Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250/bmid_na-zapadni-fronte-klid-vvT-250.jpg
5
8766
903
Popisuje krutou realitu války a hluboké odtržení od civilního života německých vojáků vracejících se z fronty. Román podrobně výstižně představuje válečnou realitu takřka s novinářskou precizitou. Neukazuje heroický boj vojáků na frontě, ale soustřeďuje se na jejich utrpení a nesmyslnost celého konfliktu, zvýrazňuje tragédii generace, „jejíž prvním povoláním bylo vyrábění mrtvol“.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1967 , Naše vojskoOriginální název:
Im Westen nichts Neues , 1928
více info...
Přidat komentář
Jako skoro všechno od Remarqua - MAZEC!!! Četla jsem už dávno, ale pořád v paměti a svěží.
Je to autorova románová prvotina. E. M. Remarque píše jak sám říká o tzn. ztracené generaci. Kluci, kterým nebylo ještě ani 20 let odchází přímo ze školních lavic do války. Kniha není dokumentováním jednotlivých válečných operací, ale především o nelidském a naprosto nesmyslném utrpení vojáků a o obrovských ztrátách na lidských životech Mladí lidé, kteří měli své velké plány a snili o svých velkých láskách, odcházeli na frontu a umírali ve válečné vřavě! Pavel Bäumer je jedním z nich a jeho ústy nám autor sugestivně přibližuje události z fronty. Pavel přichází o jednoho kamaráda za druhým. Po těžkých zraněních umírají v nesnesitelných bolestech jeden po druhém. A přitom si tolik přáli žít! A Pavel? V samotném závěru knihy pak autor přidává pro čtenáře i pár řádků o Pavlovi….Toho dne byl (podle zprávy vrchního velitelství) na západní frontě klid a nic mimořádného se nedělo.
Začátek knihy mě zaujal, postupem času se mi ale děj začal zdát takový nemastný- neslaný, bez pointy. Navíc moc nemusím smutné knížky. Podle mě by měla každá knížka čtenáře potěšit, zlepšit náladu a motivovat k dalšímu čtení. U téhle to jde velmi těžko. Za mě maximálně 3 hvězdičky.
Ke knize jsem se poprvé jako mnozí z nás dostala v rámci povinné četby. Byla jsem překvapena, jak rychle mě kniha vtáhla do děje a s rostoucím zoufalstvím jsem přihlížela, co udělala válka s generaci mladých kluků. Remarque mistrně popsal smutný úděl Pavla a jeho spolužáků, život na frontě i krátký návrat mezi své bližní, tu bezmocnost, beznaději a ztráty iluzí.
O několik let později se mi do rukou dostala znovu v podobě vydání od nakl. Lidové noviny a ihned se zařadila mezi mé poklady v knihovničce. Jen mě mrzí, že mám nejspíš špatné vydání, neboť zhruba od 50 str. do 70 str. se některé str. opakuji a nenavazují.
Bez motivace odmaturovat bych to asi nečetla. Knížku jsem přelouskala, ale v rámci možností mě bavil až konec. Za mě nic moc...
I když téma určitě k zamyšlení je, nevím jak popsat své pocity po přečtení knihy....Možná vztek? Zoufalství? Bezmoc? Nevím, pere se to ve mně stále, ale děsné je, že tohle někdo opravdu prožíval (i když třeba trošku jinak, pořád je to to samé)
Velice silná kniha, je úžasné jak Remarque dokázal i na tak málo stránkách popsat děsy a hrůzy války, a přitom zanechat cit a něhu. Pro mě jedna z nejlepsích knih vůbec, kdo ji nečetl jako by nebyl.
Co rici, kdyz autor vsechno rekl? Fascinuje me, jak jednoduse a zdanlive lehce shrnul Remarque celou vojnu; realne, kriticky, vtipne, dojimave, objektivne?, smutne, plne. Trochu me desil blizici se konec. Co s takovym vojakem? A dekuji autorovi za proste reseni. Vsechno ostatni by bylo jako skutecnost samotna - nerealne.
Asi bych opakoval to, co už zde napsali mnozí přede mnou... Válka je strašná věc a mělo by se vždy udělat vše, aby k ní nedošlo...
Túto knihu som si vždy chcela prečítať a nakoniec sa mi to podarilo. Veľmi smutná, dojímavá kniha, ktorá vykresľuje hrôzy vojny do detailov. Po jej prečitaní si každý uvedomí ako je nám v súčastnej spoločnosti dobre aj, keď nie je ideálna a akí sme bohati, a čo všetko máme kým nezúri vojna.
Přečtena jedním dechem. Bohužel je smutný symbolický konec, bez kterého bych se obešla. Popisy do nejmenších detailů. Je to jedna z povinných knih k maturitě, která se čte perfektně.
Jeden z mála německých dodnes sledovaných pohledů na Velkou válku, dalším motivem je, tak jako v dalších dílech Remarqua, přátelství, které pojí bratry v boji. Dobře ukazuje ideje o válce a rychlé vystřízlivění těch, kdo ji na vlastní oči viděli a na vlastní těla zažili. Závěr je myslím klasický, co se týče německých příběhů z období 1918-45, musím přiznat, že mě taková díla osobně berou.
Smutné ale čtivé vyprávění o válce z pohledu dospívajícího vojáka,neváhala bych po knize sáhnout znovu. Popisuje tam úžasnou nesmyslnost války, především to, jak vlastně nevinní bojují proti nevinným jen proto, že někdo tam nahoře zavelel Výborně Remarqu!
E. Ramrque zpracoval nejlepší možné psané vyjádření toho, jak může být válka agresivní, krutá a hlavně naprosto NESMYSLNÁ v příběhu obyčejného nicnetušícího dospívajícího chlapce, který se snaží (pře)žít a neklást si při tom složitém, vykonstruovaném mechanismu, kterému se říká válka, mravní otázky. Doporučuji - 110%
Pamatuji si, že jsem kdysi asi před 5 lety tuto knihu četl a doopravdy se mi líbila, Přečetl jí na jeden zátah
Nemám ráda války, boje o moc a území. Lidský život
pak neznamená nic...
A bojím se, aby se to neopakovalo.
Povinnou četbu musím většinou protrpět, ale tahle knížka do této kategorie rozhodně nepatří a jsem ráda, že jsem si ji vybrala. Do příběhů Pavla na frontě jsem se snadno začetla a prožívala s nimi jejich příběhy. Rozhodně doporučuji.
Několik měsíců jsem tuto knihu měla v knihovně a obcházela ji... dokopala jsem se ji otevřít a pak jsem silně litovala, že jsem ji neotevřela dříve. Je to úžasné. Strašně poutavé vyprávění, gradace na místech, kde je ho opravdu třeba a zvolnění tam, kde se nejvíce hodí. S Pavlem jsem prožívala všechny zážitky opravdu silně. :)
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) zfilmováno psychologie německá literatura autobiografické prvky západní fronta (1. světová válka)
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Kniha Na západní frontě klid je v
| Právě čtených | 98x |
| Přečtených | 14 766x |
| Čtenářské výzvě | 1 600x |
| Doporučených | 1 016x |
| Knihotéce | 1 804x |
| Chystám se číst | 1 130x |
| Chci si koupit | 258x |
| dalších seznamech | 77x |
Sakra, vždyť to byly pomalu děti, stejně staré jako já. Právě na to jsem často během čtení zapomínala. Krásně ale i smutně se to čte. A konec ? Nádhera.