Jantarové oči
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162124/bmid_jantarove-oci-S20-162124.jpeg
4
713
157
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá. Mycelium je románová sága odehrávající se ve 26. století na Zemi.... celý text
Přidat komentář
Talent Vilmy Kadlečkovej je obrovský a tryská z každej kapitoly prúdom. Žasnem nad pestrosťou použitých slov, napínavým dejom a psychologickou hĺbkou postáv. Toto je kniha na Nobelovu cenu! Mycelium prekonalo aj Naslouchača Peti Stehlíkovej.
Knihu sice poslouchám - ale jsem u čtvrtého dílu a je to pecka. Vůbec jsem nečekala tak zajímavý příběh a zvraty plynoucí z různých vypravěčských perspektiv. Doporučuji všem milovníkům sci-fi.
neurazí, neuchvátí ... rozhodně zajímavá kniha, která se četla dobře, ač nejsem fanda scifi, tak si našla i mě
Psát blábolivé fráze o vrcholu současné české literatury (natožpak současné české sci-fi) zde není namístě! A víte proč? Protože spíše než srovnání s kvákavými žábami a oplzlými čolky smrdutého českého rybníčku snese Opus magnum kadleckiensis srovnání s velkými a vynalézavými autory sedmi světových moří moderního a myšlenkově podnětného sci-fi. Xenoantropologická hravost občas dosahuje takových výšin, že by i Simmonsův Štír sám sebe mohl uštknout závistí; objevuje se cynicky posmutnělý humor martinovského střihu, lemovská posedlost životem Člověka uprostřed divů vesmíru, cardovské dumky o střetech a spolupracích kultur. A z vrcholu vědeckofantastického parnasu nad tím vším moudře pokyvují hlavou Clarke s Asimovem. A vůbec, klidně si doplňte kterékoliv další velké autory fantastiky, kteří sedí na plasmogravitronových trůnech vašich čtenářských srdéček: je značně nepravděpodobné, že vyhrabete někoho, ve srovnáním s kým by Kadlečková zaostávala.
Světové parametry však neznamenají, že by Mycelium nebylo čímsi ryze české: pravděpodobně z něj emanuje neopakovatelná zkušenost člověka, který prožil normalizační nudu osmdesátých let (přičemž frustrace z ní vyvřela na povrch fantastické literatury v podobě biopunku) vystřídanou podobně zvrhlou nudou a falší korporátní kultury (u níž příslušné frustrace dost možná začínají vyvěrat právě nyní a Mycelium je prvním libě sirnatým závanem tohoto léčivého pramene). Postavy v Jantarových očích a navazujících románech zkrátka žijí... ono nakonec není důležité rozsekat každého na potkání magnetickými zbraněmi a psychotronickými údery, je třeba zvažovat zejména to, jak se k čemu postaví medianti (to jest tisk), co lze komu o čem prozradit, jak skloubit loajalitu k zaměstnavateli a dalším významným sociálním skupinám a vůbec všechny tyto každodenní nesmysly. V Myceliu to vše funguje tím spíše, že děj je důkladně a důvěryhodně psychologicky ukotven (původní záměr hovořit o psychologickém podhoubí jsem zavrhl coby příliš laciný). Tolik stránek o myšlenkách, a přesto to není nuda?! Nevěřím! Inu, věř.
Důraz na psychologizaci je přirozeně umožněn skutečností, že i když jde o epopejózní osud kdečeho a ještě i lecčeho dalšího, je Mycelium vlastně dosti komorním příběhem. Kdyby šlo o orchestr, byl by jedním z těch, co můžou cvičit v kumbálku před obecenstvem mopů a košťat. Stydlivé housličky slečny Pinkertýny se svými něžnými tóny proplétají s temnými a chorobnými bicími pana Lucase; občas zakvílí zobcová ezoflétna jisté Fiony a chrabré gleewarinské dudy jisté Kamëlë a někde v pozadí brumlá záhadný telepatický bassaxofon mistra z Fomalhiwy. Jistě, občas ještě úspěšně zasekunduje někdo z druhé vlny postav, ale v zásadě je to všechno. Není radno očekávat přelidněnou supergalaktickou fresku! A nakonec, proč taky? Mnoho velkých hráčů tahle kapela nepotřebuje, aby úspěšně bourala koncertní síně a kulturáky písemnictví.
Autorka píše naprosto skvěle, vůbec bych netipovala, že to psala češka. A nedivím se, že je tato série tak oblíbená. Parádní svět, skvělé postavy a napínavá zápletka. Příběh je skvěle promyšlený, chytrý i vtipný. Vilma Kadlečková určitě patří mezi jedny z nejlepší spisovatelek fantasy/sci-fi u nás.
