Náměsíčník
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna série
< 10. díl
Mohl mladík v náměsíčném stavu vraždit? Joona Linna řeší s pomocí hypnotizéra stockholmský masakr sekerou. Připomíná to zvířecí jatka: stěny, strop i podlaha karavanu jsou pocákané krví, povalují se tu části lidského těla. Přivolaný policista vidí, že patří muži. Jde o první z nalezených rozčtvrcených obětí, které zdánlivě nemají mnoho společného. Jediným očitým svědkem krveprolití je sedmnáctiletý Hugo – syn slavného spisovatele, trpící vzácným druhem náměsíčnosti. Naneštěstí si nic nepamatuje. Případu se ujímá komisař Joona Linna, který požádá svého starého přítele, psychiatra Erika Mariu Barka, aby pomocí hypnózy zjistil, co Hugo ve spánku viděl. Přál by si mít ve vyšetřovacím týmu i bývalou kolegyni Sagu Bauerovou, jež se po tragické smrti mladší sestry uzavřela do sebe. Je však připravená stát se zase komisařkou? Zatímco se Hugo s pomocí lékaře noří do hlubin podvědomí, mrtvých přibývá… Jubilejní desátý díl fenomenální krimisérie z pera věhlasného švédského dua.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:Originální název:
Sömngångaren, 2024
Interpreti: Pavel Rímský
více info...
Přidat komentář


Možná trochu příliš brutální, nevím, jestli příběhu spíše neuškodilo. Každopádně překvapení na konci, které opravdu překvapilo.


Od Keplerů se prostě očekává to nejlepší. Náměsíčník….Mohl být dobrou detektivkou, jenže já měla celou dobu pocit, že čtu knihu Chrise Cartera, to kvůli těm dokonale popsaným vraždám do posledního detailu...A že jich včetně postav v tomto dílu bylo. Naprosto zbytečné. Kdyby se tak příběh točil jen kolem „náměsíčného“Huga, Agnety a Bernarda to by bylo něco. Chyběla mi Saga a hlavně Joona Linna, ten se v příběhu opravdu jen „mihne“. Konec mě naprosto vyděsil. Jonna sedí s Val a povídají si u štědrovečerního stolu o všech těch „brutálních“ vraždách, to fakt někdo o vánocích dělá? Pro mě tahle detektivka nebyla napětím, ale přepětím.


Na to jsem se opravdu těšila, na další díl od Keplerů a opět totální pecka. Tentokrát snad ještě brutálnější, napínavější, masakr. Jediné co, tak mi prostě trochu chybí Saga. Tak snad už příště :)


Náměsíčník, to je Hugo. Hugo byl svědkem vraždy, ale moc si z toho nepamatuje, proto podstupuje hypnózu. Navíc je to syn slavného spisovatele. Opustila ho v útlém věku matka, má psychické problémy. Víme toho o něm dost. Pronásledují ho děsivé sny. Třikrát jsem se snažila trefit do pachatele, který čtvrtí své oběti sekerou, je to dlouhovlasá blondýna. Ne špatně. Do posledních stránek jsem byla napnutá a žádostivá, kdo je vrah, pak mi to docela vyrazilo dech. Skvěle napsaná detektivka. Povedená, čtivá, prostě úžasná na šest hvězdiček. Dobře, tak pět.


Super kniha až do samého konce napínavé. Těch mrtvol tedy bylo. Těším se na další knihu od autora.


Kdybych měl novou knížku od Keplera shrnout jedinou větou, tak by to bylo - že se jedná o jeden z nejlepších, pokud ne nejlepší díl série.
Zároveň to je také nejbrutálnější kniha od autorského dua a opravdu se nebáli popisovat vraždy podrobně. Příběh to podle mého ještě více zesílilo a upevnilo. Největší překvapení se odehraje na konci, když se odhalí kdo je vrah. Táhlo mě to stále k někomu jinému a myslel jsem si, že to mám - neměl.
Vrací se i známé tváře, které v příběhu hrají důležitou roli, ale zároveň některé postavy jsou více v ústraní a doufám, že v dalších dílech se nám zase ukážou. Jen už prosím Keplera, ať to není Jurek :). Bez něj to šlape mnohem lépe.


Opět přečteno za dva dny, a opět nezklamalo. Motiv byl celkem jasný od začátku, ale pachatele jsem neodhalila. Měla jsem spoustu podezřelých, ale pravý pachatel mě nenapadl.
Těším se na další díl a doufám, že Saga se opravdu vrátí.


Když čtu komentáře a přemýšlím o tom, vlastně jsem klidně mohla všechny kapitoly s dalšími vraždami přeskakovat. Stejně v nich nebylo nic, podle čeho by se dal vrah odhadnout. Posledních 100 stran jsem přečetla před spaním, ale výsledek mě celkem zklamal. Kdyby to za mě skončilo u posledního podezřelého, budu šťastnější.


Tak nevím, zdá se mi, že by tu Joona Linna ani nemusel být, tak málo tu bylo zajímavých dialogů anebo situací ohledně vyšetřování. I Saga mi tu chyběla. Samozřejmě, Keplerovi jsou úspěšní scenáristé, řemeslně je kniha napsaná na výbornou, ale jak už zde někdo psal, něco, pro mě, celkem významného, mi tam chybělo. A určitě to nenahradily nechutné popisy vražd ani jejich úctyhodný počet, ten jen zvýšil počet mých nepřečtených stran a dosti chabou, navíc dosti neoriginální, zápletku to určitě nezachránilo. A tak nevím....nebyly ty první případy (cca do Jurka) nějaké lepší a propracovanější? Vždy jsem je hltala a u tohoto jsem se už docela těšila na konec :-). Závěrem: nebylo to špatné, ale ani dobré. Taková krutá pohádka pro dospělé, rutinně napsaná s koncem, který mě, bohužel, moc nepřesvědčil. To jako opravdu? Škoda.


Na Keplera dost krvave. Bohuzel jsem se do knihy a do deje dlouho nemohla dostat a navic mi to prislo extremne nepravdepodobne. Takze tenhle dil ne…


(SPOILER) Nemůžu si pomoct, ale už od předešlého dílu mám pocit, že mi tam "něco" chybí. Každopádně děj byl poutavý, napínavý, těšila jsem se na hypnózu a Erika, příliš prostoru tam ale za mě neměl. První variantou vraha jsem byla lehce zklamaná, ale pak to dostalo grády a jeho odhalení pro mě bylo velké překvapení a šok. Závěr byl zase takový až moc rychlý, hned utnutý, vyřešeno - konec. Ale nic se nemění na tom, že se stále jedná o mou oblíbenou sérii a budu se těšit na další díly.


Pro mě důkaz, že to jde i bez J.W... ač přibylo dost krve a některé popisy jsem taky zcela nemusel číst, celkově hodnotím jako hodně povedený díl, který se četl skoro sám.
Podle závěru a popularity série bych brzy očekával další díl... Takže uvidime


Knihy s Joonou patří mezi mé top, vždycky mě pohltí tak, že ztrácím ponětí o čase. Tenhle díl se mi zdál malinko jiný, trochu menší napětí od začátku, za to ten konec? Jako pardon vraha jsem opravdu neodhadla, mazec.
Kdo miluje thrillery tak tohle je jasná volba
U mě spíše zklamání, vraha jsem sice neodhalila, měla jsem jiného favorita, ale nějak jsem se nemohla líp začíst. Vždycky jsem se začetla, ale děj skočil jinam a já ztratila nit. Pletly se mi i oběti a jejich jména.