Na marších

Tahle knížka se mi četla špatně. Ač mi jsou feministické názory blízké a chápu, proč byla napsána, její vyznění na mě působilo celkově velmi negativně a jednostranně. Jakoby se autorka chtěla pomstít či splnit nějaké zadání. Chyběl mi živoucí příběh, bylo to studené, černobílé. Prostě mi zde nesedla forma, nikoli obsah. Pěkná obálka. a lákavé umístění v Hamburku.

Fajn oddechová kniha. Nejvíce se mi líbil doslov, který skvěle zasazuje dílo do současného kontextu a objasňuje "ženskou" pozici v kapitalistickém světě. Myslím, že kniha dobře a nenápadně uvádí čtenáře do problému druhé směny a ženských vztahů v dnešní době. Příběh Britty se může zdát nezáživný a právě tím upozorňuje na pro někoho problematické, pro jiného vhodné místo, kam byly ženy zařazeny. Jsem ráda, že jsem si mohla současnost propojit s minulostí a díky příběhu přemýšlet nad místem žen ve společnosti.

Jako někteří jsem se nechal nachytat tím, že jsem si myslel, že jde o českou autorku, to ale nevadí. Nicméně takovou knížku bych víc ocenil, kdyby popisovala známější reálie. Venkoncem je to feministické dílo. To mi by mi taky nevadilo, kdyby to nebyl tak banální příběh. Tedy se to moc neodlišuje od dalších děl popisujících podobné nespravedlnosti až hrůzy. Jednoduše, čekal jsem něco jiného a trochu víc...

Knihu jsem si nadělila k loňským Vánocům a důvodem bylo hlavně to, že se odehrává na marších, čili v mokřadech. Hm, mokřady a čarodějnice, to je jako kdyby to autorka napsala o mně, řekla jsem si s trochou nadsázky :-).

Kniha se mně četla dobře a mnoho věcí se mně na ní líbilo, zejména líčení života na marších v 16. století a příběh Abelke. Zarazily mně ale některé chyby, jak věcné, tak gramatické, z nichž část - ale patrně ne všechny - lze přičíst překladateli. Například jedle - nevím, zda v oblasti rostly, i u nás se někde vyskytovaly mokřadní lesy s dominantní jedlí, i když velmi vzácně. Rozhodně ale po sobě Abelke a její kamarádka nemohly házet jedlové šišky, protože ty se rozpadnou ještě na stromě (za mě to bylo učivo 5. třídy ZŠ). Fazole pocházejí z Ameriky a v době, kdy se odehrává příběh Abelke, zřejmě ještě nebyly běžnou součástí jídelníčku lidí na venkově a nebyly ani běžně pěstovány. A podobných nepřesností je v knize víc. Co se gramatiky týče, nadzvedávalo mě na více místech se opakující chybné sklonování záměna "ona" (tvar "jí" ve spojení se 4. pádem, za to by někdo zasloužil proplesknout), místy bylo ve větě nějaké podivné, zcela se nehodící slovo, kdy jsem přemýšlela, kde je asi překladatel vzal.

U příběhu mně pak chybělo nějaké trochu lepší uzavření historické linky. Chápu, že hledat údaje o událostech z konce 16. století, navíc o něčem, co mělo být zapomenuto, je mnohem obtížnější než historické pátrání např. v 19. století. Ale jde o román a člověk čeká na nějaké zajímavé odhalení, které ale nakonec nepřijde. Naproti tomu současnou dějovou linku jsem brala spíše jako jakýsi doplněk a že se příběh poté, co se Britta s manželem rozejdou, aby začali znovu jinde a s někým jiným, už o moc víc neposune, mně až tak nevadí.