Knihu jsem poslouchala a poslouchala se velmi dobře.
Se sci-fi mám často problém s tím, že mám pocit, že se autor nechal až moc unést svou fantazií a chce celý jeho vymyšlený svět mi chce co nejdříve vyklopit. Já jsem z toho zmatená a většinou knihu odložím.
Zde se to nestalo a kniha je zajímavá, ačkoli uznávám, že je trošku vleklá a zase tolik se toho tam nestalo. Mě to ale nevadí a tak ubírám za vleklost 1 hvězdičku a pouštím se do dalšího dílu.
Tak, četlo se to (v mém případě spíš poslouchalo) celkem dobře, ale nějaké wow se u mě nekonalo. I když mě to docela bavilo, vlastně nic jsem se v prvním dílu nedozvěděla, kromě uvedení do problematiky fantazijního světa.
Nemám ráda takovéhle knihy, které vyžadují pokračovat dalším dílem, aniž by cokoli v samotné jedné knížce vyřešily.
Ptám se, proč pak taková knížka je rozdělena do dílů, aby neodradila čtenáře moc velkým počtem stránek?
Za tohle strhávám jednu velkou hvězdu, skoro bych dala i jen 3, ale nechci být nespravedlivá, možná se dočkám něčeho už v druhém dílu.
Krapet psychedelické a zároveň fantastické, z vytvořeného světa, systému a všech novotvarů jsem byla na větvi, neskutečně mě bavil a byl poměrně originální, ale několikrát jsem si v duchu říkala, že autorka to zřejmě vymýšlela při sjíždění nirvány. A tak, jak mě neskutečně bavil samotný svět a celé pozadí vyprávění, tak mě naopak příliš neuchvátil samotný příběh.
Nebylo to vysloveně špatné, ale v kontrastu s daným světem se to zdálo trochu mdlé, čekala jsem o poznání větší pecku. Chyběly tomu pověstné "koule". Místy bylo vyprávění trochu zmatečné a jindy bohužel zbytečná vata. Osobně navíc nedokážu autorce odpustit postavu Pinkreatury, protože něco tak děsně nesympatického se opravdu jen tak nevidí. Jedna nosná postava, zbytek byl bohužel s prominutím napřesdržku.
Ale stále věřím, že se z celé série stane pecka, protože svět do kterého je vše zasazeno na to má. Doufám, že tohle bylo jen pomyslné první rande, kde se člověk pouze oťukává a seznamuje. A snad paní Kadlečková najde ony koule a příběh dostane ještě větší dynamiku a grády.
Trvalo mi půl knihy, než jsem se zorientovala, ale rozhodně to stálo za to. Jedno z nejlepších sci-fi, které jsem četla a napsala ho česká autorka!
Třepu se na Led pod kůží!
Rë Akkütlix! To byla jízda! Autorka velmi zdařile dávkuje čtenáři informace o svém světě tak, že nikdy není přehlcením zmaten a když něco nechápe, tak se potřebné indicie dozví poměrně rychle - je-li trpělivý. Občas skousnout nějaký ten jazykolam a hurá na další díl, protože tohle byl vlastně jen prolog...
A skutečně na mě zapůsobila učebnice össeistiky:
"Tato dívka je studentka. Jmenuje se Anna. Tento chlapec je tekutý kov ve tmě. Jeho jméno není."
Hlavní rys knihy je, že je velice čtivě a poutavě napsaná. První polovina je ale náročnější z důvodu, že vůbec neseznamuje čtenáře s postavami, prostředím, situací; začíná jak kdyby zprostředka anebo jak kdyby byl čtenář s reáliemi už seznámen někdy jindy či jinde. Až jsem si i myslela, jestli jsem nesáhla po druhém dílu série ;-) Asi do poloviny knihy jsem tedy měla docela problém rozlišit ne ani kdo je kdo (postav je zde málo), ale spíš zda se jedná o osobu, vlastnost nějaké osoby, jev, cizí planetu, systém atd. Subjektivně mi i vadil typ sci-fi, spíš to bylo takové fantasy, na můj vkus málo technické a moc mysteriózní a náboženské. Přesto sáhnu po dalším dílu, dobře napsaný příběh zde nahrazuje všechny případné nedostatky.
