Moje cesta vlakem dětství a naděje
Stanislav Zindulka , Jitka Škápíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/88_/88744/moje-cesta-vlakem-detstvi-a-nadeje-88744.jpg
5
8
3
Nositel Českého lva za herecký výkon ve vedlejší roli v roce 2011 ve filmu Babí léto Stanislav Zindulka je divákům známý jako "velký herec malých rolí". Přestože hrál divadlo už od svých pěti let, proslavil se až díky seriálu Vlak dětství a naděje. Často se objevuje v pohádkách, nejmenší diváci ho znají jako kouzelného dědu. Jak od sám vzpomíná na své herecké začátky? Které role si nejvíc považuje? To vše na sebe prozradí v autobiografii, kterou připravuje společně s Jitkou Škápíkovou. ... celý text
Přidat komentář
Výborná autobiografie herce. Tím spíš ho oceňuji, poněvadž jako Hradečák jsem ho poznal za jeho působení v hradeckém divadle. Chodil jsem často do tohoto divadla, i když jsem měl k některým inscenacím své výhrady. Za to nemohl Standa Zindulka, ale dramaturg a režisér. Pan Milan Pásek byl jistě vynikající, ale i kontraverzní. Abych se vrátil k panu Zindulkovi. Samozřejmě, že jsem ho z kamarády potkával i na korze v hradeckých ulicích. Trochu jsme mu záviděli jeho známost s budoucí manželkou paní Milenou Erdéliovou, dcerou nikajícího hradeckého internistv. Měla sestru, která patřila Jiřímu Papežovi. Přiznávám se, že Hradec byl v té době maloměsto a takové drby se dobře nesly. Jinak nutno říci, že hradeckým divadlem prošla řada herců a hereček. Pro ně byl Hradec přestupní stanicí. Někteří herci a herečky trvale zůstávali. Charakteristikou postavou byl pan Patočka a jeho osel. To se také nedalo přehlédnout. Ale pokračuj dále v hodnocení knihy. Další angažmá pak pan Zindulka absovolal v Brně, krátce, zase v Hradci a pak v Brně skoro natrvalo. Dalo se čekat, že se dostane do Prahy. Přečetl jsem se zájmem jeho zážitky, co všechno prodělal a zažil. Je toho tolik, že je až neuvěřitelné, jak to všechno mohlo obsáhnout do současného věku. Z jeho filmových inscenací obdivuji Babí léto s panem Brodckým a paní Zázvorkovou. Je pro mě vzorem, jak se postaral o celou svojí rodinu. Jsou z nich samí vynikající lidé. A vzorem je jeho manželka, která musela akceptovat jeho kočovný způsob života. Číst jeho epilog ke knize je učebnice moudrosti. Vzdávám mu tímto hold jeho hereckému a osobnímu životu. Jsem jeho o něco starší vrstevník.
Vlídná milá knížka.