Nebezpečné dědictví
Alison Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/280114/bmid_nebezpecne-dedictvi-S0r-280114.JPG
4
148
36
Dva příběhy a dvě ženy, jež spojuje jedno smrtelné nebezpečí: stojí příliš blízko trůnu. Láska, intriky, a tajemství, to je to, co je oběma příběhům společné. A jména obou hrdinek: Katherine. Tajemstvím, po němž obě pátrají, je záhadné zmizení dvou malých princů v Toweru v roce 1484. Pátrá po něm dcera krále Richarda IIi.Kate Plantagenet, jež touží očistit milovaného otce od podezření z vraždy. A pídí se po něm i lady Katherine Grey, mladší sestra popravené "devítidenní královny", která z něj odhalí nejvíc právě v době, kdy je v Toweru sama uvězněná...... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2015 , BB artOriginální název:
A Dangerous Inheritance , 2012
více info...
Přidat komentář
Ačkoli série tudorovských královen byla výborná, tady se za mě úspěch nekonal. Mezi příběhy Katherine a Kate jsem se ztrácela. Často mi až po několika odstavcích došlo, o které vlastně čtu. Navíc zatímco u tudorovských královen se mi dařilo vcítit se do postav a autorka je za mě vykreslila velmi lidsky, tady se ke mě city nedostaly.
Rozpaky a zmatek.
Tato kniha může být zajímavá pro Angličany a ty, kteří jsou fascinování Tudorovci. I když ani tam bych ruku do ohně nedal.
Úplně nejnešťastnější volbou autorky bylo spojit příběhy dvou dívek s podobnými osudy, časově od sebe vzdálené jen 80 let, navíc s příbuzenskými vazbami (byť vzdálenými) a přeskakovat mezi těmi příběhy vždy po několika stranách. Kdyby se aspoň nejmenovaly stejně (to sice autorka částečně řeší rozdělěním na Katherine a Kate, další Kateřina je pak Kat, ale ani tak to na přehlednosti nepřidá). Navíc klasicky anglický zvyk používat pro osoby někdy jméno a někdy titul. Také ta "záhada" je vcelku banální a je mnohem lépe popsaná v jiných knihách, Kdyby autorka ten starší příběh vypustila, smrskla by se kniha na stravitelnějších cca. 250 stran a vůbec nic by se nestalo.
Například Králova dcera od Sandry Worth o Alžbětě z Yorku (manželka Jindřicha Tudora), která je zmiňována i v této knize je mnohem čtivější a zajímavější.
Velmi dobře zpracovaný historický román, vlastně dobře propojeny hned dva historické příběhy - propojení je fiktivní, ale jinak mě až překvapilo, jak moc je román postavený na doložených faktech (doslov autorky).
__
Anglie. Dva příběhy, dvě hrdinky. Obě se ocitají v blízkosti královského trůnu. A to je skvělé i nebezpečné zároveň. Láska, strach, odhodlání. To je spojuje.
__
Chvíli mi trvalo než jsem se zorientovala v postavách. Když jsem si vše utřídila, byla to velmi příjemná emotivní vyprávění, která se vzájemně prolínala.
Tato kniha je též výborná. Děj je sice paralelní , ale obě dějové velice zajímavé a svým způsobem i poučné. Prostě super!!!
Netradicni styl historickeho romanu v podobe pararelniho vypraveni dvou casovych os mi obcas trosku narusoval cetbu. Vzhledem k predchozimu dilu o Jane Greyove, ktery jsem nemohla kvuli napinavosti odlozit, davam o hvezdu min.
Tak autorka opět nezklamala a po jednotlivých tudorovských královnách jsem se pustila i do této "drobotiny". Teda to bylo tak skvělé čtení, že začínám věřit, že autorka ani špatně psát neumí :-D
Perfektní. Pro mě zatím nejlepší od Alison Weir (přečetla jsem tři manželky Jindřicha VIII.). Silné emotivní příběhy dvou méně známých žen anglické historie.
Poutavé a čtivé asi spíše pro dámy, vzhledem k romantickým zápletkam. Pro mě nový pohled do dění po smrti Eduarda VI. Je lepší mít už nactena nějaká fakta z této doby, aby se člověk neztracel, pomůže to plynulosti čtení.
Výborný, bohatý historický román. Dva příběhy mající společné téma - mít královskou krev není vždy výhra, může to být i spíše prokletí. Příběh je skvěle vyprávěný, čtivý, napínavý. Rozhodně všem doporučuji.
Velmi oceňuji přiblížení životních osudů žen, o nichž mnoho nevíme (Kateřina Plantagenetová), nebo jsou zastíněny jinými osobnostmi své doby (Kateřina Greyová). Problémem není ani tak otázka, zda se čtenář ne/vyzná v tom, o které Kateřině je řeč, jako spíše to, že jejich příběhy nejsou propojené. Oněch pár vizí a pocitů, které sdílí napříč časem, ani příběh o hledání princů z Yorku to nezachrání. Za mě by si hlavně Kateřina Plantagenetová zasloužila vlastní knihu.
