Najdeš mě ve tmě

Vše, co září, si musí projít tmou. Není třeba se jí bát. Jen se jí nechat vést. Co se vlastně nachází na konci tmy? Bolest, nebo odvaha? Co když je tma jediným bodem na mapě, kde můžeš najít sama sebe? Zůstaneš, kde jsi, nebo půjdeš? Opustíš zdánlivě milované? Překročíš vše, co tebou manipuluje, a naučíš se říkat hlasité NE? Zamíříš tam, kde se o lásku neprosí? Vykročíš tam, kde láska dávno je? Ve své nové knize Najdeš mě ve tmě, jsem psala o tom, co jsem slyšela v naprostém tichu. O lidech, kteří nic neříkají, ale tolik by toho potřebovali říct. Naslouchala jsem tomu, co nikdo nahlas nevysloví, protože strach je silnější. Naslouchala jsem sama sobě a psala o tichu ve tmě. Příběh o hoře, na kterou jsem vyšlapala, abych se podívala před sebe, na pokraji sil a skoro bez dechu, a uviděla ještě větší horu. Cesta, která nikdy nekončí. Cesta, která nám dovolí na chvíli pocítit záblesk štěstí. Cesta, která nám ukazuje vše, co potřebujeme vědět. Cesta, která nás vede tam, kam potřebujeme jít, i když neříká nic o místě, kam nás vede. Můj příběh je i váš. Byl, nebo jednou bude. Všichni jsme součástí toho, co čteme.... celý text