Útok na pekárnu
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/305853/bmid_utok-na-pekarnu-u7K-305853.png
3
661
148
Murakami/Menschik série
< 3. díl >
Třetí ilustrovaný svazek, který svými grafikami doprovodila německá výtvarná umělkyně Kat Menschik, obsahuje dvě povídky. Oba texty spojuje téma, totiž nezvladatelný, krutý hlad. „Měli jsme každopádně hlad jako vlci. A vlastně ne jen tak obyčejný hlad. Spíš to byl pocit, jako když člověk spolkne samotnou prázdnotu vesmírnou.“ Dva mladí muži – vyzbrojeni kuchyňskými noži – se vypraví do pekárny, aby tam utišili svou potřebu. Nakonec k násilí nedojde, jen majitel je donutí poslouchat úryvky z Wagnerových oper... Při druhé loupeži žádná obyčejná pekárna není po ruce, a tak muž a žena vezmou útokem provozovnu McDonaldu. S brokovnicí v ruce. Někdo poslouchá žízeň, někdo svůj hlad.... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2016 , Odeon
Originální název:
Pan-ja šugeki / Pan-ja saišugeki , 1981
více info...
Přidat komentář
Haruki Murakami svými příběhy přivádí čtenáře k otázkám. Radši mám rozsáhlejší romány, ale líbila se mi kafkovsky laděná Podivná knihovna.
I Útok na pekárnu přináší množství aluzí - na F. M. Dostojevského, Čaroděje ze země Oz, nebo R. Wagnera.
Povídka je ze série, kterou ilustrovala Kat Menschik.
Celkově jsem se ale v existenciálně laděném příběhu ztrácel, nebo jsem se nenašel.
"Bůh je mrtev. I Karl Marx. A John Lennon jakbysmet. A my měli každopádně hlad jako vlci, což bylo důvodem, proč jsme se odhodlali ke špatnostem. Neuchýlil se k nim hlad, protože snad měl nás - naopak ty špatnosti měly hlad, a proto se dávaly na naši dráhu... No, nic smysluplnějšího vám k tomu už nepovím, zavání mi to ale celé existencialismem." (s. 10)
A co že by mě zajímalo? Jestli vypravěčka z povídky Spánek neminula na svých nočních cestách manželskou dvojici z povídky Druhý útok na pekárnu.
....................................................................................
ČV 2019 - Kniha od asijského autora
Útlá knížečka naplněná krásnými ilustracemi. Příběh samotný nedává moc smysl, takže jsem v něm neustále hledal tu pointu, to geniálno, co mi zřejmě neustále těsně unikalo. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že jsem z toho dostal tak akorát hlad.
Už teď mám ale špatný pocit, že jsem hodnotil příliš nízko. Třeba si to jednou přečtu znovu a pochopím.
Takhle zpracované povídky oceňovaného autora jsou pro mě vždycky příjemné překvapení a před Vánocemi, kdy se mi nechce otevírat nic dlouhého, ale zároveň mám chuť na čtení, jsou perfektní. A ono i na jiné účely. Sice to je teprve druhá povídka, kterou jsem dočetl (pro upřesnění: první byla Birthday Girl), ale mám v plánu si obstarat i ty ostatní. Miluju ilustrace – v knihách se (a to je škoda) skoro už neobjevují, přitom perfektně obohatí příběh. Je sice pravda, že mé hodnocení se hodně odvíjí od právě nádherných kresbiček a celkového vzhledu knihy, protože nevím, jestli by pro mě byl příběh tak poutavý, kdyby tam nebyly, ale tak co, no?
Povídka (vlastně: povídky) se mi tolik zpočátku nelíbila a moje první reakce, když jsem dočetl, byla: WTF?!! Měl jsem v plánu dát tak dvě – tři hvězdičky, protože jsem byl v šoku z toho, že něco takového se vůbec vydalo do takového vydání s ilustracemi. Ale ono to není tak jednoduché, a to je důvod, proč mám tyhle povídky (nebo jednohubky) rád. Po přemýšlení nad obsahem jsem si vyvodil závěr (nevím, jestli to tak autor skutečně myslel…) a jestli se v něm nemýlím, pak je autor génius. A to je důvod, proč dávám vyšší hodnocení, než jsem původně chtěl: kniha ve mně něco vyvolala, donutila mě přemýšlet nad obsahem, nad pointou, což dokazuje, že mi nebyla vůbec lhostejná. Navíc: autor využívá drobných (opravdu DROBNÝCH!) detailů, což je taková moje slabost, co se povídek týče. WOW (nebo WTF…) konce jsou pro mě asi ty nejlepší.
Nedávám plný počet z toho důvodu, že si myslím, že mohla být stylisticky napsána o něco lépe… Nevím, jestli to je překladem, ale některé věty se nedaly skoro číst a výrazy, které by se jednoduše daly nahradit jinými, aby se kvalita zlepšila, mě tloukly do očí.
