Moc

Na knihu jsem byla zvědavá, ale prostě jsem se nemohla vůbec začíst. Když mi to ani po víc jak dvě stě stranách pořád nešlo a připadalo mi, že je příběh podivně prázdný, tak jsem věděla, že mě to už nechytne. Přišlo mi, že se tam spoustu událostí motá pořád dokola, hlavně různá přepadení a snad kromě Corbana a jeho linky, mě tam vůbec žádná postava nebavila a nezaujala. Chyběl mi tam nějaký sympatický charakter. Nebo aspoň zajímavý...Dočetla jsem to, ale nemám z toho prakticky žádný extra dojem. A vcelku mi přišlo, že je tam i zbytečně moc vedlejších postav a bez mnoha by se příběh obešel.

Ze začátku jsem se do toho nemohla moc dostat, ale po chvíli to bylo super. Kniha velmi překvapí, kapitoly jsou psány vždy z pohledu jedné osoby (stejně jako Hra o trůny). Určitě mi nepřišlo, že by tam bylo příliš mnoho postav, jen ze začátku se člověk musí zorientovat kdo je kdo (ale to v každé knize). Konec mě docela překvapil, připravte se na docela velký masakr. Rozhodně se těším, až si přečtu další díly.

Začátek se zdál nic moc, ale nakonec super

Začátek dobrý,pak jsem se taky občas začal ztrácet,jak se do toho ale dostanete,fantastická jízda až do konce,a nedokáži si představit,že bych nepřečetl pokračování,postavy krásně propletené a tady prostě musíte vědět jak to dopadne.

Lidi chteji poradne fantasy, ale dela jim problem sledovat 5-8 postav? vazne? A nevim jestli jste si toho všimli, ale autor knihu napsal v roce 2013!!!
Pro me je to velke mile prekvapeni, poctiva fantasy jak ma byt.

Jako začátek série to bylo fajn, ale na můj vkus tam bylo až moc postav. Měla jsem problém se v nich vyznat.
Tak snad to bude v druhém díle lepší.

Dějiny Zemí vyhnanců jsou krvavé. Zažily mnoho střetů mezi lidmi a obry. Pak byli obři rozprášeni a zahnání do vzdálených krajů. Nyní se však znovu hlásí o slovo. Jejich nájezdy jsou častější, obří obelisky roní krev a objevují se i živočichové, o kterých zatím všichni slyšeli jen vyprávět. Ti, kdo umí číst znamení vědí, že přichází hrozba mnohem větší než doposud zažili. Svět se chystá na Válku bohů. Proroctví praví, že temnota i světlo budou mít každý svého šampiona. Bylo by moudré oba najít dříve než k válce dojde, ale kde je hledat?

Potvrdila jsem si, že John Gwynne rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější autory současnosti.

Perfektní svět, perfektně promyšlené postavy, perfektně popsané boje a nápaditý příběh. Středověký svět s prvky magie, magických předmětů, spousta nových ras a tvorů. Tahle kniha má zkrátka vše, po čem moje srdce toužilo. Je to taková ta správná klasika, na kterou jsem zvyklá.

Ačkoli často nemusím postavy, které jsou k něčemu vyvolené, tady mi to vůbec nevadilo. Ani jeden "vyvolený" nemá nic zadarmo. Nemá na růžích ustláno a o vše se zkrátka musí doslova porvat. A to jak intrikami, tak meči.

Pokud jste už od autora něco četli budete zvyklí i na jeho způsob vyprávění. To má vždy několik dějových linek. V každé sledujeme nějakou postavu a všechny tyhle dějové linky se prolínají a zase rozcházejí. Což naprosto miluji. Často tak sledujeme i jednu situaci z vícero pohledů.

Trochu jsem se bála, že nás autor, stejně jako u jeho druhé série, hodí ihned do děje. To se naštěstí nekonalo. Tady byl začátek pozvolný a mně to naprosto vyhovovalo.

Oblíbila jsem si hned několik postav. A po cestě jich i několik ztratila. Mohla jsem na to být připravena, ale přesto jejich ztráta hodně bolela.

Kolik strašných činů bylo spácháno za vidinou "vyššího dobra"? I v této knize se hrdinové nebo zloduši na vyšší dobro často odkazují.

