Návrat do Valbone
Josef Habas Urban (p)
Příběh tří studentů začíná v roce 2001, kdy se v září nevrátili z prázdnin. Rodičům řekli, že jedou do Rumunska, ve skutečnosti ujížděli více na jih. Voda se po nich zavřela v okolí albánské vesnice Teth. Starou záhadu nikdo nerozluštil, ani Interpol si nedokázal poradit. Tak běžela léta, osudy ztracených se staly téměř zapomenutou historií … Příběh ožívá v okamžiku, kdy sestra ztracené studentky, Jana, dostává doporučený dopis z Londýna. Je v něm pas zmizelé Lenky. Ve změti razítek různých hraničních přechodů, se nachází jediné, které nelze přiřadit žádnému místu na mapě – Valbone 666. Události nabírají rychlý spád. Jana se vydává po letech do Albánie zjistit, co se před lety v horách sestře přihodilo. Na cestě ji doprovází přítel Josef. I přes varování srbského prokurátora, jenž řeší v inkriminované oblasti další případy nezvěstných, se Jana s Josefem vydává na horskou túru. Klíč k řešení dávných událostí leží nejen ve vesnici Theth, ale i v okolních horách. Právě tam se jedné noci potkávají se srbským inženýrem Zoranem Vojičem, jenž hledá zmizelého syna. Román na motivy skutečných událostí dostává nečekané souvislosti… Předmluvu napsal Emir Kusturica.... celý text
Šroubovaný jazyk, divná větná spojení - nevím, jestli příběh má být román, fikce, nebo zpracování faktů. Snažila jsem se začíst, ale vážně to nešlo. Pár hvězdiček za připomenutí smutného osudu tří studentů.
Námět knihy a skutečné události jsou hrůzostrašné. Ovšem samotný příběh umanuté Jany je místy přitažený za vlasy. Fakta a fikce splývají v pelmel.
Knížku jsem četla natřikrát. Dvakrát mě prostě neoslovila, tak jsem to po pár stranách vzdala. Hlavně proto, že mi přišlo, že se ty jednotlivé dějové linky neprolínají. No, třetí pokus už vyšel. A prolínají. Posledních (třeba) 100 stran jsem hltala každé slovo. Poslední shledání Jany a Josefa mi vehnalo slzy do očí (ale ne z očí).
EDIT 22/1/2024: Po knize jsem sáhla, protože mě reálný příběh trojice studentů velmi zaujal. A začátek knihy jsem četla aspoň třikrát... nikdy jsem se nedokázala dostat dál než třeba za dvacet stran. Vůbec mě to nedokázalo upoutat. Pak jsem si jednou řekla, že se tím prostě prokoušu a... přečetla jsem to za jeden večer. Ani nevím proč. Vlastně mi to nebylo moc sympatické. Ale líbilo se mi, jak bylo prostředí vykreslené a příběh gradující. Postavy mi bohužel moc sympatické nebyly, tak mi aspoň nepřirostly k srdci. Ale stejně mě ten závěr velmi rozesmutněl. No nebyla to nejlepší kniha mého života, ale stejně si ji i rok od přečtení živě vybavuji. Jestli se vrhnu na Návrat, to nevím, upřímně se bojím, že bych dostala depku.
Sleduji tuto tragédii již nějakou dobu, letos jsem dokonce navštívil Albánii a vesničku Theth. Dnes se dá říct, že je to již turisticky profláklá destinace jelikož vloni sem postavili asfaltku a turistů je tam jak much. Nicméně atmosféra popsaná v knize na vás zde dýchne každým coulem. Kniha pěkně napsaná a hodně čtivá. Snad jen některé dějové linky mi přišly až příliš přitažené za vlasy - mohl si s tím autor líp pohrát.
Byl bych hrozně zvědavý na to, co konkrétně se autorovi podařilo v Albánii vypátrat a co je pouhá fikce, která z knihy dělá takový průměrný thriller, který je napínavý, neurazí, ale ani nenadchne.
Věřím, že je klidně možné, že se nějaká místní mafie studentů zmocnila a klidně mohl v Albánii i kvést obchod s lidskými orgány, ale celosvětové spiknutí zahrnující Člověka v Tísni, pardon, People in Trap, americké generály, premiéra Kosova a další, je dost přitažené za vlasy. A jelikož autor nijak neodlišuje fantazii a investigativu, nevíme vlastně nic. Skoro to vypadá, že má v albánsko-srbském konfliktu sám velmi jasno a silně se staví na stranu Bělehradu.
V Albánii jsem byl a navštívil jsem i Valbonu, takže jsem na jednu stranu byl nadšen z toho, jak byla zachycena atmosféra hor a vesnic, na druhou stranu mě iritovali nepřesnosti typu, že Theth leží u hranic Kosova...
Knihou jsem se vrátila zpátky do Albánie, odkud jsme se před třemi týdny vrátili. Byli jsme i v Tethu, viděli domky, kde se v jednom z nich studenti ubytovali. Mně se kniha líbila, je napsaná jako příběh a já osobně jsem si tak dovedla hory a život v nich představit. Nejvíc je mi líto příbuzných, kteří nemohli svoje děti a sourozence ani pochovat a vlastně ani neví, co a proč se to stalo. Jen domněnky, domněnky....
Trocha pravdy,trocha fikce. Hodně úseků plných napětí. Jen si tak říkám,že kdyby jeli do toho Rumunska....
Tak to byla pecka!!!!! Nedávno jsme se vrátili z Albánie, tak to bylo o to intenzivnější prožití příběhu. Neskutečné, co vše se může dít. Kniha je velmi čtivě a napínavě napsaná. Rozhodně budu pokračovat další knihou Stíny nad Valbone.
