Myslete na děti!
Ian McEwan
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/242296/bmid_myslete-na-deti-rWi-242296.jpg
4
397
108
Fiona pracuje jako soudkyně Nejvyššího soudu a při svém mimořádném pracovním vytížení vnímá manželův zálet s mladší ženou, na který mu přijde, sice bolestně, ale zároveň na nějaká hluboká řešení prostě nezbývá čas. Řeší komplikovaný právní spor – sedmnáctiletý mladík umírá na leukemii a rodiče odmítají transfuzi krve; patří ke Svědkům Jehovovým. Potvrdí soudkyně v precizně vedeném sporu, že právo na život je víc než právo rodičovské?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , OdeonOriginální název:
The Children Act , 2014
více info...
Přidat komentář
Tak tohle bylo skvělé. Pět hvězd jsem naposledy dala knížce z kraje února. Geniální příběh z právního prostředí. Co do počtu stránek se to nemusí zdát, ale knížka je poměrně hutná (obsahuje dlouhé odstavce až do krajů stránek). Líbilo se mi, o kolika kauzách jsem si mohla v té jedné knížce přečíst, nadchla mě hlavní hrdinka - soudkyně Fiona. Její způsob myšlení, který byl v knize tak geniálně popsán (když manžel vyčítá Fioně, že sedm týdnů a den neměli sex, Fioně běží hlavou skutečnost, sedm týdnů a den trvalo zasedání středověkých vyšších soudů) a hlavně to, že i jako vážená soudkyně dělá chyby. Opravdu veliké doporučení, já jsem z knihy nadšená jako už dlouho ne a budu z ní těžit ještě hodně dlouho, jestli ne celý život.
Moja tretia od McEwana, ale zatiaľ najlepšia.
Z môjho pohľadu majstrovský napísaná a skôr by som ju pomenovala "Právo na smrť?!"
Super opísané myšlienkové pochody hlavných postáv pri riešení vážených životných situácií, kde sa z počiatku jedná vážna diléma stáva banalnou oproti diléme v rozhodnutí o práve na život alebo smrť ? Takéto knihy môžem!!!
Zajímavý příběh, ale nelíbilo se mi to zpracování. Knížku jsem přečetla, ale ten pravý čtenářský požitek z ní prostě nemám. Je tam spousta míst, kde je pouze popsán děj, který by určitě šel napsat poutavěji, např. ve formě dialogů nebo kratších a vygradovaných kapitol. Oproti tomu je v knize spousta nedůležitých detailů, a ty jsou zase až zbytečně barvitě popsané.
Výborná. Pomalým tempom vtiahne autor čitateľa až do Fioninej mysle, ktorá je sudkyňou najvyššieho súdu a špecializuje sa na rodinné právo. Čitateľ si tak kladie otázky spolu s hlavnou postavou, prežíva spolu s ňou všetky váhania, pochybnosti a snaží sa správne rozhodovať. A zase len chaos a pochybnosti, čo je vlastne správne. Kniha predkladá veľa námetov na zamyslenie, ale odpovede necháva na čitateľa.
Zaujimava kniha vďaka ktorej je možné nahliadnuť do zákulisia práce sudcu. Niekedy je to naozaj ťažké rozhodovanie a hlavnej postave niet čo závidieť. Kniha je výborne napísaná a charaktery postáv rozoberá do hĺbky. Som rada, že som sa ku knihe dostala.
Nevim. Libilo i nelibilo.Pri cteni popisu nastavajiciho stari na strane 27 mi sel mraz po zadech.Prave jsem na jeho prahu a je to velice vystizne.
Moje první kniha od autora, ale rozhodně ne poslední. Ani nevím, jak to popsat, ale autor se mi dostal do hlavy a nechal tam spoustu otázek a námětů k zamyšlení, o smršti emocí nemluvě. Má trochu zvláštní styl psaní, odlišný od knih, které jsem už četla a rozhodně si brzy přečtu něco dalšího.