Nádherná je i mapa, která celý příběh dokresluje. Najdeme na ni vše, co potřebujeme. Brala bych ještě nějaký souhrn postav. Je jich vážně mnoho a často mají i podobná jména.

Je malinko znát, že je to autorova prvotina, ale víte co? Je mi to fuk. Ten příběh prostě miluji i s jeho malými chybami.

Tohle mi připomíná fantasy z konce 90. let. Ano mrkám tím na Kolo Osudu. Naštěstí je dnes moderní fantasy už úplně jinde.

Tohle bylo velké překvapení. Asi do první třetiny jsem ji chtěla odložit. Trvalo mi, než jsem se zorientovala v postavách a prostředích. Ale vydržela jsem a ono to pomaloučku a polehoučku začalo do sebe zapadat a posledních 200 stran už jsem hltala. A teď nutně potřebuji pokračování.
(21. 3. 25 - 9 816 - 24)

Ne, Gwynne.
Ani na podruhé se ti to nepovedlo. Tvoje prvotina je ve všech směrech prázdná.

Super kniha se zajímavým příběhem a povedeně vykreslenými charaktery (zejména těmi zápornými). Příběh se rozjíždí pozvolně, ale postupem času do sebe vše zapadá a je vidět, že žádná kapitola nebyla zbytečná. Kniha se četla opravdu moc dobře a rovnou se pouštím do druhého dílu.

Knížka mě nadchla! Pravda, chvilku trvá, než si ta jména pospojujete s příběhem, ale stačí vydržet. Je to čtivé, ladně napsané, všechno dává smysl! U ničeho jsem nemusela přivírat oči s tím, že to žádný smysl nedává, jako u mnoha jiných knih. Je to napínavé a rovnou se jdu vrhnout na pokračování! Jsem nadšená!

Moc bych si tuhle sérii chtěl přečíst ale já to prostě nekoupím, dokud to tady nevyjde celé. Už několikrát se mi stalo, že jsem rozečetl skvělou sérii ale další díly už česky prostě nevyšly jako např. Green bone saga od Fonda Lee. Kurňa, buď to udělejte pořádně nebo to nedělejte vůbec!

3,5 *
Musím říct, že zpočátku je kniha utahanější. Měla jsem pocit, že minimálně prvních 400 stran je jen úvod. Začíná se s více postavami, které sledujeme na rozdílných místech kontinentu. Problém je, že zpočátku mezi nimi nejsou až tak velké rozdíly, což nepomáhá orientaci. Postupně se dozvídáme o událostech, které je formují, a postavy se pomalu vyvíjejí. Na to se autor zaměřil a to vede k tloušťce knihy. Dle mého by se daly některé pasáže určitě zkrátit.
Co se týče popsaného světa, přišel mi celkem prázdný. Na to, jak velký kontinent je, a jak dlouho trvá cestování, mi přijde, že v každé zemi jsou jen 2 města, jedna řeka, jedno pohoří, jeden les a pak velká planina. Mělo by jít o fantasy svět s bohatou historií, různými rasami a odlišnými kulturami a přece to v příběhu je jen velmi málo vidět. Dle mého je zde nevyužitý potenciál a brání to většímu ponoření do příběhu. Autor se spíše zaměřuje na vojenské operace a cestování z místa na místo je většinou přeskočeno, což zmenšuje svět, na druhou stranu to urychluje již velmi pomalý příběh.
Ke konci knihy se dávají události více do pohybu a děj mě chytnul, zvláště to, co se děje s oblíbenějšími charaktery. Je zde i velmi sympatický zvířecí společník.
Hodnocení dávám 3,5*, protože je to 1. kniha ze 4, a myslím si, že má série potenciál. Není napsaná zas tak špatně a spíše působí, že bude základním kamenem, na kterém se bude dál stavět, a že by se měla spíše hodnotit v kontextu celé série. Věřím, že v ostatních knihách bude ještě dost zajímavého. Ale uvidíme, dám jim šanci.

30.09.2024

3,5*

Britský spisovateľ John Gwynne vo svojej debutovej sérii Věrní a padlí stavil na istoty a overené motívy. V jeho svete existuje niekoľko kráľovstiev. Tie viac-menej koexistujú, hoc občas sa dostanú do rôznorodých ťahaníc. Väčšinu času sa teda venujú vlastným problémom. Podľa starých proroctiev však ich malý kút sveta čaká apokalypsa. Veľkolepá, poznačená božským hnevom. Proti sebe sa totiž postavia dobro a zlo.

