Musicophilia
Oliver Sacks
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/332628/bmid_musicophilia-JL2-332628.jpg
4
26
6
Oliver Sacks, nazývaný „dvorní básník medicíny“, ve své další významné knize s názvem Musicophilia pátrá po místě, které hudba obývá v našem mozku, a po tom, jak ovlivňuje náš psychický i fyzický stav. Stejně jako ve svých dřívějších textech se i zde významný neurolog pokouší porozumět zkušenostem lidí, kteří vykazují různé neurologické odlišnosti, v tomto případě je to specifické vnímání a přijímání hudby. Zabývá se těmi, které hudba, ať již její poslech nebo aktivní provozování, nejen obohatila a potěšila, ale doslova zázračně vrátila zpět do života. Dočteme se tak o chirurgovi, který po zasažení bleskem náhle začne být posedlý hrou Chopina; o amnesiakovi, jehož paměť trvá pouhých sedm vteřin pro vše vyjma hudby; o dětech s Williamsovým syndromem, které hudbou doslova žijí; dozvíme se o tom, jak hudba dokáže rozhýbat jinak „ztuhlé“ parkinsoniky, vkládá slova do úst těm, kteří prodělali mozkovou příhodu a jinak nemluví; přiblíží nám život lidí s „amúzií“, kterým zní symfonie jako řinčení hrnců a pánviček, atp.Svým skromným a erudovaným přístupem Oliver Sacks úspěšně propojuje suchý jazyk neurovědy plný faktů se skutečnými osobními příběhy svých pacientů, a umožňuje tak i naprostým laikům přemýšlet o mozku a jeho funkcích ve zcela novém světle. Při pokusu poodhalit jeden z těch nejúžasnějších a nejméně prozkoumaných biochemických procesů, na kterých je závislý svět, v němž žijeme, se tak přibližuje odpovědi na otázku: Proč se v nitru mozku kombinuje tón, rytmus a melodie do fenoménu, který nazýváme hudba?Hudba umí být inspirující. Povznáší nás a ukazuje nám hloubku emocí – a může také sloužit jako náš nejlepší lék k definování toho, čím jsme.... celý text
Literatura naučná , Psychologie a pedagogika , Věda
Vydáno: 2015 , Dybbuk
Originální název:
Musicophilia , 2008
více info...
Přidat komentář
Ke knize jsem měl velmi vysoké očekávání. Bohužel se nenaplnilo a kniha mě dost zklamala. Je to jen soubor příběhů, v nichž jsou sice zmíněny zajímavé fenomény, ale to je vše. Žádný rozbor toho, proč to takto v mozku funguje a nebo nefunguje. Žádný odbornější pohled na věc. Nic. Jen stále dokola příběhy, které by se dobře hodily do "ženských časopisů" typu Žena a život nebo Tina.
Oliver Sacks se v této knize věnuje něčemu, o čem mi trvalo poměrně dlouhou dobu najít nějaké solidní informace, když počítám pouze knihy.
Některé kapitoly mi přijdou poměrně zbytečně zdlouhavě popisovány. Ale rozhodně doporučuju, byť má kniha (asi jako každé knihy) své mouchy. Dozvíte se tam dost zajímavých věcí.
Mozek a hudba, dva kolosální fenomény, v jedné knize. Jak hudba na mozek působí,... magicky.
Hodně mě překvapilo, jak je kniha čtivá i přes tak poměrně těžké téma jakým je neurologie. Každopádně Sacks zkoumá hudbu převážně z medicínského hlediska. Je to jasné, za lékařem jdete prostě až když máte nějaký problém. Při samotném čtení mě trochu trápilo, že se zde téměř nevyskytuje případ, kdy hudba někomu pomohla a vyloženě jej zvedla z bahna. I když je pravda, že se autor dotkne třeba i muzikoterapie. Nicméně ve většině případů je hudba buď nenadálým nadáním, nevítaným společníkem či jakýmsi inhibitorem na cestě životem. Vyskytuje se zde opravdu HODNĚ dovysvětlivek a poznámek pod čarou, které jsem po jisté době přestal už číst, páč mě nudily. Každopádně na dané téma není jiné knihy. Hudba ovlivňuje mozek všemožnými způsoby a tenhle text je toho krásným důkazem.
Jediná kniha, ve které se dozvíte něco o tom, jaký a proč vůbec má něco takového, z evolučního hlediska bezvýznamného, jako hudba, vliv na člověka.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Probouzení: Příběh o nečekaném probuzení ze spavé nemoci |
| 1997 | Antropoložka na Marsu |
| 2009 | Musicophilia |
| 2013 | Halucinace |
| 2016 | Vděčnost |
Kniha Musicophilia je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 38x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 25x |
| Chystám se číst | 60x |
| Chci si koupit | 21x |
| dalších seznamech | 3x |
Opět zajímavé poznatky, ale čtení ubíjející. Strašně dlouho mi trvalo to přelouskat. Takže teď už vím (po přečtení 2 jeho knih), že O. Sacks je pro mě špatně čitelný, a i přes zajímavá témata, která popisuje, se už do dalších jeho knih pouštět nebudu.