Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417218/bmid_mrtva-a-ziva-v7t-417218.jpg
4
1089
229
Mrtvá a živá série
< 1. díl >
Nejslavnější román Daphne du Maurierové Dramatický příběh s tajemnou a ponurou atmosférou líčí osudy Maxe de Wintera a jeho druhé manželky, s níž se po smrti své první ženy, oslnivě krásné Rebeky, která zemřela za podivných okolností, seznámí na dovolené v Itálii. Po svatbě se spolu přesunou na de Winterovo velkolepé sídlo Manderley, v němž však stále přežívá Rebečin duch. Na Maxovu mladičkou a nezkušenou druhou ženu, která zde nejdřív prožívá nejšťastnější dny svého života, pomalu začínají padat stíny minulosti. Někteří z jejich nejbližšího okolí novomanželům štěstí nepřejí a tajemní duchové minulých tragických událostí jsou znovu vyvoláni. Události nabývají stále dramatičtější spád a hlavní hrdinka musí napnout všechny síly, aby dokázala odvrátit hrozící katastrofu.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery Historické romány
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
Rebecca , 1938
více info...
Přidat komentář
Knihu určitě doporučuji víc než filmy. Zase jednou kniha, která naplnila opět mé knihomolské srdce na 110 procent a to z následujících důvodů:
S hlavní hrdinkou se docela ztotožnuju - neříkám, že ve všem....ale byla mi hodně sympatická a chápala jsem jí
Protipolem hlavní bezejmenné hrdinky je charismatický, tajemný muž - tak a máme tu romantickou linku - plus romantická linka v kombinaci s detektivní dramatickou zápletkou - TO JE PROSTĚ KOMBINACE SNŮ - nebo aspon těch mých
Popisy v knize jsou tak živé, že si připadáte jako kdyby jste byli na Menderley a procházeli jste se po lesích, loukách nebo po temných uličkách. Skoro až cítíte vůni bohatých hodů co si dopřávají postavy, nebo květin.....slyšíte zvuk tříštících se vln a cítíte takový zvláštní tlak chcete li předtuchu - za postavy. Zkrátka si připadáte, že jste tam s postavami...a dostanete se tím do jiného světa.
Takže určitě doporučuji - hlavně těm co mají rádi takové pomalejší, plíživější čtení s mnoha detaily ....
příběh Maxima a "Já" je můj nejoblíbenější! k tomuto příběhu jsem se dostaka díky mé nejoblíbenější herčce, která hraje v muzikálu a byla jsem opravdu velice nadšená. když se ke mě kniha dostala ze začátku mi vadilo delší popisování okolního prostředí, což ale chápu jelikož bylo první vydání zveřejněno roku 1938 a do dnes nechali toto kouzlo v knize. najdete v ní jak romantiku tak i děsivé scénky, kdy máte na těle husinu.
-pokud se vám naskytne možnost jít na muzikál do Ostravy tak neváhejte a jděte, opravdu to za to stojí a když vychytáte správné obsazení budete polapení tímto božským dílem!
Retrospektivní vyprávění tak pěkně vyspoileruje hned na začátku závěr, že člověk si pak může knihu vychutnat bez zbytečných obav, zda to neskončí až příliš špatně.
Kniha je to silná, zasněná, pošmourná, psychologická i romantická. Zkrátka anglický venkov dřívějších časů, spolu s konvencemi a strojeností jeho obyvatel. Dokonale předložená atmosféra, místy mi připomínala Janu Eyrovou, místy jakousi převrácenou Viu Malu.
Jenže hlavní hrdinka (ta živá) mi byla nesympatická, přestože v průběhu děje "vyrostla". Kdo měl ty její výlevy porád číst? A týpek mi zůstal záhadou, moc se toho o jeho nitru nedozvíme, a nepřesvědčil mě ani ten jeho monolog. Proměně postav jsem moc neuvěřila. Samotný závěr pak příliš rychlý. Přes zmiňované výhrady jsem si to atmosférou ale opravdu užila.
Niektori sa stazuju, ze kniha bola prvu polovicu nudna a az potom sa rozbehol dej. Je pravda, ze v uvode bolo vela opisov (a tie ma vacsinou nudia), ale v tomto romane mali zmysel - skvelo vykreslena atmosfera a prostredie su to, co robia tento roman takym vynimocnym. Pre mna bol Manderley dalsou hlavnou postavou a bola som nim unesena. Samozrejme, koniec som precitala jednym dychom.
