Mókša
Aldous Huxley
Všechno začalo v květnu 1953, kdy si Aldous Huexley vzal poprvé čtyři desetiny gramu meskalinu. Mystická a transcendentní zkušenost, která poté následovala, jej donutila k vlastnímu bádání s psychedeliky, které vytvořilo revoluční práci o vnitřních hranicích lidské mysli. Mókša, což v sanskrtu znamená "osvobození", představuje sérií esejů, sbírku prorockých a vizionářských spisů, které odpovídají na otázku, proč se Huxley obrátil k psychedelikům jako nástroji duchovního zkoumání a současně vytvářejí experimentální záznam drogové zkušenosti. Mókša poskytuje zdařilý popis šířky a hloubky Huexleyho vnímání psychedelik a je vynikajícím místem pro začátek výzkumu následků, které vytvářejí psychedelika. Součástí knihy jsou dopisy a přednášky, které nebyly nikde jinde publikovány.Sestavili Michael Horowitz a Cynthia Palmerová, úvodní slovo Albert Hofmann.... celý text
Duchovní literatura , New Age
Vydáno: 2002 , Volvox Globator
Originální název:
Moksha
více info...
Přidat komentář
mé první a velmi působivé setkání s Huxleym. Krásný pohled na fascinující renesanční osobnost, jeho otevřenost a moudrost by pro nás měla být vzorem
Autorovy další knížky
| 2011 |  Konec civilizace |
| 1996 | Brány vnímání |
| 2001 |  Ostrov |
| 1970 | Raněný slepotou |
| 1998 | Šedá eminence |
Kniha Mókša je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 22x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 13x |
| Chystám se číst | 42x |
| Chci si koupit | 21x |
Vždy mě velice zamrzí, když si člověk, co dosud neměl (pravděpodobně) tu čest se řádně začíst do díla Aldouse Huxleyho; pouze přečte u jeho jména slova jako meskalin, houbičky či LSD, a už si ho automaticky zařadí jako někoho špatného a podobně - ani tím směrem nechci uvažovat... U spousty lidí to takhle bohužel funguje a je to kruté--- A právě že většina lidí si nezaslouží, aby se o nich takhle smýšlelo -- a u A. Huxleyho to platí dvojnásob!
Jestli CHCETE pochopit Huxleyho myšlenky a jeho postoj přečtěte si Mókšu - je moc KRÁSNÁ. Obsahuje jeho dopisy, dojmy, rozhovory, přednášky a mnoho dalšího.
Na Aldousovi mě fascinovala jeho otevřenost, vnímavost a hloubka v každé jeho větě...
Závěrečná kapitola v podání jeho manželky Laury Huxleyové, je neuvěřitelně dojemná a překrásně zformulovaná.
Citace: ze str. 331, kapit. 40 [Laura Huxleyová - Ó, v důstojnosti zrozený!]
"22. listopad 1963 byl posledním dnem na světe pro dva muže dobré vůle. Ačkoli náleželi k rozdílným generacím, pocházeli z jiných zemí a měli odlišná zázemí, vedli jak John F. Kennedy, tak Aldous Huxley společný boj proti nevědomosti a zlé vůli, oba zasvětili svoje životy pomoci lidstvu, aby si rozumělo a milovalo se."