Mlýn na mumie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana. Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy... „Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“ Bogdan Trojak...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/193242/mlyn-na-mumie-Rez-193242.jpg 4639
Žánr
Romány, Literatura česká, Historické romány
Vydáno, Druhé město
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (198)

Kniha Mlýn na mumie

Přidat komentář
Ziriath
23. listopadu

Máte rádi knížky od Urbana?
Možná se vám bude líbit i tahle, protože se autor jím inspiruje v tom lepším - atmosférou zajímavých baráků a zákoutí, kam se sami můžete podívat nebo už je znáte, a když (už) nemůžete, aspoň si je vyhledat, viz třeba stránka s pohlednicemi starapraha.cz
Dokonce i ten kostelní přístavek, kde hlavní rozežranec bydlí, stále stojí - jen jsem si jej představila jako větší barabiznu. Nesedí mi tam ty vyloženě klasicky duchařské nebo pohádkové věci.
Děj by se mohl odehrávat před Lordem Mordem, kterého to nejvíc připomíná.
Ale Urban narozdíl od Stančíka ví, kdy přestat - po začátku, který mě nadchnul a číst i o těch jídlech mě docela bavilo, protože doplňovaly atmosféru spolu se zajímavostmi a reáliemi tehdejší doby, se pak hlavní rozežranec klátí od jednoho žrádla k druhému (z nichž chroustí polívka je asi jediný jídlo, který mi z těch tisíce nepřijde jako vyloženě odporný, a prokazatelně neni vymyšlený) a od jedné šukačky k druhé, zatímco někdo (opět urbanovsky bizarně) morduje další listonoše a děj se neposouvá (konečně a překvapivě to projednou nejsou prostitutky!).
V realitě tehdejšího zdravotnictví by spíše lovil zakutáleného svého ptáka ohníváka zpod kredence a dvanáctileté cigánky by zděšeně odvracely pohled od jeho příjicí rozežraného obličeje, než by se pouštěly do sexu s ním (ne, to že jsou z etnika, nedělá to co tam je, méně úchylným). Snad jediné ženské, které on neojede, jsou pozůstalé zavražděných pošťáků, ale kdyby došlo i na ně, tak mě to už nepřekvapí.
Když autor vytvořil za účelem dalších šukaček a žranic dějově bezvýznamnou odbočku do Paříže, tak už sem musela upustit mobil a chvíli koukat do zdi, to se nedalo tyjo. (Zajímavé je, že po 150 letech je cesta vlakem do Paříže složitá asi stále stejně nebo i víc.)
A k čemu pak jsou ty krásné a tajemné popisy prostředí, když slouží většinou jako kulisa k výše zmíněnému?
Ne že by se to nakonec nedalo dočíst, jen nevím, zda neni lepší si konec domyslet vlastní, protože asi cokoliv si tam vymyslíte, bude lepší, než jak to doopravdy skončí.

faba
05. října

Dnešní literatura se nachází na pokraji pandemie. Píše každý, a taky každý kritizuje.
(ORDO NOVI ORDINIS - Literatura, kritika a jiný brak)

Nevím jak s tím naložit. Přečteno a podtrženo. Teď to ještě zkritizovat. Protože dnes (a ne jen dnes) všichni do všeho mluví, a všichni všemu rozumí, přidám se i já (také jsem chodil do mš, zš a autoškoly, tam nejdéle). To co tu už psali níže, a budou psát i výše, uvedení, v knize se jen jí (žere) a sexuje (....). Hodím poznámku jen k prvnímu tématu. Všelijaká rozličná jídla, od slavičích stehýnek, krysích ledvinkách, ježčích biftecích, veverčích jatýrkách, ono to tam všechno nebylo (ale mohlo být), až po škubánky (?) ... Nic jiného než žrádlo v knize nevystupuje. A potom i druhé téma, ať nejsem za úplného puritána. On na ní, ona na něm, on za ní, dvě na jednoho, každý z každým, všichni za jednoho a jeden za sebe ... A kniha je prozrazena. Jak to ovšem dopadlo jsem vůbec nepochopil. Chytil Durman vraha? Nevím. Ale četlo se to dobře, ale bylo toho dost.
Nulorožec a Mlýn na mumie jsou pro mě knihy, které už asi nikdy číst nebudu (never say never, jak říká klasik), ale víc knih od Stančíka ne. To mi STA(n)ČÍ(k).


Ignis
17. září

Je to zvláštní, že začátku se mi nějak nedařilo naladit se na autorův styl, ale pak se to nějak srovnalo a docela jsem si to užila. Rozhodně je tam plno zajímavých nápadů a myšlenek, i když to nekonečné žraní a prc...ehm množství sexu už mě občas přestávalo bavit. Zajímavé je, že pokud jde o jídlo má autor větší fantazii než pokud jde o sex. Nevím jestli z toho něco vyvozovat.

Inutihar
26. srpna

Začátek mě nadchl, ale závěr mi přišel vysloveně odfláknutý.

Tyet
24. srpna

Rozpustilá, bizarní „detektivka“ líčí v rychlém dějovém spádu vyšetřování série morbidních vražd poštovních doručovatelů v Praze v období Prusko-rakouské války. Hlavní hrdina komisař Durman je poživačným milovníkem ani ne tak jídla jako spíš žrádla a miliskování, a tyto dvě libůstky zabírají v knize značnou část děje :)
Čte se hezky, svižně, je to zábavná nenáročná kniha.

„Komisař v tom náhlém záblesku pochopil, že věk lidí právě končí a místo něj nadchází věk strojů, kdy nás tyto nahradí nejprve v práci a posléze i ve všem ostatním, včetně existence.
Přelom mezi oběma érami bude neostrý a většina současníků si jej vůbec nevšimne, protože veliké změny jsou patrné až z odstupu.
A možná se něco podobného už stalo kdysi dávno, když bohové stvořili lidi a lidé v ně časem přestali věřit.
Snad se cyklus stvoření a vzpoury stvořeného opakuje neustále, v kosmicky pomalém rytmu, proti němuž člověk jen zajiskří.

Durmanovým nitrem se rozlil smutek z poznání, ale on se mu vůbec nebránil. Naopak ho stupňoval, dokud se na svém vrcholu neproměnil ve slast, a tu si pak zvolna vychutnával koňakovými doušky.“

DuSiČíst
13. srpna

Gastrobizarní pornodetektivka ze steampunkem říznuté Prahy 19. století. Lahůdka.

vivalamuff
11. července

Skoro po celou dobu, co jsem knížku četla, mě napadalo, kde na to pan autor chodí??? Některé věci byly řekněme "šílené". Ale jinak jsem se bavila, líbí se mi ten styl psaní. Určitě to není poslední kniha od pana Stančíka, kterou si koupím.

invocation11
19. března

Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd... Ano, páč "sympatický" prasák Durman si vedle hledání vraha vždy neopomene najít čas i na nějakou tu říznou desítku či dvanáctku, ať už jde o zlatavý mok nebo pučící dívenky. Vůbec se zdá být tak šarmantní a neodolatelný, že mu veškeré ženské osazenstvo v Praze i mimo ni, ba dokonce i v zahraničí, s ochotou a radostí vykasává sukně. Takže namísto toho, aby náš "sympatický" prasák cokoli prošetřoval, spíše se dějem tak nějak postupně proš....á k závěru.

Kniha možná zpočátku působí zábavně, ale přeci jen má 400 stran a každé to Durmanovo vyhození z kopýtka na každé druhé straně začíná být bohužel směšně nudné (no, možná si tu autor jen promítá své vlastní tajné fantazie). Kdekdo tu odkazoval na Hrabala, mně při čtení naskočil automaticky Švejk. Jazykově docela dobré, ač na mnoha místech je vidno, že jde jen o rádoby jazykovou vzletnost a hraní si na něco, co kniha prostě není. Jak jsem byla na knihu natěšená, vracela jsem ji do knihovny se zklamáním a nic s tím neudělal ani pečený netopýr připravený přesně podle Durmanova receptu.

Eslem
15. března

František Kotleta se pokouší psát jako intelektuál - přesně takový je můj dojem z tohoto Magnesií Literou oceněného díla.
Kniha je v podstatě bezdějová, pouhý kompilát autorských výkřiků a literárních výstřiků. Jestliže každý z nás tíhne k nějakému hříchu, pak tím páně Stančíkovým musí být nestřídmost; vlastním obžerstvím čtenáře přecpává ve všech možných významových rovinách. Autorova výdrž v sebeukájení mě unavila ještě před polovinou, ať už šlo o zajímavé myšlenky a historická fakta zalitá absurditou jeho vynalézavosti, bizarní kuchařinu nebo přemíru fantazií dějotvůrce, který je při svém věku a otylosti stíhaný hněvem falického boha Priápa, a tak své zanedbané moudí čtenáři alespoň co chvíli otlouká o hlavu. Všechny tyto zážitky mi PS nezapomněl obohatit ani coby poeta - "odcházel oholen i vyhulen" má bezpochyby ambice stát se memetickým rýmem mezi těmi nejsečtělejšími puberťáky 21. století.
Vzhledem k tomu ocenění bych si nejspíš mohla dovolit srovnávat například se Jménem růže, ale… není třeba. Mlýn na mumie zkrátka představuje potenciál utonulý v nevkusu.

marcha
09. března

Prostě jsem se bavila...

Marryzlis
03. března

Obdivuji páně Stančíkovo výjimečně nápadité zacházení s českým jazykem. Ten jeho "sympatický, poživačný prasák" se mi vryl do srdce. Moc jsem si čtení užila, ač tento žánr není mým šálkem čaje.

Godgifu
26. února

Na knihu jsem se těšila a to jsem neměla dělat, protože přece vím, že nikdo jiný neumí navařit tak dokonalý guláš jako Stančík. Navíc z již ohraných ingrediencí, což působí tak trochu rozpačitě. Po Fosfenu to bylo totiž teprve mé druhé setkání (pominu-li knížky pro děti) s autorovou nezkrotnou fantazií a musím říct, že ačkoliv povídková kniha Fosfen se pro myšlenkový průjem vůbec nečetla snadno - jako ten tonoucí jsem se chytala každého stébla, avšak dějová linka se snad pokaždé (výjimky se najdou) rozplývala v přílivu slovních hříček a fantasmagorií - byla pro mne tato forma přijatelnější, neboť jednotlivé pointy (byly-li nějaké...) tvořily alespoň uzamčené příběhy (byly-li nějaké...). Takový jazykový a stylistický experiment to byl. Fajn. Ale Mlýn, ten na jeden chod jakoby semlel, co mu přišlo do cesty. A co z něj pak vypadlo, to by si Durman k obědu jistě nedal... Jsem to ale - právě naopak! Kniha je zkrátka přeplácána rozličnými "surovinami" jako komisařovo obědové menu. Snad jediné, co zde nepřekvapí a čeho se čtenář spolehlivě dočká v každé kapitole, jsou explicitní erotické scény. Otázkou je, koho tohle pořád baví číst, že? Ale obraťme list. Stančík i přes tohle smyslu zbavené chrlení pro mne zůstává (nejen češtinářsky) zajímavým autorem. Psaním se prostě baví a já mu to vůbec nemám za zlé, je až s podivem, kde na ty nápady pořád chodí. Nicméně měla jsem v plánu ještě Andělí vejce a Nulorožce, ale bojim bojim... Je to jako jít a otevřít k prasknutí narvanou almaru... Co z toho zas probůh vypadne?

maximus13
26. února

Velice, opravdu velice zajímavě uchopený detektivní román. Je úžasné s jakou nápaditostí je příběh líčen. Fantastické čtení, kde nechybí vtip nadhled a nádherná čeština. Upozorňuji, že u knihy budete mít neustále hlad, neboť popis jídel v knize je naprosto geniální.

MartyManCZ
19. února

Tyjo, vůbec nevím co k tomu napsat. Mám tak rozporuplné pocity, že to už se mi dlouho nestalo. Je to crazy celý...něco tam je hodně dobrý a vtipný, něco není tak záživný, něčemu nerozumím...
Co se mi hodně líbilo byla ta jazyková podoba, která je dokonalá. Popisnost jak míst, doby, tak činů, nebo jídla je skvělá. O ději téhle středověké urban fantasy kriminálky nevím co říct, a je to hustý, jak se tohle autorovi dokáže urodit v hlavě :))

Gracian1964
14. února

Ide o detektívku, odohrávajúcu sa od posledného dňa v roku 1865 a nasledujúci rok 1866. Detektív Leopold Durman pátra po sériovom vrahovi. Odohráva sa to v Prahe, ale aj v Paríži a Mexiku. Vcelku zábavné čítanie. Nie som si istý, čo si mám o tom celom myslieť. Či to autor myslel vážne alebo ide o bohapustú paródiu. Skôr sa prikláňam k druhej možnosti. Ale napriek tomu prečítanie tejto knihy nepokladám za stratený čas.

MadamC
11. února

Báječné, napínavé, strašně vtipné, místy lascivní vyprávění o jedné sériové vraždě v 19. století. Nic moc jsem od toho extra nečekala, i když jsem na knihu slyšela skvělé recenze. Krásně mě překvapila a pobavila. Tato kniha vám rozhodně zvedne náladu. Ke konci je kniha velmi napínavá a místy velmi překvapivá, možná by se dalo říci až pohádková, ale mně to nevadilo. Možná ten konec mě trochu zklamal. Ale jinak jsem se neskutečně bavila.
P.S.: Pokud si chcete znechutit bílý cukr, tak si tohle rozhodně musíte přečíst.

Hanajja
10. února

Kniha me naprosto uchvatila svou poetikou, historickym nadhledem, popisem Prahy konce 19stoleti.......

PetK
10. února

Vydržela jsem poslouchat asi tři kapitoly. Možná jsem ještě měla vydržet, ale prostě a jednoduše mě to nebavilo, ztrácela jsem se, nedokázala udržet pozornost. Není to můj šálek kávy.

sokolí oko
02. února

Jedna z nejlepších knih které jsem četl. Doporučuji.

JIKO74
28. ledna

Hmm... kniha obsahuje prasečinky, je místy pornografická, ano je asi mužská... ale to v ní není úplně špatně.
A díkybohu to taky není všechno, co přináší. Těšila jsem se na detektivní zápletku, což byla postupně slabnoucí dějová linka, která mě mrzela. Velice mě bavily historické exkurzy okořeněné fantsmagoriemi trochu jako z Indiana Jonese.. Moc, moc dovedně a lákavě autor vykresloval atmosferu staré c. k. Prahy.

hanzmb
14. ledna

Každý kdo má rád Hrabalovo pábitelství, kdo se nechává unášet neotřelým stylem a oslňovat gejzírem nápadů ať neváhá a knihu si přečte. Kdo je puritán uznávající jen genderově vyrovnané pevné literární formy, které neporušují žádnou unijní směrnici, ať tohle rozhodně nečte. Návod jak zlikvidovat ekologickou demonstraci pomocí 1 četníka a párku mu může přivodit srdeční slabost. O tom jak výborně chutná taková uzená panda ani nemluvě.

stagno
14.12.2019

Velké zklamání.Snad jen zachycení atmosféry a reálií roku 1866 je dobré.Jinak nabubřelý a komerčně vykalkulovaný blábol.Škoda ztraceného času.

reddwarf358
15.11.2019

Nikdy, ale opravdu nikdy nečtěte tuhle knihu na lačno. Popis toho, jak si komisař Durman dává do nosu, no kam se na to hrabe slavná scéna z filmu Adéla ještě nevečeřela, kdy Hrušínský bere Dočolmanského na večeři a pivo. Kniha mě hodně bavila, částečně (?) vymyšlená stará Praha, C a K atmosféra, hlavní postavy i občas nějaké to tajemno. Za mě jednoznačně ano!

