Most přes řeku Léthé

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V psychologickém románu se autorka zamýšlí nad problémem, má-li člověk právo vzít si život a jaké důvody ho k tomu opravňují. Nad jedním případem tragické smrti studenta a sebevraždy jeho dívky se sešel soudní patolog se svými kolegy-lékaři. Mladé psycholožce, která se o případ velmi zajímá, vypráví pak dramatický příběh velké osudové lásky dvou mladých lékařů....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248335/most-pres-reku-lethe-248335.jpg 4.477
Série

Most přes řeku Léthé 1.

Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, Šulc a spol.
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Most přes řeku Léthé

Přidat komentář
Helen.Kuc
28.11.2020

Silný a krásný příběh.

Tylinka
03.07.2020

Krásná kniha - jako všechny od mé oblíbené paní spisovatelky.


Janaves
27.06.2019

Krásné, smutné, k zamyšlení.Jsem ráda,že jsem si knihu půjčila a jsem zvědavá na další pokračování.

Vilma232
10.10.2018

Musím se připojit k "broskev28". S jiných knížek jsem měla lepší pocit. Mnohem víc se mi líbily knihy vydané před třiceti a více lety, které jsem četla jako hodně mladá. Těm dám přednost, pokud se k autorce vrátím. Klidně si po letech zopakuji Dům u nemocnice, který si kupovala moje maminka a určitě ho ještě někde v její knihovně najdu. Nicméně doktorka psycholožka se jmenovala jako já, takže mám splněn bod letošní výzvy

broskev28
18.11.2017

Souhlasím s Ivaksou, že Valja Stýblová umí i lepší knížky. Přesto mi příběh nepřipadal tak ubohý - vypravěč se přiznával ke svým slabostem, Natálie byla neskutečně dokonalá, Anežka zase velmi průhledná. Kombinace dánského prostředí, odkazů na malou mořskou vílu a veršů byla velmi příjemná a působivá. Navíc - jako vždy - v hlavní roli vystupuje lékařské prostředí, diskuze, souhra jednotlivých oborů.
Na mě negativně zapůsobily dvě věci: tou první je anotace příběhu tady na databázi. Kdybych ji našla na knize samotné, nikdy bych ji nevzala do ruky, tak bezobsažná a nicneříkající je to fráze.
A tu druhou má na svědomí sama autorka: doposud jsem nikdy neslyšela ani nepoužila slovo gracilní, zato v téhle knize jsem ho potkala nejméně čtyřikrát. I když se mi to slovíčko líbí, přesto je možné, někdy dokonce vhodné, nahradit ho českým výrazem. Nepřísluší mi radit autorce, to si netroufám. Ale jako čtenářka mám výhrady ke zvýšené frekvenci netypického, a proto snadno identifikovatelného cizího slova.
A naopak velmi mě zaujala poslední věta tohoto příběhu - na rozdíl od nicneříkající fráze anotace je přímo nabitá minulým i budoucím dějem:
Teskná Solvejžina píseň doznívala, uslyšel jsem první tóny Ódy na radost.

katka2673
16.08.2017

Pro mě opravdu jedna z nejmilejších knížek. Krásný příběh, krásná čeština Valji Stýblové, moc ráda se k ní opakovaně vracím...

irmag
27.06.2017

Já jsem z ní byla velmi nadšená.

Gretka66
08.02.2017

Krásná knížka.Četla jsem již dvakrát.

1