Na pozadí manželské krize nahlížíme do britského soudního systému. Ten náhled je tak ostrý, přesvědčivý a zdá se, že zcela kvalifikovaný, až mě to přinutilo podrobněji zjišťovat, kdo že je vlastně Ian McEwan. Aha, Betonová zahrada, která mě kdysi tak fascinovala. Autor se prostě zabývá dětmi a jejich možnostmi a omezeními v různých společnostech, ať už sociálních nebo náboženských a věrohodně popisuje opatrné, složité, někdy zdánlivě neřešitelné našlapování soudů v britské multikulturní společnosti.
90 % (183 hodnotící generují průměr 81 %).
McEwan je krutý provokatér, často jdoucí za hranu, jak dokazuje jeho Betonová. The Childern Act mi přijde vycizelovaná do nejmenšího detailu. Otvírá citlivá a křehká témata, nejjemnější přediva vztahů, lásky i jejího přechodu do nenávisti, stejně jako přechodu ze života do smrti.
Nejvíc mi jako podstata knihy vystoupila chladná rozumová úvaha v kontrastu s vnímáním srdcem a určitou iracionalitou zmíněnou v závěru doslovu, který mi přijde brilantní.
Příběh začíná po svátku Nejsvětější Trojice, je zmíněn Westminsterský římskokatolický biskup, ortodoxní židovský pár, sekta svědků Jehovových a téma transfuze, siamská dvojčata a nutnost volit mezi životem a smrtí v případě vlastních dětí. Vše se odehrává a prolíná s kulisami bezdětného manželství soudkyně Fiony Mayové, které po velmi primitivním návrhu jejího muže, profesora dějin umění, odhaluje svou vyprázdněnost z obou stran.
Mnoho témat stojí kontrastně a někdy ne zcela férově proti sobě. Třeba sekta Svědků proti tradičním náboženstvím. Ale to už je standardní styl tohoto muže, který nám dává téměř nekonečný prostor k tomu, abychom se chytli za nos.
Naštěstí mi nepřijde, že by příběhem nadmíru vystupoval jeho názor, že víra je "v nejlepším případě morálně neutrální, a přinejhorším jde o odporné duševní pokřivení".
"Někdejší šlechetný ideální přežíval do moderní éry, otlučený, a zrezivělý jako rytířské brnění. Soudci zastupovali panovníka a po staletí sloužili jako strážci dětí národa".
"Selhání upevnilo povrchní vědomí, že právo se ve své nejhorší podobě nechová jako osel, ale jako jedovatý had "
6/6
Mc Ewan umí nasadit brouky a otázky do hlavy. V každém díle jakoby upozorňoval na nevratné následky rozhodnutí,jež člověk učiní ve chvílích, kdy si jich skoro ani nevšimne.A když ano,tak přemýšlením ztratí tu trochu času,kterou na rozhodnutí měl.V této knize mne fascinoval přesný popis rozpadu manželství kvůli sobectví jednoho z partnerů a vnitřní život hlavní hrdinky s jejími pochybnostmi a dilematy.Po Pokání a Chesilské pláži je to na Mc Ewana překvapivě kladná ženská postava a s jejím selhavším partnerem se vůbec nemaže. Také nahlédnutí do soudní praxe bylo pro mne hodně zajímavé. O případech Svědků Jehovových a Siamských dvojčat, jakož i o paní soudkyni budu přemýšlet hodně dlouho.
Důvod proč nezávidím soudcům jejich pozici. Musí se rozhodovat na základě litery zákona a oprostit se o své názory a postoje. O to se soudkyně snaží a v jejich rozsudcích je to i znát, ale pak si to sebou domů a trápí se tím.
Ale výborně napsaná kniha, moc jsem chtěla vědět jak to dopadne.
Můj první McEwan. Rozhodně nezůstanu jen u jedné jeho knihy. Pokud dokáže autor (jakožto muž) takto promyšleně vystavět a popsat ženskou psychiku, co teprve dokáže ve vlastním rybníku - s hlavním mužským hrdinou?? V tomto případě navíc chytlavé téma a hledání odpovědí na spoustu zajímavých, v některých případech snad i zásadních, otázek. Palec nahoru. (P.S.: Moc mi nesedí český název knihy, alespoň jsem jej však mohla použít do letošní čtenářské výzvy.)
