Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36762/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-9RL-36762.jpg
5
3817
678
Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o "muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí".... celý text
Literatura světová , Novely , Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Literární čajovna Suzanne Renaud
Originální název:
L’homme qui plantait des arbres , 1953
více info...
Přidat komentář
Odpočinkové a přitom k zamyšlení. Vypravěč j jiný než ostatní, protože si všiml. Ale ten, kdo ty stromy sází je úplně nevídaný zjev. A nejlepší jsou ti úředníci, kteří to prohlásí za přírodní les se samovolným vznikem.
Krásné poetické dílo. Je plné víry, naděje a lásky. S ilustracemi Pavla Čecha jsem se cítila, jak v heboučkém náručí přírody a člověka.
Tak nějak jen povídka přečtená za slabé dvě hodinky. Příběh silný a velmi pravdivý, ale i já se zařadím k těm, kteří nebyli tak uchváceni jako jiní..
Krátký příběh, který se může tvářit, že je o ničem. Ale přitom je v něm obsaženo vše. Navíc velice krásné ilustrace.
Tak nějak nevím, jaké pocity ve mně tato kniha zanechala. Kdyby se jednalo o opravdový příběh, nejspíš by mé dojmy byly silnější. Je to milá povídka s dobrou myšlenkou, ale takových povídek jsem už četla několik, že to na mě zkrátka nedělá takový dojem jako na ostatní (soudě podle hodnocení). Knihu bych s čistým svědomím doporučila ostatním, ale na 5 hvězd mi to zkrátka nepřišlo. 4/5
Nádherně poetický, povzbuzující a dojemný příběh o síle vůle, o touze splnit si sen a o nekončící naději.
Je to kouzelná knížka...jako by se ke mě dostala z jiného světa. Doteď mám pocit jako bych dýchala svěží vůni lesa a slyšela jemné klokotání žaludů o desku stolu, jako bych i já viděla do vyrovnaných očí Elzéarda Bouffiera.
K povídce jsem se dostala čirou náhodou, a jsem za tu náhodu vděčná.
Řadím k mým nejmilejším knihám a doporučuji každému, ať to také, - vědomě či náhodou - zkusí.
Základní kámen mé knihovny! Obě děti ji ode mne dostaly jako dárek. Krásný příběh, krásný život, který přesáhl do budoucna. Já zatím sázím jen původní keře, ale s nadšením a potěšením. A sleduju hnízdící ptáky...
Krásný příběh o tom, že i jeden člověk může překvapivě změnit svět...nebo alespoň vysadit les.
Krátká povídka a měla by být aktuální i dneska, když přírodu spíš likvidujeme.
O téhle knize jsem slyšela hodně dávno. Pak jsem jednoho večera na návštěvě šla kolem knihovny a našla ji tam a zhltla ji jedním dechem. Jde o velice silný a poutavý příběh toho, jak důležité je, nejen si brát od naší planety, co potřebujeme, ale také ji to splácet. Je to o tom, jak hodně dokáže jeden muž, rozhodne-li se něco dělat ve prospěch planety, a jak málo stačí k tomu, aby bylo jeho celoživotní úsilí navždy zničeno. Tak jako se rozhodl "muž, který sázel stromy", se můžeme rozhodnout i my. Každý z nás. Jeden zasazený strom znamená pro přírodu víc, než si dokážeme představit. Knížka má velice hluboké poselství pro budoucnost lidstva a planety. Každý zasazený strom má smysl. A proto sázejme stromy stejně jako tento knižní hrdina! Má to smysl!
Než požvýkáte plátek sušeného soba, máte přečteno. Tedy soba v knize nenajdete. Zato ovce, pes, ovčák a stromy tam jsou. Je to milé, decentní, ale také k zamyšlení. Doporučuji!
úžasne silný príbeh, navyše v krásnom knižnom spracovaní. už som ich niekoľko daroval, ale rád to urobím znova, pretože toto je kniha, ktorá stojí za prečítanie. oslava sily a nádeje, ktorú človek vkladá do svojej každodennej drobnej práce...
Mají-li se v povaze člověka projevit skutečně vyjímečné vlastnosti,musíme mít štěstí dlouhá léta pozorovat,co ten člověk dělá.Není-li v jeho práci ani stopa po sobectví,je-li myšlenka,řídící jeho činnost ,bezpříkladně ušlechtilá a je naprosto jasné,že nejen nehledal nikde odměnu,ale dokonce zanechal ve světě i viditelné stopy,ocitáme se-bez nebezpečí,že se zmýlíme-před člověkem vyjímečného charakteru.
To je citace a za mě není třeba psát více.
Štítky knihy
stromy francouzská literatura budoucnost lesy poselství
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
Kniha Muž, který sázel stromy je v
| Právě čtených | 14x |
| Přečtených | 5 605x |
| Čtenářské výzvě | 1 103x |
| Doporučených | 580x |
| Knihotéce | 796x |
| Chystám se číst | 1 206x |
| Chci si koupit | 300x |
| dalších seznamech | 10x |
Čistý, průzračný příběh, kterému by však slušelo trochu poetičtější podání. - To jsem napsala v roce 2017, kdy jsem knihu četla poprvé.
Po letech musím svůj komentář trochu opravit. Původně jsem totiž četla vydání, které vyšlo v roce 2000 v nakladatelství Vyšehrad. Překládala ho Zdeňka Stavinohová a vůbec na mě nepůsobilo poeticky, chápala jsem sice smysl, ale něco tomu prostě chybělo. Teď se mi dostal do rukou překlad Jiřího Reynka s ilustracemi Pavla Čecha. A to je úplně jiná káva. Křehce působící formát, snové ilustrace i lepší jazyk. To je přesně to, co knížce podobného druhu sluší. Pak i její poselství jakoby rozkvete, zesílí a zážitek z četby je mnohem intenzivnější. Proto rozhodně doporučuji číst vydání Veroniky Reynkové s ilustracemi Pavla Čecha. Je překrásné.