Muž z Brna
Petra Klabouchová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/555596/bmid_muz-z-brna.jpg
4
71
71
Kdo by tuhle vraždu mohl vyšetřit líp než on? Popravdě? Kdokoliv! Jejich revírem je štatl, jejich tempo je rozvážné, jejich protivníky jsou všichni, kdo narušují provoz policejní služebny v Brně-Komárově. Vše změní nedobrovolná posila z Prahy. Josef Ječmínek doplní tým majora Vítámváse zahrnující bývalého fotbalistu strážmistra Píče, Loba s lehkou mozkovou dysfunkcí, Brendu Kakáčovou s nečitelným výrazem a Páju z Cejlu čili Palerma Rolexe Lakatoše. Může Pražák v Brně konečně nastolit spravedlnost? Tohle město vyžaduje hodně odvahy. A taky trpělivosti.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Po osvěžujícím zážitku s knihou Na plný koule jsem se na další humoristický počin autorky moc těšila. Smála jsem se už nad krátkou předmluvou (po Muži z Acapulka a Muži z Ria následuje Muž z Brna). Nadšení mi vydrželo několik prvních kapitol.
Jenže ono napsat „humoristickou“ knihu tím způsobem, že sesypeme vtípky a skeče na dané téma, ale nic jiného, je poměrně krátkodeché. Zvládnout relativně útlou knihu mi trvalo neúměrně dlouho. Největším nepřítelem čtivosti byla zcela zjevně absence děje. Ano, Josef vyšetřuje vraždu, a nakonec to nebylo úplně špatně vymyšleno, ovšem celé pátrání probíhá nekonzistentně, liknavě a nelogicky, jaksi na pozadí historek na různé úrovni trapnosti. Rozhodně netáhne. Ale ani Josefova snaha dostat se zpátky do Prahy nefunguje.
Dalším opravdu bolavým místem byly postavy. Ony to nejsou postavy, nýbrž karikatury, a s takovými se nelze ztotožnit. Do anekdoty dobré, do románu (či novely) nikoli. Autorka se zuby nehty držela poučky, že humoristická literatura musí být přehnaná a hloupá. Kdyby byl námět zpracovaný pořádně, tj. napínavý děj, vyprofilované postavy, trocha moudra a důvtipu, tak by se ztratil řízný přízemní humor nebo co?
Závěr to zazdil dokonale. Žena rodí, ale místo sanitky si zavolá policii, uf. Opravdové přátele a lásku si najdeš jedině v Brně, nikde jinde. Uf. Josefovo brečení, jímž uzavíral každou kapitolu, bylo úmorné.
Jo, zasmála jsem se, to každopádně. Někde uprostřed se mi ale vtípky na jedno brdo dost ohrály, tak jsem čtení na dlouhou dobu odložila, a pak se hecla a dočetla to. Pochybuji, že se ke knize někdy vrátím.
Zklamání, opravdu velké. Autorka nechť se pro příště drží krvavých hororů, neboť s legrací neumí nakládat.
Docela milé čtení, chvílemi byla kniha vtipná a to mám ráda. Líbila se mi popsaná rivalita Brno versus Praha. Nakonec i vražda byla vyřešena.
Tak to jsem se pořádně zasmál a zavzpomínal na Brno které jsem poprvé viděl v osmnácti při cestování na Vranovskou přehradu. Nakonec jsme skončili u Zastávky u Brna s kamarádkama. Potom v Praze s angínou.