Ian McEwan je skvělý pozorovatel. A ještě k tomu to co vidí (a čeho si hodně lidí nepovšimne) umí trefně popsat. Jeho schopnost rozebrat situace, city, lidi na prvočinitele, podrobit je přesnému a často nemilosrdnému prozkoumání mě nikdy nepřestane uchvacovat.
The Children Act je pro mě mimořádná v mnoha ohledech - případy řešené soudkyní Fionou by vydaly přinejmenším na esej. Ale asi nejpozoruhodnější a nejpravdivější jsou momenty, kdy vysoce postavená odbornice a vážená žena, která se svojí pracovitostí a sebezapřením dostala až na vrchol profesního a společenského žebříčku, zdánlivě (viděno jejím pohledem) prohrává ve chvílích, kdy neovládne svoje emoce. A přitom když se nechá náhodou a nekontrolovaně ovlivnit svými emocemi (na koncertě, kde hraje na klavír) je nejlepší. A zaslouží si za to ovace ve stoje.
Minimálně dvakrát během příběhu se rozhoduje ne na základě své intuice, ale zvažuje "co by tomu řekli lidé"? Její přísná sebekontrola a sebekázeň je jí prostě občas na překážku. Jakoby se bála být člověkem, ženou, milenkou, matkou a stala se prostě "jenom" soudkyní, která stojí nade vším a nade všemi.
McEwan umí psát. Úplně to vidím jako intelektuální film s Gillian Anderson v hlavní roli (sorry, Gillian, ale tak by se hlavní postava trochu omladila)
Je to, jako když si na nějakou dočasnou dobu vlezete do hlavy jinému člověku. Fiona nás nechává nahlédnout do zákulisí prostředí, které je většině lidí asi málo známé, zejména v takto lidské rovině. Navíc je hodně poutem přemýšlivá a nastoluje řadu hlubokých současných témat. Ale jedna z věcí, která mi vadila, byl právě pocit nahodilého cestujícího, který v jedné zastávce nastoupí do vlaku, v něm podebatuje s náhodným spolucestujícím a o pár stanic dál zase vystoupí. A v určitých místech se mi to špatně četlo, což bude sice autorův styl psaní, ale na tak malé ploše mi to přijde zarážející. Četbu přesto nepovažuji za zmarněný čas, dotkla se mnoha pro mě zejména nyní dost palčivých témat.
Má první kniha od autora mě příjemně překvapila. Neobjemná, plná (zá)važných témat, která vás nutí k zamyšlení. Názor si každý musí utvořit sám (ať už na manželskou krizi, etické otázky ohledně života/smrti, "odpovědné nebo spontánní" žití...), autor nehodnotí, nechává příběh plynout. Hvězdu ubírám za pár vsuvek v ději, které mi pro samotný příběh nepřišly zásadní (popis rvačky, některé kauzy atd.) a za to, že ve mně kniha nedokázala vzbudit příliš emocí, oslovila mě spíš filozoficky. Což, soudě z jiného (neemočního) pohledu, je také oceněníhodné.
Štítky knihy
Anglie zfilmováno anglická literatura soudní procesy psychologické romány leukémie Svědkové Jehovovi rodiče a děti právnické prostředí
Autorovy další knížky
| 2008 |  Pokání |
| 2007 |  Na Chesilské pláži |
| 2015 | Myslete na děti! |
| 2020 | Betonová zahrada |
| 2021 | Stroje jako já |
Kniha Myslete na děti! je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 538x |
| Čtenářské výzvě | 192x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 202x |
| Chystám se číst | 274x |
| Chci si koupit | 42x |
| dalších seznamech | 4x |
Vyborne, z knih od neho, ktore som citala, asi jedna z najlepsich.