Mukl
Petra Čeřovská
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453018/bmid_mukl-wK9-453018.jpg
5
106
37
Přežil, ale nikdy nezapomněl. Kolik ran dokáže člověk přijmout, než učiní falešné doznání? Jak silná je vůle žít na místech, kde je smrt vysvobozením? Je možné projít peklem a zůstat přitom člověkem? Kniha inspirovaná skutečným příběhem muže, který byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k patnácti letům odnětí svobody. V pouhých 19 letech prošel velmi krutými výslechovými metodami StB a na vlastní kůži okusil lidskou krutost v její nejsyrovější podobě. Nejinak tomu bylo po vynesení rozsudku. Osm let strávených v uranových dolech na Jáchymovsku, nelidské podmínky a každodenní boj o život, to vše se podepsalo nejen na jeho fyzickém zdraví, ale rovněž na zdraví psychickém. Přežil, ale nikdy nezapomněl…... celý text
Přidat komentář
Smutné vyprávění, úžasně napsané. Jsou knížky na které se nedá zapomenout a tato k nim patří.
Po knize jsem velice dlouho pokukovala (zajímá mě doba válečná a poválečná , lágry všeobecně), jaké však bylo příjemné překvapení že se jednalo o přespolní sousedy tatínkova rodu (tatínek pochází z Ústí ). Knihu jsem dnes otevřela ve 14h a zavřela ve 20.15h . Četlo se jedním dechem. Půjčeno z knihovny.
Naprosto úžasně a čtivě napsáno. Tohle mě vždycky rozhodí, že se lidé nepoučili z války a v 50.létech dělali opět to samé, co nacisti dělali v koncentracích. Mučení horší než ve středověku, ponižování, zastrašování a přesto tito lidé (někteří) přežili. To, co vydrželi tito hrdinové, tohle ny dnes už nevydržel nikdo. Na konci knihy jsem řvala jak malé dítě. Doporučuji přečíst.
Příběh jednoho rodu začíná tak pěkně, že by mohl vyvolat dojem pohádky. Jak ale pokračuje pohádka? Ježibabou, zlou královnou nebo vlkem. V tomto příběhu sice bylo hodně vlků, ale je to hlavně příběh autorčiny rodiny. Pravdivě popsala smrt a smutné události v době, kdy byl její děda ještě malý. To nejhorší ale mělo rodinu Hanušovou čekat...
Dva nejstarší z bratrů jedné letní noci vytáhli z domu a s těžko rozpoznatelnými obličeji dovezli do věznice. Tam teprve vše začalo.
Výslechy, mučení, které mysleli, že nepřežije ani jeden a několik soudních stání s konečným rozsudkem byly následkem nicnetušící spolupráce bratrů v protistátní činnosti.
Přežili, ale nezapomněli.
Příběh obsahuje také kopie soudních rozsudků a stručný životopis osob vystupujících v biografickém příběhu.
Tato knizka by opravdu mela byt zarazena mezi povinnou cetbu.
Takove mnozstvi znicenych zivotu kvuli nejake prasive ideologii..je treba si to pripominat a nove generace o tom ucit, aby se historie nemohla uz nikdy opakovat.
Audiokniha.
Smutné vyprávění osudů jednoho nevinného a jeho rodiny. Vždy si říkám že to člověk ani nemůže vydržet. V dnešní době kdy každý remcá na politiku je dobré si připomenout že může být i hůř, stačí pustit k válu komouše.
Zajímavé čtení. Autorka dokázala velmi působivě popsat výslechy a následně věznění muklů, podmínky v pracovních táborech. Vyvarovala se zbytečného klišé, všechna fakta a informace, které chtěla čtenářům předat, jsou velmi přirozeně zakomponovány do čtivého textu. Nepůsobí rušivě.
Osobně bych tuto knihu zařadila mezi literaturu, kterou by si dnešní mladá generace měla přečíst.
Tahle knížka je plná zla, bezmoci, bolesti. Zároveň plná odvahy, síly, lásky. A hlavně je skutečná.
Nedávno jsem v nějaké internetové diskuzi četla komentář ,,Proč si tohle pořád připomínáme? Vždyť už je to tak dlouho, co se to dělo. Dnes se dějou důležitější věci."
Ne, ne a ne! Tohle se musí připomínat, o tomhle se musí číst, tohle se musí učit.
Jak již bylo vícekrát zmíněno, příběh byl velmi silný, protkaný krutým násilím, mučením. Nebylo příjemné ji číst, nebyla to procházka růžovým sadem a u některých knih je to dobře. Je potřeba vědět co a jak se dělo. Je potřeba znát dějiny a opakování špatných událostí se vyvarovat.
Kniha je dobře napsaná, četla se skoro jedním dechem.
V tomto případě bych možná i volila "oko za oko, zub za zub", vím, že někteří svoji práci brali velmi odpovědně, ale pořád jsme lidé. Ti, co vykonávali zlo, lidé s duší opravdu nemohli být.
"Odsun probíhal na několik etap a téměř v poklidu. Na cestě domů je doprovázely pohledy jejich českých sousedů, nikdo se k nim však nechoval sprostě nebo hrubě."
Škoda, autorka mě od knihy odpudila. Takový názor na odsun je zaslepený a falešný.
Velmi silný skutečný příběh. Nedovedla jsem si představit, co zažívali političtí vězni. Knihu by si měl přečíst každý.
Praktiky STB, mučení ... Mezi lágrem pro politické vězně a koncentrákem nacistů moc velký rozdíl nebyl.
