Ptáčátko
Naia Thulinová série
< 2. díl
V Kodani řádí bestiální sériový vrah. Nemá jinou zbraň než telefon, přesto své oběti dokáže dovést až na pokraj šílenství. Jeho ohavné zločiny opět svedou dohromady agenta Europolu Marka Hesse a Naiu Thulinovou, která opustila oddělení vražd, aby se mohla věnovat nové práci v oblasti kyberkriminality. Stopy směřují k dosud nevyřešené vraždě, ale skutečná odpověď leží hluboko v minulosti, kdy se jeden nevinný školní výlet změnil v noční můru… Zdá se, že zlo nezmizelo – a to nejhorší má teprve přijít.... celý text
Originální název: Tælle til en, tælle til to, 2024
více info...
Komentáře knihy Ptáčátko
Přidat komentář
Tak nic. Vydržela jsem 80 stran těžkého a objemného paperbacku, který nešel ani otevřít, a toho jsem s všímala tím víc, čím méně zajímavý čtený obsah byl. Spousta lidí, nahozené téma stalkingu a kyberpolicie, a ... nic víc. Věnovat čas a oči dalším 400 stranám opravdu nebudu.
Dobrá detektivka. Absolutní napětí až do konce. Strašně dobře napsané. Škoda dlouhých rozestupů mezi díly.
Sveistrupovu prvotinu znám pouze v její seriálové verzi (která se mi svého času hodně líbila) a tak jsem úplně nevěděl co od knihy čekat. Nakonec jsem byl velmi příjemně překvapen. Osobně mám hodně rád severské krimi a Ptáčátko by v klidu mohlo atakovat horní patra žebříčku. Příběh je správně temný a neměl jsem z něj pocit že by mě autor tahal za fusekli (tak jako třeba Lars Kepler v posledních knihách). Celé je to navíc napsáno velmi svižně a čtivě, kapitoly jsou krátké, rychle se střídají jednotlivé linky, děj doslova letí kupředu a myslím že ani jednou jsem nenarazil na hluché místo. Celkem vážně uvažuji že pořídím i Kaštánka, protože toho jsem sháněl v době kdy letěl seriál jenže bohužel nikde nebyl a po dotisku jsem se pak nepídil. Kdo má rád severskou krimi a poctivé detektivky, tak tady rozhodně nesáhne vedle...9/10
Někdy se vyplatí čekat. I když musím říct – šest let od prvního dílu bylo opravdu dlouho. Ale návrat do Sveistrupova světa rozhodně stál za to.
Ptáčátko není jen další severská krimi. Je to temná, promyšlená a nepříjemně realistická hra s lidskou psychikou, kde vrah nepotřebuje nůž ani pistoli. Stačí mu telefon. A schopnost tlačit své oběti až na samotnou hranici strachu a šílenství.
Naia Thulinová a Mark Hess se znovu ocitají v centru dění, a přestože šli každý svou cestou, osud (a jeden velmi chytrý a velmi nemocný protivník) je vrací ke spolupráci. A jak je u Sveistrupa zvykem, nic není tak jednoduché, jak se zdá. Stopy míří do minulosti, kde jeden zdánlivě obyčejný školní výlet změnil životy a rozpoutal něco, co nikdy nemělo být zapomenuto.
Je to temné, mrazivé, a v nejlepším slova smyslu nepříjemné. Autor výborně pracuje se strachem, atmosférou i tempem – žádné zbytečné okecávání, jen stálé utahování smyčky.
Jestli máte rádi krimi, které vás nenechají vydechnout a dokážou zneklidnit i po zavření knihy, Ptáčátko je povinnost.
A pokud jste četli první díl a stejně jako já jste se báli, jestli čekání nezabije kouzlo… nezabije. Naopak.
Kaštánka jsem nečetla, ale viděla jsem seriál na Netflixu, který mě tehdy neskutečně pohltil. Nyní jsem hledala nějakou oddechovou knihu, která bude mít spád, takže Ptáčátko byla jasná volba.
Detektivky čtu poměrně málo, takže nejsem jejich největší znalec, po severské ale sáhnu ráda. A ani tady jsem neudělala chybu.
Děj opravdu skvěle běží, krátké kapitoly vás udržují v napětí a nutí číst dál a dál. Půl hvězdičky strhávám za nelogické kroky některých postav na konci knihy a možná lehce uspěchaný závěr, ale příběh jinak určitě doporučuji.
Škoda jen, že je mezi Kaštánkem a Ptáčátkem, tak značný, časový rozestup... Chvíli mi trvalo, než mi při čtení došlo, co se mezi hlavní dvojicí vyšetřujících..., v minulém díle odehrálo...
Nicméně si Ptáčátko udrželo stejnou kvalitu a čtivost, jako Kaštánek. Tedy drsně originální, ponurý, psychopaticky zvrácený, je i tenhle příběh. Plný nečekaných momentů, i nervy drásajících zvratů..., díky kterým jsem jeden celý večer, obětovala svou dobu spánku...
Takže to mě utvrdilo jedině v tom, že i tohle Ptáčátko..., si nejvyšší hodnocení zasloužilo a na možné, další pokračování Hesse a Thulinové, nalákalo...
,,Co je to?" ozve se z hloučku zvědavých dětí. I sám Bjarke je překvapený, protože takový pohled tady nečekal.
,,To je také hnízdo rybáků. Ale navštívilo ho ptáče kukačky, a jak vidíte, není to moc dobře," vykládá potichu a dává pozor, aby se děti držely od hnízda dál.
