Nebe pod Berlínem
Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7890/bmid_nebe-pod-berlinem-TTQ-7890.jpg
4
626
94
Kniha pro živé i mrtvé – rockové příběhy z berlínského metra. Třicetiletý učitel uprchne z Prahy do současné německé metropole, aby tam založil hudební kapelu U-Bahn a našel svou dívku Katrin... Styl prvotiny Jaroslava Rudiše (*1972) vychází z volného toku vyprávění hlavního hrdiny. S téměř až hrabalovským citem pro jazyk ušpiněný životem zaznamenává promluvy, které mezi sebou a s ním vedou všechny ty postavy a postavičky, s nimiž se v Berlíně a pod ním setkává. Kniha napsaná ve strhujícím tempu, současně, a navíc zábavně. Vyzrálý debut si nekonformními scénami získá nejen mladé čtenáře, milovníky Wima Wenderse a punk-rockové hudby, ale i ty, kteří si pamatují ještě NDR, umělohmotné indiány, pokrokového zpěváka Deana Reeda nebo to, jak naši východoněmečtí sousedé přelézali na podzim 89 zdi západoněmecké ambasády, aby pak své trabanty nechali napospas přičinlivým Pražanům. 1. vydání... celý text
Přidat komentář
Dobře se to čte. Ale bohužel mě to generačně minulo. Punk mě nebere. Ten spojený Berlín je pro mě už cizí město. Já znal jen ten východní a ten věru nenadchl.
Vždycky když v Německu nebo Rakousku vidím značku U-bahn, tak si vzpomenu na tuhle knihu:)
Jak se říká: Za mě Ano!:)
Moc pěkná kniha. Nadchlo mě to pohodové vyprávění příběhů , jako ze života. Někdo styl psaní přirovnává Hrabalovi , proč ne. Příjemné vyprávění o podzemní dráze , o mladých hudebnících a všem ostatním okolo. Za mně .....nádhera byl jsem moc spokojen.
Jardo, ty naše poslechové hodnotící nocovky v ul. Mrkvičkova byly bezva, snad právě pro notně odlišný hudební vkus, s jakým jsme redaktorsky častovali interprety a jen občas se vzácně shodli na počtu paciček. Na poli literárním se také rozcházíme. Já totiž sebekriticky nic beletristického nepíšu, protože kdybych měl sám sebe svým dílem zaujmout tak, jako to tvé zaujalo mne, považoval bych to za ztrátu času. Ale úspěch ti přeji! 35/07
Od Rudiše jsem četla Konec punku v Helsinkách a Grandhotel, obě knihy mě nadchly, tak jsem si řekla, že bych se konečně mohla pustit do tohoto zázraku. Překvapivě mě ale Nebe pod Berlínem nebavilo. Necítila jsem z něj žádnou atmosféru ani žádné emoce k nějaké postavě, prostě nic. Kniha je pro mě velkým zklamáním, ale s Rudišem rozhodně nekončím.
Od autora jsem přečetla druhou knihu. Musím říct, že mi knihy trochu připomínají styl psaní Bohumila Hrabala. V této knížce bylo hodně vidět, že se autor vyzná v Berlíně a ví přesně, kde co je. Každopádně mě knížka dějově tolik nenadchla :(
Po dlouhé době český spisovatel, kterého jsem měla odvahu a chuť číst. A proč? Kvůli názvu knihy, kvůli tomu, že je o Berlíně, který miluji a znám a dokážu si představit scény, situace, místa, o kterých píše. Knize dávám pět hvězd, je napsána brilantně.
Kniha na me delala dojem, ze bych ji mohl napsat i ja sam, a to neni dobry pocit. I pres svou "kratkost" se silene vlekla a asi jsem nepochopil ani smysl knihy. Nedostavilo se totiz vubec nic. Pobaveni, zamysleni ani nejake objeveni. Musim rict, ze mi je lito penez, co jsem v netrpelivosti (nebyla v knihovne) za ni dal. Jedine, co me trochu uklidnuje, ze jsem podporil ceske pisalky.