Každú stranu má pritom zastupovať vopred určený šampión, ktorý v mene „svojej veci“ musí zjednotiť národy. K nielen ľudským bojovníkom sa majú pridať hordy démonov a légie anjelov. S výnimkou tohto takmer biblického momentu sa autor inšpiroval prevažne severskou mytológiou. Naznačuje to nielen spôsob života, ale aj existencia obrov a výskyt rôznych vlčích a hadích monštier. Najočividnejším dôkazom je už len Jötunheim uvedený na mape.

Kulisami i premisou teda ide o klasickú ságu. O mix rokmi osvedčených prvkov, ktoré v epickej a hrdinskej fantasy fungujú najlepšie. Z istého uhla pohľadu je to ako nová adaptácia niektorej divadelnej hry. Bolo by však chybou odsúdiť autora na základe toho, že stavia na tom, čo je bezpečné. Pretože aj tisíckrát ohraný námet môže čitateľovi niečo ponúknuť. V prípade tejto série sú to hneď dva faktory.

Prvým sú postavy. Gwynne sa snaží rovnakou mierou venovať aktérom i deju, čím si občas robí medvediu službu. V deji sa potom sem-tam mihne nejaká menšia nelogickosť, nehovoriac o typových charakterových vlastnostiach. Čitateľ má vlastne vidieť protagonistov dospievať a meniť sa.

Aj toto je dôvod, prečo príbeh rozprávajú viacerí rozprávači a medzi nimi sú aj budúci šampióni oboch strán konfliktu. No zatiaľ čo jedného spoznávame cez jeho vlastnú myseľ, toho druhého skreslene cez uvažovanie jeho najbližšieho priateľa. V tomto smere sa dá hovoriť o zaujímavom experimente. Ten obrusuje už spomenutú typovosť. Tú zachraňujú aj vedľajšie postavy, ktoré sú neraz zaujímavejšie ako tie hlavné.

Druhým výrazným faktorom autorovho úspechu je jeho rozprávačský talent. Doslova niekoľkými vetami dokáže polapiť čitateľovu pozornosť. Až má pocit, že si práve sadol k ohnisku a skúsený bard mu rozpovedal ságu plnú zrád a veľkolepých činov. Tento dojem ešte umocňuje audioknižné spracovanie.

Vydavateľstvo OneHotBook opäť ponúka veľmi kvalitný poslucháčsky zážitok. Ten začína už melódiami, ktoré predznamenávajú koniec kapitoly. Sú tematické a napodobňujú rinčanie mečov alebo zavýjanie vlkov, no tiež vyvolávajú pocit napätia, ako keď sa tmou zakráda nepriateľ. Každý kúsok je vybraný veľmi vhodne a podčiarkuje celkovú atmosféru počúvaného textu. Občas je vám až ľúto, že tieto hudobné vsuvky nie sú aj dlhšie.

Poslucháča sprevádza hlas Jana Holíka. Ten sa síce nesnaží meniť farbu hlasu a len sem-tam sa pokúša napodobniť prízvuk, no jeho prednes znie veľmi príjemne. Stačí niekoľko minút a dokáže vtiahnuť do diania. Autorom navodený pocit, že sedíme pri ohníku a počúvame staré historky, Holík ešte prehlbuje. Je jednoduché skrátka zavrieť oči a túlať sa s postavami po Zemi vyhnancov. Vďaka tomu je ľahšie prehliadnuť nedostatky románu.

Nezáleží na tom, že niektoré časti sú príliš dlhé, niektoré prvky samoúčelné a postavy šablónovité. Dôležité je len dozvedieť sa, ako to všetko dopadne. Dej je pritom svižný, plný nebezpečných momentov a tiež súbojov s mečmi. Napätie navyše úspešne graduje. Ako úvod do štvordielnej ságy to dokáže zaujať. Audiokniha na tom má veľkú zásluhu. Počas potuliek aktérov bude možno niekomu chýbať mapa. Tú je však jednoduché dohľadať si v ukážke na stránke knižného vydavateľstva Host.

Román Moc otvára bránu do sveta na pokraji veľkolepej vojny, kde sa proti sebe postavia dobro a zlo. Séria teda ponúka skôr klasické motívy. Výraznejšie zaujme postavami a autorovým rozprávačským talentom. Vďaka audioknihe vyniknú silné stránky textu a je ľahšie ignorovať jeho nedostatky.