Ryorka
31.10.2019

pro mě byla tahle knížka jako pohlazení ( teda nutno odmyslet nějaký vražedný řádění ). Vůbec mi nevadily Stančíkovy popisy kdečeho od krajin, města, budov, jídla nebo sexu. Já si tu češtinu užívala. Celý příběh jsem si vyloženě smlsla. Hned začátek knížky a rozprava štamgastů u stolu o sadomasochistickém hříšníkovi mě dostala a nepustilo mě to celou knížku. Místy mi to lehce připomnělo hrabalovskou poetiku, byť pozadí bylo temnější. Za mě 100 %.

TomHr
12.09.2019

Nečekaně originální a humorná lehce historická knížka s dadaistickým nádechem. Autor a jeho sympatický hlavní hrdina se neleká ani těch nejvýstřednějších požitků, natož pak bláznivých dějových zvratů! Vyzbrojen břitkým jazykem vyráží statečný komisař Durman přímo od Silomrdných sester zatnout tipec zlotřilci, ať už se jedná o anarchistu nebo prohnaného cukrobarona. A já vyrážím pro další Stančíky!

Pawlisman
07.09.2019

Na čeký počin bych řekl dobré. Taková všehochuť. Něco z magického realismu, trochu DaVinciho kód, trochu Stoletý stařík a především následník příběhů jako Adéla ještě nevečeřela nebo Tajemný hrad v Karpatech. Tyto žánry posouvá zas o něco dál. Humorné, ale jaksi zmatené a kriminálně slabší. Co je vlastně smyslem a kdo je cílová skupina? Já už jsem se od poloviny nudil a těšil se na konec. Spousty odboček mimo hlavní krimi rovinu je možná až příliš. Velké neuspořádané sousto, možná příliš všeobjímající sousto. Drží to hlavně originalita a pěkný jazyk. U mě mezi 3 a 4 hvězdami. Jo a poslouchal jsem jen audioknihu :) takže vše z rezervou..

Acamar
04.09.2019

Petr Stančík, zdá se, trpí jako jeho komisař Durman naprostou nestřídmostí stran ventilování svých nápadů... a tak co zprvu bavilo, s neustálým bizarním variováním toho, co a kde komisař pozřel, koho potkal, kam odcestoval a kdo mu namohl jeho moudí, vedlo s přibývajícím počtem stránek k čím dál větší přesycenosti, byť každá z těch slepých a naprosto nepodstatných uliček měla svůj půvab.
Jako ulítlý oddechový trip bez řádné koncepce i pointy, k prasknutí nacpaný fantazií, napsaný krásně hravou češtinou dobré (zejména být tak aspoň o polovinu kratší), ale že bych to musela mít dvakrát...

sue_partymix
18.08.2019

Prvni polovina knizky ve mne vyvolavala prijemny pocit, ze by se mohlo jednat o takovy roztomily cesky ekvivalent Lorda Petra, no druha pulka byla ovsem tezkym zklamanim, konec nedotazeny, vicemene slatany, pritom ma pribeh podle mne potencial byt skvelou detektivkou. Taky mi prislo trapne cpat vsude pohlavni styk, uroven to vubec nepovzneslo.

zlovlk
15.08.2019

Nesnesitelné. A to jsem se podle řičivých chvalořečí domníval, že půjde přesně o můj nejmilejší typ literatury: ohňostroj nápadů duhovější než Prague Pride, nesený barokním étosem a jazykem rozmáchlým jako zlatý olympijský medailista v oštěpu. A co hůř, dokonce jsem měl na několika místech dojem, že se do této polohy pomalu dostáváme... dokud to nejapný vrahoun zvaný autor nezahubil některým dalším ze svého nekonečného repertoáru fekálních či sexuálních žertů ve stylu mateřské školy pro obzvláště nevycválaná dítka.

Tyto vtipy jsou asi nejčastěji motivovány až fanatickou nenávistí k ženám, jako vystřiženou z deníčku nějakého wahhábistického imáma, a prezentují ženy jako pošetilé a naivní užvaněné husy, které všechno pokazí, jakmile dostanou volební právo; a zároveň jako sexuální předměty, vzdychající nadšením pokaždé, když je hlavní hrdina sexuálně napadne. Z nějakého mně neznámého důvodu má navíc tato kniha v oblibě předvádění této náruživosti vůči gerojově údu především u děvčátek na začátku puberty, zásadně však ze snědších etnik. Patrně nějaká bizarní pedorasistická fantazie. Objevuje se však také vzteklé skučení nad tím, že by někdo chtěl ochraňovat přírodu, milostné vzdychání nad představou hranic s ostnatým drátem, burácivá zášť vůči všemu nečeskému (zejména německému), chudým lidem (kteří jsou přece chudí proto, že nepracují) a elitám (které přece kradou prostor statečnému českému človíčkovi s nadváhou, selským „rozumem“ a mohutným klounem). Na mnoha místech jsem měl pocit, že čtu spíše než román nějakou ne úplně zdařilou politickou agitku internetového diskutéra z Novinek, kdesi na pomezi mezi konzervativním komunismem a ustrašeným náckováním.

Dojem jisté infantilnosti dodává Mlýnu na mumie také jeho neodbytná těkavost – neustálé nadhazování nových nápadů a zavrhování těch starých, přece jen tu a tam s určitým potenciálem zábavnosti, aniž by byly dovedeny k jakémukoliv uspokojivému vyvrcholení. Řekl bych, že většina epizod by fungovala dost možná lépe jako samostatné povídky, ale to bych knize příliš přidával: obávám se, že většina pasáží jest nakonec až příliš nevyléčitelně stupidní, než aby mohla vyvolat libé pocity za jakýchkoli okolností. A protože je kniha prošpikována imaginárními recepty, ukončeme to také jedním: Mlýn na mumie je jako guláš uvařený z fekálií, louhu a několika málo kousků docela příjemně chutnající pečeně. Dobrou chuť!

lilyjane2
24.07.2019

Skvělé, výborně napsané a chytře vymyšlené. Mám ráda historické romány s přidanou hodnotou - zde to byly různé bizarní výmysly typu neexistující jídla atd.. nemůžu jinak než dát plný počet. :-)

Yardak
15.07.2019

Opravdu zajímavé dílko. Svérázný román, jenž je neskutečně čtivý a nápaditý. Stančík napsal porno-gastro-detektivku umělecké kvality. Přesto mě udělení Magnesie Litery v dobrém překvapuje :-).

PPS
12.07.2019

Zajímavá kniha. Líbil se mi ten hravý jazyk, perfektní dobová atmosféra, odkazy na dobovou literaturu (Neruda jako postava, zmínka o Tyrolských elegiích atd.), fantazie, smysl pro humor (nutno brát se spoustou nadhledu), taky některé motivy a vůbec to, jak celý děj paroduje takové ty šestákové superdetektivy (komisař Durman visí za prsty na okapové rouře, padouch na střeše do ní naleje petrolej a zapálí. Durman se i přes bolest - vlastně spíš díky ní - vydrápe nahoru a začne nepřítele hořícíma rukama fackovat tak, až mu zapálí vousy. Durman následně padoucha pronásleduje po střeše, přes město a dokonce i na střeše jedoucího vlaku, aniž by mu ohořelé prsty jakoukoliv překážely. Nemožný čin? Co vás nemá! Pro komisaře Durmana jen další den v práci.)
Co se mi nelíbilo, bylo přehršel sexu a jídla. Opět to asi měla být parodie, ale pokaždé, když se v příběhu ukázala ženská postava, věděl jsem, že je jen otázkou nanejvýš deseti stránek, než se komisař Durman ukáže v ní. S jídlem to bylo podobné: bylo ho tak moc, až už mě to ke konci vážně štvalo. Tahle ukázka to myslím shrnuje dokonale: "Svědiroh mu uctivě vrátil pouzdro a komisař bez dalších průtahů vyrazil do pitevny. (Konec kapitoly) (Začátek další kapitoly) Předtím se však zastavil na lehký oběd do proslulého hotelu (a do pitevny se podíváme až po jednu stranu trvajícím obídku)" Na záložce sice stojí, že text je opulentní a že je to jedna z jeho charakteristik, ale čeho je moc, toho je prostě fakt moc. Kdybych z knihy všechny popisy jídel a hostin vyškrtal, určitě bych ji zkrátil minimálně o čtyřicet stran. A kdybych dal pryč i všechen sex, prošla by ta čtyřsetstránková bichle už vážně alarmující redukční dietou.
Byly momenty, kdy jsem si při čtení říkal "Tohle je jedna z nejlepších českých knih vůbec!" a byly chvíle, kdy jsem se ptal "Proč já to vlastně furt čtu?!" Těch prvních bylo naštěstí mnohem více. Jsem spokojen, ale na nějakou dobu si dám od Stančíka pauzu.

los
30.06.2019

opravdu jsem se bavil

milepola
25.06.2019

Petr Stančík se číst nedá... Ten se vychutnává. Ale tahle knížka už byla na mne příliš velká porce.

Lenka26
20.06.2019

Chtěla jsem zkusit žánr, který normálně nečtu. Ale zkusit se má všechno. Jen se mi ale potvrdilo, že nejsem pro tento žánr cílová skupina. Obdivovala jsem sice krásu jazyka, ten podal pan Stančík moc hezky, ale kniha mne moc neupoutala. Ale je to asi jenom výhradně mnou, protože jsem se snažila přečíst něco, co mi není blízké.

1amu
14.06.2019

Lépe bych to nenapsal jak "mosem" . Zpočátku nadšení, vždyť o Praze druhé poloviny XIX století toho moc nevím. Líbí se mi označení hlavní postavy této knihy - gastrosexuál a také komisař Durman. A pak slova, která se mi vryla do paměti před každou kapitolou od ORDO NOVI ORDINIS, třeba: Anarchie jako politický systém nic neznamená, proto ho pochopí každý. Jak jednoduché, že ? Autor umí, jeho čeština je krásná, ale....
Je těch ale více, v mém případě to finále !

LadinSt
28.05.2019

Ze začátku jsem byl nadšený z krásného jazyka, dobrého humoru. Pak nadšení ale postupně upadalo a upadalo. Kniha je totiž jak na kolovrátku, autor se opájí krásnými popisy, ale to prostě na román nestačí, když nemá pořádné téma, příběh atd. Když příběh slouží jen jako nosič popisů žranic a sexů.

heavy66
18.05.2019

Komisař Durman je stvořen ze stejné esenciální matérie jako slavní kolegové, inspektor Trachta, Franta Bidlo ze Spojených států žižkovských, Léon Clifton nebo Nick Carter-Ledvina. Dopadení kriminálních živlů je pro ně nejvyšší motivací a metou, lhostejno zda se jedná o kanibaloidní rostlinu či Nový světový řád. Díky svému úchylnému stvořiteli, (což lze jasně dokázat postavou daguerrotypického priapografa Vnislava Utruma), komisař navíc obdařen neutuchající sexuální apetencí, která přesahuje hranice věku, rasy, techniky a následků. Celý tento duševní sekrement posypán kořenící směsí surrealistického vnímání obecných jevů podle Borise Viana, a doslazen speciálně upraveným bílým cukrem z ruzyňského cukrovaru barona Sulz-Rossoll d’Aspiq!

(Při letu Samoletem českým nad bojištěm u Hradce Králové podařilo se komisaři Durmanovi a kamnáři Kadeřávkovi pořídit unikátní záznam rozhovoru vrchního velitele pruské armády generálplukovníka von Moltke s pruským králem Vilémem I. o bitvě v lese Svíb)

"Majestät, ich habe Ihr 27. Regiment geschickt, 3000 Männer mit 90 Offizieren in diesen verdammten Wald und kaum 300 von ihnen auf den anderen!"
"Und was ist mit all den Teufeln mit den anderen passiert, General?"
"Wir wissen es nicht, mein Herr! Ich habe dem Freiwilligen, der es herausgefunden hat, 100 Gold angeboten, aber keiner Ihrer Soldaten hat den Mut gefunden! '
"Was ist mit dir, General?"
„Ich, Sir? Ich hatte andere Aufgaben! Ich musste den Österreichern helfen, diesen Kampf zu verlieren! '

„Vaše Veličenstvo, poslal jsem do toho prokletého lesa váš 27. pluk, 3000 chlapů s 90 důstojníky a na druhé straně z něj vyšlo sotva 300!“
„A co se, u všech čertů, stalo s těmi ostatními, generále?“
„Nevíme, můj pane! Nabídl jsem 100 zlatých dobrovolníkovi, který to zjistí, ale nikdo z vašich vojáků v sobě nenašel odvahu!“
„A co vy sám, generále?“
„Já, pane? Já měl jiné úkoly! Musel jsem pomoci Rakušanům prohrát tuhle bitvu!“

Pjater
11.04.2019

Vskutku originální kniha, kterou musí brát čtenář s nadhledem. Já se u ní pobavila a přečetla ji jedním dechem.

harena
24.03.2019

Stručně řečeno, originální, praštěná kniha, výborně lehce, vtipně napsaná. Bohatá fantazie, jazyk a skvělé vypravěčské umění. Opravdu jsem se bavila.

jaroiva
23.03.2019

Vůbec mě to nechytlo, půlka mi stačila. Samá divná omáčka, a nějak se nic neděje. Nemám potřebu zjistit, co je dál a odkládám dočtení na nikdy...

LenJen
23.02.2019

Kvalitní bizár s překvapivým koncem. Začátek sliboval větší realismus, takže mi trvalo, než jsem fantazii navykla a přestala se mračit, jakmile postava vyvedla něco neproveditelného. Předtím jsem ale četla samé klasiky, než se ke mně Mlýn na mumie konečně dostal, takže to může být i tím.
Pro komisaře Durmana použiji název písně od Wohnout - gastrosexuál. Neustálá žranice a smilnice může místy vadit, dekadence jak sviň.
Musím ocenit kreativní užití historických faktů. A hesla řádu Ordo Novi Ordinis, která by zasloužila vlastní sbírku.

MM1979
25.01.2019

Tak nevim zda se to jen netrefilo do nálady nebo je to fakt blbost. Pěkné nazvučení začátku kapitol a dobré moudra řádu - první odstavec v kapitole, ale po dvou dnech poslouchání audio knihy při cestě do práce jsem usoudil, že mě to nechytlo a smazal jsem to... Kdyby to nebylo zadarmo na netu, tak bych to obrečel. Takto to byly jen dvě hodky o ničem. Po vyděšení a zhnusení z Valhaly zklamání z Afaltu a Líhně mně došlo, že naši autoři jsou mimo klasiku. Jediné co nezklamamo z českých luhů a hájů je Wetemaa.

ynot
23.01.2019

Trochu zklamání. Takový intelektuální Kotleta. Po čase začne neustálý koloběh (zápletka - rádoby akce - soulož - žrádlo) nudit. Do toho všechny ty slepé uličky, u kterých bylo jasné, že příběh dál nijak neposunou. Navíc mi vadily různé absurdity, popírání přírodních zákonů a míchání velmi fantastické fikce s historií. Komisař je obtloustlý nemorální machírek a když jde dosti nelogicky po anarchistovi, těžko nefandit padouchovi, který vlastně nic neproved. A když ho pak bezdůvodně a beztrestně střelí do obličeje, ztratí tím tlusťoch moje sympatie úplně. Ale nelze autorovi upřít fantazii a originální nápady.

hulina
19.01.2019

báječně jsem se bavila, a to celou dobu :-)

Teron
27.12.2018

Ač jsem byl někam do poloviny extrémně nadšen, nemohu dát s čistým svědomím plný skore. Přes fantastickou češtinu, vynikající autorovy nápady a velmi zajímavý Durmanův příběh v Praze i jinde totiž kniha začíná cca od výletu do Mexima znatelně pokulhávat, možná už předtím.

