Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407/bmid_nebe-nezna-vyvolenych-OCu-407.jpg
4
2382
301
Remarque zde nepíše o válce, ale o meziválečném období. Automobilový závodník potkává v sanatoriu dívku, která se zde léčí na TBC. Když odjíždí, dívka se rozhodne odjet s ním, protože už nevěří, že by se vyléčila a chce si užít poslední dny svého života. Knížka se zabývá otázkou života a smrti. Hlavní otázka je, jestli má člověk dlouho žít, ale přitom si nic se života neužije a nebo i pro chvilku štěstí zemřít...?... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)
Originální název:
Der Himmel kennt keine Günstlinge , 1961
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsaný příběh, který místy dokáže citově zasáhnout. Některé pasáže člověku naznačují, co je v životě důležité, a že život je jen jeden, proto je třeba si ho řádně užít podle svého.
"Blázen jeden, pomyslela si. Tohle dítě, které nedospělo! Lehkomyslnost není odvaha. Znovu havaruje. Co vědí tihle všichni lehkomyslní zdraví lidé o smrti? Ti tam nahoře v horách, pro které je každé vybojované nadechnutí darem, ti to vědí."
Opravdu miluju Remarqua. Tuto knihu jsem četla před 15 lety a stala se mou třetí jeho nejoblíbenější. Sáhla jsem po ní zcela náhodně byvši o Vánocích na chalupě u mých rodičů. Tentokrát mi přišla konfrontace dvou lidí, kteří jsou na prahu smrti (tuberkulózní dívka a riskantně jezdící automobilový závodník) poněkud prvoplánové a plané.
I když se řídím pravidlem: ,,Nesuď knihu podle obalu" tady se mi do toho moc nechtělo, byl to můj výběr z povinné četby, ke které má snad každý člověk trochu vrozeného odporu. I když je možná milovník knih :D. Musím, ale říct, že mě kniha mile překvapila, děj nikde nevázl a uměl překvapit, takže za mě super :D Klasický i neklasický román. Rozhodně doporučuji!
Pre mňa to bol ďalší literárny skvost od Pána spisovateľa. Neviem si predstaviť, koľko hviezdičiek by bolo treba, aby som takéto dielo ohodnotila správne.
Kniha nepochybně kvalitní, ale přijde mi zdlouhavá. Myšlenky knihy se zbytečně opakují. Ze začátku mě to bavilo, ale nakonec jsem to dočetl s tím, že jsem se těšil, až začnu číst něco jiného.
Vždy, když mám komentovat jednu z knih Remarquea, nevím co napsat dřív. Toto dílo se oproti ostatním vyznačuje totální a neústupnou beznadějí. Lilien tančí na hranici mezi smířeností a vzdorem, odevzdáním a touhou změnit svůj úděl. Když si nakonec do srdce zcela a bez vyjímek pustí hroznou pravdu, dokáže žít ten krátký čas, jenž jí zbývá, naplno. Každá její emoce je tou nejintenzivnější, každý vjem zesílený, sebemenší pohyb, detail, maličkost jsou povýšeny na umělecký zážitek. Dívka vnímá lidské chování v zesíleném celku, marnost hromadění peněz, lásku. Kniha je víc než velmi hluboká, je zosobněním lidského snažení i liknavosti, chaosu v jednotlivci i v celku, průměrnosti, štěstí, vášní, zbabělosti, změny a nakonec stejně smrti. Z Brescie do Brescie.
Tohle Remarquovo dílo mě moc neoslovilo. On i Ona jsou nesympatičtí, nedokázala jsem se do nich pořádně vžít. Korunu tomu nasadilo, když Lilian odjede ze sanatoria, aby si užívala života, a pak akorát utrácí peníze za hromadu šatů - tohle je opravdu ta její představa carpe diem?
Nejvíce mě zaujala pasáž na str. 145 o (ne)smyslu hromadění peněz, budování moci a smrt jakoby neexistovala. Kdyby si každý uvědomil, bylo by na světě fajn.
Úžasný kousek... jedna z mých nejoblíbenějších... Na dobu, kdy vznikla, oplývá příjemnou nadčasovostí a otevřeností.
Kniha je závodem mezi životem a smrtí.
Moje nejoblíbenější kniha. Čtu rok co rok a vždycky se mě hodně dotkne a zároveň donutí se doopravdy zamyslet
Pamatuji si, že jsem tuhle knížku četla ještě na základní škole. Od té doby si říkám, že si jí přečtu ještě jednou. Bohužel jsem se k tomu ještě nedostala. Kniha se mi opravdu líbila. Doporučuji si ji přečíst :)
Stejně jako všechny ostatní knihy autora, četla jsem i tuto poprvé již v dětství a jedním dechem. Dodnes jí mám velice ráda a opakovaně se k ní v průběhu let vracím. Moc se mně líbila a myslím, že bude líbit pořád :-). Rozhodně doporučuji.
Pěkná knížka. Součást povinné četby, takže to bylo trochu z donuceni, ale nezklamalo mě to.
Štítky knihy
láska 20. století Paříž Itálie smrtelné choroby tuberkulóza sanatorium, ozdravovna
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Nebe nezná vyvolených je v
| Právě čtených | 34x |
| Přečtených | 3 991x |
| Čtenářské výzvě | 287x |
| Doporučených | 260x |
| Knihotéce | 890x |
| Chystám se číst | 471x |
| Chci si koupit | 88x |
| dalších seznamech | 10x |
Zvláštní kniha. Líbí se mi, i když je prakticky bez výrazného děje. Je v ní spousta zajímavých zkušeností. A konec mě opravdu naštval. Cítila jsem se podvedená, zrazená a jako bych přišla o někoho blízkého.