Modernita a holocaust

od:

Modernita a holocaust

Touto knihou se její autor stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Ačkoliv Bauman chápe holocaust jako ,,židovskou tragédii", zdůrazňuje její specifické rysy, které ji odlišují od ostatních genocid, nejen z 20. století. Konstatuje, že ,,holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury – ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury". Holocaust je tak pochopen nikoliv jako ,,pouze" historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/31_/31370/modernita-a-holocaust-31370.jpg 4.531
Originální název:

Modernity and the Holocaust

Žánr:
Literatura naučná, Filozofie, Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno:, Sociologické nakladatelství (SLON)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Přidat komentář
mirektrubak
03. března

„Nelidský svět, který vytvořila vražedná tyranie odlidštil své oběti i ty, kdo pasívně přihlíželi pronásledování, protože je přinutil užívat logiku sebezáchovy jako omluvu morální necitelnosti a nečinnosti. Nikoho nelze obvinit jen proto, že takový tlak nevydržel. Nikomu však nelze omluvit, jestliže se za takovou slabost sám neodsuzuje. Pouze když se člověk stydí za svou slabost, může nakonec rozbít duševní vězení, které přežilo své stavitele a strážce.“

Baumanova studie je takové Kolumbovo vejce. Myšlenky zde prezentované jsou velmi logické a znějí samozřejmě (až skoro triviálně), takže my čtenáři máme pocit, že vlastně nejsou nijak zvlášť ocenění hodné. S odstupem času, kdy se Baumanův pohled na holocaust stal uznávaným, to je ještě víc vidět. Je to taková podivná nepřímá úměra, která možná platí nejen zde: čím více jsou úvahy přesné, tím více pronikají do obecného povědomí, tím více je považujeme za známé pravdy – a tím méně oceňujeme jejich autora.
Baumanovy teorie nespadly z čistého nebe, hodně cituje Hannah Arendtovou a reflektuje Milgramovy i Zimbardovy experimenty a dává tím sociologický rámec událostem, které k holocaustu vedly. Nový, sociologický pohled je rozhodně zajímavý a myslím, že může být přínosem i čtenářům, kteří už téma dobře znají z historických nebo historicko-popularizačních prací. O holocaustu a nacismu už toho bylo napsáno a natočeno tolik, že už máme mnohdy pocit, že nic nového řečeno být nemůže, ale tahle studie má zase trochu jiný, zajímavý úhel pohledu.
(Z několika komentářů zde jsem se dozvěděl, že kniha rozvrací zavedenou představu o holocaustu jako dílu šílenců. To mě překvapilo. Měl jsem za to, že teorie o tom, že holocaust je dílem běžných lidí v neběžné situaci, je už většinově přijímaná. A to se nepohybuji v nějakých odborných kruzích)

S čím jsem ale u Baumana dosti výrazně nesouzněl (na rozdíl od jeho popisů dějů) byly jeho závěry. Zdálo se mi (a tady zdůrazňuji, že jsem laik a můžu se snadno mýlit), že přičítá modernitě příliš negativních vlastností, že se mu prostě moderní svět nelíbí, „zasedl“ si něj a dělá z něj univerzálního viníka. Cítil jsem to vícekrát. Nejvíc asi u popisu byrokratického aparátu, kterému dává za vinu (v konkrétní situaci zcela oprávněně) podíl na likvidaci Židů a tvrdí, že v byrokracii jsou vlastnosti, které z její podstaty směřují k podobnému typu akce. Ale to se mi jeví jako nesmysl – byrokracie přece nemá žádnou „vůli ke zlu“, může se použít k organizaci transportů do Osvětimi, ale stejně tak se může použít k realizaci Marshallova plánu nebo leteckého mostu při blokádě Berlína. Je to jako přisuzovat sekeře morální spoluvinu za Raskolnikovovy vraždy.
Ono možná je trochu na vodě už to základní propojení s modernitou. Protože jaká vlastně modernita? Vlaky, jedovaté plyny, komíny, pece, střelné zbraně, centrální státní řízení ... nic z toho přece nebyla žhavá technologická nebo strukturální novinka, kterou by v té době v Německu právě objevili.

kejty91 v komentáři přede mnou píše, že „kniha není náročná“, to bych já asi nepodepsal, věty jako „Definiční moc jazyka je tak doplňkem diferencující, separační, segregující a potlačující moci tkvící ve struktuře sociální dominance.“ byly na samé hranici toho, co jsem jako běžný čtenář schopen „uchápat“ - a připouštím, že z toho mohlo vzejít i nepochopení Baumanových vývodů, jak o tom píšu v předchozím odstavci.
Každopádně bych pro hledání odpovědi na zadání „Co je na holocaustu obecného a jak zajistit, aby se neopakoval“ doporučil také knihu Timothy Snydera Černá zem. Ta je jednak čtivější (asi tak milionkrát :-), také upřesňuje samotný pojem holocaustu (a vyvrací ten mýtus, že holocaust = Osvětim = plynové komory) a místo modernity klade do středu úvah o spouštěči genocidy - podle mě logičtěji - absenci fungujících státních institucí a právního rámce.

