Muffin a čaj
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366888/bmid_muffin-a-caj-heC-366888.png
4
1547
407
Muffin a čaj série
1. díl >
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…... celý text
Přidat komentář
70% - Po autorově fantasy Ve stínu oskeruše, z níž bylo zjevné, že psaní mu není cizí, i když jinak to nebylo úplně top, a po několika povídkách, které mě natěšily o něco více, jsem se pustila do téhle opěvované knížky. Určitě patří k tomu lepšímu, co jsem od autora četla, a vzhledem k tématu a faktu, že jsme v české kotlině, je to vlastně těžký nadprůměr. A taky je tenhle příběh o vztahu dvou dospívajících chlapců nesmírně milý a něžný.
Jenže jsem při čtení zároveň narážela na dost rozptylujících věcí, a to nikoli jen v tom pozitivním smyslu. OK, odhlédnu od snahy o zasazení příběhu do internátní školy po vzoru těch britských, ono je to atraktivní a svádí to a také to často funguje, Rowlingová by mohla vyprávět. Odhlédnu i od úsměvné snahy po světovosti, poněvadž Daniel Morgenstern a Cristian Arroyo nejsou tak úplně průměrní čeští pepíci. A nevěřím příliš ani oné idylické české LGBTQ friendly vesnici, odkud Kit pochází.
Styl psaní mi prostě příliš neseděl. Autor se pokouší o vzletný a květnatý jazyk, bohužel často až na pomezí špatného textu s nedostatky, na které se vytrvale upozorňuje v každém kurzu tvůrčího psaní. A přitom tímto bohatým jazykem mezi sebou hovoří dva dospívající chlapci, kteří vzápětí napíšou oceněnou slohovku na úrovni maximálně druhého stupně ZŠ. Na jedné straně filozofují o smyslu života a tak vůbec a na straně druhé jejich jednání a myšlenkové pochody jsou občas jak ze školky, až jsem si musela připomínat, kolik že jim vlastně je.
Autor se také ze začátku zjevně nemohl rozhodnout, jaké ty postavy vlastně mají být. Daniela by měl rád zároveň citlivého a zlomeného minulostí a zároveň povzneseného a sžíravě sarkastického, já ale neviděla nic než ustrašeného kluka, který se straní ostatních. Kita si zase představoval jako kamarádského extroverta, který vyjde se všemi a všichni s ním, ani to se ale nedařilo udržet a nakonec tam vzdychali oba, a to ještě v dvojnásobné délce, protože kapitoly psané z pohledu Daniela a Kita se z nepochopitelného důvodu překrývaly i tam, kdy bylo naprosto zjevné, jak danou situaci asi prožíval druhý z hrdinů, a nepotřebovala jsem to od autora znovu otrocky převyprávět včetně doslovného přepisu všech dialogů.
Místo toho bych očekávala mnohem propracovanější sbližování než to, že když už se teda začali bavit, tak se najednou objali a všechno bylo fajn. Nebo vlastně nebylo, protože to podstatné si stejně neřekli. A pak se zas nebavili několik měsíců. V autorem daném prostředí, se stereotypy šikanátorů a s hrdiny, jejichž vztah prostě pro okolí bude problém, jsem zkrátka čekala mnohem víc nápadů, zápletek, zvratů, jakož i bohatší prokreslení vztahů s vedlejšími postavami (jak to vlastně dopadlo s Kitovým spolubydlícím Matějem?). Je to ta knížka, kde člověk cítí velký potenciál, nutí ho to číst dál a dál a pak to najednou jaksi vyšumí, což je hrozná škoda.
Knihu jsem četla několikrát, ani si nepamatuji, jak jsem se k ní dostala ale byla to moje první lgbt+ kniha. Proto asi nedokážu říct něco negativního. Krásný příběh o lásce, je to vlastně něco, co čekáte ale zároveň je to skvěle a rafinovaně vymyšlený příběh.
Super příběh, dojemný i vtipný. Postavy Kita a Daniela jsem si zamilovala, všechno, co prožívali jsem prožívala s nimi. Viděla jsem, že je i druhý díl, určitě si ho taky přečtu.