Úvodní detektivní zápletka ustupuje stále delším a prapodivnějším exkurzům a už i to jídlo a věčné souložení začíná být stereotypní a postrádá prvotní jiskru - Durman vlastně vojede jakoukoli zadnici, pusu nebo vaginu, se kterou se setká.

Odhalení vražedného modu operandi je totální deus ex machina a "závěr" této linie je tak nějak mimochodem. Pravda, jsem rád, že to byla jedna ze dvou možnosti, které jsem odhadoval, ale v kontextu celku už z toho člověk nemá ani radost.

Posledních cca 50 stran už jsem četl tak nějak na sertrvačnost, i když hrozně potěšilo osvětlení tajného řádu i jeho členů - úvodní citace kapitol tak zůstávají vynikajícím prvkem, který po celou dobu neztrácí své kouzlo. Takže výsledek bohužel někde mezi 3 - 4, ale spíš ke trojce.

Mám vlastně podobné pocity jako u Vědy na Zeměploše - všechny linie jsou životaschopné samostatně, ale v tomto propojení začínají po nějaké době citelně ztrácet dech a konec vyznívá do ztracena bez onoho WOW efektu.

Calarmis
20.12.2018

Úžasná, skvělá věc. Směsice historie, fantastie a bravurního vypravěčského umění. Vadila mi snad jen ta kapitola, kde se Durman ocitl ve Francii a postavy často hovoří ve francouzštině. Je mi ale zcela jasné, že tohle zmatení čtenáře byl Stančíkův záměr - určitý druh experimentu. Plné hodnocení!!!

mosem
03.11.2018

Popravdě řečeno, název knihy mne docela odrazoval. Přece jen na mne působil dojmem literatury na pomezí mezi thrillerem a hororem, někde mezi sci-fi a fantazy. A tohle nejsou žánry, které bych vyhledával...ostatně v mé věkové kategorii to ani není úplně běžné. Postupem času jsem narážel na recenze, hodnocení a komentáře, které nebyly příliš jednoznačné. Někteří hodnotitelé se rozplývali nadšením (z různých důvodů), jiní zaujímali postoj spíš rezervovaný (přece jen kritizovat knihu, která dostala hodnocení Magnesia Litera zavání obviněním z nekulturnosti), a poslední skupina zastávala postoj jednoznačně odmítavý.
Co v takovém případě? Nejlepší je knihu vzít, přečíst a udělat si vlastní názor. Podotýkám, vlastní - ne nutně objektivní, ne nutně jediný správný. Takže jsem knihu vzal a přečetl. A přiznávám, že jsem na rozpacích, jak ji hodnotit - stejně jako rozporuplně ji hodnotí jiní čtenáři.
Na jedné straně hodnotím kladně respektování základních historických skutečností, hodnotím kladně i humor a nadsázku. Nicméně, oproti tomu stojí otázka, zda fantazie není popuštěna až příliš - pak humor působí až křečovitě. Vadilo mně i popisování sexuálních scén, které nebylo podle mého názoru nezbytné, ale spíše jsem měl pocit nějaké účelovosti - ale ta mně osobně zůstala utajena. Dějová stránka se dostává do pozadí, v podstatě o ni už ani moc nejde. Tato stránka knihy mne příliš nenadchla a jen z tohoto důvodu bych knihu ani nedočetl, a zcela jistě ji zařadil mezi knihy "na jedno použití".
Druhou oblastí, která mne (a jistě nejen mne) upoutala, je jazyk autora. Je to ještě próza? Nebo je to už poezie? Nevím, tohle si netroufám hodnotit. Nicméně jazyk, který autor používá je úžasně barvitý. Dokonce si troufám tvrdit že natolik, že otázku obsahovou úplně opouštím a přestávám vnímat, pohlcen poetičností, krásnými obraty, novými výrazy. Žádné obraty na úrovni vyjadřování žáka druhého stupně základní školy. Holé věty a jednoduché výrazy. Naopak, krásná, barvitá řeč. A přiznávám, že ta u mne natolik převážila, že jsem dal 4 hvězdy - popravdě 3 za jazyk, 1 za děj. A jen kvůli té krásné češtině stojí za to po ní po čase opět sáhnout.

Daydreamer
29.10.2018

Stačilo pár desítek stránek, abych pochopil, že tahle kniha tedy opravdu, ale opravdu ne. Nesedlo mi v ní nic. Jistě trochu naivně jsem očekával obdobnou záležitost, jako je Urbanův naprosto skvělý Lord Mord. Nemohl jsem se více zmýlit.

Kristy78
28.10.2018

Absurdní? Myslím, že je to nejvýstižnější hodnocení děje a nečekaného vývoje a závěru :) Kniha je úžasně čtivá, skvělá po jazykové stránce. Zaslouženě oceněná. Moc díky za tip, P.!

Blue
23.10.2018

Pánské čtení. Mohou to samozřejmě číst i dámy, ale budou se červenat.

sarka45
05.10.2018

Tak něco takového jsem ještě nikdy nečetla. Vybrala jsem si to kvůli výzvě a vůbec nelituji. Neuvěřitelně bohatý jazyk, klobouk dolů. Takový Karel Čapek dnešních dnů. Zařazení "lidových" slov bylo přirozené a vůbec neuráželo. Fascinující fantazie ale i znalosti. Spousta zajímavých myšlenek k zamyšlení. Nečekaný závěr. Mně se to moc líbilo.

eliska2669
27.09.2018

Jedna z nejvíce WTF knih, co jsem kdy četla. Četla jsem to při pěší cestě 90km o samotě skrze německé lesy, ještě jsem potom měla horečku, takže to tomu nepřidalo. Durman (představovala jsem si ho jako nějakýho padesátníka, ačkoli bylo mnohokrát zmíněno, že je mladý) tam furt s někým šoustá a jí podivný jídla. Ale jsou tam vtipný citáty na začátcích kapitol a kniha je krásně graficky zpracovaná.

Miloš333
22.09.2018

Skvělé počteníčko! Oceňuji brilantní práci s jazykem, zbalosti staropražských surreálií i jistou posedlost obskurnostni všeho druhu...
Podobné knihy: Miloš Urban - Sedmiikostelí, Lord Mord.

jitka7655
05.09.2018

Obávám se, že jsem knihu nepochopila... a v polovině odložila. Pro mne nesourodý zmatek... nicméně musím přiznat krásnou práci s jazykem, bohužel, proto abych pokračovala mi nestačila.

InaPražáková
28.08.2018

Původně jsem tu měla komentář, který končil: Autor napsal knihu pro vlastní potěšení a já se bavila s ním. Druhé čtení už asi nebude takové, když znáte všechny příšery, zámek hrůzy ztrácí kouzlo, ale zážitek to byl jedinečný.

Po Andělím vejci, které se mi četlo dost nepříjemně, jsem si zopakovala Mumie, abych viděla, jestli jsem se posunula já, nebo autor. Třeba mi Vejce pořád moc leží v hlavě, ale tentokrát mě to zesměšňování žen, Němců a republikánů bavilo o dost míň, spíš jsem si říkala, nakolik Stančík v duchu pouček svého pseudořádu beletrizuje nepohodlné názory, aby je učinil stravitelnějšími.
Poprvé jsem přirovnávala k zámku hrůzy, tentokrát to byla procházka zákulisím atrakcí, o kterých vím, že jsou zábavné, ale mně už cizí. Ale třeba prostě ztrácím smysl pro humor.

flipflop
08.08.2018

Skvělá kniha, už jsem ji dvakrát četl a jednou slyšel.

MayB2
27.07.2018

Krásná práce s češtinou.

EmiClare
26.07.2018

Věřím, že má tato kniha mnoho příznivců, je psána osobitým stylem a krásným jazykem. U mě se ale minula obsahem.

Kaik
21.07.2018

Jazykový koncert! Takovou slovní pestrost jsem už dlouho v knize nepotkal. Vyprávění je spíše popisné, ale popis křivolakých uliček, hospod a tajů staré Prahy je brilantní. Děj, řekl bych, je spíše druhotný, nicméně jedná se o kriminálku se sériovým vrahem. Neskutečně mě bavila jména osob, např. takový baron Sulz-Rossoll d’Aspiq mě totálně rozsekal. A ty popisované kulinářské výtvory - úplně se mi sbíhaly sliny. Pochválit musím historickou zdatnost autora i jeho leckdy až zvrhlou fantazii. Velmi osvěžující dílo plné humorné nadsázky, které bych rozhodně nechtěl překládat. Zasloužená Magnesia Litera, tohle byla dobrá volba!

lenkycka
19.07.2018

Opulentní román plný chuti morku, pachů a špíny Prahy druhé poloviny 19. století, napětí a sexu na prodej.

Perfektní rešerše dobových reálií a zaujetí Prahou.

antonin0999
17.07.2018

Zábavná jazyková hravost Terryho Pratchetta se spoustou zajímavých pochutin a encyklopedií pornografie.

Čeština se vydala na ples a pan Stančík z ní udělal královnu.

Libovej bordel.

Pablo7
16.07.2018

Nechápu, že tohle mohlo dostat Magnesii Literu. Originální to sice je, ale moc jsem se nebavil. Kombinace líčení brutálních vražd, "geniálního" vyšetřovatele, který neustále vymetá hospody a bordely mě příliš vtipná nepřišla. jsem asi moc útlocitný. :-) Snad se u líčení sexuálních dobrodružství aspoň uspokojil autor.

slawa.cap
10.07.2018

Poslouchal jsem jako audioknihu. Vtipně napsaná detektivka o jídle, sexu a cestování s trochou napětí a mystiky.
Nevěděl jsem do čeho jdu a začal číst jako čtenářskou výzvu. První kapitola mě zaskočila, ale rychle jsem se zaposlouchal. Celou dobu jsem se bavil a s napětím očekával jak se bude Poldiho příběh odvíjet dál. Byl bych rád za pokračování.

olga8832
09.07.2018

Snad nejzajímavější kniha, jakou jsem kdy četla

Tirisa
05.07.2018

Trvalo mi opravdu jen pár stránek se začíst, a když se stalo už jsem se jen vezla a užívala si. Styl psaní se mi neuvěřitelně líbil, pan Stančík dokázal dát poezii i do těch nejpovrchnějších denních úkonů a o to asi hlavně šlo...Příběh sám o sobě byl tak naprosto absurdní, že nějaké vyšetřování vraždy jsem nakonec ani nemohla brát moc vážně a prostě jsem jen četla, co mi autor předkládal a usmívala se u toho. Nejvíc asi na začátku každé kapitoly a pravidel spolku Ordo Novi Ordinis. Takže za mě nakonec "absurdní" 4 hvězdičky a "absurdní" doporučení k přečtení :-)

Enforcer
26.06.2018

Velmi zajímavý popis života ve staré Praze kolem roku 1866. Tajná společenstva, bordely a skutečné osoby sem tam se objevující jako vedlejší postavy (básník Neruda). A také jedno policejní vyšetřování, o které však v konečném důsledku ani moc nejde.

anmaride
03.06.2018

Skvělá oddychovka! Detetektivní pátrání plné procházek historickou Prahou, živočišného sexu, piva a nepochopitelných kombinací jídel a lahůdek.
Občas mi přišlo, že autor ztrácel dech a snažil se příběh vyplnit nějakou šokující “vatou”. Což se mu moc nedařilo, ale jakmile dech zase nabral, byla to opět skvělá jízda.
Vulgarismy mi osobně nevadily, do celé atmosféry příběhu naopak skvěle zapadají.

Dáma s hrnstjm
03.06.2018

Byla jsem moc zvědavá na tu knížku s podivným názvem a v knihovně na ní čekala nekonečně dlouho... a vyplatilo se! Kniha je neskutečně "hravá" jazykem i obsahem, plná nadsázky a fantaskních motivů, bavila jsem se od začátku do konce. Přiznávám, že Durmanovy pornochvilky byly častější, než by mi bylo čtenářsky příjemné a slovo moudí už nechci v životě vidět :) Oceňuji popis prostředí, zachycení koloritu Prahy v 19. století se mi moc líbilo... a takové ty momenty, kdy v jednu chvíli komisař vybraně pohoduje a v druhou chvíli si v zapadlé uličce za dva krejcárky nechá kydnout vařené nudle rovnou do dlaně.

zlatka2001
16.05.2018

No, není to úplně můj šálek čaje, někdy jsem se zasmála, někdy jsem byla pohoršená, někdy jsem se začervenala. A pak jsem to dala vychytrale tatínkovi k Vánocům.

Verrrunka
02.05.2018

Jazykově opravdu barvité, ale na mě zbytečně sexuálně zaměřené. Nejsem žádná puritánka, ale tohle mi přišlo naprosto zbytečné. Ani ta hlavní zápletka mě zas tak nebavila. No, prostě bohužel, asi nejsem ta správná cílová skupina.

sick.boy
18.04.2018

Vzhledem k tomu, jak Petr Stančík vypadá po své fyzické stránce, musel jsem uvažovat, zda měl erekce když psal pasáže pornografické či gastronomické. Obávám se, že vím na co bych si vsadil.
Netuším proč jsem po Mlýnu na mumie sáhl. Příliš neprahnu po fantaskních prvcích, snad kromě Vianovy poetiky. Humoristickým knihám se vyhýbám. Nejím maso, tudíž výčet žracích orgií mi taky nebyl příliš blízký. Kdo by sakra chtěl jíst pandu nebo netopýra naloženého v lihu? A vzhledem k tomu, že při šukacích pasážích jsem měl před očima Stančíkův otylý obličej, tak ani ty mě nebraly, respektive neztopořily.
Co jsem teda v knize našel?
Nekonečnou palbu zábavnosti, ty stránky mi lítaly před očima, dvě stě za den a tom mám přítelkyni a kočku. Stančík ze sebe sype originální nápady popsané květnatým jazykem a celé je to tak krásně nekorektní, ujeté a zvrácené, že jsem mu odpustil i podezření, že se do hlavní postavy kriminalisty-nadčlověka stylizoval sám, což je v tomto případě pěkně oslizlé.
A to že detektivní vrstva byla upozaděna? Za to bych tomuto tlustému úchylnému požitkáři přidal šestou hvězdu a strčil mu do úst hrst škvarků.

Jo a obálka je taky moc pěkná.

