Muž, který sázel stromy

od:

Muž, který sázel stromy

Mistrovská povídka z roku 1953. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1933 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Je o "muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí"....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3640/muz-ktery-sazel-stromy-3640.jpg 4.62485
Originální název:

L'Homme qui plantait des arbres (1953)

Žánr:
Literatura světová, Povídky, Duchovní literatura
Vydáno:, Literární čajovna Suzanne Renaud
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (400)

Přidat komentář
Ilsense
04. července

Úžasná povídka Jeana Giona s nádhernými ilustracemi Pavla Čecha. Stojí za to si ji přečíst.

Nočnípták
22. června

Tuhle krásnou malou knížečku jsem prvně četla před dvanácti lety. Často jsem na ni myslela. Asi v březnu ji měli u nás v knihkupectví za výlohou. Koupena, přečtena. A nedokázala jsem napsat komentář. Je v ní taková síla a klid, že to nedokážu slovy vyjádřit ani teď. Zase jsem ji vyndala z knihovny a zase čtu.
Neobyčejný příběh.
Nádherné ilustrace.
Moc pěkné zpracování.

Jedním slovem NÁDHERNÁ knížka.

Péťa1950
18. června

Kniha o smyslu života. Krásně zpracovaná.

Mygli
14. června

Nemám slov..

Jessybelle
10. června

Čekala jsem na ni rok...přečteno za chvíli...ale zůstane ve mně napořád... Krásná slovy, myšlenkou i ilustracemi.
Strom sázím za každé své dítko... Žaludy sází každý podzim můj nejstarší syn...

Clea3112
30. května

Krátký jednoduchý příběh o síle lidského ducha, pokoře, skromnosti, naději, víře, houževnatosti, o zázraku jménem příroda, o životě, harmonii a vnitřním naplnění... Životní filozofie s minimem slov bez okázalé nabubřelosti. Lepší než mnohá současná motivační literatura. Doporučuji.

Kitty
28. května

Na knihu jsem narazila jen náhodou a jsem za takové náhody ráda. Krátký, ale velmi silný příběh mě nutí přemýšlet nad tím, jací jsme. Kdo z nás dokáže nezištně tvořit a pracovat pro blaho ostatních bez vidiny ovací a uznání?
Chtěla bych najít smysl toho mého života a hlavně mít přesvědčení, že je to ta správná cesta.

jengibre
15. května

Tak tohle byla láska na první „pohled“ :-) Příběh o tom, jak úžasné a neobyčejné věci může dokázat jeden jediný člověk…příběh o muži, jehož život měl opravdový smysl. Po přečtení, i zhlédnutí filmového zpracování jsem v sobě měla tolik pozitivních emocí. Tenká knížka s výjimečným poselstvím, která ve vás zanechá opravdu mnoho.

los
12. května

lyrika, lyrika, lyrika, synestezie smyslů, multiimprese

Rihatama
07. května

Jean Giono v kratičkém a přece tak velkém příběhu o pasáku ovcí vyjadřuje své niterné pocity a svou celoživotní filozofii. Inspirace, která z něj prýští, se valí hned dvěma širokými koryty vod. Dává a dává - sází a osazuje, den po dni, měsíc po měsíci, rok po roku. Nikoho však nepoučuje, nikomu neradí a taky a především nikdy nic za svou mravenčí práci nečeká. Jeho práce je smyslem jeho života. Život je smyslem jeho života. Stromy jsou život. Většinou přemýšlíme, co (velkého) po nás zůstane. Jak je vidět, někdy stačí dávat do země malá semínka. Podobně jako stačí vločka, na kterou se nabalí další a další, až vznikne sněhová koule, která se kutálí a valí dál a dál a je větší a větší. Myslím, že (normálnímu) člověku není vždy úplně vlastní konat pro obecné dobro a vůbec nic za to nečekat. Tak či onak, bez ohledu na naše pohnutky, "sázet stromy" můžeme všichni :-).

Juicyk
05. května

To je tááák hezká knížka :)
Měla jsem jí jen půjčenou, ale určitě si jí plánuji pořídit do své knihovny.
Malá, kraťoučká, ale Velká a obsáhlá svým sdělením. Jak je jednoduchá a přitom se dokáže dotknout Vašeho srdce. Určitě doporučuji přečíst všem - třeba i díky tomu bude náš svět zelenější :)

Petass
01. května

Krásný příběh, který Vás bude provázet celý život... Letos slavíme 100 let republiky... kdy jindy zasadit strom, který nás přežije? A kdo se necítí na strom.. Kupte semínka... třeba lněná... vezměte psa a jděte ven... rozsejte je po škarpách, parku, polních cestách... ať si příští rok kolemjdoucí lámou hlavu, kde se tam ty krásné modré květy vzaly... Každý má možnost změnit své okolí, stačí málo, netřeba hned bagrovat... :) I malý modrý květ může změnit Váš svět ;) A co já? Jdu sázet stromy... :)

DuncanIdaho
01. května

Nevím, jestli je příběh založený na pravdě. Pokud je pravdivý, pak musim říct: klobouk dolů před Elzeárdem Bouffierem. Tolik let záset stromy, kde nikdo nežije a on nemá jistotu, že se jeho záměr podaří, je určitě obdivuhodný. Příběh je sice krátký, ale krásný a milý. Na několika stánkách toho pověděl víc, než toho nakecaj některá mnohastránkové knihy.

