Muž z Brna

Musím říct, že tento druh humoru mě zcela míjí. Je to takové předimenzované. Jako by někdo dal zadání AI: „všechny postavy musí mít legrační jména, vymysli pro každého absurdní úchylku, prošpikuj to srandovně nechutnými detaily a v hojné míře používej slovní hříčky a narážky.“ Na větu „… a najednou se mu už jen strašně chtělo brečet“ jsem se během četby stala alergickou. Ale vydržela jsem to dočíst a ke konci knihy už trochu přivykla. A protože mám ráda šťastné konce a chci ocenit umný autorčin styl vyjadřování, dávám tři hvězdy.

09.09.2026

To nech bejt,to stejně netrefíš.Myslím,že pan Holý to namluvil perfektně.A řekl bych,že tím pádem měli čtenáři zvolit audio....A toho Itala ,tak ten byl nejlepší.

A mně se to líbilo! Humoristických knih není mnoho /no, každému se zdá vtipné něco jiného, já vím/, ale tato pobavit umí. Člověk za tím nesmí hledat nic víc, než že si chce zvednout náladu. Autorku velmi obdivuji, ať se pustí do jakéhokoliv žánru, je v něm více než dobrá.

Faktem je, že se některé věci v obou dílech opakují. Na druhou stranu si kniha i tak zachovává vtipný mód. Nejvíce mě opět pobavil Březen. Partička brněnských policajtů je skvěle vymyšlená a sestavená. Knihu, stejně jako druhý díl, vřele doporučuji všem, kteří se chtějí pobavit a odpočinout si od všech těch detektivek, thrillerů a dramatických příběhů.

Málokdy knihu nedočtu, ale tohle jsem vážně nedala. A to jsem Pražák, co na Brno kouká mezi prsty :D Humor za každou cenu doplněný o co nejnechutnější detaily pro mě byl už moc.

Chce se mi brečet, ale smíchy. Jsem ze Znojma to už je do Brna kousek.
Petra Klabouchová je prostě skvělá. Napsat tohle a potom třeba Vonu to už chce opravdu talent.

To nech bejt, to stejně netrefíš.

Jako naštěstí to není dlouhé. Moc jsem se nesmál, jen párkrát. Je to založené na tom, že autorka dělá z Brňanů magory, ochlasty a podivíny a z Pražanů zase květinky, LGBT+, metrosexuály a/nebo vegany. Humor takový nucený na stejné téma, co jsem už popsal. Připomíná to stylem moje slovhovky, co jsem psal na gymplu a dostaly se do ročenky gymnázia :-).

Nenadchne ale ani neurazí. Letní oddychové čtení.

Za mě naprosto skvělý humorný román, velká oddechovka, bavila jsem se :D

Moje první kniha od autorky. Nedočteno, skončila jsem na sedmdesáté straně. Nesedl mi ani styl ani téma. Vše na sílu. Kam se to dostala úroveň naší literatury? Poprvé jsem dala palec dolů.

První začtení se bylo super, ale pak už toho humoru bylo nějak moc a na konci se mi už jen hrozně chtělo brečet, radostí?

Tak tohle je úplně jiná Klabouchová. Za mne nesmyslné "příběhy", rádoby vtipy proložené hantecem... Druhý díl už ne.

Better than na onom světě. She writes a lot like Douglas Adams.