Atlantis
10.04.2018

Jsem opravdu rád, že má Magnesia litera kategorii, ve které mohou zvítězit knihy, které napsaly tři opice v říji. Nohama. A poslepu. Myslím, že tato skupina byla již dlouhou opomíjena a jsem opravdu nadšený, že se mi konečně takové dílo dostalo do rukou. Cože? Že taková skupina není? Mlýn na mumie byla nejlepší česká próza roku? A autorem není šimpanz, u něhož byl diagnostikován Touretteův syndrom?
Mlýn na mumie není tvorba hodna jakékoliv chvály, a to z jednoho prostého důvodu. Tato věc se, stejně jako její autor, který používá už asi patnáctý pseudonym, nedokáže rozhodnout, čím chce vlastně být.
Máme tu vraždy, tak že by historická detektivka? K tomu nám tady chybí rozřešení. Na každé třetí straně najdeme popis jídla, co tedy kuchařka dávno zapomenutých receptů? Taky ne, protože spousta jídel je prostě a jednoduše vymyšlená. Tak tedy fantasy - jsou tu mluvící mrtvoly, mluvící kytky, mluvící roboti. Ale to taky nepůjde, každá z těchto linek po pěti stranách zmizí a už nehraje větší roli. Mlýn na mumie je dámy a pánové totiž porno. Ne, ne erotika. Porno. Hlavní postava sexuje všude a se vším. S dvojčaty (ale pozor, pouze některé praktiky!). S dvanáctiletou holčičkou. A jejími dvěma sestrami. Se služkou v okamžiku, kdy dole čeká jeho snoubenka a nikdo ho nemá poznat. S náhodnou kolemjdoucí! Opravdu. Prostě stojí za sebou v davu, tak proč ne. Proboha jednou se na něj na ulici vrhnou kurtizány, protože jeho úd skrývá tolik potřebné živiny! Tedy aspoň podle autora.
Takových prasáren a prasečin je Mlýn na mumie plný. Autor očividně trpí pocitem velikášství (proč nenapsat soukromý detektiv, když se může na sílu naroubovat slovo autarkní, že), ale knihu v jednom celku udržet neumí.
Pokud by kniha byla cizojazyčná, řeknu, že ji do ruky dostal neschopný překladatel - tolik má v sobě naprosto nepasujících slovních spojení.
Mlýn na mumie není literatura, nejde o umění. Je to pouhý výblitek úchylného slintala. Jedna hvězda je zde pouze proto, že u takového rádoby psycha nikdy nevíte, co bude dál, a tak se zatnutými zuby pokračujete ve čtení i proti své vůli. A kdo nepoznal tajemství Egona Altera po druhém setkání, tak by měl začít více číst.

Clara del Valle
06.04.2018

Pro mne literární laskomina. Nádhera. Normálně jsem četla a tetelila se blahem. A komisař Durman? Jedna z nejsympatičtějších postav, o jaké jsem poslední dobou četla.

Rade
04.04.2018

Naprosto svébytná kniha, plná skutečných reálií rakouského mocnářství půlky 19. stol. (za to pro mě velké plus), současně jemně švihlá, vtipná, plná fantazie a roztomilých nonsensů…
Stačí si jen přečíst názvy některých kapitol: Hrobeček mrtvého bodu, Hořký začátek cukru, Cval dutých hříbat, Dávení davu…
Jen ten komisař byl na mě až moc velký proutník, i když chápu, že to do celkového kontextu – i vedle opulentních kulinářských orgií - docela zapadá… Tajemství autarkického detektiva Altera lze odhalit již na začátku a docela mě překvapilo, že bylo v závěru vysvětleno; tak nějak jsem myslela, že to autor nechá zvídavému čtenáři jako hádanku k domyšlení. I když by zase chyběla jedna z point (týkající se otázky odhalení vraha, samozřejmě nikoliv vlastní identity detektiva Altera! - to je dodatečná poznámka k pozdějšímu komentáři Atlantise)...

* „...Protože žádného panovníka nemáme a nejtypičtější vlastností Čechů je nekonečné pochybování o sobě,“ odvětil suše Alter. „Právě tím je Kde domov můj geniální, že opěvuje tu největší nejistotu ze všech, totiž nejistotu svého místa. My jinak víme všechno o všem, kromě toho, kam vlastně patříme…“ *

Praevka
04.03.2018

Mohla bych použít výrazy jako bizarní, úchylné, přehnané... ale proč? Prostě jsem se parádně bavila. Vedle zcela smyšlených až fantaskních (fantasmagorických?) prvků stojí historické reálie, komisař proplouvá dějem s bohorovnou prostotou (jídlo, sex, spánek) a pachatel je cvok, jak má být (no, vlastně nejen on). To, že "detektivní" zápletka má pak "vyřešení" takové, jaké má, nemůže být překvapující - vzhledem k tomu, jak se Durman stal policistou.

babicka_amalka
26.02.2018

dlouho odkládáno - a mělo to tak raději zůstat; naprosto zbytečné a prvoplánově použité vulgarity, rádoby provokace - to vše degraduje jinak zajímavý námět;
ty nadšeně vychvalující recenze a cenu Magnesia litera si to dle mého nezaslouží; nebo je úroveň současné české prózy tak mizerná, že i tohle se staví na piedestal umění?

iveta3689
16.02.2018

Námět dobrý, ale zpracování nenadchlo. Přežila bych těžký jazyk, který odpovídá době, ve které se kniha odehrává. Ale popisy sexuálních scén na mě byly příliš a podle mě nebyly v ději tak nutné. Celkově mě kniha nebavila, dočetla jsem ji, ale bez zájmu.

ludek.n
02.02.2018

Krindapána, tohle je ale podivné čtení. Více než co jiného, kniha přípomíná průvodce po pražských hampejzech, osvěžovnách a pochybných zákoutích z roku 1866. Samotná dějová linie je odsunuta do pozadí. Vždyť pro všechno to debužírování, holdování alkoholu a souložení není na pořádnou detektivní práci, ono pátrání po sériovém vrahovi poštovních doručovatelů, vůbec místo. A když do děje zasáhne ještě prusko-rakouská válka, je veta i s převratným rozuzlením. Ano, je to originální, obhroublé až sprosté, místy dokonce i vtipné, ale pohříchu mě to zase až tolik nebavilo...

Makii
31.01.2018

To byla jízda :D Sex a jídlo, co chtít víc. Hodně povedené, příjemně jsem se bavila, dozvěděla jsem se hodně nových věcí z historie, staré vědomosti oprášila. Kniha je napsaná krásným jazykem. Moc se mi to líbilo, až na ten závěr. Škoda, čekala bych trochu víc. Ráda si přečtu další dobrodružství komisaře Durmana, jsou-li, budou-li k mání.

DRALI
28.01.2018

Tohle je parádní jízda!!! A to nejenom po Pražských bordelech. Je to vtipné, správně ujeté, gastronomicky vyšperkované. Doporučuji číst s plnou lednicí a povolnou dívkou po boku, jinak vám sliny potečou proudem. Autor se zřejmě vyzná:)

dalia1769
26.01.2018

Jedna z nejoriginálnějších knih, které jsem v poslední době četla. Neobvyklé, vtipné, provokativní, zároveň nesmírně autenticky působící, na jednu stranu s řadou fantaskních prvků, na druhou stranu velmi barvitým a věrohodným líčením atmosféry Prahy roku 1866. Nenajdeme zde suché popisy, autor jako by se do prostředí, z nějž píše, ponořil všemi smysly s notnou dávkou požitkářství. Za mne skvělá a nezaměnitelná kniha.

karel0684
16.01.2018

Ke knize jsem se dostal úplnou náhodou. Kniha se četla velmi dobře. Občas jsem měl pocit, že autor byl při psaní sjetej.

denib
06.01.2018

Na jednu stranu mám chuť dát plný počet hvězdiček, protože jsem se celkem dlouho neskutečně bavila. Slovní hříčky, různé hlášky i samotný obsah jsou často velmi vtipné a autor si hraje se slovy tak přirozeně a úžasně, že smekám. Na druhou stranu před koncem mě už kniha pomalu přestávala bavit a styl humoru zevšedněl. Působilo to na mě, jako by autor na začátku nasadil takové tempo, že před koncem mu už prostě došel dech. A také strhávám další hvězdičku za to, že je to opravdu hodně sprosté - na mě až příliš.

Radek99
23.12.2017

Literární oslava zhýralosti a prostopášnosti. Konkrétně tedy pátého a šestého smrtelného hříchu - smilstva a obžerství. Doslova smršť hédonismu. Co se literárního a uměleckého kontextu týče, mně komisař Durman tedy nejvíc připomínal komisaře Ledvinu z legendární filmové parodie Adéla ještě nevečeřela, podobná atmosféra, podobný styl humoru, pražský místopis, fascinace a adorace gurmetství...a k tomu neotřelý mix biedermeieru a parodie národně-obrozenecké i brakové literatury - konkrétně Stančíkovu knihu ocení ale jen lidé, kteří mají načteno z éry národního obrození, kdo má o buditelské literatuře a reáliích jen matné povědomí na základě pár ,,nabiflovaných" údajů z maturity, vlastně mu ani nedojde, co se tu paroduje... Mlýn na mumie je ryze postmoderní tvar, v němž je nízký - brakový - obsah svou brilantní formou, tedy vytříbeným jazykem a stylovou kompozicí, povýšen na umění. Co ovšem Stančíkovu tvorbu zdobí nejvíce, je obdivuhodná slovní zásoba, hluboký historiografický přehled, synkretický mix vlivů a opravdu záviděníhodná imaginace! Někdy těch ,,kulinářských a jiných orgií" ale bylo až moc...

TipsyChipsy
29.11.2017

Gejzíry fantaskních nápadů, je to živočišné, filosofické, metafyzické, malebné, pornografické, staromilské, gurmánské, vtipné, zvrácené, bizarní, originální a působí to potěšení.

temuchin
22.11.2017

Kulinářsko-erotický exkurz do Prahy (a vlastně trochu i Paříže a Mexika) roku 1866 s lynchovskými prvky. Zábavné.

houston
09.11.2017

Skvělá kniha. Člověk občas ztrácí přehled, o jaký jde vlastně žánr - Historický román? Detektivní thriller? Fantasty? Magický realismus? Hlavní hrdina inspektor Durman je sympaťák, kterého nelze nemilovat. Kromě toho, že se neustále cpe, souloží, diskutuje se slavnými osobnostmi Prahy poloviny devatenáctého století, tak sem tam i vyšetřuje sériového vraha zaměřujícího se na pošťáky. Stančík kombinuje své (nejen) znalosti historika s fenomenálním vypravěčským talentem, na výstupu stojí kniha, která si svou magnesii opravdu zasloužila.

jaryn
16.10.2017

Komisař Durman je vpravdě gurmán, a to jak v rámci pražských restaurantů, tak i bordeláků. Skvělá kniha, která jde nekompromisně kupředu a je napsaná svěžím a bohatým (básnickým) jazykem.

harmonicka
22.09.2017

Pokud hledáte vánoční dárek pro nějakýho zemitýho chlapa se zálibou v jitrnicích jste na správné adrese:)

bgott
14.09.2017

Zcela souhlasím s předchozím komentářem. Několik prvních stran jsem si myslela (naivně), že čtu normální příběh s detektivní zápletkou. Pak přišlo překvapení a zjištění, že tak jednoduché to opravdu nebude. Dál jsem si knihu už jen užívala a nechala se překvapovat dalšími a dalšími surreálnými obrazy, postavami i situacemi. Navíc jsem pevně rozhodnuta knihu vnutit svému známému psychiatrovi a počkat si na jeho názor ;-)

Vanischka
30.08.2017

Nevím, zda je to ta nejšílenější nebo naopak nejlepší kniha, kterou jsem měla zatím možnost číst :)

katrin.ka
29.08.2017

přes veškerou snahu jsem nedokázala knihu ani na několik pokusů dočíst... nebaví mě jazyk, kterým je kniha psaná a její humor je mi hodně vzdálený... většina komentářů zde hodnotí v superlativech a to mě trochu mate - takže se ke knize ještě s odstupem času zkusím vrátit, třeba jsem jen nebyla ve správném rozpoložení :-)

Lískaran
26.08.2017

Adéla ještě nevečeřela (pro komisaře Durmana hrozná představa), zato si něco šňupla.

Bohatý jazyk marnotratně chrlící metafory jako lokomotiva dým, pokleslými žánry ošlehaný příběh, který kromě epických eskapád nabízí v nadsazeně velkorysém množství i to, co braková literatura na rozdíl od líčení mordů cudně naznačuje – gastronomické a sexuální zážitky. Autor hází z uhláku nápadů plnými lopatami, ať už jde o kabinet kuriozit ve vetešnictví starého žida Mandelbluta srkajícího písmenkovou polévku z hebrejské abecedy, myšlenkovou centrifugu či teorii Maxmiliána Habsburského. Ironicko-tajnosnubné názvy kapitol jako Cval dutých hříbat či Bábovka v bordelu jsou už jen třešničkou na všech chodech, co komisař během příběhu sežere (ostatně, když už jsme u názvů, kdo by si nechtěl přečíst knihu, která se jmenuje Mlýn na mumie? Já tedy chtěl), stejně jako postřehy o pohybu dějin a o tom, že časy se mění.

embi
15.08.2017

Krásně ujetý jazykový diamant! Pasáže o jídle jsem hltala skoro fyzicky, nad scénami nejen z hampejzu se jeden pěkně začervená. Komisař Durman je sympaťák navzdory i právě pro svou svébytnost:) Jen ten konec už nějak pokulhával.

Vesmich
09.08.2017

“Fuj, tihle poživační samci!”, zvolala by jistě cimrmanovská sufražetka Jenny Suk a já s ní. Komisař Durman se téměř celou knihu naplňuje tím, co den přinese, anebo jinak - cpe se, obcuje a spí. To vše způsobem tak originálním, že srdce plesá a plesá a jazyk vyprávění je tak jedinečný, tvořivý a oku lahodící, až se to chce číst znovu a znovu a pořád dokola. Po celu dobu čtení, které se mi nečekaně protáhlo, kvůli nečekaným událostem, jsem se neopovážila se nějak odbývat s jídlem a kdykoliv mi na mysl přišlo, dát si jen tak chleba s něčím, hned jsem si připadala jako Hnuy! Jak se tohle může někomu vylíhnout v hlavě! Taková nádhera!

marvarid
24.07.2017

Detektivní román ze staré Prahy s opravdu rychlým sledem událostí. Ty jsou chvílemi zcela nepravděpodobné, výkony hlavního hrdiny (komisař Durman) nadlidské. Aby se člověk bavil, je potřeba se uvolnit a nenechat se rozptylovat občasnými nesmysly a nelogičnostmi. Pak je kniha zpočátku (než se opakující se klišé omrzí) místy vtipná a příjemně nekorektní. Dále oplývá scénami plnými obžerství a erotiky (až pornografie). To by samo o sobě nevadilo. Ale já udělala tu chybu, že jsem si asi v polovině románu chtěla zjistit něco o osobě autora (jak vypadá, co dále napsal). A to byla velká chyba. Každá další scéna tohoto charakteru pak byla z mé strany provázena mírnou nevolností. Já vím, že není fair takto knihu hodnotit, ale nahořklá pachuť i po dočtení zůstala.

mcleod
28.05.2017

Myslím, že celou knihu lze velmi dobře shrnout jménem hlavní postavy - komisař Durman :-) Pro vysvětlení, jde o rostlinu obsahující halucinogenní drogu atropin. Mezi účinky patří reálné zrakové, sluchové, hmatové, čichové a chuťové halucinace, neschopnost odlišit realitu od bludů, poté útlum, vysílení, bezvědomí. Neodpovídá to do značné míry struktuře celého příběhu? :-) Kniha je podivnou, ale zábavnou psychedelicko-mystickou detektivkou ze světa habsburské Prahy. Svět vytvořený autorem je krásně bizarní, přitom v každém okamžiku poutavý. Pro nepřipraveného čtenáře je zarážející také určitá až pornografická stránka knihy. Všechno dohromady to funguje skvěle, příběh ubíhá rychlým tempem, nikdo neví, co může očekávat na následující stránce, v následujícím odstavci či dokonce v následující větě. Jen ke konci se už kvůli délce knihy může vkrádat pocit, že se v příběhu některé motivy až příliš opakují. Přesto neváhám knihu doporučit a sehnat si další autorova díla.