Tak tohle byl hodne silný příběh, který mi dostal. Člověk si to ani v nejmenším nedokáže představit, jak to tenkrát chodilo a jak lidé trpěli. Hrozné. Podle mě, by si toto měl přečíst každý. Třeba by jsme si pak více vážili toho, co máme.
Při čtení této knížky se mi otevírá kudla v kapse. Ze všeho nejraději bych posbírala všechny ty ... (nechci být sprostá) a s gustem jim provedla do nejmenšího detailu to samé, co oni udělali rodině Hanušů, zejména Stanislavovi a Vladimírovi. Já vím, že se nemá zlo oplácet zlem, ale kdo si tuhle knížku přečte, ten pochopí. A kdo si přečte a stejně si bude stát za tím, že je třeba odpouštět, toho budu mít za světce.
Knížka Mukl je opravdu hodně potřebná. Povinná četba pro všechny, kteří mají tu drzost pochybovat o tom, jestli se všechny ty hrůzy děly. Povinná četba pro všechny mladé, jako výstraha.
Já sama si musím knížku dávkovat, je to tak silné, pláču nad tím, zuřím... Emočně jsem vyčerpaná už po pár stránkách. Ale dočtu. A za svůj život ještě určitě několikrát přečtu.
Nezapomeňme!!!
Téma důležité, kniha pro mladší generaci poučná, pro starší některé věci evokující - ano. Základní informace o západočeských lágrech - ano. Osobní příběhy bratrů Hanušových - ano. Terapie pro autorku - doufám, že ano. Jinak je to ale mimořádně mizerně napsané. Je mi líto. (A není to věc pouze autorky. Opravdu je možné, aby redaktorka dopustila tolik klišé, že dialogy v lágrech působí jako z pionýrského tábora - nebo pustila věty typu "V roce 1958 poznal svou budoucí ženu Elišku, kterou si v roce 1959 vzal za ženu"?) p.s. Asi je patrné, že se velmi zlobím. Příběh měl potenciál stát se dokumentárním mementem, nebo v beletrizované formě emocionálně silným osobním dvojpříběhem na pozadí druhé poloviny dvacátého století. Není bohužel ani jedním. A jak málo by stačilo...
Velmi silná kniha, která obsahuje všechny ty hrůzy lágrů, ale i osobní rovinu autorčiny rodiny. A o to je to bližší pocit, pokud to nejsou jen suchá literární fakta, ale i přímo zažité události, navíc takhle blízkého člověka. Na konci je to opravdu smutné čtení. Knihu jsem přečetl po osobní návštěvě míst bývalých lágrů, po absolvování stezky Jáchymovské peklo, po návštěvě Věže smrti ve Vykmanově. Tolik hrůzy na jednom místě je velmi silná káva. Je nutno na toto nikdy nezapomenout, protože tento hnusný režim se pořád drží nad vodou...
Jedním slovem síla. Ty popisy mě taky odrovnaly, všechna čest, že to paní Čeřovská dokázala sepsat a vtisknout do toho tolik emocí a zároveň si udržet jako autorka odstup.
Přiznávám se, že o paní Čeřovské ani její rodině jsem nikdy předtím neslyšela. Na knihu jsem narazila náhodně v knihkupectví, kdy jsem brouzdala mezi regály a nevěděla, co číst. Před pár týdny jsem se pustila do čtení jako "odlehčení" před nadcházejícími zkouškami. Ta kniha je všechno, jen ne oddechové čtení. Mnohokrát jsem musela knihu odložit, protože jsem nezvládala barvité popisy toho, co bratrům Hanušovým způsoboval komunistický režim. Čím hlouběji jsem se do knihy nořila, tím hůře se mi četla, protože nejsem pamětník komunismu, tudíž nemám šanci nikdy zcela pochopit, co si ti nebozí lidé museli přetrpět. Posledních asi 30 stran jsem dočítala s těžkým srdcem a balíčkem kapesníků po ruce, z očí se mi řinuly nezastavitelné vodopády slz, protože se mě ta kniha dotkla tak neuvěřitelným způsobem, že ještě teď, několik dní po dočtení, mě přepadají chvíle smutku, kdy jsem myšlenkami se všemi těmi lidmi, kterých se to týkalo...
A na závěr - já prostě nedokážu pochopit, proč nebyla komunistická strana po revoluci zakázaná. To, co se tu během těch dlouhých 41 let týhle nechutný diktatury dělo, se nesmí nikdy opakovat.
Byť tahle kniha není psána vytříbeným literárním stylem a zřejmě nikdy nevyhraje žádnou cenu, o to víc má hodnotu vypovídající.To, čím si tahle rodina prošla je samo o sobě obviněním a soudem komunismu. Nezbývá než se zasadit, aby se tohle už nikdy neopakovalo. Po dotčení knihy jsem měl slzy v očích.
Štítky knihy
životopisy, biografie vězení, věznice Československo komunismus Státní bezpečnost (StB) protikomunistický odboj výslechy zločiny komunismu oběti komunismu těžba uranu
MuklKniha Mukl je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 134x |
| Čtenářské výzvě | 22x |
| Doporučených | 16x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 154x |
| Chci si koupit | 40x |
| dalších seznamech | 5x |
Osud rodiny vlastnící hospodářství ve východních Čechách do doby než jim všechno sebrali komouši v padesátkách. Také synům ukradli jejich nejlepší léta, když jim po krutých výsleších napařili dlouhá léta v Jáchymovských dolech. Místy opravdu podrobný popis výslechových metod a života v pracovních táborech. Zajímavé i pro ty, kteří chtějí porozumět mnohému i z dnešní doby.