Snad druhy dil bude lepsi, prilis ruznych odstav a samostatnych deju, mam radsi, kdyz si autor dokaze poradit jen s jednou nebo dvemi hrdiny/kami abych nemel problemy :-)))

Kniha mě zklamala. Postavy byly nesympatické, příběh nezáživný, do děje se mi nešlo začíst, často jsem se nudila a některé pasáže přeskakovala.
Co se příběhu týče, kniha mohla být dobrá, ale je bohužel dost nešťastně napsaná.
Přišlo mi, jako kdyby se autor snažil okopírovat styl Anthonyho Ryana.
Druhý díl si již nepřečtu.

Buďme optimisté a řekněme, že Gwynne napsal tuto knihu (originál vydán 2012) jako poctu klasickým fantasy z konce minulého století.
V tomto ohledu kniha funguje výborně. Najdete tu klasický svět s mapkou, obry a jiné potvory, maskulinní společnost plnou bojovníků a chlapců toužících zemřít s mečem v ruce, souboje a bitvy, (ne)očekávané zvraty a spoustu hrdinství a cti.
Problém spíš je, co tu nenajdete. Nenajdete tu nic nového, všechno už tu mnohokrát bylo. Úplně nejvíc mi vadila absence nebo spíš ignorování ženských hrdinek, přitom taková Cygen nebo Brina si přímo říkají o svou vlastní dějovou linku.
Ač se řadím do kategorie čtenářů lačnících po nových a neotřelých přístupech, musím přiznat, že jsem si nakonec Moc docela užil. Gwynne určitě přečetl spoustu fantasy knih a ví, co funguje. Proč ne.
Jak říkám, pocta klasickým fantasy v tom nejlepším slova smyslu.

Chtěl jsem napsat, že Moc byla překvapivě dobrá. Ale nebyla, jelikož jsem přesně tohle od Gwynna čekal. Samozřejmě není perfektní, ale zatraceně dobrá ano. Jde o poměrně tradiční fantasy, které stojí hodně na postavách (přestože děj není zanedbán). Hodně mi to připomínalo takový mix mezi Ryanem, Abercrombiem a Martinem, což je bez debat perfektní kombinace.
Začnu asi těmi několika body, které bych chtěl knize vytknout. Za prvé název, tedy jeho překlad, abychom si rozuměli. Anglický název "Malice" vnímám jako něco trochu jiného, co se i k ději v knize velmi hodí. Moc podle mě o něco méně.
Další výhradu mám k velmi krátkým kapitolám a častému střídání POV postav a k možná až příliš otevřenému konci. Ano, jde o první díl série a bylo odhaleno docela dost, aby si čtenář různé příčiny a souvislosti dal dohromady, přesto bych preferoval méně cliffhangerů.
Klady v této knize ovšem drtivě převažují. Dvorní intriky, bojové scény, mýtičtí tvorové, světitvorba. Všechny tyhle věci má autor parádně zvládnuté a umí je dávkovat v přesně tom správném množství. Postav je v knize opravdu hodně, což uznávám, může být pro někoho překážkou. Já jsem z toho nadšený, protože každá postava má svůj smysl a všechny hlavní postavy jsou parádně propracované, vyvíjející se a plné života. Děj je sice v této knize o něco pomalejší, ale o to více umožňuje vyniknout právě mistrné práci s hlavními hrdiny. Čtenář hlavní zápletku odhaluje postupně z různých narážek a z jednání postav, nejde o nic přímočarého a pro širší souvislosti je třeba se do knihy ponořit. Možná by nekdo mohl vytknout nedostatek opravdu nečekaných zvratů a jistou předvídatelnost v tom, kdo je opravdu kdo, nicméně já si postupné odhalování užil i když jsem nakonec nebyl překvapen.
Samozřejmě moc není perfektní, ale na poli epické fantasy nejspíš v současné době moc konkurentů mít nebude. Ode mě má Moc 5/5, přičemž jsem u sérií přísný a pro udržení tohoto hodnocení čekám od dalšího dílu alespoň mírné zlepšení. Doporučuji každému, kdo má rád nebo chce zkusit epickou fantasy a preferuje intriky, zrady, boje a přátelství před romantikou, kterou tady, díky bohu, nenajdete.