Útok na pekárnu
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305853/bmid_utok-na-pekarnu-u7K-305853.png
3
661
148
Murakami/Menschik série
< 3. díl >
Třetí ilustrovaný svazek, který svými grafikami doprovodila německá výtvarná umělkyně Kat Menschik, obsahuje dvě povídky. Oba texty spojuje téma, totiž nezvladatelný, krutý hlad. „Měli jsme každopádně hlad jako vlci. A vlastně ne jen tak obyčejný hlad. Spíš to byl pocit, jako když člověk spolkne samotnou prázdnotu vesmírnou.“ Dva mladí muži – vyzbrojeni kuchyňskými noži – se vypraví do pekárny, aby tam utišili svou potřebu. Nakonec k násilí nedojde, jen majitel je donutí poslouchat úryvky z Wagnerových oper... Při druhé loupeži žádná obyčejná pekárna není po ruce, a tak muž a žena vezmou útokem provozovnu McDonaldu. S brokovnicí v ruce. Někdo poslouchá žízeň, někdo svůj hlad.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2016 , OdeonOriginální název:
Pan-ja šugeki / Pan-ja saišugeki , 1981
více info...
Přidat komentář
Taková pošahaná ilustrovaná jednohubka, jen si říkám, jestli nám tu Murakami nevyložil zážitek z jeho života..
Ilustrace byly hodně abstraktní, ale hezké:)
Má první kniha od autora a celkem zklamání. Vůbec nic mi nepředala, nepochopila jsem o co šlo, zbytečný čas. Ještě si chci od Murakamiho něco přečíst, ale tohle byl opravdu přešlap. Mrzí mě to. Na Norské dřevo se těším.
Kniha prectena jen do vyzvy a pujicena v knihovne. Zatim jsem cetla jen tuhle serii knih s ilustracemi, ktere jsou fakt uzasne. Ale obsah knihy je pro mne docela neuchopitelny a hodne absurdni.
(SPOILER)
Samostatně vydaná Murakamiho povídka Útok na pekárnu je zdánlivě banální (přesto v mnohém bizarní) příběh o snaze ukojit hlad. Hlad, který je zde velmi metaforický, možná až metafyzický, leč projevený pochopitelně hlavně fyzicky. Zápletka je jednoduchá: V první části se dva vyhladovělí flákači rozhodnou přepadnout pekárnu. Přes to, že nakonec odchází spokojeně najedeni, útok vůbec nedopadl podle očekávání a co víc, od té chvíle se vše změní a (pravděpodobně oba) žijí spořádané životy. Druhá část se odehrává o cca deset let později, kdy má jeden z těchto mladíků čerstvě po svatbě. Hlad se ozve znovu a situaci iniciativně a nečekaně zkušeně vyřeší jeho žena, s níž se (ve svém životě podruhé) vydá na cestu drobného zločinu (přičemž Murakami rozehraje několik nádherně bizarně komických detailů). Povídka končí zdánlivě do ztracena, avšak ve skutečnosti je plná symbolů a významů a popravdě si nejsem jistý, který výklad je správný. Jedná se o povídku tematizující život v kapitalismu a jakýsi anarchistický boj proti němu, ztělesněný hladem? Dost možná. Nebo je snad ústřední téma v otázce dospívání a dohnání minulostí? Mladík započal něco, co ho přesahuje, avšak couvl a nakonec ten, kdo vyřeší jeho "hřích minulosti" (což je v této podobě poněkud paradoxní výklad) je jeho žena. Už jen proto, aby za dávnou slabost svého muže netrpěla s ním (opět vyjádřeno hladem, tentokrát jejím).
Tak jako tak, tenhle krátký text je nečekaně mnohovrstevnatý a opravdu povedený. Z u nás samostatně vydaných Murakamiho povídek nakonec právě Útok na pekárnu a Spánek považuji za skvělé, zatímco zbylé dvě (Podivná knihovna, Birthday girl) byly těžce podprůměrné. Všechny tyto knihy pak spojuje množství krásných ilustrací německé výtvarnice Kat Menschik. V případě Útoku na pekárnu (stejně jako Spánku) však nepřekračují kvalitu textu, nýbrž ji symbioticky doplňují.
Podezírám Murakamiho, že si jednoho deštivého tokijského odpoledne prostě chtěl sednou a psát. Jen tak co ho napadne, hlavně ze sebe dostat ten slovní přetlak, který se mu usídlil v hlavě. Protože Útok na pekárnu je divná a zbytečná kniha, to si řekněme na rovinu. Ale čte se skvěle. Jednotlivá přirovnání a originální slovní spojení na sebe organicky navazují a ani nevíte, že jste knihu vlastně přečetli. Navíc krásné vizuální zpracování, kdy se mísí zlatá a zelená. Ale stejně je to ve výsledku jen taková "ptákovina". 3,5*
Úplně nevím, jak tohle dílo shrnout. Je to moje druhá knížka od Murakamiho, první byla Podivná knihovna a ta se mi líbila o dost více. Takže japonskou literaturu načtenou nemám a snažím se ji pochopit. Jak tak koukám, zatím marně.
Na knize oceňuju asi nejvíc ilustrace, jinak příběh nic moc, možná jsem ho jen nepochopila, těžko říct.
V případě hladu bych taky vzala útokem pekárnu. Voňavé houstičky, křupavý chleba.... už se mi sbíhají sliny. Rozhodně bych koblihami neválčila.... S těmi hamburgery, manželstvím a prázdnou ledničkou si to budu ještě muset promyslet....
