Muž, který chtěl být bohem

13.01.2021

Osou Chevalierova románu je sestrojení první atomové bomby a její svržení na japonská města na konci druhé světové války. V postavě Sebastiana Blocha se odrážejí osudy profesora J. Roberta Oppenheimera, k němuž měl sám Haakon Chevalier natolik blízko, aby dokázal nanejvýš osobitě a bezprostředně zachytit tragiku jeho životního rozhodnutí. Silné téma je podpořeno vynikajícím zpracováním i skvělým překladem Jana Zábrany, a tak není žádným překvapením, že se román čte jedním dechem. Není to příběh o vědeckém bádání a mimořádných technických objevech, nýbrž o lidech, jejich postojích, sympatiích, ideálech, o jejich rozervanosti, váháních a trýzních. Atmosféra je na prvním místě a zasahuje hluboko a nesmlouvavě. Čtenář je neustále pobízen a tažen vpřed. Chevalierovy myšlenky se zarývají pod kůži a stavějí i ten nejposlednější chloupek do pozoru. Román neoplývá akčními momenty, přesto jeho dramatické napětí hraničí s přetížením. Z mého pohledu téměř dokonalé čtení, kterému dávám palec nahoru.

03.01.2019

Ano musím souhlasit s [Denny45] , je to zvláštní , kniha byla celkem nudná , ale něco mě nutilo ji neodložit a stále se snažit prokousat se do samotného konce. Jakoby v letech jejího vzniku počínal trapný americký nešvar spousty pořadů a knih neustále dokola opakovat jednu stejnou věc. Tím se stává nudná a zbytečně zdlouhavá. Ale přesto v ní jsou dobré myšlenky, které stojí za přečtení.
Kniha nám nastíní myšlení a společenskou situaci "ameriky"ve třicátých letech .
Můžeme sledovat duševní vývoj a změnu postojů dvou hlavních hrdinů , jdoucích opačným směrem. Jeden oblíbený a uctívaný odborník směřující k namyšlenosti a povýšenosti čí postupné bezohlednosti. A druhý napoak od práskačství a špiclování k uvědomělosti a pochopení, respektive poctivé službě společnosti.

01.07.2018

Pán Chevalier sa týmto románom pomstil svojmu bývalému priateľovi. Celkom podarene.
Prvých sto strán považujem za nenápadnú ale protivnú červenú propagandu. Ďalej sa príbeh trochu rozbehol, ale stále ma nebavil. Je to moja chyba ale preklad podľa starej slovenskej gramatiky celkovému dojmu nepomohol (stále opakovanie slov policista, zpráva a jak bilo do očí). Veľká výhoda tejto knihy spočíva v tom, že sa celkom dobre číta (aj napriek tomu, že je nudná).
Sebastian (Oppenheimer) si podľa mňa svoj osud zaslúžil.