Z počátku jsem se podivovala, co jsem to vzala do ruky za blbost, ale pak jsem i já nasedla do Brněnského vozu Pomáhat a chránit s úplnými zoufalci korunovanými vydezinfikovaným Pražákem a už jsem se také vezla totálně bláznivou jízdou! Petra Klabouchová je naprostý génius - to je opravdu vzácné, aby takto čarovala v jakémkoliv žánru! Asi nebude kniha pro každého, ale já jsem si nakonec všechny postavy zamilovala a asi mne to Brno také chytilo:) moc děkuji za milé a ujeté rozbouření bránice - ještě že jsem nečetla na veřejnosti:)
Mám ráda Brno a asi i pubertální humor. Jo, bylo to vtipné. (Pokud Vás rozesměje pár vulgarismů na centimetr čtvereční). Příběh se mi zdál dobrý, dokud už to nebylo trochu moc. Taková kameňáková forma vyprávění příběhů. Pár literárních obratů mne fakticky rozesmálo, což oceňuju. Byla to oddechovka, trochu přitažená za vlasy, ale to už u literatury, tohoto typu asi musím očekávat.
Já to před koncem prostě vzdávám. Při čtení se stydím a i těch 200 stran jsem přečetla jen proto, že je to přece Petra Klabouchová, ta, kterou mám tak ráda! Ale nedám to.
"V Brně ne. Tady ví, že když si nepomůžou sami, nepomůže jim nikdo."
Knihu vřele doporučuji jako dezertík po jiných, možná tematicky nelehkých knihách. Někdy pousmání, jindy hrozí zalknutí, pokud zrovna jako já čtete v obědové přestávce. Ta věčná rivalita Praha x Brno tam je, ale nejsme snad všichni jednoho stromu list? A to dokonce i když se k jednotce z Komárova přidá makaron.
" Válka gangů, vole! Brno je Amerika, já to věděl, vole". No a protože Amerika je daleko, ráda si zase někdy zajedu do Brna.
Čekala jsem, že to bude vtipnější. Jasně, Klabouchová to se slovy umí, takže je to standardně dobře napsané, je to originální, ale spíš než že je to vtipné bych napsala "veselé". Pár dobrých fórů tam je, ale salvy smíchu se nedostavovaly, spíš jenom úsměvy. A prokládání úryvky z Brněnské drbny na mě působilo jako "je potřeba udělat Brněnské drbně reklamu, tak to do každé kapitoly nějak napasujeme."
I po dočtení jsem stále rozpačitá. Klišé bylo příliš, pak jsem si na ně zvykla, až to bylo vtipné… A pak už jsem tu knížku chtěla rychle dočíst.
V této knize autorka ukazuje, že ať se pustí do jakéhokoliv žánru, tak uspěje. Jasně, je to jednodušší než jiné její knihy, ale ona sama říká, že si potřebovala odpocinout od těch vážných témat. Ze začátku jsem sice byla v postavách i ději ztracená, ale postupně si to sedlo a já si čtení užila.
Zábavné oddechové čtení, u kterého se zasmějete. Nemůžete nejspíš od knihy čekat zázraky, je to fakt jednoduché čtení, do kterého je zakomponovaná jistá zápletka, která se kousek po kousku rozmotává během celého příběhu.
Autorka má velmi zajímavý osobitý styl psaní, který mi neskutečně sedí. Kniha se četla rychle.
Velmi doporučuji těm, kteří právě teď hledají něco jednoduchého oddechového a u čeho se i zasmějou.
V rámci žánru naprosto v pohodě, oddechové čtení, kdy se občas uchechtnete, občas usmějete, co na tom, že některé fóry jsou trochu prvoplánové. Každá postava má svoje charakteristické "něco", co ji následně dostává do více, či méně humorných situací. Celkově jsem se bavila a takových slušných odpočinkových knih není nikdy dost. Sama autorka někde říkala, že si takovým psaním ředí ty klády, které jinak píše. Chápu velmi.
Nekorektní a zábavná jednohubka pro starší a pokročilé. Doporučím hlavně v případě, že patříte alespoň ke generaci mileniálů (a starším), nebo pokud si umíte udělat legraci sami ze sebe. Obávám se, že pro generaci Z a mladší bude knížka nestravitelná, přece jen už je odkojena hyperkorektností a helikoptérovou výchovou. Takových lidí se mnohé z příběhu dotkne a možná je i smrtelně urazí.
Osobně mne potěšil a snad i lehce dojal milý konec. V podstatě happyend, který dává šanci na štěstí každému.