Příprava na dovolenou v Albánii…. Josef Urban si vybírá skvělá a silná témata (Habrmannův mlýn, Tenkrá v ráji…), ale řekla bych, že literární zpracování trochu pokulhává za nosností obsahu. Alespoň mně se jeho knihy nečtou úplně dobře a styl autora mi "nesedne".
Pokud knihu vezmu čistě jako román, tak velice čtivé, napínavé... Ale nesmím nad tím přemýšlet jako že by to měla být literatura faktu, byť převedena do beletrie, tam bych měla spoustu výhrad nad objektivitou.
Těžko se poznává, co je a co není z této knihy umělecká fantazie autora. Literatura faktu to jistě není, asi je zde mnoho spekulací a domněnek. Pro přehlednost příběhu mohl také pan spisovatel udělat více. Takto se čtenář mého ražení dobírá k jádru pudla docela těžce, na druhé straně emocí a napětí je zde naopak více než dost. Téma je určitě v Čechách atraktivní, takže se nebojím o zájem.
Můžu potvrdit, že toto je úplně jiná kniha. Líbí se mi, jenom je dlouhé, dlouhé vypravování a akce na posledních 50 stranách. Hezky zpracované, šílený příběh.
Na tuto knížku jsem se dlouho těšila a nenechala jsem se odradit ani nízkým hodnocením. Bohužel po přečtení musím konstatovat, že toto se fakt nepovedlo. Byla jsem ráda, že kniha je celkem útlá, protože mě čtení fakt nebavilo. No a ten konec ... Směšné.
Pominuli pravdivost či nepravdivost této knihy tak se až na chaotický začátek četla dobře a byla napínavá.
Vůbec si nedovedu představit jak musí být rodičům ztraceních dětí.Dočkají se někdy pravdy co se opravdu stalo???
Šílené. Neskutečné, co jsou někteří lidé schopni udělat pro peníze. Kniha je napsaná podle skutečných událostí. Její přečtení není ztrátou času.
Za mě mizerně napsaná kniha, kde vlastně nechybí nic: zlé neziskovky placené z Bruselu, ohavný Havel, zlí muslimové, hodní Srbové, céčková akce, naprosto nelogické a stupidní chování hlavních postav, které jsou extrémně nesympatické. U mnoha obratů jsem se musela smát, scény a dialogy působily tak, jako kdyby si je po sobě autor ani nepřečetl a nezamyslel se nad jejich věrohodností, to samé platí pro prožívané emoce. Místy naprosté nesmysly + opakovaná pomoc naprostých náhod, čehož by se měl vyvarovat jakýkoliv autor, který svůj potenciál vidí mimo hloupoučkou fanfiction. Byla jsem docela zvědavá, ale jsem nakonec ráda, že jsem si knihu nekoupila - mám bohužel silný pocit, že se jedná jen o parazitování na silném námětu osobního neštěstí, na které někdo nabalil psaní úrovně 9. třídy a nálož ideologie.
Napínavé a zajímavé čtení. Jen je zlé, že se skutečný příběh, kterým je kniha inspirována, se nikdy nevyřešil. Určitě stojí za přečtení.
Kniha se ve vás musí usadit. Této se to povedlo. Na rozdíl od mnoha ostatních komentátorů neřeším, kolik v ní je možné či nemožné pravdy, to stejně nikdo nevíme, měřím čtivost. A ta je uvěřitelná. Celkem nechápu čtenáře, kteří odměřují vzdálenosti odkud kam je jak daleko a podle toho vydávají hodnocení; uvědomuji si, že nejde o cestopis, ale román, byť inspirovaný skutečnými událostmi. Zdalipak si někdo z nich všiml, že v reálném případě neměla Lenka Tučková sestru, ale bratra?
Dle meho nazoru a jak je tez uvedeno v knize - jedna se o roman. A jako takovy by se mel i hodnotit. Ze zacatku bylo tezsi orientovat se v postavach a jednotlivych scenach. Postupne zacalo vse zapadat do sebe. Za me kniha napinava, zajimava.
Na knížku jsem narazila na doporučení.
Když jsem si o ztracených Češích začala zjišťovat informace, najednou to nebyla pro mne nějaká knížka o nějakých bezejmenných ztracených lidech. Ale Knížka mi poskytla vhled do rodin, které ztráta jejich dětí doslova zničila život.
Když si přečtete novinové články o událostech z roku 2001, o vzniku knížky a pak si přečtete knížku samotnou...
Najednou dostanete příběh Rodiny Tučkových, rodiny pana Zorana, příběh spisovatele, který se po letech vrátil na ta místa a pokusil se najít další informace a knížku samotnou, kde se to vše dohromady mísí.
Nevím proč má knížka tak nízké hodnocení, ale musím říct, že po získání všech dostupných informací, mám ke knížce úplně jiný přístup, protože ty konkrétní osoby znám, něco jsem se o nich dověděla.
Je to velmi silný příběh.
Štítky knihy
Albánie podle skutečných událostí obchod s lidskými orgány
Autorovy další knížky
2019 | Návrat do Valbone |
2010 | Habermannův mlýn |
2015 | Tenkrát v ráji: Jeden život, jedna šance... |
2012 | 7 dní hříchů: Román o zradě, lásce, přátelství |
2020 | Stíny Valbone |
Kniha Návrat do Valbone je v
Právě čtených | 4x |
Přečtených | 128x |
Čtenářské výzvě | 23x |
Doporučených | 6x |
Knihotéce | 47x |
Chystám se číst | 88x |
Chci si koupit | 19x |