Kniha, která je tentokrát oproti ostatním autorčiným knihám spíše beletrií, než literaturou faktu. Vypráví příběhy ze dvou časových rovin, spojené jedním vyšetřováním. Je zde krásně spojen velmi zajímavý a napínavý příběh s věrnými historickými fakty. Kniha se velmi dobře čte a na střídání pohledů dvou hlavních postav není nic matoucího. I člověk méně znalý anglické dějiny se bude dobře orientovat. Dle mého se jedná o výborně napsanou a čtivou knihu, která stojí za přečtení.
Kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Měla jsem původně obavu, zda nebudu mít v Kateřinách zmatek, protože tu někteří psali, že měli problém se soustředit, o kterou Kateřinu jde. Já jsem žádný problém neměla. Autorka pravidelně střídala v textu Kateřinu Greyovou a Kateřinu Plantagenetovou, mezi nimiž stojí 80. let. Greyovou nazývala Katherine a její příběh je psán vždy v 1. osobě , tedy Kateřina vypráví svůj příběh sama. Plantagenetovou nazývala Kate a její příběh je vyprávěn ve 3. osobě. Vždy před změnou Kateřiny, o které právě píše, je uvedeno jméno Kate nebo Katherine, datum a místo. A navíc na začátku knihy byly 4 rodokmeny, takže já jsem neměla problém se v osobách orientovat. Z poznámky autorky jsem si odnesla zajímavý poznatek, že církev dovolovala, aby dívka se svým manželem žila sexuálně již od dvanácti let. Z knihy jsem se mimo jiné dozvěděla o existenci devítidenní královny Jany Greyové, takže nyní si o ní chci něco přečíst. Miluji knihy, ze kterých se čtivou formou dozvím hodně informací založených na realitě a tato kniha to splňuje.
Historické romány moc nečtu, ale asi po nich budu sahat častěji.. S touto knihou jsem zhruba do poloviny docela bojovala.. Hodně dost podobných jmen, příbuzenské vztahy atd. Nakonec jsem knihu dočetla na jeden zátah a musím říct, že byla opravdu zajímavá.. Původně jsem chtěla dát 2 nebo 3 hvězdy, ale musím ocenit i autorčinu práci..
Historické romány z Anglie bývají zajímavé a čtivé a tenhle nebyl výjimkou. Potíž bývá v množství postav, rodů a rodin s podobnými jmény, složitým propletencem příbuzenských vztahů a ještě složitějším počítáním pořadí nástupnictví, zvlášť když se všichni tak různě obviňují z nemanželského původu apod. V tomhle románě to navíc bylo všechno dvakrát, protože kapitoly na střídačku skáčou 70 let tam a zpátky v příbězích Kate a Kateřiny. Přesto mě to docela bavilo a ocenila jsem, že autorka se snaží ctít fakta a příběhy staví na skutečných událostech.
Nádherný zážitek,super počtení,sice se musíte soustředit o které Kateřině právě čtete,ale na to si časem zvyknete a knihu si užijete,tato autorka nezklame
Štítky knihy
Anglie 16. století Alžběta I., královna, 1533-1603 Tudorovci pevnosti, opevnění Lancasterové Seymourové historické romány Jana Greyová, královna, 1536-1554
Autorovy další knížky
| 2016 |  Kateřina Aragonská: Pravá královna |
| 2017 | Anna Boleynová – Králova posedlost |
| 2009 | Šest žen Jindřicha VIII. |
| 2011 | Princezna Alžběta |
| 2011 | Nevinná zrádkyně |
Kniha Nebezpečné dědictví je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 206x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 262x |
| Chystám se číst | 144x |
| Chci si koupit | 19x |
| dalších seznamech | 5x |
3,5/5 Můj úplně první čistě historický román, takže asi nikoho nepřekvapí, že mě úvod lehce nudil. Řekla jsem si ale, že anotace a téma zní slibně a že vytrvám. Vytrvala jsem tedy až do hořkého konce. A že hořký byl a to z mnoha důvodů. Netajím se s tím, že mezi mé koníčky rozhodně historie nepatří. Ze Zš si už moc nepamatuji, a pochybuji, že dnes se zde učí vše do takových detailů, aby se člověk na první dobrou dobře orientoval v tak složitých obdobích a příbuzenských svazcích. Přiznávám tedy, že tituly a osoby, které nebyly hlavní mě doslova míjely. Přesto si myslím, že to byl vcelku dovedně poskládaný kaleidoskop skutečných osudů a autorčiny licence. Oceňuji podrobný autorčin doslov, kde leccos uvádí na pravou míru a poskytuje další informace. I překlad byl velmi dobrý. I když některá slova byla archaická. Byla použita vhodně a pouze na místech, kde byla potřeba. Dokonce se autorce povedlo i to, že časem ve mně vykřesala i nějaké emoce, což by dobrá kniha měla umět. Ale styl líčení mi přišel dost suchý, takový veskrze britský.
Přestože román to byl velmi dobrý a autorka jistě patří k těm lepším, nemám v plánu v četbě jejích knih a podobných románů pokračovat. Nechci mít z mozku zavařeninu.