Eicherik
20.05.2017

Téměř geniální kniha. Než jsem si tento opravdu nevšední skvost obstaral, přečetl jsem si o něm tunu komentářů, diskusí a recenzí. Nejvíce mě asi nalákalo přirovnání komisaře Durmana ke komisaři Ledvinovi z filmu Adéla ještě nevečeřela. Zároveň jsem měl ale obavu, zdali se nejedná o totální koninu, takže moje očekávání nebylo přehnané. Nejvíce musím vychválit geniální jazyk díla a fantastickou atmosféru, která se autorovi podařila vytvořit. Na začátku komentáře píši o téměř geniální knize, aby kniha byla dle mého vkusu naprosto geniální, ubral bych hodně na nadsázce.
Někdo psal o tom, že kniha je jakoby nedokončená. Na to musím reagovat, to je naprostý nesmysl. Kniha má konec a nese v sobě i hluboké poselství.
Na úplný závěr už jen malá perlička. Název knihy znám z poměrně masivní kampaně z pražské MHD.

Koňadra
22.04.2017

Neskutočne zábavná kravina. Dávno som sa tak nenasmial.

xxtom
15.04.2017

Poměrně zvláštní kniha. Nemohu říct, že by mě úplně nebavila, ale některé kapitoly byly hodně jiné a jakoby k příběhu vůbec nepatřily. Ke konci knihy mi přišlo, jakoby chtěl autor knihu hodně urychlil a děj se začal vyvíjet nějak podivně. Navíc mi přijde, že kdyby autor nepopisoval, co všechno hlavní hrdina kdy jedl, mohla být kniha alespoň o třetinu kratší.

Kachle
26.03.2017

No, dočetla jsem z donucení, moc se mi nelíbilo. Příliš vulgární, děj mě nezaujal ani hlavní hrdina. No, párkrát jsem se zasmála, no.

Skripi
22.03.2017odpad!

Toto "dielo" sa nedalo ani dopočúvať a to ani v robote ! Neskutočná blbosť. Ale som rád že ostatní sú z toho takí unesení . . .

IHT
16.03.2017

ctive, ale zaver prilis uspechany... :( v podstate jsem si uzival jen uchylne kulinarske (a pornograficke) popisy, dej celkove byl neprilis zajimavy, nikam se neposouval... bylo to takove preslapovani a ocekavani, nasledovane mirnym rozladenim. Jakoby se autor po nejakem case rozhodl, ze uz ho to nebavi a na par strankach vse nejak "ukoncil"...

Ajrad1981
13.03.2017

Celkem slátanina, od všeho trochu a dohromady nic, s pěkně natvrdlou hlavní postavou. Vtipně pojmenované postavy, originální přirovnání, vtipné narážky a trefné glosy řádu Ordo Novi Ordinis. Pokrmy, ze kterých se vám buď sbíhají sliny nebo zvedá žaludek, podle toho, jaká jste nátura. Doufám, že to nebude mít pokračování, a pokud ano, mileráda si ho nechám ujít.

PetraMishka
11.03.2017

Velmi těžká a neobvyklá kniha, která překvapuje na každé stránce. Autor je génius, protože dokáže vystavět neuvěřitelný příběh na historickém pozadí, s detailními popisy jídel i sexu. Takové dílo česká literatura dosud neměla, takže jsem moc ráda, že jsem na něj narazila.

Nartaya
06.03.2017

Autor mne náramně pobavil. Děkuji.

NeradovaKatka
23.02.2017

Za mě rozhodně pět hvězdiček! Autorovo vyprávění je neotřelé, pestré a zajímavé. Netrpělivě jsem čekala na konec, kniha mě úplně pohltila. Je to úplně jiný žánr, se kterým se tak často nesetkávám, ale mohu vřele doporučit!

boticelli
01.02.2017

To je ta kniha na kterou jsem se cely den tesil, ta kniha, kde kazdy odstavec ma co nabidnout, ta kniha co nechcete aby skoncila. Bajecne bych si roman dovedl predstavit v komixovem provedeni mistra Kaji Saudka.

DriftBooks
22.01.2017

Nemohu jinak, než říci: famózní. Dekadentní. Dech beroucí. Pochutnal jsem si stejně, jako komisař Durman na všech těch bizarních lahůdkách. Nalezl jsem rozkoš stejně, jako ji nalézal Durman v lůnech pražských poběhlic. Je to koncert úchvatné češtiny. Vodopád chytrého humoru. Ohňostroj nelaskavého sarkasmu. Korbel laskavé bolesti. Malinko mi to připomnělo deRoblésův Ostrov v bodě nula, ovšem to celé na druhou. Stejná fascinace starými časy. Stejné zklamání z moderní civilizace. Jemný nádech steampunku. Stejná férie. Burleska. Bláznivý cirkus. A přes to všechno nezamotané, nepřekomplikované, dokonale srozumitelné a skvěle vypointované. Už dlouho jsem nečetl něco tak dobrého. Čtivého. Chytrého. Smyslně labužnického. Rozkošnicky rozkošného. Masitého. Mastného. Slast, co proniká až do morku kostí. A morek z mých kostí vydlabe špinavá bába od Kandelábru a kosti… kosti rozemelou a vybělí s ním cukr, co jste si dali dnes ráno do kafe.

„Nevyzraďte to na mne ve společnosti, pane kolego, ale jsem vášnivý milovník všech antikvariátů, vetešnictví, bazarů, hrabáků a zastaváren. […] proto, že miluji věci dotýkané, opotřebené, vylepšované a spravované, rád jim vkládám ruce do ran a ze stop užívání luštím jejich minulost.“ říká v jedné části knihy autarkický detektiv Alter, vonící vorvaninou a bobřinou. Mám pocit, že se v těch slovech – mimo jiné – skrývá zásadní esence páně Stančíka.

jendoslav
18.01.2017

Víno bez sudu se rozteče, sud bez vína rozeschne. Těžko hledám hodnotící slova pro tuhle geniální knížku, takže nezbývá než použít univerzální moudro. Každopádně Stančík provádí doslova jazykozpytecké orgie, chrlí gejzíry úchvatných nápadů a vtípků, předvádí okouzlující hru se slovy, nenápadně vsouvá zajímavé úvahy i skutečné historické události nebo postavy, dokonale vykresluje atmosféru Prahy 19. století... Čtení Mlýnu na mumie byl požitek pro literární gurmány. A to tím spíš, že samotný fantaskní pseudodetektivní příběh mě vlastně ani moc nezajímal, stačilo, jak knížka pěkně plyne. Takže jsem ani nebyl zklamaný z odfláknutého konce, který jiní kritizují.

PS. Písmenková polévka z hebrejské abecedy mě málem položila...

Oksalakka
14.01.2017

Tucet hvězdiček!!! Tohle verbální obžerství mne pohltilo, už opravdu dlouho jsem nečetl knihu, která by mne takhle bavila. Některé špeky se vyrovnají komice Monty Pythonů, jiné si zase můžou směle potřást rukou s Jirotkou, Haškem nebo Brdečkou. Pokud jste jazykoví gurmáni a nevadí vám poněkud spletitý a potrhlý příběh, rozhodně si to dejte. Ze mne je po Mlýnu na mumie stančíkofil.

viviann
13.01.2017

Kniha me zaujala od prvni strany, coz se mi dlouho nestalo. Krasny zpusob vypraveni a skvely pribeh. Nezkratila bych ji ani o radek. Klenot mezi knihami.

ZaS
07.11.2016

Nemůžu říct, že bych se celou dobu chechtal, ale úsměvných momentů tam pár/dost je. Závisí to na tom jak vám sedne autorův humor. Je pravda, že v některých případech je tak absurdní, že už je na hraně nesmyslnosti.
Spíše mě zklamal závěr - celou dobu sledujeme vyšetřování velmi obskurních seriových vražd, ale finální rozuzlení žádné sherlockovské "vdyť je to přece jasné..." nepřináší. Bude to zjevně tím, že kniha je celá velmi fantaskní a více než o děj jde o filosofické úvahy. Obzvláště zajímavé jsou v tomto směru úvodní citáty ONO, které jsou jakoby "opsanými" pasážemi Protokolů.
Velmi otevřené, až naturalistické popisy milostného života inspektora Durmana ocení hlavně muži, nicméně velmi neortodoxní pokrmy mohou k volné tvorbě inspirovat každého gurmána.

Peťulka3
05.11.2016odpad!

Celou knihu jsem čekala, kdy přijde ten zlom a začne to být strašně vtipné a úžasné, jak všichni píšou. Nestalo se a vážně jsem se musela přemáhat, abych to dočetla.

Gibis
29.10.2016

To bylo tak praštěné, až to bylo téměř dokonalé :) Nepatřím k lidem, kteří by se nad knihou nahlas smáli, ale tady to jinak nešlo. Klobouk dolů před autorovou fantazií a jazykovou obratností! Hvězdičku ubírám jen kvůli trochu uspěchanému konci.

grillica
27.10.2016

Jestliže máte rádi maso, pití a jídlo obecně, Prahu, 19. století v českých zemích, sex, fantasmagoricky zvraty a odbočky v ději, je to kniha pro vás. Nečtěte nalačno. A nedoporučuju vegetariánům, puritánům a milovníkům detektivek, protože přestože se zde vyšetřuje zločin (a ne jeden), nějak sem tuto knihu prostě nemůžu žánrově zařadit.

Že se ocitnu v Praze utlačované Habsburky, v době, kdy byla prusko-rakouská válka na spadnutí, jsem tak nějak tušila. Paříž ještě dobrá, ale Mexiko? Že se dozvím tolik neskutečných receptů plných nadívaných hus nebo ježků, pečených kvíčal, brambor na sto způsobů, že budu mít pocit, že jsem se ocitla v oddělení literatury pro dospělé, že mě budou vzrušovat všechny ty netradiční (wait for it!) sexuální zážitky? Mohla bych spoilovat víc, ale nechám vás, abyste si to užili po svém.

A zase jsem měla ze všech stran doporučení, jak je to skvělá steampunková (no nevim) kniha, že si musím to čtení užít, že to přečtu za víkend, že jsem rozhodně nikdy nečetla nic podobného.

Občas mi ta překombinovatelnost přišla totálně za hranou a už už jsem si říkala, "to je trapný, tak že bych to odložila..?" Jenže jakmile jsem na to jen pomyslela, v pro mě nudném ději najednou nastal zvrat v podobě lákavého receptu nebo sexu (nebo receptu na sex?), že jsem se opět s chutí začetla. Poslední věc, Stančíkův jazyk je prudce originální, bohatý, vtipný a živý, plný tehdejších výrazů, slangu a hantýrky.

babyboar
25.10.2016

Burleskní, zábavné, neuvěřitelné, požitkářské! Až na pár míst mě kniha bavila natolik, že jsem se při jejím čtení musela smát i na veřejnosti. Kam se hrabe rada Vacátko. :-D

Mulenek
06.10.2016

Tak ujetou knihu jsem dlouho nečetla :)

zddenek
24.09.2016

geniální, bizarní, šílené. ti čtenáři, keří nepochopili tento gurmánsko-porno-recesistický zážitek/prožitek díla se mylně domnívají, že chyba je na straně autora. mýlka, ještě nedospěli do výšin a hlubin jeho představivosti. kniha patří už nyní do první linie dějin nejlepší české literatury. blahopřeji, skvělý pane Stančík

gladya
20.09.2016

Nekorektní, ujeté, bizarní ale opravdu zábavné. Nevadily mi ani popisy sexuálních scén, ani politická a genderová nekorektnost. Dokonce ani trochu neurčitý závěr. Autor si zkrátka se čtenářem tak trochu hraje, možná je to občas trochu přepálené, ale funguje to skvěle.

trudoš
18.09.2016

V některých momentech geniální (kominík v celotělovém prezervativu, cikánský náčelník na gynekologickém křesle), v jiných zase zbytečně přepálené, aby bylo komedii učiněno zadost. Spektakulární zápletka tak v mnohém připomene Váchalův Krvavý román nebo Brdečkova Limonádového Joea. Snad jen, že si Petr Stančík občas až moc ujíždí na květnatých popisech hospod a bordelů. Humor nicméně bezvadný, i když dost specifický. Ovšem u přímočaré parodie se nekonfliktnost moc čekat nedá. Přízemní komiku však autor směle vyvažuje ohromující jazykovou akrobacií, před kterou nelze jinak než smeknout.
Pravdou ale je, že kdyby se místo nacionalistických vtipů víc držel logiky děje, mohl ten mít dokonce nějakou hlavu a patu. Až vysloveně mrzí přehršel tvůrčí imaginace vyplýtvaný naprosto bez koncepce. I když jednotlivé scény nadchly fantastickou obrazotvorností, celek mě svou cílenou nesmyslností lehce zklamal. Nemluvě o konci, který sice nemohl být jinačí, ale přesto jsem při něm sundaval valašku ze zdi.

jarin58
07.09.2016

Ani se nepamatuji kdy jsem se u knihy tolik nahlas nasmál.Vynikající.

e-Lisbeth
01.09.2016

Zábavné, originální... komisař Durman získal mé sympatie.

Nifredil
09.08.2016

Až si budete chtít přečíst pornografickou detektivku napsanou se znalostí ohromné spoustou historických reálií a přitom vtipnou, tak doporučuji. Musíte absolutně hodit stud za hlavu a užívat si to. Je to přehnané, je to neuvěřitelné v tom, jak je to přesycené nepravděpodobným dějem, ale je to skvělé. A ten jazyk. To je také nádhera, i ten tak nějak přetéká, nadouvá se. Jedním slovem bukolické. Po všech stránkách je to bukolické, včetně té nadsázky, s kterou to autor pojal. Co je trochu nepovedené je ten konec. Nějak se všechny ty linky nepodařilo nakonec spojit v jeden celek a vyznívá vedle všeho toho závratného předchozího rozkvětveného šílenství podivně jednoduchý až nedořečený. Nicméně, už pro tu formu stojí za to tuhle knihu číst.

Belbo
21.07.2016

Absolutní vítězství formy nad obsahem, skoro se chce říct pábitelská postmoderna, ale pak by muselo být velké ALE... Něco geniální, něco špatné, něco svižné a něco naopak utahané, něco má nápad a jiné je zas jen manýrou možnosti vyprávěním popisovat. .... Sláva poživačnosti

saez
19.07.2016

Hodně jsem se bavila. Hodně dobře jsem se bavila. Jen konec přišel nějak moc rychle a malinko nedotaženě.

Vec1980
17.07.2016

Všechno se dá říct nečekané. Dějinami protknuté a osobnostmi podtržené a to ať už
z dávné historie a nebo hrfinově současnosti (Maxmilián I. Mexický, Jan Neruda, Prusko-rakouská válka ...). Děj mimo realitu zasazený do ponuré Prahy, Paříže nebo Mexika druhé poloviny 19.století.
Težkou soudit. Pokud z pohledu ON tak 5* (květnatý popis pražských bordelů a policejních konzultací v nich). Pokud z pohledu ONA tak 3* se stejným odůvodněním :-)

chanahd
30.06.2016

Zvláštní, groteskní, bizarní a nezapomenutelná kniha.
A ty kulinářské části :-)
Jen konec mi přišel takový moc rychlý.

radek3060
29.06.2016

Vzláštní. Vtipný. Ale ten konec mohl být trochu lepší

houbaaa
29.06.2016

Takto si představuji zábavné čtení!

kristleko
05.06.2016

„Komisař Durman se na prvním rohu chystal zahnout vpravo do Liliové ulice, kde bydlel, když tu mu do chřípí vnikla hutná směsice tibetského pižma, pačule, labdána, ambry, santalu a rozdrážděných kund, prostě typická vůně bordelu.“ Je to zábavné, je to hravé, je to frivolní, kouzelně to evokuje dobu národního obrození v Praze, má to krásný jazyk a hýří to vtipem. Ale taky se to po první ze čtyř stovek stránek trochu omrzí. Pak naštěstí přijde „teologické rekomando“ a leccos je odpuštěno, ale bohužel zůstává dojem z určité nedotaženosti skvělého nápadu.