Na začátek upozorním, že je to moje třetí přečtená kniha autorky. Obě předchozí uspěly. Tato kniha však výrazně pohořela. Autorka se pro mě vyznačovala výborným stylem psaní, květnatou Češtinou, se kterou si výborně dokázala pohrát. K tomu procítěné a kolikrát i tísnivě působící atmosférou, která vtáhla do děje. Humorná kniha však má jiná specifika a tady mě autorka zklamala. Kniha přitom začala naopak výborně a jak jsem se prvních 100 stranách těšil na každou novou stránku, tak to byl jen začátek. Prvních 100 stran dochází k administrativnímu přeřazení Ječmínka z Prahy do Brna. Humor je autorkou dost tlačený na sílu. Je to vidět od první stránky, ale tady to zatím nevadí. Zatím... Je to pořád humorné, nápadité. To však končí, když děj přechází do Brna. Zbývajících 200 stran je totiž naprosto na jedno brdo. Věčné vtipy a srovnávání dokonalosti Prahy a mizerného Brna tlačené silou pořád dokola, tomu se již zasmát nejde. Stejně tak po čase začne rozčilovat na každém konci kapitoly brečící Ječmínek. Ta kniha mohla ideálně mít 100 stran a byla by solidní. Ničeho jiného, než jsem popisoval jsem se totiž ve zbytku knihy nedočkal. Zasmál jsem se za posledních 200 stran možná jednou. Jinak pokračuje humor na sílu. Je to asi jako americký sitcom, kterému chybí jen umělý smích, abyste věděli, kdy se smát. Humorem ani nápaditosti to vůbec nesršelo a přitom by kniha, měla být primárně o tom. Na konci jsem již odpočítával poslední stránky a přál si, aby autorka hlavně zůstala u svých klasických románů na vážná témata. Tohle se totiž z velké většiny opravdu nepovedlo.

27.06.2026

Jako brněnská náplava jsem s nadšením sáhnul po téhle taškařici a musím se přiznat že jsem se bavil. A pokud to berete jako já, chtít se pobavit a nečekat nic hlubšího tak se pobavíte s největší pravděpodobností.

Není to pro každého; já jsem se bavila. Kdo "zažil" Brno nebo v něm žije, tak tenhle humor pobere a pročte se textem s trvalým chápajícím úsměvem na tváři. Takhle to v Brně prostě je :-)

Čteno ušima v rámci čtenářské výzvy a výsledek...no jak tu někdo už poznamenal je to takový knižní Kameňák. Spousta lepšího nebo horšího vtipu, který až upozaduje samotný příběh. Zpočátku mě to fakt bavilo, později však pocit zábavy vystřídal pocit opakování a ždímání. Každopádně to uteklo a bylo to celkem fajn.

19.06.2026

Nu, tak tady se s většinou čtenářů neshodnu. Ano, je to bláznivé, svižné a v jistém smyslu pohodové, ale ona vychvalovaná vtipnost se se mnou docela míjí. Zdá se mi, že byla snaha vměstnat žertíky až na sílu skoro všude, ale je to na úkor kvality. Takže se při čtení můžete těšit na úplně všechny stereotypy i ohraná slovní spojení, které jste kdy slyšeli o Pražácích, policajtech, Brňanech, Romech atd. atp. Jestli je to cílená nekorektnost, pak vyčerpat téma do poslední kapky, bez nějaké větší originality, je pro mě nedostačující.* A pokud by ani takový nášup někomu nestačil, tak se k tomu použijí i ohraná slovní spojení a větné konstrukce, které svého času nepomáhaly např. v aristokratce (knižní sérii, nikoli opravdové šlechtičně ;-). K tomu si přidejte ještě neustále se vracející product placement jednoho nejmenovaného (kéž by) brněnského online deníku.

Na druhou stranu, i já jsem se párkrát pousmál a zase to není takový bizár, že by člověka naplnil odporem. To vůbec. Je to za mě spíš ve výsledku neškodné, no. A i když zdejší humor není mým šálkem čaje, oceňuji, že "detektivní" příběh, který čtenáře provází celou knihou, alespoň drží při sobě a dává nějaký (i když samozřejmě cíleně bláznivý) smysl.

*Na první dobrou, co mě při čtení napadalo – třeba místo "třeskutých" příjmení použít něco z reálně v Brně používané policejní mluvy? Nebo že ani ta "Popelka" z Brna není, ale spíš ze Šlapanic? Atd.

Koncentrace akčního humoru.
Rozkaz je povel a ten nesplnit nelze, kór u policie. A tak se z Pražáka má stát Brňák, což je hotovou vizí málo představitelné tragédie.
Staniž se, čeká ho, i v tomto případě posluchače, jízda na tobogánu humoru, z něhož se bez pocitu ( Bože už dost), stejně nedostanete. Každá věta má náboj s rozbuškou a pro nádech budete marně čekat po většinu zklidnění. Prostě super pecka.
Autorce blahopřeji k tak smysluplně vyčerpávající ukázce, jak je mezi národy potřeba poznat a přijmout k pochopení toho druhého, jeho identický potenciál formou excelentní zábavy.
Superčtivo, těším se na další.