KejmlP
09.04.2017

Výsměch všem naivním, "moderním a pokrokovým" lidem, kteří považují holocaust za nějaký temný výplod hrubého, středověkého a dávno překonaného myšlení, dílo zlostných fanatiků a násilníků. Autor ukazuje, že opak je pravdou. Holocaust je spíše vyvrcholením modernity a triumfem osvícenství, realizovaný pečlivými a maximálně racionálně uvažujícími hlavami. Není svázán s nacismem či jinou ideologií, ale s modernitou. A může se opakovat tím více, čím dále společnost kráčí ke glorifikaci rozumu, výkonu, efektivity, k boření tradičních struktur a hodnot.
Že má autor odvahu je patrné i závěrečných kapitolách, kde ukazuje, že spíše než k poučení je odkaz masového vyvražďování často využíván státem Izrael k legitimizaci cílů, které se leckdy nemusí od cílů pachatelů holocaustu zas tak příliš lišit.
Opravdu doporučuji, kniha jde napříč mnoha obory, a může tak uspokojit široké spektrum zájemců, kteří se nebojí problematizujícího pohledu na naše dějiny a společnost.

Tengrinor
02.02.2016

Velmi obohacující. Nelituji, že jsem s ní strávila čas. Ale oddychové čtení to není. :)

Janek
24.01.2016

Děsivé.
A na mnoha místech myslím zbytečně upovídané.

radekk33
08.10.2015

Kniha se zabývá holocaustem, ale v teoretické a sociologické rovině. Kdo se chce o holocaustu skutečně něco dozvědět, není to dobrá volba.

kejty91
06.04.2015

Je to těžké napsat k tomu co si myslím. Mám dojem, že o většině o čem bylo psáno je důležité se zmínit. Rozhodně kniha není náročná i když má přes 300 stran. Nejsou zde náročné cizí slova a to, co je důležité, je vyznačeno kurzívou. Zde ukázka:
Citace Baumana: " Osvětim byla také obyčejným přesahem moderního továrního systému. Místo produkce zboží zpracovávala jako surovinu lidi, konečným produktem byla smrt a vedoucí pracovníci do výkazů produkce pečlivě zaznamenávali množství jednotek a den. Komíny - sám symbol moderního továrního systému - chrlily štiplavý dým ze spálených lidských těl. Novou surovinu dopravovala skvěle organizovaná železniční síť moderní Evropy. Fungovala úplně stejně jako u jiného nákladu. V plynových komorách vdechovaly oběti smrtící plyn uvolňující se z kyanovodíkových tablet, které vyráběl vyspělý německý chemický průmysl. Inženýři vyprojektovali krematoria. Manažři vyvinuli byrokratický systém, který pracoval s elánem a vyznačoval se efektivitou, již mu mohly zaostalejší národy závidět. I sám celkový plán byl odrazem vyšinutého moderního vědeckého ducha. Nebyli jsme svědky ničeho jiného než masivního upltnění SOCIÁLNÍHO inženýrství".

Myslela jsem, že si vyznačím klíčové slova a sepíšu komentář podle nich. Nevím však, čím začít.
Kdybych je i tak měla seřadit, byl by to asi následující výčet:
- zbavení lidství
- odchylka, které se nedalo zabránit nebo nutnost, která přijít musela (s modernitou)
- civilizace, to je otroctví, války, vykořišťování a tábory smrti
- holocaust nepáchali ukrutní, rození zločinci ale lidé, kteří byly normálními běžnými občany, milující své rodiny
- trvalé "bezdomovectví" židů jako přičina jejich vyhlazení
- dehumanizace
- nenárodní stát
způsob pohledu na knihu (lidé z nižších vrstev ani lidé z šlechty kdysi neměli židy v oblibě - těm chudým židé brali peníze a ti bohatí je neměli rádi, protože byly něco méně než oni
- mohl někdo něco udělat? proč mlčel? proč se proti tomu nezakročilo?
- nejdůležitější zprávou, kterou nám holocaust mohl přinést, bylo to, co jsme se dozvěděli o jeho pachatelích, nebyla pravděpodobnost "že se to mohlo stát nám", nýbrž představa, že jsme to mohli spáchat my
a mnoho dalších poučení.

Nedá se to vše vypsat, bylo by to na dlouho.

Finita
01.02.2014

Autor zde poukázal na to, co si nikdo z nás nechce přiznat, že holocaust není jen dílem šílených psychopatických Němců, ale že se může opakovat a vlastně se v učitých podobách již opakoval -gulagy, Rwanda,... Holocaust byl umožněn třemi prvky, které v moderní společnosti plně využíváme - věda, byrokracie a morálka.
Bylo to docela děsivé čtení. Rozhodně ale doporučuji všem - i těm, co třeba sociologii, či příbuzné vědy nestudovali. Kniha není pojmově náročná.