Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/208689/bmid_muz-jmenem-ove-8xq-208689.jpg
5
4799
4799
Román o lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Pohlazení po duši. Oveho si postupně každý čtenář dříve či později zamiluje. Hned po přečtení jsem zkusila film (novější verze s Hanksem) a to se tedy s knížkou nedá srovnávat.
Moc hezky napsaný příběh, kde se čtenář až postupně dozvídá, co za jednáním hlavního hrdiny je a jeho sympatie k němu nutně rostou. Za mě je to nicméně trochu prvoplánové a čtenáře až příliš viditelně vychovávající (k toleranci k jinakosti). Z těch dvou filmů natočených podle knihy jsem viděla ten severský, ten je moc fajn, taková příjemná oddychovka.
Audiokniha
Absolutně perfektní přednes perfektního textu. U knihy jsem se nejednou smála, zamýšlela i zaháněla slzy. Krásné, lidské, opravdové. Ove mi bude chybět.
Po dočtení této knihy ji velmi ráda zařazuji mezi nejlepší knihy, které jsem kdy četla, wow, jsem absolutně a totálně spokojená. Mám toho tolik co bych chtěla napsat a zároveň mi dochází slova. Kniha je emoční smrští, toto ji nejvíc vystihuje. A také to, že autor tam geniálně zachytit opravdu všechny emoce - radost, smutek, vztek, strach, atd. Autor bravurně vystihl a vykreslil všechny postavy. Dále se mi velmi líbilo, jak se střídají kapitoly z minulosti a přítomnosti a vždy to krásně dokreslí vyprávěný příběh. Celkově je to velmi autentický a dojemný příběh, který ve mě zanechal hluboký dojem a určitě si knížku přečtu za čas znovu. K přečtení ji rozhodně doporučuji, je to snad až povinnost ;-)
Knížka smutná i veselá, krásná i bolavá, protivná i milá. Tak jako Ove.
Každý máme v okolí podobného dědka, který nám pije krev. Tohle je životní příběh jedno z nich. I když vás bude Ove od začátku neuvěřitelně štvát, časem mu přijdete na chuť, budete mu držet palce a prožívat jeho příhody s ním. Možná v něm objevíte i kladné stránky a stane z něho váš hrdina.
A koloběh života pokračuje dál ...
Kniha Muž jménem Ove od Fredrika Backmana je jedním z těch příběhů, které dokážou člověka rozesmát i dojmout zároveň. Sledujeme život nerudného staršího muže, který se zpočátku zdá nepřístupný a zatvrzelý, ale postupně se nám odkrývá jeho citlivá a laskavá stránka. Backman je mistr v psaní příběhů o obyčejných lidech s neobyčejnými osudy. Ove, ačkoliv je na první pohled samotářský bručoun, se postupně stává srdcem komunity a jeho příběh je plný hlubokých emocí, humoru i melancholie. Celý děj je krásně vyvážený – chvíle smutku střídají momenty radosti a lidskosti. Pokud máte rádi laskavé příběhy o přátelství, druhých šancích a síle lidského propojení, Muž jménem Ove vás rozhodně nezklame. Je to kniha, která připomíná, že pod tvrdou slupkou se může skrývat velké srdce – podobně jako v Příběhu Arthura Truluva.
Hodně zajímavě psaná kniha... Střídá se hlavní děj s vyprávěním z minulosti a je až neskutečný, kolik si toho Ove prožil. Na začátku mi trvalo chvilku než jsem se začetla, ale pak jsem byla zvědavá, jestli se mu to podaří a čím dál víc doufala, že ne. Velmi zajímavá kniha, takové obvykle nečtu a jsem ráda, že jsem zkusila.
Je mi jasné, že budu vyčnívat z davu, ale... já tu knihu asi na 50. straně odložila. Příběhů o nevrlých stařících jsem už několik viděla (Gran Torino, Lepší už to nebude) a nečekám nic objevného... a nemám holt v tuto chvíli na toto téma náladu.
Pred piatimi rokmi som si prečítal nepodarok s názvom Babička pozdravuje... a autora som zavrhol. Lenže na Audiolibrixe sa objavila kniha načítaná pánom Gogálom (má neskutočne dobrý hlas) a neodolal som - knihu som vymenil za kredit. A veruže som dobre spravil, bola to parádna jazda. Až sa mi nechce veriť, že autor, ktorý splácal nepodarenú Babičku, napísal aj Oveho - dve diametrálne odlišné knihy, hoci štýl je rovnaký. Skrátka, toto krátke knižné stretnutie ma zasiahlo v správnom čase a ja som si pri počúvaní priadol blahom ako kocúr. Načítané je to excelentne, príbeh sám o sebe je tiež za plný počet. Záver - už dávno som sa pri knihe (v audio podobe) tak dobre necítil a neoddýchol si.
Ano, je to předvídatelné. Ano, na některých místech vyloženě přeslazené. Ale v životě jsou situace, kdy zkrátka potřebujete věřit, že i v drsném a cynickém světě existuje laskavost, druhé šance a lidé, kteří sice mají tvrdou slupku, ale uvnitř jsou plní citu.
Za mě tedy zasloužených pět hvězd, protože Backman se nečte rozumem, ale srdcem. A to je přesně důvod, proč se tahle kniha stala fenoménem. Protože v ní je tak snadné vidět své vlastní prarodiče, sousedy, rodiče – a nakonec i sebe.
