Modlitba za Owena Meanyho
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89289/bmid_modlitba-za-owena-meanyho-ISB-89289.jpg
5
1041
174
První vydání v pořadí sedmého románu amerického spisovatele Johna Irvinga, autora světově proslulého bestselleru Svět podle Garpa, vypráví příběh prazvláštně nadaného chlapce Owena Meanyho, posmívaného mezi svými vrstevníky, ze kterého se však posléze stává mladík nebývalé autority, prorok, jenž prožívá absurdní novodobou paralelu s životem Ježíše Krista.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 1994 , Argo
Originální název:
A Prayer for Owen Meany , 1989
více info...
Přidat komentář
Moje nejoblíbenější věc od Irvinga a jedna z nejoblíbenějších knih vůbec. Irving má dar vymyslet si ty nejdivnější lidi, nechat je dělat ty nejdivnější a třeba i odpudivý věci... a vylíčit je tak, že je i přesto musíte mít rádi. Owen Meany je vlastně na Irvingovy poměry ještě celkem normální, krom toho, je je to divně vypadající a divně se chovající malej skrček pocházející z divné rodiny. Ten kluk se s tím vším porve skvěle a zdálo by se, že nakonec může žít celkem fajn a hezkej život... ale ten kluk má jednu smůlu - že VÍ. Knížka ho očima nejlepšího kamaráda provází od dětství přes chvíli, kdy zjistí tu věc, z níž se už nikdy nevymotá... ať se ji snaží ignorovat, zařídit se podle ní, nebo ji oklamat. Hlavní hrdiny knížky nelze nemít rád, nelze jim nepřát dobré a nelze jim nedržet palce v té nelehké době, ve které žijou. A nelze nebýt vděčen za to, že některý věci prostě nevíme.
"POKUD TI NA NĚČEM ZÁLEŽÍ, MUSÍŠ SI TO CHRÁNIT; POKUD MÁŠ TO ŠTĚSTÍ, ŽE JSI NAŠEL ZPŮSOB ŽIVOTA, KTERÝ TI VYHOVUJE, MUSÍŠ NAJÍT ODVAHU HO ŽÍT."
Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se do této knihy skutečně začetla. Ale pak to stálo za to - rozhodně patří k románům, které se nezapomínají. Nejvíc mě dostalo, jak to na konci VŠECHNO zapadlo do sebe. I drobné detaily měly najednou velký význam.
Skvělý příběh hodný Irwingových kvalit. Chvílemi poněkud náročné. Rozhodně doporučuji
Vůbec tomu nerozumím, což je asi moje chyba, ale opravdu mě to nechytlo.
Knihu jsem četla, no . . . patnáct, dvacet let 'tamu nazad' jak říkají naši 'přátelé' z východu. O 'Svět podle Garpa' se dá říct, že se mi líbila, tuto si absolutně nepamatuji. V komentářích jsem se snažila dočíst, co si o ní mám myslet. Asi ano :) nečetla se snadno a o autorovi jsem si myslela také, že je divný. Ale dnes vím, že to nebylo nic ve srovnání s Milanem Kunderou a Murakamim.
Kniha pro mě místy nebyla úplně nejčtivější, autor má poněkud rozvláčný styl psaní. Ale když pak dočtete až do konce, řeknete si, že to stálo za to, že kdyby byla kniha stručnější, nikdy byste nemohli postavy tak dobře poznat a prožít příběh natolik intenzivně s nimi. Byla to krásná a "opravdová" kniha, kterou rozhodně doporučuji přečíst.
Už dlhšie som vedel že kniha si Vás nájde, život chcel že ako som knihu dočítal dozvedel som sa o smrti blízkeho rodinného príslušníka. Táto kniha pohladí dušu a dá novú nádej.....
Neuvěřitelný, krásný a silný příběh o přátelství, lásce a víře. Zapisuji na můj seznam nejkrásnějších knížek a myslím (a doufám), že Owena Meanyho budu mít v paměti ještě dlouho.
Modlitba za Owena Meanyho byla moje první knížka od Irvinga a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapena. Ať už to bylo zápletkou, stylem vyprávění, neuvěřitelně podrobným popisem všech postav nebo tím, jak Irving dokázal do díla zapojit nejenom otázku víry, ale také politiku a historické události, musím smeknout a už se těším na další Irvingovu knížku.
John Irving je mě jako vždy "dostal". Fascinující román, ve kterém opět dokázal spojit vážné s nevážným, udržuje až do konce čtenáře v napětí, jak to vlastně se smrtí Owena Meanyho bylo. Mimo jiné jsem se také dověděla hodně o tom, jak mladí lidé v Americe prožívali 60. a 70. léta, především válku ve Vietnamu. Na příběhu chlapce nadaného mimořádnou inteligencí a handicapovaného malým vzrůstem a zvláštním hlasem, autor také ukázal, jak důležité je v životě přátelství a také to, že i člověk s handicapem může mít obrovské charizma. Tento mnohovrstevnatý příběh pro náročného čtenáře, proto doporučuji všem, kteří se nebojí přemýšlet...
