Nebe, peklo, ráj

31.12.2023

Mojí srdcovkou je Honzlová a myslím, že Zdena Salivarová je neprávem opomíjenou autorkou

22.10.2023

Já jsem vyslechla jen rozhlasové vydání novely "Nebe peklo ráj".
Smutné, hrozná doba a přitom psané s lehkostí. Trochu mi je z toho úzko.

22.05.2023

Přiznávám, vlastně se mi to nelíbilo. Moc s autorkou neladíme, něco se mi líbí bezvýhradně (miluju Honzlovou), někde mi styl ani téma nesedí.
Dočetla jsem do konce, ale povídku za povídkou jsem přemýšlela, proč vlastně číst dál. Myslím, že kdybych přečetla byť jen jednu, byly by v ní jaksi obsažené i ty ostatní, co se brzy promíchají a vyšumí...
Po úvodní povídce Nebe, peklo, ráj jsem ale byla nachystaná na něco zcela mimořádného, protože ona byla zcela mimořádná. Zasáhla mě, otřásla mnou, otevřela skříň s kostlivci a ti vesele skotačili s těmi současnými, rozpomenula na rádoby zapomenuté. Něco tak působivého člověk nečte často. Ta zaslouží nejvyšší hodnocení bez debat. Zbytek? Tři mínus.

25.01.2023

nerozklíčoval jsem logiku uspořádání souborného vydání z roku 1991: volil bych spíš chronologické řazení, protože povídky z šedesátých let se proti těm z osmdesátých výrazně liší, nejen atmosférou či námětem, ale i zřetelnou "nevypsaností" autorky

povídky La Strada, Pánská jízda či Tma jsou přímou reakcí na Kunderovy Směšné lásky, ty se mi líbily víc, nicméně v krátké próze mi Salivarová přijde čtivější než Škvorecký, i když oba shodně zapojují hodně autobiografických (a stále stejných) motivů a naivního protagonistu, který se cítí outsiderem

na Kunderu reaguje jistě i Salivarové povídka Pas de trois ze sedmdesátých let, stojí na pointě ponížení muže, který jako ženatý vede paralelně tři tajné poměry, přijde mi dost anekdotická, předvídatelná a schematická, to Kundera využil v Žertu průjem daleko lépe, tragikomicky

20.12.2022

K přečtení mě více než před dvaceti lety inspirovalo filmové zpracování titulní povídky - a ta se mi také líbila nejvíce. Tragický příběh velké lásky mezi elektrotechnickou Věrou a lotyskym studentem Janisem nemel v tehdejší době sebemenší šanci.
"Věro, my je tak nenávidíme. A nikdo nám nepomůže. Jako národ jsme už téměř vymřeli. Mluvíme rusky na úřadech, ve školách, a já nakonec mluvím rusky i s tebou. "

21.05.2020

Povídky moc nemusím, ale tyhle se četly dobře. Nejvíc se mi líbila Nebe-peklo-ráj, připomněla mi (jako mnohým ostatním) Honzlovou. Ale i ostatní byly čtivé, ačkoliv ne vždy dopadly tak, jak bych čekala/doufala.

18.04.2020

Ne nepodobné Kunderovým Sešitům směšných lásek...

18.01.2020

Nevedela jsem, co od knihy cekat. Jsou to povidky vykreslující lidske pribehy, zivoty, vztahy. Ctiva

27.06.2017

Salivarovou mám jako autorku moc ráda. Možná ještě více než Škvoreckého. Na Honzlovou Nebe, peklo, ráj nemá, ale i tak je to čtivá kniha. Podle mě je nejlepší povídka Nebe, peklo, ráj

19.08.2015

Kdybych měl říct, kdo je podle mně nejlepší spisovatelka druhé poloviny 20. století a kdo dokázal (slovy Shakespeara) nastavit tvář době, byla by to jednoznačně Zdena Salivarová. Povídkám vévodí samozřejmě hned ta první, která je jakousi obdobou Honzlové. Ten obraz bezcharakterního kariérismu tety, skvělá babička a charakteristika Ruska jejími slovy platná dodnes (nebo zase dneska) v kombinaci s velmi smutnou, ale asi i realistickou love story někdy z přelomu padesátých a šedesátých let vysoce přesahuje daleko renomovanější a oslavovanější díla. Jestli to taky nebude životními zkušenostmi, kdy Zdena Salivarová asi rozhodně nepatřila k oněm mladým komunistům, kteří si svými modrými košilemi, stranickou knížkou a oslavou velkého Stalina vytvořili prostor pro karieru, která leckdy trvá dodnes. Schopnost ve zkratce vystihnout charaktery osob i prostředí, smysl pro detail i jeho význam pro celek je až famózní a teprve tady si člověk uvědomí prázdnotu slov i myšlenek u řady rádoby slavných a oblíbených spisovatelů (i spisovatelek). Každá povídka je zcela jiná a člověka napadá, jak by bylo skvělé, kdyby se z některých stal kratší román. Jak mně vzala za srdce ta první, tak nejvíc mně pobavila ta poslední. Ona třeba ta ruská řidička náklaďáku v této povídce je typickou ukázkou schopnosti autorky vytvořit na minimální ploše charakter, který vám utkví v paměti víc, než sáhodlouhé, hluboce "psychologicky" prokreslené popisy tzv. významných autorů. Je jistě obdivuhodné, jak se Zdena Salivarová věnovala 68ˇPublishers, ale je trochu škoda, že toho nenapsala "trochu" víc. Ale na druhou stranu, někteří autoři chrlí knihu za knihou, scénář za scénářem, ale kde nic, tu nic.......

02.01.2015

Nejlepší povídka je asi Nebe peklo ráj, dost připomíná Honzlovou, i tou beznadějí. Pokud bych hodnotila jen tu, tak za pět.
Jinak jde o pohled na život spíše z té ženské stránky, mužští hrdinové zde moc sympatií nevyvolávají. Tři plus.

30.09.2014

Salivarová nikdy nezklame :) Napsat dobrou povídku není vůbec lehké, ale tady je to zvládnuté na jedničku - vtipně, smutně i s nadhledem...

Kniha to je pěkná, ale vícekrát už bych ji nečetla...mně osobně přiblížila tu dobu....některé povídky mě bavily víc některé míň a u některých mi vadilo, že nejsou psané dál...

jak většinou nemusím povídky, tak tyhle mě naprosto dostaly