Эva
02.06.2016

Navnaděná zdejšími komentáři, skvělým hodnocením a oceněním Magnesia litera jsem se konečně dostala k přečtení. A velké zklamání. Ano, uznávám, nemám nadhled, chybí mi smysl pro tento humor. Ano, pochopila jsem, že nejde o klasickou detektivku. Ale... Zprvu okouzlující jazyk se mi rychle omrzel, zprvu originální jména postav mi po pár stránkách přišla trapná a předvídatelná, zprvu napínavý příběh se scvrknul do pouhého popisování sexuálních praktik a zvráceného obžérství, zprvu ucházející hlavní postava se mi zprotivila a ve finále mě vůbec nezajímalo, kdo je vrah, ale jestli už to teda dočtu. A kdybych se nebála, že mě zdejší uživatelé ukamenují, dala bych ještě o hvězdičku míň...

Mynny
27.05.2016

Skoro dokonalé. Poslouchal jsem jako audioknihu a několikrát se rozchcechtal nad autorovými vtípky, většinu času obdivoval jeho hru s jazykem a napjatě sledoval detektivní příběh, který vás protáhne nejrůznějšími zákoutími Prahy i Mexikem a představí širokou škálu postav a postaviček. Zmatený a celkově nepovedený závěr mě přesto donutil uvažovat o čtyřech hvězdičkách, nakonec ale za pět. Určitě doporučuji.

Leechmyi
26.04.2016

Hravé, dekadentní a zábavné čtení, které se ale na mnoha místech nakonec přejídá. Komisař Durman je šovinistický nenasytný prase a podobné mínění mám teď trochu i o autorovi - tý "srandy" tam přecijen je až moc.

Značka: Po steampunku to smrdí na sto honů!

Alena_S
11.04.2016

Hezky psané, příjemný sloh překvapivě pasuje do mnoha dějových extrémů, čtením se člověk rozhodně pokochá. Nechybí spousta zajímavých postřehů a myšlenek. Když pominu některé úplně jakoby odtržené pasáže ve stylu "městem zmítají brutální vraždy, ale já objevil tajemství orálního sexu a jsem spokojen, ještě tak pivo kdyby bylo.." (není citací), což mi chvílemi kazilo dojem z hlavní postavy a lidstva vůbec, moc jsem si to čtení užila. Jenom nevím, kam se mi během četby ztratilo předsevzetí každému na potkání knížku doporučit...

GreenMagritte
01.04.2016

Mlýn na mumie je dekadentní detektivkou, magicko-groteskním výletem do devatenáctého století, kdy se schylovalo k rakousko-pruské válce u Hradce Králové, brakovým thrillerem stejně jako erudovaným kukátkem do obrozeneckého hnutí. Poživačný komisař Durman se vydává po stopách tajemného vraha poštovních doručovatelů, a u toho si vždy udělá čas na dobré pivo, chutnou krmi a návštěvu věhlasného vykřičeného domu Jeruzalém.

Romi156
31.03.2016

Jedna z nejlepších knih, které jsem v poslední době četla. Hravá, zábavná, fabulující a rozhodně překvapující. Zejména jsem si oblíbila úvodní citace každé z kapitol, z nichž však občas trošku zamrazí - stejně, jako ze světa druhé poloviny devatenáctého století. Pobavily mě vsuvky v podobě popisu často bizarních jídel, které - stejně jako řadu explicitních sexuálních scén - nepovažuji za samoúčelné. Už se nemůž dočkat dalšího Stančíkova textu.

kristeen
21.03.2016

Výborně popsané pražské "reálie" spolu s někdy až expresivními popisy jídel a sexuálních styků umocňují u této knížky (ve srovnání např. s historickými romány) dojem výjimečného zážitku. Škoda jen toho konce, který mi přišel trochu moc splácaný až přeplácaný (asi jako žaludek komisaře Durmana) a narušil trochu celkový soulad.

Selket
18.03.2016

Jsem vcelku puritánka, ale tady, vždy, když došlo na nějakou z těch šíleně nereálných momentek, jsem se musela smát. Celá kniha mě bavila svojí hravostí a vzletností.

jefff
17.03.2016

Výborná kniha! Hodně bizarní, zvláštní a v lecčem úžasně nápaditá. Její hlavní zbraní je autorova fantasie a smysl pro atmosféru, naopak knihu sráží snaha o akčnost. Právě v dějovějších pasážích ztrácí kniha sílu a zejména pak ke konci, kdy se do té doby komorní příběh stane zbytečně epickým. Přesto je pátrání komisaře Durmana jednou z nejlepších českých knih, které jsem četl.

MichelleS
17.03.2016

Vybrala jsem si ji v knihovně z novinek ze zvědavosti, co že to bylo naposledy oceněno Magnesia Literou. Po letmém prolistování jsem váhala, zda se do ní pouštět. Navíc pracovně nejblbější období v roce. Tak jsem zkusila, na několika prvních stránkách opakovaně vyprskla smíchem a pak už jsem se jen výborně bavila. Je to nádherně praštěné, okořeněné slovními hříčkami i humorem nejrůznějšího druhu. Rozhodně nečíst při dietě, protože popis možných i nemožných lahůdek člověka táhne k ledničce, přestože tam určitě nemá speciality jako ježky nebo netopýry. Mám chuť zajet do Prahy a jen se tak courat po starých uličkách nebo si aspoň pustit Adéla ještě nevečeřela. Myslím, že tenhle český komisař s přehledem převálcuje tu armádu drsných severských i zámořských kolegů smrtelně vážně honící stále vyšinutější a krvežíznivější padouchy nebo odhalující svět ohrožující spiknutí.

senora01
09.03.2016

Mám přečtenou půlku knížky a jsem hodně rozpačitá, snažím se dočíst do konce - něco fajn, něco otravuje......není to můj šálek kávy.

Maggot.87
09.03.2016

Tak trochu variace na téma Adéla ještě nevečeřela - určité pasáže mi film opravdu připomínaly. Filmové zpracování by ostatně nebylo na škodu, ovšem režisér, jenž by se do toho pustil by si musel sehnat stejný "matroš" jako pan Stančík.

Za mě pět hvězd, parádní čtení.

zuba
04.03.2016

Kniha, během jejíhož čtení jsem měl neustále hlad, chuť na pivko a stal jsem se ještě větším fanouškem falistiky. Dost mě mrzí, že už nestojí Krennův dům. Přelití do fikce mi úplně nesedlo, ale jjinak je to festival, úplná Boshova Zahrada pozemských rozkoší.

aralka
27.02.2016

Tohle je absolutně bombastická knížka, miluju takové extravagance! Jazyková hostina! Do první půlky knihy jsem byla úplně omámená a hodně mě to bavilo.... pak, zhruba v druhé polovině knihy mi připadalo, že pan spisovatel se začal něčím "sjíždět" , aby vůbec knihu dotáhl do konce.... Jinak ve všem naprosto souhlasím s komentáři Bejan a Vilas1979, musela bych jen opakovat.... suma sumárum, pokud si knihu přečtete, budete si jí pamatovat na pořád, je totiž nezapomenutelná!

rabor
22.02.2016

Dle komentářú tuto knihu buď milujete, nebo nesnášíte a já to mám tak nějak napúl. Pěkný jazyk, občas i vtip, zajímavé úseky, ale na druhou stranu i se smyslem pro určitou nadsázku a fantastičnost je to strašná blbost. Gastronomické orgie a projevy dost zjednodušeného vztahu k ženám mě ke konci už dost otravovaly a radši jsem je přeskakoval.

Přemýšlel jsem nad tím, čím se asi při své tvorbě autor inspiroval a došel jsem k následujícímu závěru
Jára Cimrman ležící, spící + Nevěstince a nevěstky (Zmizelá Praha) + Zaslaná pošta (Terry Pratchett) + Vaříme s Láďou Hruškou = Mlýn na mumie

jefff
19.02.2016

Mlýn na mumie je stylová kniha s velmi dobrým a hlavně vtipným slohem. Líbí se mi špinavě romantické pražské prostředí i postava komisaře Durmana. Škoda cca posledních padesáti stránek, které mi přijdou oproti zbytku knihu odfláklejší jakoby už autor pospíchal knihu vydat.

Joges
18.02.2016

Na české poměry nečekaně dobré, nápadité, groteskní. Stančíkův komisař Durman je světák, dobrodruh, vlastenec, jedlík, popleta, český Švejk, oplzlý milovník, slušný hulvát a sympatický prasák v jednom. Autor si nebere servítky, čtenáře sice nenudí, naopak překvapuje, ale hrne také před sebou všechno možné i nemožné - prášilovské příběhy, morbidní události, fantaskní i skutečné historky. Druhý podtitul „filozoficko pornografický detektivní román“ knihu plně vystihuje, i když té filozofie je v ní pramálo. Nějké pohoršení se nedostavilo, to ani náhodou. Výborná byla první polovina knihy a závěr je téměř geniální, takže jsem se královsky bavil, jen touha ohromit začala brzy unavovat. I když autor píše náramně hezky česky, je škoda, že nemohu dodat třeba „hurá, český autor dosahující kvalit Eca.“

Vilas1979
16.02.2016

Pokud bych měl vybrat jedno slovo charakterizující tuto knihu, asi by to bylo slovo bizarní. První stránky se mi nečetly uplně dobře, styl se mi jevil poněkud zvláštní, plný archaismů a neobvyklých slovních spojení, ale zakrátko jsem mu přivykl a autorovy hrátky s českým jazykem jsem si vyloženě užíval. Dost často jsem se musel prostě smát, například jménu barona Sulz-Rossol d’Aspiqa nebo výrazům typu „chlapec byl nahoře zakončen čepicí“. Člověk měl při čtení pocit, že si z něj autor dělá neustále srandu a zkouší, co všechno čtenář ještě zbaští, funguje to na výtečnou. Kniha se prezentuje jako detektivka, ale vyšetřování komisaře Durmana běží jen jaksi na pozadí, středobodem je totiž komisařův rozkošný hedonismus, kniha je tak daleko spíše průvodcem po pražských hospodách a hampejzech z roku 1866 a sondou do ranně novověké kuchyně zároveň. Popisy toho, co komisař labužnicky konzumuje nebo koho a jak souloží jsou velmi sugestivní a je jim věnováno neobvykle mnoho prostoru, je to však čtení tuze příjemné, až se člověku sbíhají nejen sliny, co je ale hlavní, neomrzí se to až do konce knihy. Některá popisovaná jídla působí natolik bizarně, že jsem si často nebyl jist, zda jsou výplodem autorovy bujné fantazie či se jedná o existující receptury a inspirací mu byla nějaká kuchařka z té doby. Velmi zajimavá jsou také setkání s tehdejšími celebritami, například Nerudou, Smetanou či Tyršem. Podtrženo a sečteno, Mlýn na mumie je jazykový skvost, který se nedá nedoporučit a patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím letos četl.

krabat
13.02.2016

No ja nějak nevim kam zařadit pocit po prečteni teto knihy. Je to psane tak trochu v hrabalovskem vzoru což je me blizke ani to porno jak sam autor v uvodu knihy řika že tu je me nevadi ale presto me to nejak nechytlo je to jako dostat pod stromeček kličky od auta a v garaži nalezt trabanta. Za mě pruměr možna že ale časem změnim nazor.

bejan
06.02.2016

O téhle knize nic nečtěte. Knihu samotnou si však přečíst musíte.

Tahle kniha, to jsou lukulské hody čtenářovy. Literární labužnictví jazykové, stylistické i tematické. Je to typicky česká kniha napsaná českým autorem a kdo ví, jestli ji přijme jiný, než český čtenář. V knize lze vystopovat inspirace hrabalovsky pábitelské, staromilsky vančurovské, pražsky švejkovské, absurdně kafkovské i bizarně klímovské. Autora bych se rád zeptal na Pražský hřbitov Umberta Eca, protože paralely jsou veliké.

S každou přečtenou stránkou rostlo ve mně podezření, že si autor ze čtenáře prostě dělá legraci (trochu jako Jan Štern svého času). Dělá to však s takovou bravurou, že jsem na tu hru přistoupil a výborně se bavil. A to se mi stává málokdy.

Nezapomenutelné pro mě nejspíš zůstanou pasáže kulinářské, ze kterých se mi ještě teď sbíhají sliny.

Janek
23.01.2016

Fenomenální.

Darleen
19.01.2016

Komentuji až s velkým časovým odstupem od čtení. Proč? Protože tahle knížka je naprosto nepopsatelná podivnost. Ještě nikdy jsem při čtení neměla tak silný pocit, že buď já, nebo autor jedeme na nějakém opravdu extrovním materiálu. Ale rozhodně to nemyslím jako kritiku.

datel77
14.01.2016

Třeba jsem na to moc mladá, ale některé pasáže mě přímo urážely. Ten pán nemá ženy rád. Myslím, že se k němu už nikdy nevrátím, nedělá mi dobře.

