Muzika
Peter Pišťanek
Československo nedlouho před listopadem 1989. Nezaměnitelná atmosféra, zaměnitelní lidé a všudypřítomné podbízivé melodie. Málokterý text tak intenzivně vyvolává ve čtenáři pocit, jako by sám byl součástí děje, kdy si pro sebe tiše říká, „ano, ty lidi přece znám, žijí vedle mě, přesně tak si na to všechno pamatuju." Soubor tří povídek s názvem Muzika je první knihou Petera Pišťanka přeloženou do češtiny. Na její motivy byl natočen roku 2008 stejnojmenný film režiséra Juraje Nvoty. Pokud existuje na Slovensku kultovní autor polistopadové literatury, je jím právě Peter Pišťanek. Svou nelítostnou kritikou porevolučních poměrů v zemi, neobyčejně ostrým pozorovacím talentem a hlavně svou schopností věci, charaktery a příběhy poutavě převézt do mimořádně čtivé literatury nemá na Slovensku a dost možná ani v Česku obdoby. Prakticky každá jeho kniha se stala okamžitě bestsellerem a legendární trilogie Rivers of Babylon se dočkala několika vydání i filmového zpracování. Film Muzika v režii Juraje Nvoty podle knihy, která se právě dostává na pulty knihkupectví bude mít v Čechách i na Slovensku premiéru v roce 2008. Peter Pišťanek se narodil v roce 1960 a doposud napsal tucet knih (románů, povídkových sbírek, esejů a publicistických črt). ... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1991 |  Rivers of Babylon |
| 2002 | Roger Krowiak |
| 1999 |  Sekerou a nožom |
| 1999 | Rivers of Babylon 3 alebo Fredyho koniec |
| 2008 | Mladý Dônč |
Kniha Muzika je v
| Přečtených | 18x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 2x |
Toto je pro mě objev roku. Mám v plánu přečíst od autora všechny jeho knihy. Je v nich autenticita, kterou tolik hledám a tak málo nacházím.
K povídce Debutant: Asi stárnu. Ačkoli toto je nejvtipnější povídka, jakou jsem četla za poslední nejméně rok, při jejím čtení mě přepadal smutek.
Možná je to tím, že jsem věděla, že autor odešel ze světa v relativně mladém věku vlastní rukou. Možná je to tím, že autorův pohled na svět až příliš dobře znám. Je to ten druh sebeironie, ke které se uchylujeme, když světu prezentujeme náš (subjektivně) zpackaný život a nechceme tím příliš obtěžovat.
K povídce Muzika: někde jsem četla, že autor je slovenský Vievegh, což mi přijde daleko od pravdy. P. Pišťánek by s zasloužil vlastní kategorii, ale když už bychom ho chtěli k někomu přirovnat, nabízí se paralela s Ch. Bukowskim, tedy aspoň v této povídce. Chlast, šukání a touha věnovat se svojí věci (psaní/hraní) na pozadí neutěšených a později lepších, oportunismu přejících časů (komunismus + devadesátky/ doba poválečná+technická revoluce v USA).
K povídce Čas: povídku nemůžu objektivně hodnotit, protože mi přišla useknutá jako Kafkův Zámek. Myslela jsem, že máme za sebou dobře rozehranou první třetinu a zrovna, když jsem se těšila, že se protagonista najde v divadelní hře známého z dětství, povídka skončila. Četla jsem v elektronické podobě, tedy bez ubývajících stránek, o to víc mě konec zaskočil. Kdyby byl autor naživu, snad bych mu i spontánně napsala žádost o prodloužení.