Navíc nelze stále číst jen náročnou literaturu, občas to chce i trochu zábavy. Knížka mě vrátila lehce do dětství, připomněla mi nezbedné příhody žáků Kopyta a Mňouka v dospělejší verzi.
Inu, humor je subjektivní. Autorka spoléhá na to, že bude stačit za sebe naházet náhodné scénky a vousaté vtipy. Haha, v Praze žijí vegani. Haha, v Brně se chlastá. Haha, Ital nemá rád českou pizzu.
Literární ekvivalent upocené estrády čtvrté cenové. Dlouhé build-upy, které nevedou k ničemu, postavy karikatury bez vývoje, "detektivní" část je úplně navíc a k řešení přijdou postavy nejnudnější cestou, která by člověka napadla.
Parodie na polici se psát dá (viz tady v komentářích vzpomínaná Pratchettova Hlídka, ze které jsou tu nějaké vtipy doslova opsané, viz "tupý předmět"). Ale proč se namáhat, když takováhle slátanina zjevně k přízni čtenářů stačí. Budiž autorce výdělek přán. Jen si musím konečně zapamatovat její jméno, abych se po totálně přehypovaném Ignis Fatuus nenachytal na něco napotřetí.
Právě jsem knihu dočetla. Ze začátku jsem si říkala, co to do háje čtu za knihu Přišlo mi to jako totální blbost. Ale pak už od půlky dobrý, pak jsem se i dost nasmála. Musím smeknout, že Klabouchová píše co kniha, to originální děj. Četla jsem Prameny Vltavy, U severní zdi, Ignis a teď ona napíše Muž z Brna - úplný opak knih, co jsem od ní přečetla. Fakt smekám, že co kniha, to fakt originál a člověk u ní dopředu neví, čím ho ta dána kniha zaujme.
Potká se Donutil s Izerem a Hronem a vykládají si hloupé vtipy o Brně...
V prvních dvou třetinách úplně nedokážete pochopit, proč to ještě čtete, když zdaleka nejvtipnější na tom byl úvodní výčet postav a u zbytku sice víte, kde byste se měli smát, jenže nesmějete. V poslední třetině si to ale nějak všechno sedne a ve výsledku je to fakt milý.
(SPOILER)
Vtipné, brněnské, lidské. Josef to nemá jednoduché, takový exot a na takovém místě... Ani místní z něj nejsou kdovíjak odvázaní. Ale čas běží, zločiny se páchají a lidi... se mění. Hezký pohled do "života" jedné tak trochu hodně zvláštní policejní stanice.
Jenom ta kočka na deskách je fígl na kočkomilce, protože...
Protože su z Brna - Komárova, tak jsem si knížku prostě musela koupit :-) Humor je někdy vydařený, někdy prvoplánový, zdařilé mi připadá třeba propojení s titulky periodika "Brněnská drbna". Oddechové příjemné čtení tzv. na léto, nejen pro Brňáky a Pražáky.
Autorovy další knížky
| 2023 |  U severní zdi |
| 2021 | Prameny Vltavy |
| 2024 | Ignis fatuus |
| 2020 |  Anglická zahrada |
| 2019 | Podvod zlatého faraona |
Bral jsem to jako oddychovku. Pri druhe polovine jsem se smal, jako dlouho ne. Clovek od zacatku pochopil, ze aituace budou mirne receno prestrelene a jakmile to prestanes brat moc vazne a poddas se tomu, tak si to uzijes. Pro me opravdu prijemny prekvapeni. Trosku me trapil styl, kterym je to napsany. Casto jsem se musel vracet, abych spravne pochopil myslenku. Nejak mne ten text “nedrzel oko” jak se rika. Castokrat jsem si vzpomnel na E. Bocka a Denik kastelana; Posledni aristokratku (prvni dva dily) - hodne podobna zalezitost, ale uhlazeneji napsana. Ale jak jinak psat o Brnu, kdyz ne neuhlazene..))