Jinak – já jsem spokojený. Dostal jsem, co jsem chtěl. :)
Příjemný, lehce humorný Murakamiho text. Z těch miniatur (Spánek, Podivná knihovna) asi nejpřístupnější.
Moje první "kniha" od Murakamiho a jedním slovem to bylo zvláštní ... k zamyšlení a místy velice zajímavé.
To je celý Murakami :)
Už to tak nejspíš bude, že mezi prázdnem v břiše a nedostatkem představivosti je jistá bezprostřední souvislost.
Když člověk dostane opravdový hlad, nic s tím nenadělá! Krátká bizarní fraška zabalená v hezky provedené útlé knize se spoustou secesních obrázků. Neublížilo, ani nenadchlo.
Ne jen obyčejný hlad. Pocit, jako když člověk spolkne samotnou prázdnotu vesmírnou.
K celkem slušnému úsilí, ponoření se pod hladinu všednosti nás zřejmě vyzývá Haruki, hravý mistr skrytých symbolů a významů spolu s malou zlatou želvičkou na přebalu tohoto rozmarného dílka (hlavně finančně, jak zaznívá v komentářích) a maskou klauna na titulu.
Hlad a rozhodnutí ke špatnostem. Komunista a vážná hudba. Nerozvážnost mládí a nadhled staršího věku navzdory světonázoru? Očarování hudbou, které se rozklíčuje v druhé povídce jako pozitivní?
A po čase se zkušenost opět ve chvíli hladu promítne do partnerského života? Motivy ne úplně snadné a až příliš prostoru pro výklad. Pro mě není MacDonald reklamou, ale určitým společenským symbolem. Řekla bych, že i pro japonského Kafku. Asi se s ním budu ještě chvilku potýkat v dalších knihách i přesto, že mi jeho myšlení není zcela vlastní!
Z komentářů se mi moc líbí "příjemný pocit, co člověk má, když se nají tak akorát"
Opět jedna z kratších Harukiho věcí, ale obě na sebe navazující povídky se mi líbily...
Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím. Nic mi to neříkalo, nic jsem od toho nečekal. Byl jsem docela příjemně překvapen. Přestože po přečtení nemám chuť vyhledat další dílo pana Murakamiho, rozhodně jsem rád, že jsem si tuto úzkou knížečku přečetl.
Za poslední tečkou se nenacházelo nadšení ani smutek z konce něčeho úžasného. Byl tam jen takový ten příjemný pocit co člověk má, když se nají přesně tak akorát.
Musíte mít autora hodně rádi, abyste si tuto knížku pořídili a schovali si ji v knihovně. Jedná se totiž o poměrně jednoduchou povídku (respektive dvě), které nejsou ani jedinečné a kdovíjak geniální, ale nějakým zvláštním způsobem a květnatým stylem spisovatele, jsou vcelku zábavné a příjemně se čtou. Po přečtení tak budete mít klid v duši, prohlídnete si pár obrázků, které kniha obsahuje a bude Vám tak jako hezky a tím to vlastně tak jako ukončíte a budete přemýšlet, zdali Vás tato knížka jako celek spíše těší nebo zdali Vás udivuje, že si takové dvě povídečky zasloužili knižní podobu ve zrovna takovém pevném vázání s obrázky. A víte co? Vlastně asi i ano.
Tenhle Murakami mě minul jako papežovo poselství ateistu.Takže až dozraju,někdy jindy.Hvězdičky dávám za vazbu,ilustrace a papír.
Přečteno při čekání na vlak. Horký večer, klasické zpoždění, kniha lehkà do ruky a ještě lehčí do hlavy. Dialogy krásně plynou, je to vtipné a nic to po čtenáři nechce. Spokojenost. Ps : kniha s ilustracemi, tož to je dnes už přepych.
Tato povídka se mi docela líbila. Působí zvláštním dojmem. I jsem se zasmál, i když jednání postav bylo opravdu nepochopitelné. Ale proč ne. Každý nemusí myslet stejně:)
Moje první setkání s Murakamim, taková krátká ochutnávka, nikoli nezajímavá. Knížka se mi líbila i díky zajímavým obrázkům a povídky byly ... no ... určitě netradiční.
Určitě se brzy zakousnu do nějakého jeho dalšího díla delšího rozsahu.
Příliš kratičké na hodnocení - mého milovaného Murakamiho z toho poznávám ale s hvězdičkováním počkám, možná až přečtu všechny čtyři knížečky.
Štítky knihy
zfilmováno japonská literatura prokletí hladovění
Část díla
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Kniha Útok na pekárnu je v
| Přečtených | 923x |
| Čtenářské výzvě | 260x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 280x |
| Chystám se číst | 84x |
| Chci si koupit | 32x |
| dalších seznamech | 7x |
Příjemná oddechovka na zhruba hodinku.