.. a tak se stalo, že to ráno se kocour, alergik s nadváhou, teplouš a muž jménem Ove vydali na... :D ( pochopíte, když knihu přečtete )
V prvních čtecích chvílích mě ten mrzout vadil. Při dalších stránkách jsem se nenápadně usmívala nad nasraností tohoto senilního dědy, až jsem ke konci zpomalovala čtecí tempo, abych s Ovem mohla ještě chvíli být.. tak moc si mě ten pán získal...
Styl psaní pana Backmana jsem znala už z předchozí série Medvědín, ale tohle je mnohem líp čtenější i díky humoru, který mi sedl.
FILM s Tomem Hanksem se mi po přečtení knihy vůbec nelíbil. Záměna jmen, názvů aut a vynechané děje a osoby mi upřímně vadily. Vlastně jsem byla spíš naštvaná.. jako by byl Ove :)
Viz komentář níže, i se člověk zasměje.. a napr. slovo mameluk jsem naposledy slyšela od své babičky, možná dědy?? :))
Tohle bylo hodně zajímavé překvapení. Z reakci svého okolí jsem předpokládal, že budu číst především cynický a humorný román, takže to, že kniha obsahuje i dost těžkých témat, bylo poněkud zarážející. Ve výsledku se mi hodně líbilo, že to byl takový normální lidský příběh, který se klidně může stát komukoliv z nás, a že každý z nás v sobě někde má svůj kousek Oveho. Možná jsem citlivka, ale několikrát jsem během čtení měl slzy v očích a na posledních stránkách jsem se musel hodně držet, abych nebrečel. Musím ale zmínit, že došlo i na očekávaný humor a několikrát jsem se smál nahlas. Prostě to byla příjemná odlehčená oddechová, která naštěstí nebyla hloupá. I když se ostatním postavám dost divím, že nad bručounem Ovem nezlomily už na začátku hůl.
Dříve než jsem četl knihu, viděl jsem film Muž jménem Otto (americký remake snímku Muž jménem Ove) a nebyl jsem z něj úplně nadšený. A právě proto jsem si řekl, že bych si chtěl přečíst knižní předlohu. Nepřekvapilo mě, že jsem v knize našel mnohem kvalitnější příběh, který se mě nesnažil tolik citově vydírat, takže jsem si četbu užil mnohem více než pohyblivé obrázky. A abych kruh uzavřel, podívám se zítra na zfilmovanou švédskou verzi, kterou ohodnotím na jiné databázi pod jiným nickem.
Muž jménem Ove není nutně špatná kniha.
Před časem mi ji půjčila známá na oplátku za mé doporučení Stoletého staříka, kterého jsme si oba zamilovali. Oveho jsem si nezamiloval. Přišel mi nezajímavý, předvídatelný a velmi šablonovitý – částečné polepšení mrzutého starce známe už od Dickense...
Přesto nelituji, že jsem se jím prokousal. Postupné rozkrývání Oveho minulosti je vcelku zábavné (místy bych některé postupy označil i za vyloženě rafinované), zvláště tedy od druhé poloviny, nebojící se trochu narušit to úmorné střídání kapitol z minulosti a přítomnosti.
Uznávám, vyměknul jsem, ovšem poslední třetina knihy si mě stáhla na svojí stranu. Tak čtěte.
(Posloucháno jako audiokniha)
Každý máme svoje hodnoty a každý je máme nastavené jinak. Ove má hodnotový žebříček hodně vysoko, je moralista, má rád řád a pořádek, věci se prostě mají dělat nějakým způsobem a je zle, když se tak nedělají. Ove mi byl sympatický rychle, protože v mnoha věcech vidím svět stejně a navíc nesnáším nespravedlnost, akorát neběhám kolem a neotravuju tím široké okolí..., možná jen to nejbližší.
Ještě se mi nestalo, že bych se tak bavila u něčeho, co je často tak smutné.
Příběhu nemám co vytknout. Myslím, že si ho dám někdy znovu a mám plánu se podívat na původní švédský film a pak i na americký remake (protože prostě Tom Hanks).
Interpretace panem Vlasákem byla tak naprosto dokonalá, že jsem si jeho představovala jako Oveho, jak mě vtáhl do děje a Oveho pocitů.
Skvělé hudební předěly.
Vřele doporučuji. S autorem jsem určitě neskončila.
Nádherný příběh. Dojemný, zábavný i smutný zároveň. Postava Oveho mi byla hodně sympatická svou zásadovostí a smyslem pro systematičnost a detail. Bylo vidět, až ač má dobré srdce, některé věci se prostě musí dělat určitým způsobem a přes to nejede vlak - dokud vás okolnosti (většinou někdo, koho máte rád, přesto že si to odmítáte připustit), nepřinutí zachovat se jinak. Nejvíce mě chytl za srdce ten závěr, kdy byl popsán vztah Oveho a holčiček. To bylo opravdu hodně silné.
Za mě jednoznačně mistrovské dílo a bavilo mě ještě více než americký film, byť i ten se mi líbil.
Štítky knihy
kočky přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
AUDIOKNIHA: Proč jsem s touhle knihou otálela tak strašně dlouho, proboha! Vždyť mám autora mezi svými oblíbenými a tohle byl možná jeho největší hit. Inu právem. Je to vtipné. Je to hořké. Je to bolavé. Ale i plné naděje. Nedokážete přestat číst. Já se neskutečně bavila. A kouzelné je na tom to, že tenhle megahit je postaven na atypickém postarším hlavním hrdinovi. Miluju to. Konec je příšerně smutný, ale zároveň jaksi správný. Celé je to neuvěřitelně lidské, tíživé, ale zároveň ohromně zábavné. A takhle to napsat nedokáže každý. Tuhle knihu si přečtěte. A audioverze je jedním slovem dokonalá. Lepšího interpreta snad ani zvolit nemohli.