Divadlo mrtvých

Čo nás drží pri živote? Pre Nathaniela Darnsworna je to spravodlivosť, ktorá ho poháňa vpred a núti jeho ostrie kradnúť posledný dych ničomníkom. Pre niekoho je nočnou morou, pre niekoho spasením. No misky váh sú neisté a krok zlým smerom môže spôsobiť, že skončíte s nožom v krku.

Nález ženského tela otrasie aj skúseným kapitánom Averym. Práve táto ohavnosť vytvorí spojenectvo, s ktorým mesto Charogne nepočítalo. A tak sa kňaz, kapitán mestskej hliadky, Lucenářka a lovec hláv vydajú po stopách zločinu, aby zastavili hru, kým zaznie posledná replika veľkého finále.

Pripravte sa, opona sa dvíha, predstavenie začína!

Hovorila som si, že chcem skúsiť čítať viac kníh zo žánrov, v ktorých nie som doma. No a grimdark fantasy sa zdá byť ideálnou voľbou. Nebudem vám ani popisovať, ako veľmi v šoku som bola, keď som začala čítať pretože... hej, ja som si vlastne vôbec nezistila do čoho idem, hah. Každopádne, vykľula sa z toho čitateľská pecka, hoci mi chvíľkami bolo ťažšie na duši.

Hlavná zápletka bola skvelá, divadlo bolo síce poriadne zvrátené, no o to viac som chcela zistiť, ako to s ním dopadne. Kniha je konštantne temná a surová, čo určite nie je pre každého. Popisy bitiek, aj napriek tomu, že boli veľmi detailné, ma hrozne bavili. Celkovo mi štýl písania veľmi sadol, takže by som si v budúcnosti určite rada skúsila prečítať aj nejakú inú knihu od autora.

Ja potrebujem, aby mala kniha dobré postavy. Na tom stojí a padá to, či ma kniha bude baviť. A tu bola celá hromada skvelých postáv (nie vyslovene dobrých, nenechajte sa zmýliť). Kniha je skvostom morálne sivých charakterov a to som si užívala asi najviac. A aké bolo moje prekvapenie, keď sa niektoré postavy nedožili konca knihy. A ešte väčší šok bol, ktoré to do konca zvládli.

Ja sa priznám, že by som asi zvládla menej retrospektívy, ale keďže som knihu mala ako štafetu, viem, že práve toto sa čitateľom dosť páčilo.

Kniha je pre mňa tohtoročným prekvapením. Bola to brutálna (doslova) jazda emócií.

Oproti nultému dílu mě Theatre Macabre příjemně překvapilo. Příběh je propracovanější, postavy působí živěji a celý děj má větší hloubku. Navíc mě potěšilo, že se autorovi podařilo do temnějšího prostředí dostat i humor – párkrát jsem se upřímně zasmál. Skvělý posun vpřed, který mě bavil od začátku do konce.

(SPOILER) Stejné tempo jako u prvního dílu. Jako sama smrt mě totálně nadchla a četlo se to výborně až jsem byl zklamaný, že je konec. Theatre macabre bylo také moc fajn jen si nejsem jistý jak budou pokračovat další díly. Na konci knížky si nejsem jistý zdali se mi líbí jakým směrem se Nathaniel možná vydá.

Nathaniel Darnsworn nezostáva svojej povesti nič dlžný ani vo svojom druhom príbehu. Tentoraz sa rozhodol odhaliť tajnú divadelnú spoločnosť, ktorej predstavenia sú pre mnohých "hercov" premiérou aj derniérou zároveň.

Aj napriek tomu, že sa mi začiatok zdal trochu pomalší a len ťažko som sa do príbehu vedela začítať, keď som prekonala približne sedemdesiat strán, naplno som sa do neho ponorila a nasledovala jazda, akú som si presne želala a na akú som bola zvyknutá už z knihy Jako sama smrt.

Príbeh je surový, temný a krvavý. Lietajú odťaté hlavy, trhajú sa bruchá, črevá sa váľajú po zemi. Jednoducho brutalita, ktorú dark fantasy fanúšikovia ocenia. Nathaniel ako hlavná postava ťahá dej dopredu, no výborne mu sekundujú Darius, Avery či Brodecký. Každý z nich je veľmi výraznou postavou aj na tak malom rozsahu, aký kniha má. Pri čítaní ich dejových liniek som mala len jedno želanie, aby každý dostal vlastnú knihu (mrk mrk a smutné oči na autora). Veľmi sa mi páčilo aj nazretie do minulosti postáv, vďaka čomu som mohla vidieť, čo ich formovalo a motivovalo stať sa tým, čím sú. Rovnako ako v prvom diele, aj tu je opäť skvelo zvolená hranica medzi drsnou brutalitou a humorom.