Laura1
06.01.2016

jedna z nejlepších, které jsme loni četla

miro.čtenář
05.01.2016

Skvělá kniha, totální strop. Určitě v mých osobních TOP 5. Jediný drobný nedostatek je Čapkovská ztráta tempa a lehký rozpad děje v závěru. Kniha naštve ze dvou důvodů:
1) skončí a vy by jste chtěli víc
2) totální závist komisaři Durmanovi a jeho požitkům :D

kacaaba
03.01.2016

Mám z této knihy zvláštní pocit. Na jednu stranu se mi hrozně líbila, mělo to spád, nenudila jsem se, dokonce dost nasmála a ne malou měrou i zamyslela nad různými výroky a citáty. Jen ten konec mě zklamal. Altera jsem odhadla správně, ale vrah mi unikal nebyla jsem sama, že. Ten závěr mě prostě zklamal.

cessy
30.11.2015

Už dlho som sa pri čítaní toľko nenasmiala. Bláznivý mix reality, fikcie, magických prvkov, no aj množstvo trefných postrehov, ktoré knihu robia výsostne aktuálnou, súčasnou. Literatúra pre odľahčenie, pobavenie, ale aj zamyslenie. Také „dva v jednom“. Ten typ knihy pri ktorej, ak má nejaké nedostatky, je vám to srdečne jedno a ak čosi irituje, dokážete sa nad to povzniesť, zasmiať sa. Áno, odporúčam :)

jan8470
19.11.2015

Petr Stančík - Mlýn na mumie aneb převratné odhalení komisaře Durmana
Nakladatelství Druhé město 2014. Audio verzi vydalo vydavatelství Tympanum na podzim roku 2015.
Petr Stančík je fanouškům české fantastiky nejspíše neznámý. Vydal sice dvě sbírky básní Černý revolver týdne a Virgonaut a prózy Admirál čaje, Fosfen či Pérák, ale teprve jeho Eroticko, mysticko, kulinářský detektivní román Mlýn na mumie je dílem které by nemělo uniknout žádnému z fanouškú kvalitní fantastiky a kvalitní literatury vůbec.
Praha na přelomu let 1865 a 1866 není místem nijak idylickým. Tovární komíny chrlí popílek, děti pracují ve fabrikách 12 hodin denně, na úřadech se mluví pouze německy, C.K. státní správa je zkostnatělá až hanba, na obzoru je válka, Prusko včele s Bismarckem si na nás brousí zuby a ke vší hrůze po Praze pobíhá masový vrah poštovních doručovatelů.
Naštěstí je tu policejní komisař Leopold Durman, který se případu brutálních vražd ujme s vervou sobě vlastní.
Durman je vlastenec a ryzí Čech, proto se díky němu seznámíme nejen s básníkem Nerudou, ale i jedním ze zakladatelů Obce Sokolské Tyršem. Ovšem Leopold je především milovník všech druhů tělesných požitků. Proto nás provede nejen všemi možnými restauranty, restauracemi, hospodami a jídelnami co jich Praha v těch časech měla, ale i vyhlášenými nevěstinci a to nejen Pražskými.
Vyšetřování až na prvním místě?
Mlýn na mumie byť se prezentuje jako detektivní román, je především oslavou jídla a erotiky. Musím dodat, že podle mě oslavou vtipnou a vkusnou. Nad popisy kulinářských zázraků, které Leopold během svého vyšetřování nejen v Praze, ale i v Paříži či v Jižní Americe kam ho vyšetřování zavede, se vám budou sbíhat sliny a erotické eskapády páně Durmana jsou podány tak, že se neubráníte úsměvu. A na opravdovou lásku také nakonec dojde.
Samotná detektivní linka je neméně zábavná a to nejen díky Durmanovu příteli detektivu Alterovi, který nebohému vyšetřovateli pomáhá a také jeho eskapády vtipně a trefně komentuje. Ale především díky plejádě bizardních postaviček, se kterými se Durman během svého vyšetřování potkává a utkává. Ať už je to anarchista Čeněk Varanov nebo baron Sulz- Rossol d Aspiq či cikánský Vajda Koloman Demeter. Zároveň mě bavilo, že na rozdíl od Leopolda tak říkajíc vidím vrahovi přes rameno. Protože vrah v tomto příběhu je postava velice zajímavá. Když jsem knihu četl poprvé, měl jsem neodbytný pocit, že vyšetřování nakonec vyzní jaksi do ztracena. Durman nezahlásí: „Pane XY jste zatčen.“ To až při poslechu audioknihy jsem si uvědomil, že je to tak v pořádku. Že čtenář dostal tolik indicií, že může sám nahlas říct: „Vrahem je …“ Což mi teď když o knize přemýšlím, připadá mnohem lepší.
A kde máte, tu fantastiku pane recenzente?
Fantastické prvky jsou v knize samozřejmě přítomny, ale jsou umně skryty a objevují se jen místy, stejně jako když ponorná řeka občas vystoupí na povrch, aby se v zápětí zase vrátila do hlubin zemských. Tak se i tady objevují duchové mrtvých vládců, mluvící rostliny či spiritistická média.
Mlýn na mumie má své osobité kouzlo a je prodchnutý nejen láskou k dobrému jídlu, sexu a Praze. Ale především ke starým časům a kdy čas plynul pomaleji a lidé si uměli život užívat plnými doušky. A to vše navzdory tomu, že se nad Evropou stahují mračna První světové války…
Jak řekl Petr Schink: „Kniha je skvostná. Obžerství grafomanské, kulinářské i pornografické.“ Ostatně také proto byla oceněna cenou Magnesia Litera 2015 v oboru Próza.
90%
Audio verzi knihy Mlýn na mumie vydalo vydavatelství Tympanum letos na podzim. A myslím, že je to počin nadmíru povedený. Narátor Ivan Řezáč se role vypravěče (protože Mlýn na mumie není psán v ich formě) zhostil na výbornou a nelze mu upřít cit pro odlišení jednotlivých postav, ale i smysl pro dramatičnost. Ostatně jako vynikajícímu bývalému členu činohry Národního divadla kde vynikl v představeních jako například Král Lear či Král Jindřich IV., není kvalitní přednes cizí.
Skvělým tahem na branku také bylo použití gregoriánských chorálů v úvodu kapitol. Každá kapitola totiž začíná citací ze spisů tajného společenství Ordo Novi Ordinis a gregoriánské chorály je pěkně dramaticky podkreslují.
Zkrátka a dobře Tympanum se své práce na Mlýnu na mumie zhostilo na výbornou.
80%

Melanka
19.10.2015

Naprosto jedinečná knížka, chytrá, vtipná, přisprostlá, okouzlující. Prostě jsem si ji užila.

sto7ra
18.10.2015

nádherný jazyk. ale opravdu krásně napsané! vtipné, inspirativní a originální. občas tedy až příliš sprosté. a ten konec je tedy tak nějak narychlo a lehce zklamal, ale celkový dojem z knihy nezkazil.

varanbooks
29.09.2015

Nádherně obžerné.

...a ta vaše slavná žurnalistika vytlačuje křesťanství z role nástroje ovládání mas. Nutno dodat, že církev alespoň stavěla katedrály, kdežto včerejšími novinami si můžete nanejvýš vytřít záď.

jarmik
23.09.2015

Když odhlédnu od vymyšlených citátů v záhlaví každé kapitoly (které se vědecky zabývají ovládnutím světa tajným řádem), kniha se věnuje výlučně smyslovým, prvoplánovým prožitkům: hlavní hrdina, český policejní komisař Durman, v každé z krátkých kapitol střídavě důkladně vychutnává jídlo, důkladně smilní, pak trochu vyšetřuje a zase od začátku. Vyprávění je naprosto věcné, mužné, nesentimentální.

Zajímavé je, že přestože se autorský hlas i protagonisté staví s oblibou na autoritářské a konzervativní pozice, nositelé řádu a autority mu vycházejí spíše ploše; zato nejpřirozeněji a s citem podané jsou okamžiky, kdy se kniha dostává do polohy klasického sociálního románu 19. století: hlavně když komisař Dedera chodí (opakovaně) oznamovat chudým rodinám smrt jejich blízkého.

Článek na blogu: http://jarmik-pise.blogspot.cz/2015/09/mlyn-na-mumie-petr-stancik.html

Hyacint
15.08.2015

Pro mě zážitek. Autor si krásně hraje s jazykem, historií, i s hlavním hrdinou. Bavilo mě, jak jsou využity historické reálie a taky jsem si představoval, jak chutnají všechny ty pokrmy, které Durman během knížky spořádá. Je fakt, že "psychologie " hlavní postavy je trochu nejasná, komisařovy výlety mimo Prahu jsou v podstatě zbytečné a chápu, že milovníci tradiční detektivky si znechuceni koncem musí odplivnout. Ale já bych klidně četl dál, ještě více jídel, vypitého piva a mrtvých pošťáků!

Gagarin
04.08.2015

Čtu jako šílenec, ale zřejmě jsem moc zajetý ve svých škatulkách. Už po pár stránkách mě tahle věc úplně odrovnala - v dobrém - a fakt jsem tomu propadl. Ta kniha musela dát autorovi hrozné práce. Není to rozhodně pro každého a vlastně všechny výtky chápu, byť mě osobně připadaly právě super (podivný konec, prasárničky). Ta jinakost mě vážně bavila. Jakkoli jsem fanoušek Miloše Urbana, Stančík jeho knihy atmosférou naprosto válcuje. Zní to jako klišé, ale u čtení jsem skoro doslova všechno to koření, obskurní poživatiny, zpocená těla a smrad starého židovského ghetta cítil. A rád bych si to na pár dní (VŠECHNO, kromě toho mučení) vyzkoušel! Stančík se tímto ocitl na mém guestlistu.

Makropulos
01.08.2015

"Mozek a morek se liší jen jedinou hláskou… napadla komisaře maně divná myšlenka. A hned z ní vyskakovaly další a další: Kosti byly stvořeny jako otroci, odsouzené k tomu, aby zbytek těla podpíraly, vyztužovaly a nesly. Přesto se nikdy se svým osudem nesmířily a po miliony let ve svých dutinách z morku tajně vyvíjely zbraň, totiž rozum. Následovala strašná válka, vedená skrze mnohá pokolení až k člověku. V té válce nakonec rozum přebral duši vládu nad tělem. A mozek jakožto morek nejvyšší z kostí — lebky — pak ovládl i všechny ostatní morky..."

"Kdosi v davu zanotoval Kde domov můj a ta magická pra-jazzová píseň, složená v zajíkavých synkopách, začala do sebe nasávat všechen ryk i brebentění kolem a přetvářet ho sama v sebe. Chvíli se nejistě potácela v různých tóninách a kulhala v rytmu, ale jakmile dozněla dlouhá pauza po druhém „můj“, následovala „voda hučí“ už čistě a jednolitě jako hlas Boží"

Krásný jazyk, směs historických reálií, fantastična, gastronomických úletů i erotiky, prostě, jak už někde bylo řečeno "Mlýn na žánry".
Pro mě úžasné čtení.

kalimantan
23.07.2015

Faktem je, že Stančík není zářným vzorem genderové ani politické korektnosti. Drze říká a píše věci, za které by ho v Americe už dávno vyhodili z univerzity (kdyby ovšem na nějaké univerzitě učil). Ale co dnes dělá rebela rebelem? Už dávno to nejsou dlouhé vlasy, šokující oblečení ani sexuální výstřednosti, to všechno se mezitím stalo komerčně podchycenou módou a společensky přijatelné je cokoliv. Jediný prostor pro jinakost je dnes v myšlení, nepapouškovat "své vlastní" názory z televize a internetu. Proto je to, co Stančík píše, vysoká literatura, i když se to rádo tváří jako největší škvár. Jen ať se Nanynky rozčilují, že si o nich Stančík myslí, že jsou nanynky. Konečně, vždyť mají pravdu...

Majdule
13.07.2015

U této knihy mě jako první napadlo, že existuje slovo, které ji dokáže docela dobře popsat: barvitá. Ale protože s jedním slovem v komentáři nevystačím, tak se sluší dodat, že je taky šťavnatá, zvláštní, trochu matoucí, magická a opulentní. Strhne neuvěřitelnou atmosférou staré Prahy i mimořádným jazykem (ano, je to trapné, ale skutečně existují slova, jejichž význam jsem dodnes neznala). Celou dobu mě bavila, ale líbila se mi? Autor má bohatou představivost, dar jí použít i rozsáhlé znalosti. Stejně jako u Meyrinkova Golema mě zajímá, zda za slupkou je něco víc než jen burleska slov a představ. Než si na tuto otázku odpovím, nechávám se okouzlit maloměstskou, tajemnou a živelnou Prahou i výlety do světa fantasy a vychutnávám si postavu Egona Altera i řadu scén na hraně (ano slovo pornografie je na místě). Líbila se mi dvojkolejnost děje, sériový vrah i řád ordo novi ordinis (což mi evokuje Bellovi Falzifikátory). Bylo amatérské působení české odnože řádu úmyslným zlehčením sofistikovaných a vážně se tvářících úvodních citací? A byl skutečně Durman tak omezený, jako Egon Alter (!) chytrý a mazaný? A co sériový vrah, který příhodně zjistí, že nakonec není třeba policii a Durmana dráždit a že se dokáže (na pokraji odhalení, které přijde, ale není realizováno) zařídit mnohem pohodlněji a zábavněji? Je to výsměch, cynismus, křivé zrcadlo reality? Mlýn na mumie příznačně (a přízračně) pojmenovaná podle jedné z bočních linií, která ukazuje marnost snahy jednotlivce o spravedlnost, je rozhodně kniha, která vzbuzuje otázky. Jsem zvědavá, zda (až si ji znovu přečtu) někdy najdu odpovědi.

Andra
09.07.2015

Dočetla jen kvůli tomu, abych zjistila, že to lepší nebude.

Osca
08.07.2015

A tak já bych to nebral jako ta paní přede mnou. Jde o literární fikci, autorskou licenci. Ale že mne to dílo také nezaujalo, je prostě fakt. Jak už tu někdo poznamenal, jde spíš o vystavování svých znalostí (historie, hudební výchova,...). V duchu jsem si řekl, že si vyjedu názvy knih, které letos byly mezi navrhovanými na Magnesii literu, abych zjistil, před čím dala porota přednost. Taky se pokusím najít, kdo porotu tvořil. Ale jestliže má být podle odborníků Mlýn nejlepší knihou roku, pak mě to nutí zamyslet se nad úrovní knih nezvítězivších, či poroty.

Horacia
30.06.2015

Tahle kniha člověka může nadchnout, nebo znechutit. Mně se stalo to druhé. Viděla jsem vtip, ale nepobavil mě, nepochopila jsem zbytečnou krutost ani nadbytek sexu. Paralela mezi válečnou vražednou mašinerií a vražděním jednotlivce pokulhávala. Pohled autora na ženy mě znechutil - podle něj existují jen dva druhy žen - děvky posedlé sexem a naivní husičky - popřípadě kombinace obojího. Hvězdičku dávám za nepopiratelné - i když na hraně exhibicionismu prezentované - historické znalosti.
Porota Litery byla zřejmě nadšená - pokud v ní ovšem byly ženy, dost se za ně stydím, protože podporou knihy tiše souhlasily s obrazem, jakým jsou tam ženy vyobrazovány. Není divu, že se na nás pak muži dívají svrchu.

Terry11
15.06.2015

Tak ne. Už to čtu třetí měsíc (mezitím šest jiných knih) a nemohu se dostat přes první čtvrtinu. Přitom tam jsou místy fakt zajímavé informace, ale celek mě prostě nebaví. A marně jsem čekala nějaký ten humor. Ale možná je až dál. Třeba se k tomu ještě někdy vrátím...


Vrátila:

"Nejdříve každého přesvědčíme, že má mít vlastní názor, a pak mu ho dáme."
"Přestože na kalendáři se osamoceně chvěl už jen poslední den roku, venku bylo teplo, že by teplo bylo, i kdyby nebyla zima."
"Upadnul do umělého spánku i na zem."

Tak to jsou příklady, jak autor vytváří humor. Od inteligentního sarkasmu po lacinou šmíru. Po přečtení celé knihy se bohužel mé stanovisko nezměnilo. Nejsem nijak prudérní ve věcech sexu, ale tak nějak jsem důvod zpracování těchto scén v knize nepochopila.
Hvězdičky dávám za zajímavé, byť nevyžádané informace a některé vtipné formulace.

Kalambur
12.06.2015

Myšlenky dobře schované za hromadami opulentních žranic a souloží. Trochu mi to připomíná markýze de Sade v nejlepší formě. Kdo zůstane na povrchu, nedojde do konce, nedojde mu konec. Ale spousta lidí četla Horalku od Moravii nebo Sofiinu volbu od Styrona taky jen kvůli těm lechtivým pasážím a platí daně, tak co...

ondrula
08.06.2015

Nejdřív mě kniha bavila, je to takový historický quasiviktoriánský urban pank. Autor má velice slušné znalosti historie (dějinných událostí i reálií) a dovede je aktivně zapojovat do děje. Některé motivy v knize jsou podle mého poctou atraktivnímu psychedelickému mysticismu staré Prahy, tolik používanému třeba Gustavem Meyrinkem či Milošem Urbanem. No a gurmánské orgie, oslavované snad na každé stránce, to je prostě nádhera. Jenomže. Autor se na čtenáři dopustil dle mého názoru trojí zrady. První zradou je samoúčelnost Durmanova cestování, v knize se očividně objevuje francouzská a mexická anabáze jen z toho důvodu, aby Durman mohl zažívat nová (jiná) potěšení z jídla či sexu; jinak tyto pasáže nemají vliv na děj detektivky. Druhou zradou je pornografická oplzlost, vyobrazená až přehnaně explicitně a nedivil bych se, kdyby se to některým čtenářům hnusilo. Třetí zradou je samotný závěr knihy (SPOILER!), kdy nepřijde odhalení totožnosti vraha, ač k němu Durman celou dobu směřuje, nakonec to nechá jen tak lehkomyslně být a poznamená, že totožnost vraha je zcela zřejmá...