Příjemné a oddechové čtení, které sem tam zabrousí k náročnějším a těžko uchopitelným tématům. Pokud uvažujete o přečtení své první knihy s LGBTQ+ tématikou, bude tento titul vhodným začátkem.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a každý svůj. Jsou trochu jako dvě strany téže mince. Jsou si dost podobní, ale i přesto mají své zájmy a charaktery, díky kterým jsou jedinečný. Jejich vztah eskaloval velmi rychle a někde mimo pohledy čtenářů, již při prvním setkání měli totiž oba pocit, že o sobě vědí všechno a obětovali by za sebe život. Nemohla jsem jim to uvěřit, ač mi byli sympatičtí sebe víc.
Vše se odehrává v zajímavém internátu v Praze, o kterém jsem slyšela poprvé v životě. Myšlenka je skvělá, především protože se zde nepoužívají mobilní telefony a jiná elektronika. Vše tak probíhá skrze papír, přímé rozhovory a je to úplně jiné, než na co jste z příběhu o SŠ zvyklý. Velmi příjemné změna, co dodala příběhu jiný rozměr a především špetku tajuplné magie. Dopisy, vzkazy a psaníčka mají zkrátka svoje kouzlo, které jim nelze odebrat.
Téma LGBTQ+ jsem zde vnímala opravdu velmi povrchově, což by mohlo oslovit především začínající čtenáře. Téma je v knize několikrát změněno, není zde žádný velký tlak, ale ani se nedočkáte nějaké hloubky a bližšího poznání. Hodně kloužeme po povrchu a čtenář si musí až příliš věcí sám domýšlet, což mi u tohoto tématu připadá velmi riskantní.
Prostředí je zajímavé a hlavní postavy také. Ale celý příběh je hodně pomalý, táhlý a jako čtenář jsem měla často problém udržet pozornost. Pokud chcete vědět, zda vás tématika příběhů s LGBTQ+ bude bavit, sáhněte po této knize. Ale pro otrkanější čtenáře to určitě není. Odpočinete si, ale za srdce vás to nechytne a po dočtení si už na hlavní hrdiny nevzpomenete.
Chvilku mě příběh bavil, pohltil mě do sebe, občas jsem se musela do čtení nutit. Nakonec to dopadlo tak, že jsem pár kapitol přeskočila, abych se rychleji dostala na konec a zjistila, jak to s Danielem a Kitem dopadne (a konec mě nepřekvapil), ale byla jsem za něj ráda, přála jsem jim to:)
Rozhodně oceňuji, že autor do příběhu zakomponoval i problematiku psychického zdraví.
Občas mi to přišlo dost podobné jako Srdcerváči - hlavní postavy, které jsou stydlivé, nejisté sami sebou, ale i odvážné a milující:)
(SPOILER)
Někomu tahle knížka nebude dávat absolutně žádný smysl a nebude ho bavit a někomu bude dávat smysl až moc. Jsem ten druhý případ.
Co do psaní, je knížka konzistentní výrazy, stylem a vším, proto se čte tak skvěle. Jak se kluci poznali, moje čtení se zpomalilo, aby mi nic neuniklo, ale zároveň zrychlilo tak, že jsem zaráz přečetla sto stránek. Potom se tempo vyprávění trošku zvolnilo, naštěstí. Protože jsem byla psychicky pěkně vyždímaná, v dobrém. Tolik mi ta obří pasáž dala ran a vzala vítr z plachet. Místy jsem měla co dělat, protože jsem se musela hlídat a dýchat hodně zhluboka, abych u každé druhé věty nezačala brečet. Nikdo nechce mít knížku promáčenou slzami.
Knihu mám jako celek natolik ráda, že u mě výtisk zůstane už navždycky. A jak skoro žádnou knihu nečtu dvakrát, tuhle si dám klidně i potřetí.
A jako vždycky, abych se mohla vrátit k určitým pasážím, něco si tu nechám...