Konzumací mrkve se vám zlepší zrak, ale po houbách uvidíte, co jste ještě neviděli... A u téhle knížky si přečtete něco, co jste ještě nečetli :-) Perfektně propracovaný svět nám paní Kadlečková naservírovala, jen co je pravda! Jen jsem občas měla při čtení takové menší výpadky - chvílemi jsem hltala každé písmeno a pak přišla pasáž, kdy jsem zívala nudou. Doufám, že tohle v příštích dílech paní Kadlečková trochu vytuní a já budu lapená úplně. Ale už teď musím říct, že tahle terransko-össenská psychedelie má hodně do sebe :-)
PS: A taky vsázím domácí Koh-i-Noor, že paní Kadlečková má nějakou tu psychoaktivní zkušenost za sebou :-) Vlastně jsem jich v knize našla několik :-)
Behem cteni jsem si rikala ze teda dobry,nejak to doctu a na dalsi dily uz se nevrhnu,ale cim vice jsem se blizila ke konci,tim spise jsem se priklonila ze nechci jeste tento svet opustit a musim vedet jak pribeh bude pokracovat :) U ceske literatury prijemne prekvapeni
Fajn příběh a až neuvěřitelně propracovaný svět na mnoha stranách. Prostě mě to opravdu bavilo, kniha po celou dobu má spád. Těším se na další díly.
To byla bomba. Měla jsem jako audio knihu a pořídím si i další díly. Chvíli jsem tápala v ději a postavách, ale jak to začalo pomalu souviset už mi to problémy nedělalo. Velmi zajímavý svět. Chci víc.
Moje mozkové buňky tento styl psaní nepobrali. Slova kterým nerozumím a ani pořádně nevím jak je číst. Na mě moc přehlaskovaných samohlásek, které mě rušili při čtení. Snad dám druhý díl, když ho mám půjčený. Ö
Autorce se podařilo vytvořit to, o co se autorky romancí marně pokouší - skutečného tragického hrdinu. Akorát, že kdyby to psaly dané autorky, hrdina by musel zůstat tajemný. Zde je naopak hodně ukecaný.
Musí být. Reálie světa jsou poměrně složité, byť dobře podané, takže se v tom ztrácet nebudete. Ale nutno říct, že se mi díky tomu do knihy těžce začítalo. A protože kniha nebyla ničím jiným vlastně špatná, nápad se mi hodně líbil a hodnocení čtenářů hraničí se superlativy, dočetla jsem do konce. A musím říct, že mě kniha nakonec zaujala natolik, že se těším na další díl.
Štítky knihy
politika náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Kniha Jantarové oči je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 953x |
| Čtenářské výzvě | 136x |
| Doporučených | 95x |
| Knihotéce | 321x |
| Chystám se číst | 618x |
| Chci si koupit | 110x |
| dalších seznamech | 13x |
Toto dílo jsem poslouchala jako audioknihu a vybrala jsem si ji původně kvůli osobnostem, které ji namluvili velice dobře. Svět sci-fi budoucnosti je vykreslen také dobře, díky audio podobě jsem neměla problém ani s různými novými slovy, co se zde vyskytují. Velký důraz je kladen na psychologické vykreslení jednotlivých postav, čemuž napomáhá i to, že se postavy střídají v roli vypravěče. Ale k těm postavám - na jednu stranu se mi líbilo, že nejsou vykresleny čistě jen v dobrém nebo špatném světle, na druhou stranu jsem zde nenašla nikoho, s kým bych vyloženě sympatizovala. Hlavní lidské hrdinky jsou hloupé - ať už kvůli své naivitě nebo propadnutí ezoterice, ossenské ženy jsou na tom lépe, ale těm jsem měla problém fandit kvůli tomu, jak opovrhují lidmi. Hlavní mužská postava Lucas mi také není sympatický, pár mužů jeho typu jsem v životě už potkala (včetně skutečnosti, že měli v dětství problémy s otcem) a přes jejich přebujelá ega jsem se nepřenesla stejně tak jako přes to Lucasovo...Celá kniha mi přijde jako takový hodně rozsáhlý úvod do nového světa - autorka se pustila nejen do vykreslení postav, ale i do vysvětlení rozdílů mezi lidskou a mimozemskou kulturou, včetně náboženství a psychotronických schopností, nechybělo ani politické pozadí. A tomu všemu ustoupil děj, což beru jako největší mínus knihy. Dějově se toho v knize zkrátka zas tak moc nestane a když už, tak se to dost vleče. Např. okolnosti okolo předání dopisu od Lucasova otce. Minulosti Lucase je tady také věnováno hodně prostoru, ale tam alespoň chápu, že to souvisí s Lucasovou budoucností a jeho názorem na Osseany. Takže celkově jako úvod dobré, ale doufám, že v dalších dílech už děj odsýpá více.