Moskva 1937 - Architektura a propaganda v západní perspektivě
Vendula Hnídková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380769/bmid_moskva-1937-cmA-380769.jpg
4
2
1
V období masivních čistek se Sovětský svaz uzavíral okolnímu světu a cizince zde žijící mnohdy záměrně likvidoval. Výjimkou se v těchto vypjatých časech stal 1. všesvazový sjezd sovětských architektů, uspořádaný v červnu 1937 v Moskvě za účasti renomovaných zahraničních tvůrců. Sjezd se měl stát důležitým milníkem ve vývoji moderní architektury v SSSR na cestě k socialistickému realismu a významní cizinci měli být při tom. Jejich svědectví však často podávají obraz o problematických momentech nejen na sjezdu, ale i na navštívených stavbách. Antologie, představující unikátní texty zahraničních architektů získané z archivů po celém světě, je vůbec první analýzou sjezdu z pohledu účastníků, mezi nimiž figurovaly takové osobnosti, jako byl Frank Lloyd Wright, André Lurçat, Sven Markelius anebo Josef Gočár a Pavel Janák. Shromážděné texty dokládají míru jejich (ne)kritické reflexe sovětské reality, jejíž nedílnou a podstatnou součástí architektura byla. Kniha je doplněna stručnou poznámkou k začátkům architektonické tvorby v duchu socialistického realismu v tehdejším Československu.... celý text
Literatura naučná , Architektura , Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , Prostor - architektura, interiér, design
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
architektura architekti Sovětský svaz
Autorovy další knížky
| 2005 |  Emil Králíček: Zapomenutý mistr secese a kubismu |
| 2009 | Nefoťte mě před knihovnou |
| 2018 | Moskva 1937 - Architektura a propaganda v západní perspektivě |
| 2016 |  Jaroslav Horejc / Mistr českého art deca |
| 2013 | Národní styl. Kultura a politika |
Kniha Moskva 1937 - Architektura a propaganda v západní perspektivě je v
| Přečtených | 2x |
| Knihotéce | 1x |
| Chystám se číst | 1x |
Dokumentace sjezdu je to zajímavá a podle tvrzení autorky nejspíš jedinečná, ale stručná a místy se opakuje. O některých zahraničních hostech se nepodařilo nic zjistit, jsou jen uvedeni jménem, u ostatních je stručný medailonek (což je někdy všechno) a přetisk jejich reflexí nebo proslovů, pokud nějaké byly. Většina po návratu publikovaných článků je stručná a zmiňuje takřka totéž velmi podobnými slovy (ostatně čas strávený v Moskvě mimo sjezd jim z velké části pečlivě organizovala strana). Zajímavějších je pár osobností s delšími publikovanými texty, především Pavel Janák, který pečlivě zaznamenal a kriticky se vyjádřil k událostem celého pobytu, jeho vzpomínky mají zdaleka největší informační hodnotu a samy o sobě vydají na jednu hvězdu v hodnocení. Vcelku texty vypovídají o atmosféře sjezdu a tendencích, kterými byl určován jeho výsledek, v základu i o atmosféře tehdejší Moskvy - právě díky podobným dojmům.
Kniha má nápaditou úpravu, která se k publikaci o umění hodí, jen škoda absence obrazového doprovodu, když jde zrovna o architekturu.