Muži, muži - Ženy, ženy

Renomovaný ilustrátor knihy Roman Kliský také není ponechán bez stříknutí jedovaté sliny: Jak na to pan Belatris přišel, že je to „ve stylu dívčích časopisů“? A i kdyby, je to až tak negativní věc?
A když už nemohou ubozí kritici na člověka, který je převyšuje, vytáhnout nic jiného, vytáhnou nálepku autorova ega. To je zvlášť záludné – přitahuje to další podprůměrné, aby si přisadili. Je to psychologicky stejné jako kdybych já napsal, že „Belatris má zbytnělé ego, všemu rozumí a dělá z vás ostatních hlupáky“. Takže to nepíšu – je to zde uvedeno jen hypoteticky a v úvozovkách. Napsat to, jistě bych proti Belatrisovi spolehlivě poštval další hordy hlupáků.
Dále: Belatris popírá sám sebe – tak podle něj je v knize „možné najít řadu podnětů k přemýšlení… a k obohacení komunikace a vztahů“, nebo, po pár řádcích, podle něj autor „neupřednostňuje informace“? Co z toho platí, když se to vzájemně vylučuje?
A hlavně zde vidíme bezpečný rozpoznávací znak všech trollů – knihu nedočte, ovšem jako celek ji suverénně hodnotí. A to maximálně negativně – čímž opět odporuje prvním dvěma řádkům svého hodnocení.
Jenže David Gruber, podle Belatrise člověk …s nadměrným egem, který místo užitečných informací strhává pozornost na svou osobu… prodal téměř bez reklamy více než milion svých papírových knih, v naší zemi a na Slovensku bezpečně více než kterýkoliv americký guru tohoto oboru, a učinil tisíce svých žáků svými nadšenými celoživotními fandy.
Jak se to mohlo stát? Jak může tolik lidí kupovat a číst „křečovitého sebestředného“ autora? Cítíte tu závistivou nesmyslnost Belatrisova komentáře?
Knihu znám, autora znám, znám i řadu jeho dalších knih. Už jeho předchozí dílčí knihy tohoto tématu, vydané v nakladatelství Grada Publishing v nultých letech, byly bestsellery, patřily k nejvíce prodávaným knihám tohoto velkého publikačního domu. Šlo o knihy „Proč ženy muže (ne)chápou“ a brzy poté „Proč ženy muže už více chápou“. Zájem o první z nich byl tak velký, že nakladatelství údajně samo iniciativně dalo podnět autorovi k napsání té druhé.
Kniha Muži, muži, ženy, ženy je velmi přehledná. Třeba rozhovor čtyř, dvou mužů a dvou žen, který tvoří většinu knihy, je tištěn různými fonty a různým řezem, takže čtenář se neztrácí. Pro přehlednost je u každé promluvy kohokoliv z nich malý ilustrační portrét mluvčího. Autor naprosto nevnucuje nikomu názory kohokoliv z těch čtyř diskutujících, stojí zde skromně zcela v pozadí. To je ale, panečku, znakem jeho „ega“ a jeho „strhávání pozornosti na sebe“, že?
A hlavně, kniha je úplná, komplexní, podle mnohých převyšuje svou úrovní zahraniční bestsellery o Marsu a Venuši. Kdyby autor neměl v období normalizace pro své statečné protitotalitní postoje zákaz studovat univerzitu a zákaz pracovně vycestovat na Západ, byl by to nejspíše právě on, kdo by dnes určoval celosvětový tón v této oblasti.
Mnohé by se dalo mezi muži a ženami v jejich soužití zlepšit, kdyby takto kniha byla čtena a studována masově, zejména mládeží. Možná je objektivní povědomí o ní brzděno právě takovými bledě závistivými Belatrisy píšícími arogantně v emočním afektu bez rozumové kontroly. A to na webu, který po gúglení vyskočí zájemcům o knihu mezi prvními. Je to škoda - a proto je zde tento příspěvek snažící se uvést věci na pravou míru.
Závěrem jeden slavný citát Jana Wericha k arogantním recenzentům: „Arogance je paruka na duševní pleš.“

@Belatris: S některými anonymními kritiky v diskusích je to těžké. Víme, co napsal o kriticích svých knih Karel Čapek: „Kritizovat – to znamená usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to uměl.“
Že by se pan Belatris obtěžoval uvést aspoň jeden příklad „rušivých a trapných průpovídek“ autora? To raději nálepkuje bez argumentu.
Ano, autor David Gruber se snaží psát knihu čtivě, atraktivně, komplexně – ale proč zrovna podle Belatrise “křečovitě“? V čem je ta „křeč“, prosím?