Thriller! Hurá! Tak dlouho jsem nějaký dobrý vyhlížela! A když přišla možnost přečíst si novou knihu od Sørena Sveistrupa, říkala jsem si, proč ne. Ptáčátko je moje první kniha od autora a trochu jsem se bála, jestli nedělám chybu, že se do série Naia Thulinová vrhám takhle po hlavě. Prvním dílem série je Kaštánek, kterého jsem tedy zatím nečetla, ale je v plánu!
.
Oba díly na sebe ladí obálkou, která je jednoduchá, ale když se na ní podíváte, přesně víte, kam jí zařadit. Navíc u série najdete barevné ořízky, takže něco pro sběratele.
.
Pokud jste nečetli první díl, myslím si, že si i tak můžete Ptáčátko rovnou přečíst. Samozřejmě to není ideální, ale nejsou tu velké návaznosti. Společně s Naiu Thulinovou a Markem Hessem se pustíte v Kodani po stopách sériovému vrahovi. Těšte se ale i na pěkně starý případ…
.
Musím se přiznat, že jsem se do knihy pouštěla asi třikrát. Začátek pro mě byl trochu náročnější - spousta povinností a já se na knihu potřebovala soustředit. Když jsem se konečně začetla, už nešlo odejít. Autor má skvělý styl vyprávění, kterým Vás nahání přesně tam, kde Vás chce mít. Dost mu pomáhá i ústřední dvojice, která je sehraná a působili na mě opravdu dobře.
.
Dát se do četby Ptáčátka rozhodně nebyl krok vedle. Já jsem moc ráda, že jsem nezaváhala a do čtení se pustila, i přes neznalost prvního dílu. Na seznamu se mi tak objevila další kniha na čtení a autor, od kterého budu knihy vyloženě vyhlížet. Ptáčátko mělo všechno, co by taková kniha z rybníčku thrillerů měla mít!
Tak tohle byla naprostá bomba, tady opravdu pět hvězdiček nestačí. Nešlo ani odložit a fakt jsem si to náramně užila . Bylo mi líto, že to skončilo. Budu se extra těšit na další knihu , doufám, že bude nějaká další.
Asi takhle první díl jsem četla tak před pěti lety a musel být skvělý, protože si ho ještě teď vybavuji. Tenhle díl byl napínavý a hlavně čtivý od prvních stránek, ale ke konci to spisovatel tak trochu zabil určitou zápletkou, ale pak to znovu napravil. A jak už jsem tady u některých knih psala nesnáším dokonalé zločince. Jako pardón, ale pak to kazí celou knihu. Nikdo není dokonalý.
Každopádně spisovatel psát umí.
Jedním slovem? Dokonalé! Více slovy? Naprosto bravurně sestavený thriller, který Vás pohltí již od prvních stránek. Jsem nadšená a mohu jedině doporučit. Ptáčátko je totiž mnohem propracovanější a napínavější než Kaštánek!
Na tuto knihu jsem cekala 6 let :-) a čekání se vyplatilo.Tak jako první díl Kastanek, tak i tento se mi libil.Napinave od samého začátku. A já můžu jen doporučit.
Hned po skvělém Kaštánkovi, prvním dílu této série, jsem se pustila do nejnovější autorovy knihy s názvem Ptáčátko. Tento brilantní thriller s mrazivou atmosférou jsem si nemohla nechat ujít!
I když jsem Kaštánka nejprve viděla jako seriálové zpracování, kniha je prostě kniha a příběh jsem si užila neméně parádně jako napoprvé.
Vyšetřovatelka Naia už na vraždách nedělá. Její bývalý parťák Mark, se kterým pracovala na případu Kaštánek, se vrátil do Europolu a Naia se těší, že si užije „klídek“ po pracovní i osobní stránce.
To by se však nesměly začít objevovat oběti záhadných vražd. Vrah své oběti děsí prostřednictvím textových zpráv, jejichž motivem je dětská hra na schovávanou a říkanka Enyky benyky.
Naiu si k tomuto novému případu vyžádá její bývalé působiště a jako parťáka dostane koho? Opět Marka Hesse! Jako sehraná dvojka se pouštějí po stopách šíleného maniaka, jehož modus operandi je děsivý a brutální. Vrahova motivace sahá daleko do minulosti, je tedy potřeba odhalit tajemství starého nevyřešeného případu.
Další skvělý severský thriller, ze kterého pěkně mrazí! Ráda sleduju vyšetřování spolu s policií a fandím jim proti padouchovi, který se neštítí ničeho. Kaštánek a Ptáčátko nikterak dějově nenavazují, ale doporučuji číst je postupně. Obě knihy rozhodně stojí za přečtení a moc je doporučuji!
Audiokniha :
Tentokrát jsem si poslech užila, v podání Kateřiny Peřinové. U Kaštánka to bylo horší, bylo to v podání Zuzany Kajnarové, a to mi vůbec nesedlo. Celý dojem knihy mi to tak zkazilo. Proto můžu říct, že Ptáčátko se mi líbilo víc. Ale obě knihy napínavé až do konce. Já jsem tady vraha neodhalila, byla jsem překvapená. Škoda, že jsem se nedozvěděla, jak to vlastně skončilo s Marií. Určitě budu vyhlížet další díl.
Lepší než Kaštánek, finále je megaparádní. Jen to schéma příběhu podobné jako u Zločinu tu holt trochu vyčnívá.
Skvělé. Propracovaná a napínavá hra na schovávanou. Kaštánek byl možná trochu temnější, ale tato kniha vůbec nezaostává, jen pachatele čtenář bohužel začíná tušit dříve. Tlak na čas graduje a napětí stoupá. Líbí se mi, že se autor věnuje i osobním životům obou vyšetřovatelů a jejich problémům a osobním démonům. Doufám, že se dočkáme i dalšího dílu s touto dvojicí.

75 %
94 %
50 %

Tak za mě nelze upřít napínavost až do samého konce, ale Kaštánek mě zaujal více.