Jméno autorky mi znělo česky, ale brzy jsem zjistila, že jde o překlad z němčiny. A naopak podstatné jméno v názvu jsem nikdy neslyšela, takže pro mě další nová informace. Život v německém Polabí zaznamenaný ve dvou časových rovinách se dvěma ženskými hrdinkami. Předpokládám, že historické údaje týkající se hrází a povinností láníků v případě jejich poškození odpovídají skutečnosti, pro mě zajímavý byl také český výraz vysvětlený v doslovu: svádění půdy.
Podobně jako u většiny těchto „dvojakých“ knih, i tady mě více zaujala a byla pro mě čtivější linka historická. Ta novodobá mi občas přišla až moc emancipační, na pilu tlačící. Ale jinak zajímavá kniha, jejíž popisy velmi často zaměstnávaly moji představivost, potěšila mě i zvláštní obálka. A děkuju za výstižné komentáře alef a Chesterton.

Z knihy jsem si vzala především to, že tenkrát i teď obstát jako samotná žena ve společnosti ovládané především muži pořád není snadné ani teď, natož v 16. století.
A že vzájemná ženská podpora (místo rivality) by světu hodně pomohla a vyléčila ho, jen je někde schovaná a možná už i zapomenutá.

Nejdřív jsem poslouchala jako audioknihu a natolik mě zaujala, že jsem si pak sehnala i samotnou knihu. Tu už jsem ale nedočetla, protože příběh z marší/mokřad u Hamburku na mě byl až příliš temný, smutný, zároveň ale velmi napínavý. Zajímavé bylo prolínání života mladé ženy v současnosti s osudem Abelke a to, jak se i po staletích opakují podobné pocity osamění, tlaku okolí a hledání vlastního místa.
Přesto jsem ráda, že podobné události dle skutečného příběhu nezapadají a ví se o nich. Kniha připomíná temnou dobu plnou strachu, nevzdělanosti a manipulace ze strany církve i společnosti. Autorce se to dobře podařilo vykreslit.

Příběh o Abelke byl zajímavý, o marších v okolí Hamburku jsem neměla ponětí, takže jsem si zase rozšířila obzory.
Naopak příběh Britty mě zase až tak nezaujal.
Kniha to určitě není špatná jen jsem asi měla trochu jiná očekávání a úplně za mě nenaplnila ten potenciál, kterého mohla dosáhnout. Doslov byl super.

(SPOILER) [četba ČRo Dvojka i kniha]
Kdyby kniha obsahovala jen příběh Abelke a doslov, dala bych plný počet. Bavilo mě to i s průhledem do současnosti, zejména kvůli atmosféře, ale zmnožily se tím zbytečné stereotypy.

Pokud jde o vztah méně či hůře vychovaných mužů (ale stejně tak i žen) ke slabším ženám (ale i mužům) asi lidstvo žádný feminismus ani emancipace nikdy úplně nepřevychová.
Ponižování slabšího je věčné zlo, ke kterému nikdy nepřestaneme mít sklony, ale nevím, zda příběh Britty ještě víc nerozbíjí dobré hodnoty.

Příběh Abelke je výborný ve vysvětlení sociálního působení určité stádnosti na kořeny a podhoubí zla čarodějnických procesů, které je stejné jako jiné davové psychózy, jak je krásně patrné i v naší současnosti. To se mi hodně líbilo.

Abelke se nechá svést k pomstě a neodhadne společenskou atmosféru a působení primitivních pudů své doby. Roztočené kolo nenávisti a chamtivosti už potom nejde zastavit.
Byla to v dějinách bolestná doba.
Jenže se upalovali i muži a o tom se už tolik nemluví a nepíše...tady ano.
Doslov výborně zmiňuje nejen výlučnou roli civilních soudů, ale i odlišnosti novověkých "honů na čarodějnice" od těch středověkých, kde víc než podstata víry, hraje svou roli chamtivost a smutné soupeření protestantismu s katolicismem. Zejména v okolí Hamburku (i v případě Abelke hraje svou smutnou roli pastor) což jsem dodnes vůbec netušila.