Pro mě jedna z knih co by si člověk zabalil na pustý ostrov.Na začátku se mladá dáma s nepříliš šťastným osudem seznámí s přitažlivým anglickým gentlemanem,vdovcem,vezmou se a odjedou na jeho sídlo.Tam kde Jane Austenová končí to Daphne teprve rozjíždí a pomalu a trpělivě buduje atmosféru tajemství,nebezpečí a kdesi pod povrchem ukryté hrůzy která mladou dámu skoro zadusí než začne bojovat a nakonec pro oba vydupe nový začátek.Žádná laciná romantika ale román s plnokrevnými postavami a tajemným ale uvěřitelným pozadím.
Krásná kniha, přiznávám, že ze začátku jsem vůči ní byla skeptická, ale opravdu mile překvapila.
Za mě výborné. Skvěle propracované, napínavé, čtivé. Od první do poslední stránky nabité tajemnem, mrazivou atmosférou, nečekanými zvraty a stejně tak nečekanými odhaleními. Četlo se to skvěle. Nemáte kdy se nudit, nemáte kdy pochybovat. Ale stejně to děláte - pochybujete. O sobě, o něm, o tom, co bylo, o tom, co je. O pravdě, o lžích. Naprosto úžasně vystavěný román, kdy nelze nic předpokládat, protože skutečnost je všelijaká, jen ne předvídatelná...
Asi jediná kniha, kde hlavní ženská postava nemá jméno :)
Tahle kniha patří k těm, na které nezapomenu. A ke kterým se, snad, někdy vrátím...
"Vedela by som bojovať so živou ženou, ale nevedela som bojovať proti mŕtvej."
Jedným slovom - VÝBORNÁ.
Moje prvni kniha od teto autorky a urcite ne posledni Zacatek je ponekud zdlouhavy, pomerne tahle popisy prirody a fantazie hlavni hrdinky, ale je to tak nejak nenasilne, ze mi to ani nevadilo a dokazala jsem si zive predstavit, ze vse prozivam s ni Dej se rozjede v posledni tretine knihy, a to jsem stranky hltala a nechtela odlozit dokud nedoctu Trosku me mrzi, ze se nedozvite jak to s nekterymi postavami dopadne, ale i tak je celkovy dojem uspokojivy, knizka me bavila a doporucila bych ji
Knihy této autorky se skvěle čtou i v dnešní době. Mrtvá a živá - skvělý thriller s nádechem romantiky.
Do du Maurier jsem se zamilovala! Umí nádherně psát; popisovat jak věci kolem nás („Kvetoucí narcisy pohupují ve večerní bríze zlatými korunkami, posazenými jako pohárky na tenkých stoncích, a je jich tolik, že se ta armáda kytek, stojících bok po boku, neztenčí trhej jak trhej.“), tak proniknout do nejskrytějších myšlenek („Kdyby tak někdo vynašel způsob“, podřekla jsem se impulsívně, „jak uchovat vzpomínky pod zátkou jako parfém, aby nikdy nevyvětraly, nikdy nevybledly! Kdykoli by se pak člověku zamanulo, odzátkoval by lahvičku a prožil znovu kteroukoli chvíli svého života.“). Vše je neskutečně živé, doslova hmatatelné.
Už od první kapitoly jsem věděla, že to bude příběh, jaký si oblíbím. Přichází vidina dávno zapomenutého sídla, kterým hrdinka prochází a vzpomíná, jak to tehdy začalo. Už tohle bylo sousto, které jsem tušila, že bude každým dalším polknutím, lepší a lepší.
Nemám naprosto co vytknout. Každá postava a zápletka byla opodstatnělá a v příběhu se dokonale vyjímala. Zbožňuju tu tajemnou atmosféru jakou dokáže vytvořit! A právě tím, že hlavní hrdince-vypravěčce, nepřiřadila žádné jméno, perfektně podtrhla kouzlo mystična.
Ke konci vše graduje, přibývá svízelných situací a stránky doslova letí před očima.
Daphne du Maurier má můj obdiv!
„Říká se tuším, že člověk vychází z prožitého utrpení zjemnělý a posílený, a že chceme-li v tomto nebo jiném světě něco dokázat, musíme projít zkouškou ohněm.“
„Štěstí není na prodej, štěstí je statek abstraktní, duševní stav.“
***
Jediné co nechápu je, proč mají čeští překladatelé tendenci tvořit si vlastní názvy. A že název „Mrtvá a živá“ se povedl, raději bych zůstala u „Rebeky.“
Mrtvá a živá v jednom stavení. To nebude bezpečné, ani dělat dobrotu. Vrací dech duchu první paní domu. Žahavá metrnice s ohnivou loučí. Její věčně oddaná, co plamenně se loučí. Také však nenaleť náletu zazobaných pánů, pavích ptáčků, kteří ráčí štěbetat, škubat pírka, upíjet z fontány hrdliček.