Tato kniha mě přímo dostala.. Je to opravdu silný příběh, který si zaslouží své čtenáře.. Irving zde opět exceluje.. Nejen, že vysvětlí náboženství do hloubky, ale dává zde nahlédnout myšlenkám mezi nebem a zemí.. Příběh o nerozlučném přátelství dvou chlapců, kteří jsou k sobě přitahováni osudem, vizí, společnou tragédií..Ačkoliv mi bylo jasné jaký bude konec tohoto příběhu už od poloviny knihy, stejně mě zakončení překvapilo a šokovalo.. Vřele doporučuji všem čtenářům dobré knihy.. VĚŘÍM V OWENA MEANYHO!
Příběh Hobita, který byl samotným velkým strejdou sedícím na obláčku, vyvolený jako hrdinný zachránce. Neposkvrněně počaté škvrně jenž zůstane trpaslíkem se škvrněčím hlasem, jenž pochopí své poslání až v závěru svého krátkého života... Ano dvojsmysl jak vyšitý. Haha. Hrdinný zachránce, jenž je vážným kandidátem ne světce, který od útlého mládí jest filozofem, jenž poukazuje na nedostatky jiných, aby zakryl ten svůj, vrahem, Hlasem a řidičem tomatově červené dodávky.
A celý život je zasvěcen úkolu, jenž nám vousatý strejda předurčil. K jedinému úkonu, jenž vůbec nic nezmění. Nejspíš. Ono jde v podstatě o to zda jste křesťan - katolík, protestant, episkopál či jakákoli jiná z tisíce pětseti devítiset odnoží.
Ne že bych zavrhoval víru, ale činím tak a vlastně to bylo mé hlavní úskalí, které jsem musel přenášet přes svou poskvrněnou a nečistou duši, abych mohl vyzvědět jak to s holbitou dopadlo.
Tohle je srdcová záležitost. Moje oblíbená irvingovka, která se u mě o prvenství již roky přetahuje s hotelem new hampshire ( protože oblíbeného Irvinga prostě nečtete jen jednou, že jo). Takže pokud se hodláte poprvé ponořit do trošku podivného světa lehce a čtivě plynoucího z pera tohoto výborného spisovatele, motlitba je jasná volba. Známějšího Garpa si nechte až na později, slibuji, že tohle bude mnohem lepší jízda.
Úžasná kniha! Owena jsem zbožňoval, když si jej ve škole posílali nad hlavami, když hrál divadlo, když zachránil... Nechci moc prozrazovat, pro ty co to nečetli a měli by si to přečíst. Film byl opravdu moc dobrý, ale kniha je skvělá.
A na obale knihy, Ježíš, nepřikován... Jak řekl v rozhovoru p. Velíšek (autor obálky): „Někdy si taky musí zajít na pivo."
Velmi zvláštní kniha. Chápu ty čtenáře, kteří ji nedočtou, protože po většinu knihy se děje tolik zvláštností, které se nedají pochopit až do chvíle, dokud nedočtete poslední stranu. A když se vám to podaří, budete si chtít román přečíst znovu. Jednalo se o druhou knihu Johna Irvinga, kterou jsem četl, takže Pravidla moštárny zatím zůstaly nepřekonány.
Nechápala jsem, co na knize je tak hodnotného. Owen mě od začátku štval a v místě, kdy je přirovnán k Ježíši (byl ukřižován tím, že ho vyhodili ze školy za padělání dokladů) mě naštvalo ještě víc, no, vždyť fakt podváděl, tak co? Líbit se mi začala kniha až poté, kdy Owen vyspěl, nebyl tolik kritický a sobecký jako zamlada a dokonce uznal své chyby! K tomu někdo za celý život ani nedojde. Závěr je úžasně strhující a perfektně do sebe zapadají kolečka celého zdlouhavého vyprávění - prostě dává to smysl. Z knihy si odnáším to, že nic se neděje náhodou a i naše nedostatky se mohou stát pro druhé větším dobrem, než kdybychom byli stoprocentní.
Uffff, těžká kniha, ale vynikající. Owen Meany vás ani poté, kdy knihu odložíte, neopustí.
Štítky knihy
přátelství zfilmováno americká literatura válka ve Vietnamu (1959-1975) proroci
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Kniha Modlitba za Owena Meanyho je v
| Právě čtených | 43x |
| Přečtených | 1 520x |
| Čtenářské výzvě | 110x |
| Doporučených | 202x |
| Knihotéce | 492x |
| Chystám se číst | 676x |
| Chci si koupit | 128x |
| dalších seznamech | 18x |
Čekala jsem kdo že to ten legendární Owen Meany bude. A zatímco na začátku přišlo zklamání, jak kniha postupovala, Owen "rostl" i v mých očích. Kniha je zajímavá, ale já bych si ji znovu nepřečetla. Možná to bude tím, že já nejsem věřící v klasickém slova smyslu a zde se mluví o "víře společenské", kterou nepovažuji za jedinou možnou. Vždyť musí být víra jednoho člověka zastřešena institucí, která si z textů svatých vybrala ty, které se jí líbí a které volně vykládá?