StephenKingje
25. dubna

Vlastně řeknu jenom tohle. Spisovatelé dnešní doby, často píšou dobré knihy. To nepopírám. Ale jejich příběhu jsou velmi komplikované. A proto neuvěřitelně vychvaluji tuhle knihu/povídku-to krásné na ní je, že je vlastně tak jednoduchá. Je to důkaz toho, že je jedno jakou délku vaše dílo má. Je důležité zaměřit se na to nejjednoduší-jelikož to, je právě to nejkrásnější.

adelinka
25. dubna

Knihu, ktorú som za pol hodinu prečítala :-) a naozaj bola super. Len 64 strán a časové rozpätie deja od roku 1910 do 1945, vlastne do roku 1947. Skvelá myšlienka starčeka v horách.....veľmi krásny a silný príbeh.....

MissAngee
11. dubna

Neuvěřitelně silný příběh k zamyšlení o velkodušném muži, který sázel své stromy přes všechny překážky, co ho potkaly.
Kniha zabere něco přes 15 minut, zároveň si tím obohatíte život o poučující čtení a poznáte člověka, který bez jakýchkoli sobeckých pohnutek stvořil tak velké dílo.
Každá stránka byla navíc nádherně výtvarně zpracována, takže si pohrávám s myšlenkou knihu zakoupit, i když jsem ji už četla ( byla vypůjčená ).
Věřte mi, na muže, který sázel stromy, už nikdy nezapomenete. Já osobně doufám, že v tom dobrém smyslu.

jakub2199
24. března

Snad jediné, co je možné vytknout je jak je příběh krátký. Bylo by velkým potěšením strávit s Elzeárdem Bouffierem více času. Přesto jde o knihu, která nestárne je stejně poutavá při každém přečtení.

bookemma
15. března

A tak jsme obdivovali dílo obyčejného člověka, dílo hodno Boha.

Zamýšleli jste se nad tím, co má opravdu smysl v lidském životě? Jsou to snad války? Nesmyslné umírání?
Jako by za každého člověka zasadil jeden strom, a těch stromů bylo moc a moc a lidé umírali, a on, nevěda ničeho, sázel dál své stromy. Za každého člověka jeden strom.

ladyka
11. března

Jemný jednoduchý, leč silný příběh. Výjimečný muž, kterému "víc než deset tisíc osob vděčí za štěstí". Hřejivý pocit po přečtení trochu zhořkl poté, co jsem ze záložky "Zajímavosti" u této knihy tady na databázi zjistila, že jde o fiktivní postavu.. Nicméně věřím, že takoví lidé mezi námi byli, jsou i budou!

Kryptonitka
11. března

Krásná věc! O vytrvalosti, nesobeckosti, o tom, jak dává smysl budování namísto destrukce, která se v naší společnosti tak rozmohla, o naději! Ano, kdyby každý přispěl svým dílem, bylo by tady krásněji, Zemi by se více dařilo, lidé by byli spokojenější. Myslím, že si tuto knížečku brzy otevřu znovu.

Red_Fox
07. března

První dojem - Proč se někdo obtěžoval a vydával takový příběh jako samostatnou knihu?

Ale ono to tam někde v hlavě zůstalo...Říkám si, co kdybychom se takhle začali chovat všichni? Osobně se na to však nedívám jen z pohledu NEVZDAT SE, ale jaký by to mělo přínos pro naši planetu, kdybychom tu a tam všichni sázeli nějaké stromy :)?

Eva2412
04. března

Pohlazení na duši...

Losin
03. března

Zen sázení stromů.

Týnka2819
26. února

Kniha nad kterou, je potřeba se zamyslet. Přečetla jsem si ji dvakrát a pokaždé mi dala něco krásného.

allebra
24. února

Velmi pěkná povídka o smyslu života, krátká, ale přiměje k zamyšlení. Moc se mi také líbily ilustrace a celkové provedení knihy.

danobat
15. února

Hezká povídka k zamyšlení.

M-arta
14. února

Krátký příběh s velkým a hlubokým poselstvím. Povídka, která už mnoho desetiletí hladí duše a poohřívá u srdce v mnoha světových jazycích... Nejdřív mne ani nenapadlo pohlížet na ni také jako na možnou "dětskou knížku", ale po tom, co oslovila a nesmírně zasáhla také naši desetiletou dceru, mi rychle došlo, že tento poklad je nejen nadčasový, ale také naprosto nadgenerační.

hroneczek
28. ledna

Útlonká kniha vypraví o nezištné a nezměrné trpělivosti jedince, která může vyústit v blaho světa. Smutné jenom je, že okolí bere tuto snahu o krásnější a živější budoucnost jako samozřejmost bez vděku, dokonce má tendenci si výsledek nějak přivlastňovat a zjednodušovat. Vřele doporučuji. Inspirativní čtení.

LeňulinaK
20. ledna

Sice maličká, ale moc milá knížka, která nutí k zamyšlení. Užila jsem si jí.

petrakočárová
19. ledna

Rozsahem malá, ale přesto nádherná kniha s velkým hlubokým poselstvím. Jedna z nejlepších, co jsem kdy četla. Mám ji v knihovně na čestném místě.