Navola
Fantasy z alternativní historie, kde se renesanční Itálie setkává s Kmotrem a Hrou o trůny. Davico di Regulai je potomkem nesmírně bohaté bankéřské rodiny, která skrytě ovládá finance a skrze ně i moc ve vzkvétajícím městském státě jménem Navola. Jeho otec i děd se vyznačovali mimořádnou schopností zvládat spletité intriky a zákulisní boje a pod lidskou falší odhalit skutečné úmysly. Mladý Davico by měl jejich obchodní, politickou i vojenskou říši převzít, ale… i když má ty nejlepší učitele, dokáže se svým předchůdcům vyrovnat? Bacigalupiho rozsáhlý román je zasazen do alternativní renesanční Florencie s jejími pletichami a politickými boji, s okolními soupeřícími státy a státečky i s hrozbou jiných království a říší. A i když se nevyhýbá magii, mečům a mocenským střetům, na rozdíl od většiny fantasy knih se věnuje i financím a obchodu: a díky autorově přesvědčivosti čtenář záhy překvapeně zjistí, že mu intriky kolem bankovních úvěrů, smluv a půjček připadají stejně dramatické jako turnaje nebo války. Románový rod Regulai za mnohé vděčí středověkým bankovním dynastiím, jako byli Medicejští nebo Fuggerové. Ale pod pletichami a falší vždycky číhá ještě něco hlubšího a zrádnějšího: stejně jako ve zkamenělém dračím oku, jež leží na stole v pracovně regulaiských bankéřů, dřímá pradávná magická moc.... celý text
Komentáře knihy Navola
Přidat komentář
Knihu jsem objevil v létě a četl v anglickém originálu. Za mě nejlepší minimalistická fantasy za posledních několik let. Svět postavený na renesanční Itálii má své kouzlo, ale co je nejlepší je mistrná výstavba děje a vykreslování psychologie postav. Ukončené...ale s potenciálem pro případný další díl. A úpřímně: doufám, že ho Bacigalupi napíše.
Skvélá kniha, doporpčuji všemi deseti. A víc nemohu napsat protože by to byl obrovský spoiler...:-)).
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Paolo Bacigalupi také napsal(a)
| 2011 | Dívka na klíček |
| 2010 | Čerpadlo 6 |
| 2013 | Prachožrouti |
| 2014 | Potopená města |
| 2016 | Vodní nůž |

89 %
76 %


(SPOILER) Přirovnání ke Kmotrovi a Hře o trůny je docela trefné. Krvavých pletich tady najdete až až. A i když jsem zhruba od poloviny tušila, jak se musí příběh nutně vyvíjet, tak se nedá moc dobře odhadnout, odkud přijde nějaká další zrada. To se mi moc líbilo.
Co mi u této knihy ale moc nesedí, je zařazení k žánru fantasy - ten jediný fantasy prvek tu sice nakonec hraje celkem významnou roli, ale většinu knihy spíš sledujeme dospívání hlavní postavy a pletichaření jeho otce a následně i dalších, kdo jsou zrovna u moci.
Každopádně je celý ten svět pečlivě vystavený a kniha na mě působí jen jako předehra k něčemu většímu. Pokud je v plánu další díl, tak je tam vcelku slušný potenciál a sama jsem zvědavá, kam se bude příběh dál ubírat.