A musím spomenúť ešte jednu vec a to romantickú linku. Úprimne, v tomto type príbehu som ju vôbec nečakala. O to viac ma prekvapila a musím povedať, že veľmi príjemne. Dodala celej krvavej jazde ďalší rozmer a ukázala inú, ľudskejšiu tvár postáv.

Divadlo mŕtvych je teda nielen brutálne dark fantasy s výborne vybalansovaným humorom, ale aj príbeh, ktorý vie prekvapiť a posunúť hranice toho, čo od žánru čakáme. Druhý diel ma nesklamal, práve naopak, utvrdil ma, že táto séria má obrovský potenciál

V teto knize jsme se vice dozvěděli o Nathanielovi. Sice se člověk kvuli toho musel prohrabat hromadami mrtvol, sraček a kdovi čeho ještě ale stalo to za to.
Jako vždy si smrt nevybirala koho bere, jestli zaporaky nebo klaďase.
Takže vam radim. Na nikoho si moc nezvykejte….

Jestli ses právě probudil uprostřed všudypřítomného pachu slané vody, zvětralého piva, špinavých těl, zvratků a výkalů s příměsí kovového pachu krve, pak jsi nejspíš uprostřed města Charogne. Radím ti, příteli, utíkej, dokud je čas! Zohavené ženské tělo je jen začátek. Na téhle výpravě si neoddychneš ani na minutku. Jestli si na někoho dej pozor, pak na Nathaniela. Pokud tě neodradil pytel plný hlav u jeho sedla, měl by jeho nevinný úsměv. Je to urozený vrah s vybraným vkusem.

„Já dobré lidi nezabíjím. Jenom ty, jejichž existenci shledávám pobuřující.“

Lady Valerie je sexy, nenech se ale zmást jejím drobným vzhledem, než se naděješ, odněkud vykouzlí nožík a úsměv máš v tu ránu o kousek širší. Ještě bych ti ráda přestavila kněze Dária, démoni ať mi uhryznou prdel, jestli tohle nebyl nejvíc krutopřísnej týpek! Ráda bych ti představila i další postavy, ale… víš… autor je jak malej kluk co s radostí rve mouchám křídla. Zkrátka nevíš, kdo přežije a kdo zhyne bídnou smrtí. Tak si tu na nikoho moc nezvykej!

Co tě čeká na týhle cestě? Torza těl, prosvítající bílá kloubní pouzdra, znesvěcené dívenky, odporné monstrum a znuděná smetánka, co ráda zaplatí za prznění kohokoliv kýmkoliv. Nebo i čímkoliv… Pokroucené končetiny, připomínající sošky z dalekého Rajistánu a krev. Spousta krve. Střeva si tu můžeš omotat jako šálu, povaluje se jich tu dostatek. Tak co, přidáš se? Nebo utečeš, jako prašivá krysa?

„Kdybych lovil a zabíjel lidi jen tak, byl bych zločinec. Když to dělám s licencí a za zlaťáky, je to úctyhodná profese.“

MILUJU! Jako sama smrt od Hozy bylo skvělý, ale tohle? Ani na chvíli jsem nevydechla a na konci mi srdce poskakovalo jak kočka na smetišti. Autor umí perfektně popsat bojové scény, postavy byly naprosto dokonalé, ani jedna nudná či černobílá. Špetka kouzel vše okořenila, je tu spousta násilí a přesto občas autor to nejhorší vynechá, aby mohla zapracovat představivost. Je zde spousta retrospektivních pohledů postav, které jim dodaly ještě více života. Nemám absolutně co vytknout, bavila mě každá jedna hláška, každý jeden archaismus, zkrátka luxusní čtení. 5/5* a Hozu křtím na českého Jaye Kristoffa!

„Vždycky máme na vybranou. Jen ty volby nebývají lehké.“

Tak tohle byla jízda. A řada kníže je jízda, jenže když to dobré jídlo jíte podesáté, už to vlastně zevšední a není to ono. Jenže tohle, tohle bylo sakra dobře vychucený a jiné Michelinské restaurace (rozuměj autoři) se můžou jít klouzat...