Postava Britty je napsaná ještě více feministickým perem než Abelke, stejně jako její manžel. Povrchně účelové stereotypy - v dobách Abelke se ženy upalovaly, dnes se nemohou seberealizovat v profesi mimo rodinu úplně stejně jako muži a ti je za to ani neocení. To jsem četla mezi řádky a nejde tím plošně souhlasit.

Žena se nikdy nemůže v rodině realizovat zcela stejně jako muž. Jeden musí mít výlučnější nebo víc navázaný vztah na děti v ranném dětství a to až tak, že to pár let v kariéře překáží. A proč ne máma? Nová generace zralých lidí za tuhle překážku nestojí?
Nikdo nemáme na růžích ustláno, ani muži.
Jen se zbytečně překrucují smysluplné hodnoty.
Ale protože se nad tím vším dalo při četbě přemýšlet, není to úplně špatná kniha.
Matoucí je tentokrát rozhlasová četba, která je zkrácená a chybí jí to podstatné - doslov.
ČV 2026/14

Román vypráví životní příběhy žen, které od sebe dělí několik století. První z nich je farmářka Abelke Blekenová, kterou lidská závist a chamtivost dovede až na hranici. Je obviněna z čarodějnictví a upálena. Druhá žena Britta Stoevenová se do téhož kraje přestěhuje se svou rodinou. Zajímá o historii kraje kolem Hamburku a dozvídá se též o osudech žen, které byly obviněny z čarodějnictví.

Po přečtení anotace jsem byla úplně nadšená: Tohle bude přesně příběh pro mě! Nebyl. Tedy byl by, ovšem pravděpodobně ne v tomto podání. Až do konce jsem mu však dávala šanci a čekala, že ještě změním názor, ale bohužel se tak nestalo. Z takto zajímavého tématu, které bylo navíc inspirované skutečným příběhem jedné z mnoha takto odsouzených žen, se dalo určitě vytěžit víc.

Poslechnuto jako audiokniha na CRo. Zajímavé, přesto si nejsem jistá, jestli bych v klasické podobě dočetla. Ale možná na takové téma musí být člověk jen správně naladěn, aby mu zrovna "sedlo".
Takže jsem vlastně ráda, že se ke mně kniha dostala v audio verzi, byla pro mne v danou chvíli poněkud stravitelnější..

Kniha je čtivá a zajímavá, ale myslím si, že téma mělo větší potenciál, hlavně v historické lince. O postavě Abelke a o bažinatém kraji u Hamburku jsem nevěděla a jsem moc ráda, že jsem si díky knížce rozšířila obzory.

Další překvapivě dobré setkání s novou českou, německy píšící, autorkou, která v románu použila dvě dějové linky- současnou a historickou, aby dala zazářit dvěma odvážným ženám, které se vzpírají klišé o roli ženy ve společnosti, zároveň jde o vesnický román o soužití a začlenění do komunity, která o sobě navzájem ví hodně a co neví si domyslí.

(SPOILER) Kniha se mi nečetla lehce. Knihy plné násilí, zla a nesnášenlivosti se nečtou nikdy lehce, zvlášť pokud člověk ví, že vychází ze skutečných událostí a takové příkoří se někomu skutečně dělo. Kniha v sobě nese důležitá svědectví o bezpráví z minulosti, ať už to jsou čarodějnické procesy, vyvlastňování půdy nebo násilnosti na ženách. Je špatně, že se o tom víc nemluví. I druhá linie řeší důležité téma nerovností můžu a žen i v dnešní době. A přestože i toto je důležité téma, tak vedle historické linky působí slabě. Možná celá kniha je napsaná málo do hloubky a hodně skáče a témata nejsou propracovaná. I přesto si zaslouží pozornost. 4*
(1/26)

Kniha se mi líbila, trochu víc příběh Abelke, už jen proto, že vychází ze skutečných událostí. Je až neuvěřitelné, jak málo stačilo, aby byl člověk vykořisťován a označen za nebezpečného pro společnost.
Doporučuji.