"Nezlob se, nejsem moc dobrý v mluvení s lidmi..."
"Nezlobím se. A myslím, že spíš lidi nejsou dobří v mluvení s tebou."
"Proč to říkáš?"
"Protože si myslím, že na mluvení s někým jste potřeba dva. Když píšeš, slova ti plynou, nikde ani zádrhel, nikde jediná falešná nota, je to jako poslouchat symfonii. Takže umíš i mluvit, jen z toho máš strach, a za to můžou ostatní."
...
"Ale ty... ty jsi v mluvení se mnou dobrý. Jak to?"
...
"Nejspíš proto, že chci doopravdy slyšet, co říkáš."
"... některé věci jsou v určitý moment důležitější než jiné. I kdyby jen pro toho, kdo o nich má mluvit. A to je to, co je dělá těžkými na vyslovení."
"Nevím, co se děje v tvojí hlavě, ale vyřešíme to."
...
"Ať už se bojíš, že se stane cokoli, zvládneme to"... "Ty to zvládneš. A já ti pomůžu, jak jenom budeš chtít. Nejsi na to sám. Slyšíš? Nejsi na to sám."
Když se někdo jednou spálí, kdo by mu vyčítal, že se nechce přiblížit k ohni?
Donutil bych lidi, aby k sobě byli upřímní. I ti, co mají ty nejlepší úmysly, řeknou sotva polovinu toho, co by bylo potřeba. A pak jsou tu ti, co na rovinu lžou. Nikdy nepoznáš, kteří jsou kteří, dokud není dávno pozdě... To je taky efekt motýlích křídel. Někdo ti řekne malou lež a nakonec to může zničit život tobě i dalším lidem.
Slyšíme slova, ale většinu času neposloucháme. Někdy si už předem uděláme názor na to, co ti chce ten druhý říct, takže ho ani nechceš vyslechnout. Nebo ho sice necháš mluvit, ale slyšíš jeho slova přes filtr té tvojí představy a ona pak lezou z té druhé strany ven úplně překroucená a zkomolená. Každý by měl slyšet to, co druhý říká, přesně tak, jak to říká.
...
Podle mě by se tím vyřešilo všechno.
...
Pak by zbyl čas na líná rána a palačinky s medem.
Být mladší asi si knihu užiju víc. Příběh jako takový není vůbec špatný, naopak si myslím, že pro teenagery, na které cílí, je to skvělé otevření tématu lgbtq+. Ale mě místy chyběly větší detaily povah jednotlivých postav.
Překvapivě se můj názor na tuhle knížku moc neshoduje s ostatními, protože hodnotím jenom 2 hvězdy.
Mám pocit, že by se mi to o hodně víc líbilo, kdyby to mělo tak o 100 stránek víc. Přišlo mi to strašně uspěchané a Kit s Danielem mi někdy přišli jako bezmozkové, kteří nevědí, co je smysluplná komunikace.
Po dočtení jsem si jen řekla 'meh' a dala jsem jí zpátky mezi ostatní knížky. Nic to na mě nezanechalo a já osobně nedoporučuji. Chápu ale, že se to spoustu lidem může líbit.
Vrátila jsem se ke Kitovi s Danielem a bavilo mě stejně jako tehdy ( i když už nejsem věková kategorie). Takové milé pohlazení na duši
Když jsem vzala knížku do ruky, nevěděla jsem, do čeho jdu. Ale nakonec musím říct, že to byl moc milý příběh. A taky námět k přemýšlení. Klukům jsem fandila.
Vidím zajímavý titul: LGBT YA román od českého autora. A jde se číst! Je to dobře napsaná kniha, fakt že jo, ale asi bych si jí bývala byla užila víc, kdybych se k ní dostala o pár let dřív. Nicméně chválím skvěle zakomponované téma literárních soutěží a milé zpracování období Vánoc.