Ve městě Charogne něco začíná pořádně smrdět. Není to místní skládka, krchov ani chudinská čtvrt. Zdejší občany vyděsí nález zbídačeného ženského těla. Kapitán městské hlídky Avery a jeho přítel, kněz Dárius jsou bestiálnímu vrahovi na stopě. V detektivní činnosti jim pomáhá také lady Valerie Foxworth, mladá Lucenářka, která se nezalekne takřka ničeho. Nikdo však netuší, že ve městě jde o průšvih astronomických rozměrů a události, které budou mít možnost sledovat, předčí veškeré noční můry.
Do města má také namířeno i lovec lidí, legenda a ztělesněná smrt. Jak právě on zamíchá kartami ? Jen jedna strana z toho může vyjít vítězně a uhájit své životy. Tak která to bude? Pohodlně se usaďtě, představení začíná…

Temná městská fantasy z pera Jakuba Hozy pro mě přišla ve správný čas. Kniha mě svou čtivostí dokonale vytáhla ze čtenářské krize a jsem za to velmi rád.
Děj hezky plyne, postavy jsou zajímavé a skvěle napsané. Mě osobně se velmi líbili retrospekce, kdy jsme mohli nahlédnout, častokrát do nehezké minulosti, ať už hlavních či vedlejších postav.
Autor postavy zkrátka napsat umí. Záporáky, ze kterých běhá mráz po zádech, ale zároveň je dokážete obdivovat. Kladné hrdiny, kteří však mají své škraloupy a do Mirka Dušína mají daleko. Připočtěme výborné dialogy, racionální chování postav a až profesorsky popsané souboje, vyjde nám dokonale fungující kostra příběhu, kde postavy doslova na papíře ožívají. Je to málo k tomu, aby byla kniha dokonalá? Ok, přidám.
Na knize jsem miloval, její temnou ponurou stránku. Opravdu to není fantasy pro fanoušky sexy vlkodlaků a zamilovaných upírů. Pro slabší žaludky, budou některé pasáže možná i na hraně. Já si je užíval. Však mě znáte.

Další dobře zpracovanou věcí je magie. I když jsem spíše zastáncem názoru, že čím méně magie, tím lépe, tak zde je zajímavá a rozhodně neruší. A jakmile se setkáte s nekromancií, tak budete teprve koukat. Když se něčemu divíte, tak alespoň zavřete hubu, Kelišová.

Abych jen nepěl ódy, zmíním jednu věc, kterou bych si dokázal představit malinko jinak. Hlavní hrdina byl hodně Overpower. Takový John Wick s meči. To je ale vše, co knize dokážu vytknout a nic to nezmění na faktu, že je kniha výborná a já se skvěle bavil.

Knihu doporučuje pět ochotnických herců z pěti.

Zajímavě temná fantasy knížka, která měla obří potenciál. Z mého pohledu zůstal využitý jen tak na půl.
Nedá se rozhodně upřít velmi dobrá atmosféra a zajímavě drsně a hororově podané divadlo. Tohle jsou jednoznačně nejlepší součásti tohoto příběhu. Líbí se mi i styl, kdy podobně jako třeba Lynch autor prostřídává děj s flashbacky vztahujícími se k aktuálnímu dění v příběhu. Některé postavy si procházely poměrně slušnou proměnou, zcela adekvátníě k délce knihy. Světotvorba je tady naprosto minimální, což pro odvyprávění stačí, ale asi bych uvítal propracovanější svět.
Ale myslím si, že si autor ukousnul příliš velké sousto, co se týče počtu postav a osudů. Buď měla být kniha delší, aby byl čas některé vedlejší postavy více rozvést, nebo se daly vyškrtnout tak, aby zbylo víc prostoru na ty zbývající. Taky tu bylo na můj vkus až příliš soubojů na meče. Autor je umí skvěle a fundovaně popsat, ale je jich prostě moc. Ještě v tomto odstavci zmíním fakt, že hlavní hrdina byl až trošku moc přepálený. Chápu, že to měl být badass hrdina, ale vzniknul docela superman.
Napadají mě i další věci, které vidím jako negativa, ale celkově kniha nebyla tak špatná. Myslím, že lepší 3* dobře odráží můj zážitek. Od autora jsem už četl Jako sama smrt, která se mi líbila o trošku víc. Každopádně v příbězích s Nathanielem hodlám pokračovat.

Opět jsem si pěkně početl a moc se mi to líbilo

Velice čtivé plné napětí,akce,krve a zvrácenosti. Kdo má slabší žaludek bude mít s popisem brutální zvrácenosti problém. Čím víc se blížíte ke konci tím víc vás děj vtáhne a čekáte jak to dopadne. Nathaniel je lovec, kterého nic nezastaví. Valerie je Lucernářka a pro spravedlnost udělá cokoli.
Já můžu jen doporučit

Sice už od začátku tušíte, jak to všechno dopadne, ale to vůbec nevadí. Je to čtivé, akční občas i nějaký ten vtípek. Kdo má rád Žambocha, tak tomu se Hoza bude určitě líbit.

Cital som povodne vydanie z roku 2014. Na knihe vidno ze je to Hozova rana tvorba kde mu este chybala remeselna zrucnost. Ked si odmyslim sermiarske detaily, fixaciu na svalnatych muzov a jednoduchy dej tak sa to ako jednoducha a lahko odsypajuca fantasy vyvrazdovacka dalo prezit, hlavne kvoli zaujimavej postave Brodskeho davam milosrdnych 50%.

