Mořský hřbitov
Aslak Nore
Moc a zrada ve všech možných podobách. Na podzim roku 1940 ztroskotá u severonorského města Bodř linková loď Princezna Ragnhild. Vera Lindová s novorozeným synem Olavem přežijí, ale její manžel a stovky dalších pasažérů při havárii zahynou. O osmdesát let později spáchá Vera sebevraždu. Vše naznačuje, že to s dávným ztroskotáním lodi nějak souvisí. Její spisovatelská kariéra náhle skončila, poté, co se pokusila vypovědět pravdu o tom, co se onoho osudného dne skutečně stalo. Přinutili ji mlčet. Olavova dcera Saša nyní začíná pátrat po babiččině příběhu. Mořský hřbitov je velkolepý román o moci a zastírané pravdě. Romantická i tragická pouť podél norského pobřeží a příběh, v němž se pravda střetává s rodinnou loajalitou, přičemž následky jsou tak velké, že mohou vést až k pádu celé dynastie.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2024 , HostOriginální název:
Havets kirkegård, 2021
více info...
Přidat komentář
Mořský hřbitov je příběh z větší části ze současnosti,ale je tam i příběh který je z minulosti a ta se mi líbila nejvíc.Tajemství,které se na konci dozvíme je smutný ale vše se vyřeší.Knížku jsem četla po madarsky.
Podle anotace jsem očekávala příběh, ve kterém se budou postavy pitvat v minulosti druhé světové například prostřednictvím vzpomínek. Očekávala jsem úplně jinou zápletku a jiný průběh. Místo toho jsem dostala něco, co se zabývalo větší hloubkou, lhaním po desítky let, válkami v různých dobách, politikou a rodinou, která na mě hned od počátku působila dojmem nějakého mafiánského klanu.
V roce 1940 ztroskotala loď a od té doby se v rodině udržuje nějaké tajemství. Očekávala jsem tedy, že dojde k nějaké události, která spustí pátrání v historii, budou se odkrývat rodinná dramata a možná i nějaký další pohled odehrávající se během druhé světové války. To se sice nakonec stalo, ale jen částečně. Tato část se rozmotávala neskutečně pomalu a k tomu všemu se řešily i soudobé problémy v Afgánistánu, islámský stát, džihádisté, teroristi a tak dále. Což mě rozhodně nebavilo. Příliš politiky, náboženství a názorů, které se mi nelíbí...
Rodinné problémy však nezůstaly jen v historii a tak pokračovalo i nakousávání dalších témat ze současnosti. Jenže mi přišlo, že je to docela zbytečné a knihu to protahovalo. Ani postavy mi příliš neseděly, nesympatické, komplikované, manipulativní, naivní nebo příliš idealistické, vojáci se svými názory na válku a zabíjení...
Tahle kniha se nakonec ukázala neskutečně rozporuplná. Nebavila mě tak, jak jsem doufala. Byla zdlouhavá, postavy byly poněkud zvláštní, nepříjemné, řešilo se na můj vkus až moc války a politiky, nelíbilo se mi využívání zkratek místo jmen, anglických frází v textu, rozsáhlost všeho a podobně. Dost jsem se čtením bojovala. Přesto všechno, že jsem si knihu příliš neužívala, nemůžu tvrdit, že by neměla nějaké to svoje kouzlo, které u mě nebudilo zájem. Zvědavost rozhodně byla.
Ke konci jsem část toho tajemství uhodla ještě před odhalením, jenže se ukázalo, že těch tajností je mnohem více, závažnějších. A to, jak se postavy nakonec charakterově odhalily, mě dostalo naprosto. Takže to bylo svým způsobem čtivé a napínavé, na stranu druhou ale i dlouhé a místy nudné. Hodně zamotané, komplikované, promyšlené, s dost brutálním koncem, až mě to svým způsobem překvapením srazilo.