První polovina knihy se mi moc nelíbila, ale pak jsem se nějak začetl a děj mě úplně vtáhl. Možná to bylo tím, že jsem čekal něco trochu jiného. A proč jsem ji začal číst? Dostal se ke mně text ze závěru knihy, vlastně takový Rudišův průvodce Berlínem. A po návštěvě Berlína jsem si ji konečně přečetl. Ale bývalo to chtělo udělat obráceně. Přečíst si ji těsně před návštěvou Berlína a možná by byly i čtyři hvězdy :-).
Přečteno za jeden večer. Není to zrovna můj šálek čaje, ale kniha v sobě má něco, co prostě zaujme a nutí k zamyšlení. Ale příšerně mě iritoval rozměr knihy, pořád mi to vypadávalo z ruky!
Veľmi príjemné čítanie. Vytvorená vlastná atmosféra uzavretá medzi prebalom knihy a vami.
Když jsem byla v Berlíně, potkala jsem Jaroslava Rudiše na autorském čtení, a tak jsem si řekla, že by bylo záhodno něco si od něj přečíst. Stylově bylo první knížkou Nebe pod Berlínem. Atmosféra města a hlavně asi fakt, že jsem se pohybovala v té samé době po ulicích, o kterých Rudiš píše, mají na svědomí to, že jsem Nebe pod Berlínem přelouskala i v německém překladu (mimochodem výborném) a nakonec o tom všem napsala diplomovou práci :) Takže prostě srdcovka :)
Někdy knížka opravdu sedne do životního období - tohle je jedna z nich. Jedině rocker vytváří lásku:-)
Poslouchala jsem jako audioknihu. Vynikající! Doplněno hudbou autorovy kapely U-bahn.
Tak nevim. Rudiš pro mě osobně nic moc. V knížce se toho moc nedělo, příběh nijak nenadchl a navíc mi byla hlavní postava celkem nesympatická (utíkání od zodpovědnosti ze začátku příběhu). Na druhou stranu se mi líbily epizody z berlínského metra, hlavně taková ta mysteriózní linka o sebevrazích, kteří jezdí v tajemných vlakových soupravách...
Nikdy bych nevěřila tomu, že mě potištěný papír naučí milovat město, které jsem nikdy v životě nenavštívila. V mých představách však ožilo natolik, že bude velice těžké tomu tlaku nepodlehnout a v Berlíně nepodlehnout vzpomínkám na tuto knihu.
Ich bin Berlin, vole.
Štítky knihy
prvotina sebevražda česká literatura Berlín metro hudební skupiny, kapely Cena Jiřího Ortena
Autorovy další knížky
| 2021 |  Winterbergova poslední cesta |
| 2002 |  Nebe pod Berlínem |
| 2013 | Národní třída |
| 2010 | Konec punku v Helsinkách |
| 2018 | Český ráj |
Kniha Nebe pod Berlínem je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 932x |
| Čtenářské výzvě | 63x |
| Doporučených | 41x |
| Knihotéce | 165x |
| Chystám se číst | 199x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 1x |
Berlínské metro, ve kterém se dá hrát i ukončit život a které spojuje různé části města a jako jediné drží různorodý Berlín pohromadě, hlavně východní a západní část. Strojvůdci úbánu a jejich historky a postřehy, nádraží a zastávky, kluby a berlínské čtvrti, punkové koncerty, David Bowie a Iggy Pop, sebevrah Bertrám, který žije v „nebi pod Berlínem“ (a hlavní hrdina má schopnost ho vidět). Vzpomínky na východní blok a NDR, (n)ostalgie, Češi jako „potápěči z východu“ , Lennonova mírová mafie.
Knížka se skvělou atmosférou, schopností vystihnout genia loci a s lehkým stylem, objevují se „nebelovské“ motivy. A taky momenty a postřehy docela hrabalovské – berlínští strojvůdci, probodávaní očima sebevrahů, taxikáři a další „lidoví vypravěči“, v podstatě něco jako pábitelé, představují sugestivně vyprávěné příběhy a sociologické úvahy s citem pro krásu všednosti.