Na Librově gruntě
Teréza Nováková
Román o historických událostech bouřlivého roku 1848 líčí těžké sociální ovzduší na českém venkově. Hrdinou románu je chudý sedlák Jobek Libra, který těžce snáší robotu a daně.
Přidat komentář
04.10.2011
Kdo by lehce snášel těžký osud. Žádný z nás. Jobek Libra byl statečný a bojoval o krásy života dokud to šlo.
Štítky knihy
19. století rok 1848 život na vesnici robota Nedvězí Poličsko
Autorovy další knížky
| 1963 |  Drašar |
| 1966 | Děti čistého živého |
| 2001 |  Úlomky žuly |
| 1906 | Jiří Šmatlán |
| 1921 | Jan Jílek |
Kniha Na Librově gruntě je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 16x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 27x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Na zmínky o knize jsem narážela od té doby, co jsem potkala svého muže, který pochází z Nedvězího, kde se většina děje knihy odehrává, v knize Nedvězí vystupuje pod krycim jménem Jevice (z německého Ewitz). Děj knihy není nikterak komplikovaný, spíše je vykresleno to, jaké polovině 19. stoleni panovaly politické, kulturní a společenské poměry a hlavně, jak konkrétně robota zatěžovala prostý lid. Když o robotě čtete v dějepisných učebnicích, tak si to nedokážete představit, ale když to vztáhnete ke konkrétnímu člověku/rodině, tak to pochopíte. A to kniha opravdu dokazala dobře přiblížit. To bylo opravdu velmi zajímavé. Kniha take podnitila muj zajem o mistni lidovou architekturu - rozšířila jsem si pojmoslovi.
Kniha sice neni rozsahla, ale tim, že je psana je psana jazykem prošpikovanym mistnimi pojmy a přímé řeči jsou dokonce psany v mistnim nářečí, tak se čte hodně ztuha a fakt jsem musela mit zapal pro věc, abych knihu z tohoto důvodu neodlozila. Vyžádá si to vaše soustředění. Ja sice mám od manzelovy strany místní dialekt trochu naposlouchany, ale číst v něm knihu bylo pro mne utrpení. Samozřejmě i místní nářečí se za těch cca 170 let, co dělí děj knihy od dnesni doby, posunulo, ale to jadro je porad stejne.
Ale musela jsem se vzdy pousmat, když jsem narazila na příjmení, které se v Nedvězím a Bystrém do dneška hojně vyskytují.
Musim se podivat fo Brtounovy chalupy v Bystrém, ktera pry slouzi jako sevcovske minimuzeum. Libruv grunt v Nedvězím je v soukromých rukou a nahlednout do něj můžete i vy prostrednictvim dokumentu, odkazy jsem uvedla v zajimavostech.