bratr. Komiks vypráví jeho pohled na dobu dětství a dospívání, ale je protkán i pohledem jeho otce a matky, která se ho vzdát nikdy nechtěla, jen neměla prostředky k tomu ho vychovávat - byt bez vody, elektřiny a plynu, neustálé střídání partnerů a žádný příjem.
Příběhově tu narážíme na celkovou problematiku umisťování dětí do ústavní péče - kdy je to nutné a kdy ještě ne?
Jednání sociálních pracovnic není vždy úplně v pořádku a často se v něm projevují osobní názory a preference.
Michal byl nakonec úspěšný student nejen SŠ, ale i VŠ. Celý jeho příběh probíhá na severu Čech, v okolí Turnova a Liberce. Komiks je o to zajímavější, že jsou v něm uvedeny kopie zpráv, posudků a hodnocení samotného Michala, stejně jako rozsudky jménem republiky jeho matky.
Komiksový skvost. Kniha, kterou by si měl přečíst každý a kniha, která otevírá citlivé téma zajímavou cestou.
Moje hodnocení: 9/10
S tímto komiksem jsem se seznámila díky Máše Bořkovcové (spoluautorce), která ho přivezla k nám do čtenářského klubu. Komiks si děti oblíbily, šel z ruky do ruky a nakonec jsem si ho přečetla i já:-)
Příběh Michala obohacují výňatky z jeho dokumentace (i s gramatickými chybami), čtenář má možnost kouknout se na Michala očima "odborníků", vychovatelů, atd.
Při čtení mi bylo popravdě těžko. Nelíbil se mi způsob komunikace pracovnic dětského domova ve směru k jeho matce. Ano, byla vulgární, ale být v její pozici, cítit tu beznaděj a marnost boje, tak bych k hrubším výrazům taky neměla daleko. A že měla opravdu zájem, aby se Michal domů vrátil dosvědčuje i to, že se o získání syna zpět do péče snažila mnoho let. Podle Máši je to velmi neobvyklé, rodiče to po roce většinou vzdají.
Knihu jsem četla bezprostředně po knize Breaking night (L. Murray). Tématem obou knih je zanedbání péče o dítě, ale průběh je velmi odlišný. Liz má rodiče feťáky, žijí v nepředstavitelné špíně, rodiče se nestarají a přesto je u nich ponechána. Michalova matka je "pouze nevzdělaná a bez prostředků". Nutí k zamyšlení. Je lepší žít v dětském domově, mít možnost vzdělání a stát se kariérně úspěšným v životě, ale přijít o přirozené vztahy (s matkou, sourozenci, atd.) nebo žít v rodině, do které jsme se narodili, prožívat autentické vztahy se vším všudy, i když si jiní myslí, že by jinde bylo o dítě lépe postaráno? Co je víc a kdo má právo o tom rozhodnout????
Štítky knihy
komiksy dětské domovy ústavní výchova
Kniha Nebuď jak gadžo! je v
| Přečtených | 35x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 7x |
| Chystám se číst | 11x |
| Chci si koupit | 1x |
| dalších seznamech | 3x |
Opět komiks vypůjčený kdysi v knihovně, tehdy jsem vybrala podle obálky, nečekala jsem, že, v něm bude opět silný příběh.
Edice : Nejisté domovy
Michal stejně jako Honza v předchozího příběhu skončil v ústavní péči. Narozdíl od Honzy se jeho rodina neměla jak se o něj postarat. Ani o jeho staršího bráchu, ten tam byl taky. Rodina žila ve špatných podmínkách, to byl jeden z několika napsaných důvodů k odebrání stalo ve spisu od sociálních pracovnic. Příběh vypráví jak Michal sám tak jeho rodiče, kteří ho chtěli zpět do péče. Soudy je však strašně těžké přesvědčit.
Vyprávění o naději a dobré práci do budoucna je také mix různých posudků, zpráv z vyšetření a hlavně uvážení pedagogů a jeho vysvědčení. V posledních dvou bodech je jasně vidět, že společnost
a nejen ta v komiksu je plna předsudků vůči lidem s různých druhém postižení nebo barvy pleti. Michal je totiž Rom. A to je jeho příběh.