Čteno jako součást Čtenářské výzvy 2021 – "2. Kniha obsahující ilustrace"
To. Bylo. Ho*no. Přiznám se, že důvod existence něčeho jako Útok na pekárnu prostě nechápu. Kratičký text na mne působil jako pseudointelektuální srajda zcela bez obsahu či zajímavější myšlenky.
Normálně knihy necituji, ale Murakami si text sám shrnul v jedné z pasáží ústy hlavní postavy: "Není to vůbec zajímavá historka," ujistil jsem ji. "Přinejmenším není tak zajímavá, jak asi očekáváš. A nic moc se toho v ní ani neděje." Zcela souhlasím, tak proč nám to má sakra potřebu psát?!
Osobně mne nenadchnuli ani ilustrace, byť v tomto případě jde o věc vkusu a pocitu a chápu, že někdo výtvarný styl Kat Menschik ocení. Že se někomu líbí text samotný, bohužel pochopit nedokážu.
Zkráceně? Druhá letošní kniha a hned aspirant na dno roku (doufejme). Útok na pekárnu mi nedal vůbec nic, jen sebral čas. Naštěstí ho nebylo moc...
Hodnocení na DK v době přečtení: 68 %; Moje hodnocení: 10 % jako 489. hodnotící.
Můj návrat k Murakamimu po deseti letech.
Po půl hodině čtení, která stačí na celou knihu jsem spokojená, nikoliv však nadšená.
Jak už někdo psal, koupit knihu za plnou cenu, byla bych asi dost zklamaná. Ale byznys je holt byznys.
Ilustrace a polygrafii chválím, převyšují rozhodně kvalitu textu. Vlastně taková moc pěkná kniha s dost zbytečným textem...
Moje prvotina od Murakamiho. Nevěděla jsem úplně co čekat. Kniha je přečtená rychlosti blesku, ale že by ve mne zanechala nějaký filosofický nebo dramatický nádech se úplně říct nedá, zato na druhou stranu kniha jako taková - papír a ilustrace- je opravdu nádherná.
Další autorova knížka přečtená za půl hodiny, další Císařovy nové šaty! Jen komerce, nic víc, ačkoliv se tady někteří tváří, jak je to hlubokomyslné. Já se tvářit nepotřebuji, je to NIC, jako ty nové šaty a Murakami není císař, je to ten chytrý krejčík. Ušije knížku na tvrdé listy v malém formátu, kámoška přidá ilustrace a vynese to pěkný balík, vysměje se nám klaun na obálce.
Čo dodať kliatba je kliatba a hlad je sviňa. Poviedka je to zaujímava a mne sa veľmi páčila. Je to typický Murakami. A k tomu krásne ilustrácie. Určite siahnem i po ostatných poviedkach zo spoločnej spolupráce.
Oceňuji práci grafičky Kat Menschikové. Jinak příběh o nepřekonatelném hladu mě až natolik neoslovil.
Ptáte se, pochopil-li jsem? Jako ano, ale… ne. Nevím. Možná. Tato tenoučká knížečka je opravdu zvláštní. Její obsah se jeví být mnohem jednodušší a srozumitelnější, než například Podivná knihovna.
Ale! Člověk se při čtení nějak ne a ne zbavit pocitu, že je to jakási alegorie, kterou se jakoby nedaří odhalit. Hypotéza o hledání sebe sama v rigorózním systému života Japonska, se všemi jeho pravidly a mravy, sice z kraje sedí, ale v určitém bodě se rozpadá a působí tak nějak… nedokonale.
Dumal jsem nad jistou kritikou mamonu, který se nazývá „konzumní společnost“, který je bořen v první povídce sensuálním prodavačem, ale co si počít s „Druhým útokem na pekárnu“, opravdu nevím. A nejhorší je, že si ani nejsem jist, zda povídka nějaký hlubší smysl má, nebo tomu věřím prostě proto, že je Murakami tak adorován jako brilantní spisovatel…
Obecně vzato na mě nikterak moc kniha nezapůsobila. Je to čtení na půl hodiny, text obsahuje pár chyb zmíněných v předešlých komentářích, a ještě k tomu originální cena knihy je relativně dost drahá. Já ji kupoval za 40 Kč, ale věřím, že ti, kdo za ni dali 250 Kč, mohou být dost naštvaní. Obecně ale nic nenamítám proti tomu, že Odeon vydává jednotlivé povídky jako samostatné svazky. Pravda, je to hrozné tahání peněz, ale alespoň vznikla možnost tvorby zcela specifického a jedinečného designu pro každou povídku, což beru celkem jako omluvu. A to přes to, že ilustrace této knihy se mi zdály jaksi… inu nezajímavé oproti těm v Podivné knihovně, i Birthday girl.
Štítky knihy
zfilmováno japonská literatura prokletí hladovění
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Útok na pekárnu je v
| Přečtených | 925x |
| Čtenářské výzvě | 260x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 280x |
| Chystám se číst | 84x |
| Chci si koupit | 32x |
| dalších seznamech | 7x |
Útok na pekárnu svou potřeštěnou „hříčkovitostí“ připomíná absurdní drama, a stejně jako to skrývá pod zdánlivě bizarním povrchem nejedno společenské téma a nejednu metaforu. Co až metafyzický hlad znamená, si každý čtenář musí vyložit sám.
Kniha je tak krásně zpracovanou jednohubkou a jejíž výpovědní hodnota, kvůli své nejednoznačnosti, spočívá spíše v tom, co v ní chce člověk nalézt, než co do ní autor vložil.