Kolem obou knih Theo Addaira jsem našlapoval dost dlouho a stále jsem se nemohl odhodlat, zda si je mám přečíst. Jsem moc rád, že jsem se nakonec do nich ponořil. Moc milý příběh s neuvěřitelně pozitivní atmosférou a celkovým vyzněním, který mě zcela vtáhl. Do obou hlavních hrdinů Kita a Daniela s krásně čistými dušemi se nelze nezamilovat a držet jim palce, aby všechny své trable zvládli. Perfektně napsáno, a jak jsem překonal pár prvních stránek, už jsem nemohl přestat, a kontinuálně jsem přešel i do četby druhého dílu Koláčky a spiklenci, který mě také nezklamal. Snad jen upozornění pro čtenáře, který tyto knihy bude číst poprvé - Epilog v závěru prvního dílu nečtěte, patří až za druhý díl, jinak budete vědět, jak kluci nakonec dopadnou (dobře :-).
Ani nevím, proč jsem koupi této knihy tak dlouho odkládala... nakonec jsem si ji objednala zároveň i s druhým dílem a rozhodně toho nelituju. Obě knížky jsem měla přečtené už za dva dny, protože se od nich nešlo odtrhnout. Jsou napsané velmi čtivě a autor si umí krásně hrát se slovy. Je to jiné, je to hezké a zahřeje to u srdíčka.
Podobné knihy většinou nevyhledávám, ale jsem moc ráda, že jsem se do knížky pustila. Byl to moc pěkný romantický příběh, takové pohlazení po duši.
Tato kniha je skvělá, myslela jsem si, že mě nemůže ničím překvapit, ale mýlila jsem se. Knihu jsem si přečetla, i když už dávno nejsem v teen období, i tak se mi zalibila. Daniela a Kita jsem si zamilovala už od začátku, víc bych se ztotožňovala spíše s Danielem, jsem také spíše uzavřený a úzkostlivý člověk. Škoda,že to nemá víc stránek, tak rychle to uteklo. Trošku jsem doufala, že by Matěj mohl být tolerantní, když si hrál na takového kámoše, škoda, že to byl jenom další hajzl. Máma Tereza mi přišla docela vlezlá s tím svým výslechem, úplně mi bylo trapně i za Dana :D. Druhý díl musím mít, zajímá mě jaké překážky budou muset opět ustát.
Je to pěkná jednohubka, moc hezky napsaná, ale upřímně mi chování hlavních hrdinů občas nedávalo smysl. Ale přesto dám moc ráda šanci i druhému dílu.
Nemám ji, co vytknout. Snad jen, že by mohla být delší :D. Zhltla jsem to jako jednohubku. Miluju, jak knižní verzi, tak i audio. ( Tu jsem rozhodně neposlouchala tak 10x) :)
Tuhle knihu, jsem dostala k narozeninám a tak jsem se do ní hned pustila. Nečekala jsem, že tuhle knížku napsal český autor. Ale tahle knížka. Pane bože, já ji tak miluju. Ano chápu například moji kamarádku, které nesedla moc ta romantika, je pravda, že ta romantika byla taková hodně romantická, nebo jak to mám říct. Ale mě to rozhodně tak bavilo a jsem ráda že jsem si to přečetla. Daniel byl super, sice nebyl moje oblíbená postava, ale byl super. Kit byl mnohem lepší. Celkově romantika a kniha, která se zaobírá i s dost důležitými tématy, byla naprosto úžasná. Takže ano doporučuji!
Štítky knihy
homosexualita studenti šikana střední škola psychické problémy internát pro dospívající mládež (young adult) romance gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Kniha Muffin a čaj je v
| Právě čtených | 23x |
| Přečtených | 1 967x |
| Čtenářské výzvě | 327x |
| Doporučených | 242x |
| Knihotéce | 646x |
| Chystám se číst | 503x |
| Chci si koupit | 151x |
| dalších seznamech | 13x |
Knize jsem se strašně dlouho vyhýbala a ani vlastně moc nevím proč. Možná pro to, že je to YA a prostě tahle loď už odplula dávno a vlastně jim je kolik? 16? Ale! Příběh je moc hezký, milý. Knihu doporučuji a určitě se k ní zase někdy v budoucnu vrátím.