Jak kdybych četla starého dobrého Koniáše od Žambocha. Ta inspirace je tak zřejmá, že nelze nesrovnavat. A Žamboch o parník lepší; některé Hozovy popisy vztahů žena a muž působí skoro pubertálně a podle toho, co jsem od autora četla později, není to věkem, ale jeho nastavením.

Nebudu chodit kolem horké kaše, Divadlo mrtvých je hodně drsné a autor nešetří mučením, ani popisy brutálních znásilnění. V jeho podání se stala dobrodružná fantasy říznutá detektivní zápletkou čtením pro silné povahy. Citlivější čtenáři by měli mít po ruce lavor či kbelík. Nás otřískané fanoušky drsných příběhů naopak osloví precizně popsané šermířské souboje a bojové scény a také to, že autor nedá hrdinům nic zadarmo. Nathaniela může provázet pověst muže, kterého nic nezastaví a Valerie může být skvělou šermířkou a dokonalou agentkou místní varianty Interpolu, ale přeci jen jsou to lidé z masa a kostí se svými mindráky a slabinami. Obojí Jakub Hoza umí šikovně využít ve prospěch čtivosti a budování napětí. Na knize je také sympatické, že se vyprávění netočí pouze kolem ústřední dvojice. Autor dal také velký prostor slušnému počtu vedlejších postav, které nejsou pouhou stafáží, ale mají v ději své přesně určené místo. Navíc i ony jsou perfektně vykresleny. Naopak, docela zamrzí, že záporáky až na pár výjimek pojal jako snůšku klišé a nedal si s jejich charaktery více práce. Fanoušci fantasy zase ocení zajímavě pojatou magii a především její temnější formu nekromancii. Detektivní linka je sice dost jednoduchá, ale to vlastně vůbec nevadí. Ostatně, nikdo z nás kdo má jeho příběhy rád neočekává, že se Jakub Hoza mávnutím proutku změní v Agathu Christie v kalhotách. Divadlo mrtvých je bezesporu nejlepší knihou ze série Nathaniel Darnsworn a směle se vyrovná knihám Miroslava Žambocha.

Původní zpracování jsem nečetl a do ruky se mi dostal až tento přepracovaný výtisk. Inu? Chtěl jsem dát nižší hodnocení, vzhledem k často se objevujících střípcích minulosti, které mne doslova vytrhávaly z děje. Nicméně nejsou dlouhé a krásně zapadají do celého příběhu, střípek po střípku. Nakonec si zaslouží 5/5. Postavy propracované, prostředí jakbysmet, děj se mi odehrával v hlavě jako film. A tak to má být.
Jakub Hoza by rozhodně neměl být opomíjen na poli české fantastiky.

Příjemně naladěný ze 4 knih napojených na Strašáka jsem se rozhodl vyzkoušet i tuto starší sérii. Tento díl je současně i 1. autorovou knihou. A nadšení mě neopustilo. Tohle je opravdu parádní zahájení spisovatelské kariery. Vysloveně se to trefilo do mého vkusu. Žádné tisíce mrtvol a davy duchů a příšer. Svět odpovídající našemu středověku. Jen lehounce přikrášlený do fantasy. Spíše schopnostmi některých jedinců než zásahy božstev. Už se těším na další díly. To bude jízda. Vždyť tohle je autorova nejhůře hodnocená kniha!!!

Opět velké díky autorovi za parádní příběh. Musím potvrdit, že jsem se znovu královsky bavil.

Nathaniel je takový ďábel s duší Mirka Dušína. Lidské zlo likviduje rychleji než inflace majetek šlechty. A v okamžiku, kdy je ohroženo to, co je jeho srdci nejbližší, rozpoutá peklo, které pohltí vše, co se kolem něj jen nachomítne.

Příběh je přímočarý, tak nějak dopředu tušíte, jak to asi dopadne, ale to neznamená, že by měl čtenáře nudit. Autor umně postrkuje účastníky příběhu do grandiózního finále, kde se osudy všech zúčastněných protnou na prknech, jež neznamenají svět, ale smrt.

Knihu jsem delší dobu nechával stranou a dostal se k ní až ve vánoční čas plný ozdob, veselých příběhů a dalších přeslazených sra... věcí.
Ty píšťalo tohle byla bomba, která vánoční kýč rozsekala na kousky, kam se hrabe Warhammer! Sjel jsem to za tři dny a byla to jízda na krvavé vlně od začátku do konce. Smekám před autorem za skvěle poutavý příběh a propracované postavy!