Knihu jsem dostala, sama bych po ní asi nesáhla, ale bylo to příjemné překvapení. Prolínání historie a současnosti mě bavilo a dozvěděla jsem dost nového. Hodně mě překvapilo, že v 16. století mohla Abelke sama vést statek, nepředpokládala jsem, že něco takového bylo vůbec možné. Uvěřitelná mi připadala i Britta a její boj za nezávislost. A až po přečtení mi došlo, jak je skvělá obálka knihy.

Není to úplně snadné, žít tam, v tomhle specifickém kraji, který po staletí ovlivňuje opakující se cyklus záplav a povodní. Atmosféru zdejších mokřadů autorka popisuje autenticky, vidíš ten drsný kraj přímo před očima. Mezí poli jde Abelke, silná, nezávislá, svobodomyslná, vystoupila z mlhy 16. století, rozhodnutá žít podle svých pravidel v době, kdy nezávislost je krutě trestána. Abelke chce být slyšena, se svou úctou k zemi a přírodním silám, a to i v mužském světě, a to se nepromíjí.
A pak je tu Brita, tam, kde Abelke září, její moderní alter ego, poněkud bledne. Tam kde Abelke bojuje uprostřed divokých marší o přežití a identitu, Britino hledání smyslu života působí ploše a vykonstruovaně, její vnitřní monology a rodinné problémy spíš narušují to magické pouto co si vytvoříš s minulostí, postrádají totiž hloubku a osudovost. Britin příběh je tak spíš jen šedým stínem, co proletěl nad krajinou aby dal záhy opět prostor světlu, i když ho vydávají plameny hranice.

Takže tenhle příběh stojí za přečtení hlavně díky Abelke, v jejím příběhu totiž autorka vytvořila něco jako poctu ženám, co se odmítly sklonit a podrobil předsudkům ...
"Země dává i bere, ale jen ten, kdo ji skutečně miluje, v ní dokáže zapustit kořeny, které nezpřetrhá ani čas."

PS: Ten současný příběh za mě zachraňuje Rút, její snaha najít a objevit pravdu dávno zapomenutou. Zatímco Brita se ztrácí, Rút funguje jako most mezi světy - minulostí a dneškem.

Na marších jsem poslouchala jako audioknihu a musím říct, že to byl po dlouhé době zase opravdu kvalitní poslech.

Příběh je vystavěný na dvou liniích, které se po kapitolách střídají. Jeden se odehrává v současnosti a jeho hlavní hrdinkou je Britta. Druhý nás vrací do roku 1580, kde sledujeme osud Abelke, což je žena, po které je pojmenovaná ulice, do níž se Britta s rodinou nově nastěhuje. Právě tohle pojmenování spustí Brittin zájem a postupné pátrání po tom, kým Abelke vlastně byla.

A bavily mě oba příběhy. Každý jinak, ale stejně intenzivně.

Celé je to hodně o ženské pospolitosti a hlavně o nespravedlnosti, kterou prožívá Abelke, Britta i Brittiná dcera. Každá v jiném století, každá v jiných kulisách, a přesto se ty zkušenosti bolestně propojují.

Silnou postavou je i Ruth, která sbírá informace o významných ženách historie a se kterou začne Britta po osudu Abelke pátrat. Tenhle motiv mi přišel strašně důležitý. Připomíná, kolik ženských příběhů zůstalo zapomenutých, potlačených nebo záměrně umlčených.

Abelke byla samostatná žena, hospodařila sama, stála si na svém, a to se tehdejší společnosti vůbec nelíbilo. A právě tady se mě ten příběh dotýkal nejvíc. Kvůli té ženské otázce, kvůli bezpráví, které se mění v podobě, ale ne v podstatě.

Na marších jsou velice zajímavý příběh z úplně jiného soudku, než na jaký jsem zvyklá. Audioknihu jsem si opravdu užila!

„Ženám můžete brát, můžete si k nim dovolovat, ale dokud si to nechají líbit, dál to nezajde. Nebezpečí začne hrozit, když se ohradí.“