Myšlenky za volantem 2

Milá zamyšlení.

04.02.2026

První díl mě bavil víc. Některé fejetony byly velmi dobré, jiné průměrné. Ale jako celek to drželo poměrně hezky.

Knihu jsem četla v letadle a smála jsem se tak, že se mě letuška přišla zeptat, jestli jsem v pořadku, to mluví za vše

29.01.2026

posloucháno jako audiokniha za volantem... příjemné oddechové čtení, některé glosy velice vtipné, jiné méně.... namluveno příjemným hlasem p. Ebena

Váleček napsal knihu! Tedy ona to není ani tak kniha jako spíš notýsek s kroužkovou vazbou se sebranými časopiseckými sloupky a fejetony. Autor s pokorou sobě vlastní prezentuje své sebrané (povětšinou vtipné) glosy jako drobné dílko, které má čtenářovi zpříjemnit chvíle třeba ve vlaku, u vody nebo kde je mu libo. Dokonce vyzývá k vytrhnutí těch sloupků, které nejsou hodny čtenářova oka. Myšlenky za volantem 2, stejně jako předchozí „zelený“ díl, jsou ryze odpočinkovou četbou na jedno odpoledne u vody, kdy se líně převalujete mezi dekou, piknikovým košem a vychlazeným 12° pivem. Zatímco MZV 1 jsem si užil v parném létě, ponořen mezi kameny v chladivé Jizeře, MZV 2 jsem četl u krbu, v zimních měsících, kdy za okny fičel vítr a rtuť v teploměru by nad nulu nevyhnal. V obou případech jsem se královsky bavil a všechny stránky zůstaly v notýsku. Až pan Eben nastřádá, budu se těšit na další Myšlenky, tentokráte třeba v červeném balení. Na Válečka dobrý!

To se tak dobře četlo. Kniha by mohla být klidně delší.

Opět milé čtení od Marka

Marka Ebena a jeho laskavý humor mám ráda. Ani tentokrát mě nezklamal a několikrát jsem se i nahlas zasmála. Knížka je plná krátkých fejetonů, ve kterých se autor s humorem a lehkostí zamýšlí nad obyčejnými věcmi a situacemi.

Čtení je hezkým pokračováním prvního dílu – vtipné, inteligentní a lidské. Krátké texty pobaví jemným humorem, potěší jazykovou lehkostí a občas přimějí i k zamyšlení. Ideální kniha na cesty nebo na klidné večerní čtení.

Stejně jako první díl - příjemná zamyšlení nad obyčejnými věcmi, které nás v životě obklopujíl. O některých nás možná ani nenapadne přemýšlet a Marek Eben tak činí s noblesou sobě vlastní.

Druhá kniha od pana Ebena a opět skvělá.
Hodně jsem se nasmála jeho nápadům a úvahám. Super byla úvaha o sbírání psích "hovínek".
Klidně by mohl napsat další knížku, ráda bych si ji přečetla.

Stejně vynikající jako byla první stejnojmenná kniha. Spisovná čeština, kultivovaný humor a opravdu velice vtipné komentáře. Tyto kratičké fejetony se dají poslouchat stále dokola. Audiokniha je pomyslnou třešničkou na dortu. Načetl ji totiž svým kultivovaným způsobem, pan Marek Eben.

Pan Eben sepsal mé myšlenky svou čtivou a humornou formou a já jsem se neskutečně bavila. Krátké, výstižné, vtipné zamyšlení o běžných věcech dnešní doby s myšlením čerstvého důchodce - o nahromaděných nabíječkách, navigaci v autě, nedostupnosti náhradních dílů, likvidaci starých oděvů, venčení psa, plug-in hybridu, shrnujících se ponožkách v botě, češtině, snech, fotbale, počítačích, mobilu, dietě, alkohol testeru, o hlasové komunikaci s autem, komfortní zóně, vánočních pohádkách, čudlících... Žádné zamyšlení jsem z knihy nevytrhla... doporučuju.

Opět milé, zábavné čtení; dle mého názoru dokonce lepší než první díl. Nejvíce mě bavila autorova sebereflexe týkající se toho, že už není nejmladší (ale že je takto vlastně spokojený, ale přitom nepropadá zbytečné nostalgii). Potěšilo mě také, že se někdy zamýšlí nad podobnými věcmi jako já - jak je to tedy s těmi sestrami Wachovskými...? :))

Pocit, který mě přepadl hned po prvních stránkách, připomínal jízdu v autě, kde se místo palubní desky rozsvítí nečekaná dávka laskavé ironie a člověk zjistí, že mu to vyhovuje víc než všechny navigace světa. Každá úvaha se vine jako chytrý had, co nekouše, ale rafinovaně šimrá a nutí smát se způsobem, jenž se obvykle objevuje až po dlouhém dni a sklenici vína. Lehkost textu působí tak přirozeně, jako když zkušená řidička ucítí jemné cuknutí pedálu a ví, že teď má zpomalit, aby si vychutnala, co přichází. Humor je nenápadně třpytivý, podsaditý, občas až záludně pravdivý, jako prastaré rčení o tom, že kdo se směje v zatáčce, ten ji projede líp. Každá myšlenka je nečekaně šťavnatá, přitom stále elegantní a připomíná drobné zrcátko, v němž se člověk zahlédne a s pobaveným povzdechem si přizná svoje vlastní drobné absurdity. Celkový dojem v sobě nese vzácnou směs chytré něhy a nenucené moudrosti, díky nimž jsem měla pocit, jako by mi někdo na sedadlo spolujezdce přisedl s úsměvem a dobrým světlem do těch tmavších koutů dne.

Už dlouho se mi nestalo, abych se u knížky smála nahlas, a pak ještě při vzpomínce... hlavně si ho v uvedených situacích automaticky představím... super.

Druhý díl fejetonů je super čtení. Pan Eben se zamýšlí nad obyčejnými věcmi a situacemi kolem nás. Někdy mi přišlo, jako by psal i o mých myšlenkách. Např.rozdělení oblečení ve skříni;) Líbily se mi i jeho popisy vlastních zážitků, např. návštěva korejské restaurace nebo problémy se shrnující se ponožkou v botě;)

Druhý "trhací blok" myšlenek mě pohladil na duši stejně jako ten první. Pan Eben se ve svých fejetonech zamýšlí nad obyčejnými věcmi, jako jsou počítače, nabíječky, staré oblečení, jídlo nebo třeba plastová víčka, občas probleskne historka z osobního života. Většinou bych je označila jako laskavé, úsměvné nebo trefné, ale u dvou jsem opravdu nasmála: o pohřbívání (jakkoli to zní nepatřičně) a u toho posledního o létání.

Milé, trefné, vtipné. Bavila jsem se.