No to je teda blba husa ani meno jej radsej nedali :D nic lepsie k tomu asi neviem napisat, ale v konecnom dosledku ma to bavilo stale som cakala, ako sa zapletka bude vyvijat. Poslednych 150 stran sa to aj rozbehlo.
Najviac sa mi paci ako aj nas ako citatelov Rebeka sprevadza uz od obalky knihy a skarede kacatko skutocne ani meno nedostalo. :D Ako to podporuje posobnost tiena, ktory Rebeka zanechala.
Nezlobte se na mě, ale nechápu jak tahle kniha má takové hodnocení. Velmi zdlouhavý začátek a to HODNĚ zdlouhavý, číst o kvetoucích kytkách a popis jejich celoročního průběhu mě opravdu nezajímalo to jsem mohla dostat klidně zahrádkář. Kniha má spoustu stránek a abych posledních 100 byla nadšená, že se tam konečně něco děje je pro špatné. Takhle dlouho znechucená knihou jsem dlouho nebyla, úspěch, že jsem ji vůbec dočetla. A jestli chcete jedno pozitivum spisovatelka umí psát, ale bohužel nezaživně.
Mně se to líbilo, dobře se to četlo. Nenechte se odradit pomalu se rozjíždějícím začátkem. Byla tam romantika, popis toho, jak to chodí na panství (velice zajímavé) a taky velký zvrat a nečekaný konec. Jo a není to nic pro feministky, hlavní hrdince jde hlavně o spokojenost manžela, vlastně je to její prakticky jediná životní náplň. Je třeba brát v potaz dobu, ve které je to psané, ale když s tím počítáte, některé scény vám přijdou maximálně tak úsměvné a nebudete se nad nimi rozčilovat z pohledu "dnešní emancipované" ženy. A jak někdo už poznamenal níže: peníze zmůžou opravdu cokoli.
Knihu jsem poprvé četla asi v patnácti, od té doby uteklo hodně vody:-) Jediné, co si pamatuji, je, že se mi tehdy příběh moc líbil. Po letech jsem se tedy díky čtenářské výzvě k Mrtvé a živé vrátila. Knížka se mi pěkně četla. Zápletka příběhu byla zajímavá i hlavní hrdinka mi byla sympatická. Občas mi připomínala mne v telecích letech... :-) Napínavé čtení s krásnými popisy anglického venkova, kterému čas rozhodně nebral na kráse.
Vzpomínka na závěr základní školy, kdy jsem tuhle klasiku louskala po nocích ve slovenštině (vyšla tehdy pod názvem Rebeka); je tak dobrá, že jsem si pamatovala větsinu děje, ale ledacos mě i teď praštilo mezi oči: vypravěčka, jejíž jméno se v textu ani jednou neobjeví, je nesnesitelná, protože přeúzkostná a do sebe zahleděná; proměny krajiny okolo Manderley působí natolik dramaticky, že by obstály jako samostatný horor bez příběhu; překvapivý paradox Rebečiny smrti přibližuje román nejlepším dílům noir; a motivace jsou spletitější, než jak jsem si je pamatovala (např. zatracovaná paní Danvarsová je stále děsivá, ale také politováníhodná). Některé návraty se vydaří...
Štítky knihy
zfilmováno tajemství psychologické romány gotické romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Hospoda Jamajka |
| 2019 | Mrtvá a živá |
| 1972 | Dům na pobřeží |
| 1991 | Únik |
| 1995 | Má sestřenka Rachel |
Kniha Mrtvá a živá je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 525x |
| Čtenářské výzvě | 196x |
| Doporučených | 130x |
| Knihotéce | 542x |
| Chystám se číst | 699x |
| Chci si koupit | 105x |
| dalších seznamech | 35x |
Klasika z pera du Maurierové, asi její nejznámější kniha, stará pomalu sto let, a i přesto dnes velice dobře čitelná. Nedávno jsem přečetl něco málo z její povídkové tvorby, kdy jsem se s ní setkal poprvé, a byl jsem naprosto nadšen z formy jakou dokáže autorka psát a budovat napětí, že jsem měl hned chuť přečíst si nějaký její román. Souhlasím, že prvnich cca 200 stran je pomalejších a trochu se vlečou, co se týče nějakého posunu v ději, ale mají v knize své opodstatnění pro budoucí gradaci zápletky. Po určité události na moři, začne děj ubíhat ve vysokém tempu až do úplného konce a mi můžeme děkovat za předchozí seznamování s postavami a prostředím, s nimiž jsme se sžili. Možná jedinou chybičku spatřuji na tomto díle v tom, že autorka se úplně vyhnula jakémukoliv popisu sexu mezi ústřední dvojicí, což by jistě přidalo na uvěřitelnosti postav a jejich romantickému vztahu, ale to je asi poplatné době vzniku knihy.