Erica
19.05.2015

Určité části byly zajímavé, určité části byly vtipné, v určitých částech jsem byla příjemně poučena. Ale jako celek to pro mne nefungovalo. Prostě mě to nebavilo. Dočetla jen z toho důvodu, že to dostalo tu cenu. Taky nevím proč.

alexpo
19.05.2015

Tak jsem dost zklamaná. Ne, že by autor nebyl vtipný nebo že by jeho styl psaní byl špatný, ale příběh mě vůbec nezaujal, mezitím jsem přečetla tři další knihy, někdy mi jeho humor připomínal povídky Š+G, někdy Járu Cimrmana. Tato kniha dostala cenu Magnesia litera? Proč, proboha?

chobot
16.05.2015

Zpočátku to vypadalo jako unikátní kniha, ale postupem času komisař Durman neustále jenom doslova žere jídla, která nelze ani jíst ani uvařit a když zrovna nejí tak někde souloží a někde od třetiny knihy jsem se začal dosti nudit a v záplavě exotických jídel se začal ztrácet celý příběh, který nakonec stejně zůstal neobjasněn a z komisaře se stal superman, který vše přežije a vydrží a například po celodenním mučení včetně trhání nehtů jde na stanici sepsat hlášení. Takže knihu jsem sice dočetl, ale s velkými rozpaky a posledních asi 100 stran jsem měl pocit, že autor si dělá srandu, ač to není komedie. Rozhovor s mandragorou nechápu. Takže už nikdy více

ceemel
15.05.2015

Nikdy jsem v ruce nedržel tak groteskní starosvětsky laděnou knihu, kde by autor tolik nadsazoval a která by mě tak bavila jako právě Mlýn na mumie. Nadevše obdivuji Stančíkovo práci s jazykem (invenční vybírání slov archaických či zcela nově transformovaných do českého jazyka a stavění je vedle výrazů na první pohled banálních až vulgárních, jeho slovní hříčky a mnoho dalšího). Autor umí skvěle vystavět příběh, u kterého snad ani konzervativnějším čtenářům nevadí jistá (pře)míra obscénnosti celkem často doprovázející bizarní situace. Román považuji za velice zdařilý počin moderní české literatury a s potěšením kvituji, že se dočkal uznání i od odborné skupiny čtenářské obce v podobě obdržení ceny Magnesia Litera.

sosna
15.05.2015

Razkošnický, lahodný a v českých vodách unikátní román. Stančík mě uhranul jazykovou hostinou a zcela odrovnal požitkářskými choutkami komisaře Durmana!

bosorka
29.04.2015

Jsem nadšená, knížka se přesně vsunula do mé aktuální nálady a naprosto mě dostala. Vtipná tak, že jsem byla neustále v pokušení něco z ní lidem kolem sebe předčítat. Literární perlička, která útočí na všechny smysly. Neurvale zábavná, tělesná i duchovní, napínavá i lenivá, chutná i nechutná (učesaná neučesaná, chtělo by se dodat). Připomíná místy Váchala, místy Brdečku s Lipským. Detektivní zápletka navnadí spolehlivě a co na tom, že komisař má velice intuitivní a pro čtenáře současných superdetektivek nepříliš deduktivní styl vyšetřování. Zápletka je v tomto případě jen kostřičkou, která je ovšem obalena tunou prvotřídního masa. Po dočtení Mlýnu na mumie mám potřebu přečíst vše, co autor kdy napsal, i kdyby to mělo být srdce vyryté do školní lavice. Jedinou chybu kniha měla, při jejím čtením jsem měla neustále hlad a chuť na vychlazený žejdlík (a vůbec i jiné chutě).

tanuki
27.04.2015

Velmi sympatická kniha, ve které mladý poživačný komisař pátrá po sériovém vrahovi pošťáků. Pátrání to ale není nikterak dramatické, protože indicie schází a komisař spíše tápe. Větší část času se věnuje dvoření slečně Libušce, konzumaci všemožných specialit v pražských hospůdkách a návštěvami svých oblíbených vykřičených domů. Cestuje do Francie, odkud do Prahy přiváží milostnou techniku, která v našich končinách byla již dávno zapomenuta. V Mexiku pomůže císaři Maxmiliánovi s vyluštěním záhady pyramid, nicméně vrah pošťáků mu stále uniká. V Jelením příkopu zažije dost ulítlý rozhovor s mandragorou (ano, rostlinou), která pamatuje ještě Rudolfa II. a celý příběh bohužel pokazí nepříliš vydařený konec, který se věnuje Prusko-Rakouské válce. Pátrání najednou ustoupí do pozadí a vyprávění se věnuje střetu armád a mocností, na kterém je zřejmé, že staré časy končí a začíná něco nového...nit příběhu mizí do ztracena, čtenář by si určitě zasloužil trochu víc.

"Komisař se rozhlédl a okamžitě velitele poznal podle troglodytích uherských knírů, několikrát zatočených jako prasečí ocásky. Vzpomněl si také, co mu kdysi radil Dedera: Němec poslouchá toho, kdo nejvíc řve. Maďar toho, kdo nejsprostěji kleje. ... Komisař se zhluboka nadechl a spustil co nejzupáčtější němčinou:
Ty plesnivý vřede na svém žaludku! Ty zakyslá prdeli, vytřená shnilým tchořem! Já ti uříznu ptáka, vrazím ti ho do řiti a nakonec ti ho dám sežrat! Skoč kurvamámě zpátky do píči a nech se přemrdat! Aby tě kulohryz honil po poli a upadly ti nohy! Máš v hlavě mozkožrouta a ten už dávno chcípl hlady. Ty vemeno z kachny, dozdimrde, vykunděná píčo, okamžitě mi tu přestaňte mařit záchranné práce! Vypůjčíte si v obecním dvoru žebřiňáky a budete vozit do Vlašského špitálu - nejdřív raněné a pak mrtvé!
Avar se s každou nadávkou tvářil radostněji a na konci tirády vysloveně zářil štěstím. Zahodil zmrzačený bič, řízně zasalutoval a bez diskuzí odklusal splnit rozkazy."

Ládja
20.04.2015

Zvláštní, zajímavé, střelené...co ještě k tomu dodat? Místy zbytečně natahované. Ale přes to všechno se to skvěle četlo a vždy jsem dostal chuť na něco dobrého k jídlu a k pití. A snad celá Praha byla jen jeden velký nevěstinec :D

Konec nutí trochu k zamyšlení, ale je škoda, že až konec a ne celá kniha.

Terva
19.04.2015

Mlýn na mumie aneb převratné odhalení komisaře Durmana -
tak zní celý název knihy.
Nutno dodat, že pokus o urban legend z Prahy se mi zrovna moc nelíbil, ale kniha je tak naivně napsaná,
že ji přelouská i pětileté dítě.
Problém je, že hned po dočtení, vám v hlavě moc děje nezůstane a pokud knihu zastrčíte někam do zadní části
... knihovny ...
už na ní dočista zapomenete.

Pravda vítězi!

pl3
17.04.2015

Fantasknost je určitě hezká věc, ale tato kniha už mi (hlavně v druhé polovině) přišla často dost za hranou. Navíc hlavní hrdina se v průběhu času čím dál víc stává spíše těžko uvěřitelným a stereotypně nadpozemským pražským Jamesem Bondem z 19. století. Od knihy jsem určitě (vzhledem k hodnocením) očekával mnohem víc i co do dialogů a děje. Celkově tedy mírné zklamání.

bondula
08.04.2015

Kto si k čítaniu Mlýnu na mumie neukuchtí niečo fantastické pod zub a nezalieva každú stránku hltom piva je pre mňa nepochopiteľný. Za gastronomickými lahôdkami o výmyslu aj nezmyslu sveta, ktoré sa autorovi podarilo vymyslieť, vôbec nezaostávajú ani ostatné jeho viac či menej pritiahnuté nápady, ktoré robia Mlýn na mumie tým čím je. Ak by som mal román nejako zaradiť, musel by som vymyslieť samostatnú škatuľku v štýle gastroeroticko - magickorealistická historická detektívka. Proste veselé čítanie.

pankaplan
31.03.2015

Opravdová lahůdka. Petr Stančík se stal králem české prózy. Jeho Mlýn na mumie je koncert smyslnosti, burlesknosti, poživačnosti a schopnosti užívat si života. Hlavní hrdina - komisař Durman - si vás okamžitě získá a vy budete číst stejně poživačně, jak on užívá života. Stančík v této knize spojil několik skvělých esencí. Humor, fantazii, rozkoš. Rozkoš jazykovou, rozkoš gastronomickou i rozkoš sexuální. Některé pasáže jsem si četl opakovaně a pokaždé jsem z nich byl nadšený. Tedy, toto platí o první polovině knihy. Ta druhá polovina knihy je výrazně slabší. Stančík odhodil zábrany a Durmana táhne do jedné větší absurdity za druhou. Dialog s mrtvým králem z úvodu příběhu jsem ještě snesl. Ale rozhovor s mandragorou? Tajný řád založený Karlem IV, jehož současným šéfem je Karl Marx? Durmanova pouť za podezřelým do Mexika, kde shodou náhod vyvrátí Maxmiliánovi jeho sen o propojení Mexika s Egyptem jakýmsi kanálem? A tak bych mohl pokračovat dál. Nicméně, ta kniha je jednoduše geniálně napsaná. Fantasmagorie z druhé poloviny Stančíkovi rád odpouštím, protože čist tuto knihu byla skutečná rozkoš. Z málokteré knihy jsem byl tolik unešený a z málokteré knihy budu čerpat nadšení pro knihy jako takové tak dlouho, jako z Mlýnu na mumie.

Hodnocení: 90%

Fifi15
20.03.2015

Krásná knižní záležitost. Velice příjemný jazyk gastronomicko-pornograficko-historické detektivky s odkazem na konec jedné éry...I když konec troškou překvapil (listovala jsem a ujišťovala jsem se, jestli mi něco neuniklo), celý koncept knihy je svérázný se zajímavým popisem doby a místa. Něco mezi Adéla ještě nevečeřela, Rozpuštěný a vypuštěný apod. Je to už déle, co jsem knihu četla, dojmy bezprostředně po četbě byly famóznější...
Lehtivější pasáže neurazí (naopak zajímavá sonda do tehdejších nevěstinců a poměrů v podání p. Stančíka) a gastronomické pasáže jsou příjemným ozvláštněním až člověk užasne.
Každopádně doporučuji! Nutnost.

jeduna
19.03.2015

umim odrecitovat jednu jedinou báseň a tu napsal jakýsi Petr O. Stradický a jmenuje se Mlč, není-li ti do zpěvu. když jsem se domákla, že Stradický se ve skutečnosti jmenuje Stančík a napsal "něco jako detektivku," musela jsem jí okamžitě mít. zpaměti se jí teda učit nebudu, ale můžu říct, že by si to na beton zasloužila.

Pavlusa007
05.02.2015

Úžasná knížka, krásný popis straé Prahy a života v ní. Jen děj už byl těsně před koncem trošinku ujetý, ale asi to tak mělo být :).

Hustoles
15.01.2015

Od Petra Stančíka jsem už četl Peráka a ten mě hodně pobavil, takže jsem se na ježíškovskou knížku těšil jako komisař Durman na volský pysk, což jsou plátky ovařených hovězích líček, uzrálé v mořidle octa, jalovčinek a nezrálých, ještě zelených smrkových šišek...Durman je něco mezi Járou Cimrmanem a Roccem v Praze. Pátrá, pije pivo v pražských hospodách a klátí, co může, do toho zvládá i city k Libušce Hedbávné. Porazil i sudetského komisaře Hnuye...výborná kniha. Ani nepotřebujeme 50 odstínů, škoda jen, že se vynalezla pračka. Ženy mají čas, nemusí prát na valše, navíc neumí zabíjet čas sběračstvím a lovem, a tak začaly mužům odmlouvat, chtějí stejná práva řídit firmy a lokomotivy...

gongon44
04.12.2014

Naprostá zběsilost. Nádhera.

B4TM4N
28.09.2014

Požitkářství českého literáta v té nejvybroušenější formě od začátku do konce. A tam mu právě začne docházet dech, v momentě, kde místo honby za převratnou pointou by se slušelo spíše doklouzat línou setrvačností k žádné.

stobard
23.09.2014

Neuvěřitelně vtipná retro detektivka s hlavou ve steampunkových oblacích. Množství ztřeštěných nápadů se míchá v dokonale nastudovaných reáliích 19. století staré Prahy (a okolí - např. v Paříži nebo za oceánem :) Jazyk je lahůdka, stejně jako všechny ty bláznivé pokrmy podávané v v nejnemožnějších pražských podnicích. Symbolika příchodu té nové, moderní doby pak zastiňuje celý vyšetřovaný případ...

Ikkju
17.07.2014

U téhle knihy nemusím s komentářem ani čekat na konec, dle mého názoru je vlastně fuk, jaký bude, kdo bude vrahem, či jestli to skončí dobře. Radost je prostě ji jenom číst, každá stránka mě ohromí, každá hláška, obraz či vtip z knihy ve mě vyvolává zvláštní křeč smíchu a údivu. Hlavní postava mi přinejmenším svým apetýtem připomíná inspektora z Pražského hřbitova, jen narozdíl od něj obdařeného silnou sexualitou. Hravost textu mi připomněla Bohatýrskou trilogii, a vůbec mi při čtení napadá spousta knih, jejichž styl v Mlýnech poznávám. Přitom ale nemám nejmenší podezření, že by měl autor potřebu opisovat, jeho knihy jsou prostě originál.

Nádherná záležitost!

Daněka
21.06.2014

Po naprostém okouzlení Pérákem jsem se nemohla Mlýnu na mumie dočkat a rozhodně jsem nebyla zklamána. Petr Stančík marnotratně vrší jeden skvělý nápad za druhým a nebohému čtenáři nezbývá, než komisaři Durmanovi všechna ta gastronomická a erotická dobrodružství závidět. Po dlouhé době opět kniha, kterou mám potřebu vnucovat známým a v knihkupectvích nenápadně podstrkovat mezi doporučené.

Thessaloniki
04.05.2014

Kouzelná literární záležitost. Text plyne hravě, vtipně, labužnicky, poeticky, košilatě i poučně. Má v sobě něco z Rozmarného léta, z Dvou písařů, z Vondruškových historických detektivek i z Cimrmana. A nejen to. Psáno překrásnou originální češtinou se spoustou archaismů i neotřelých básnických výrazů. Jména postav nemají chybu (puškař Nezamysl Hedvábný, falistik Vnislav Utrum, nakuřovač Miliduch Rozšlapil, baron Sulz-Rossol d´Aspiq...). Když básník píše prózu, může to dopadnout všelijak. V tomto případě to dopadlo nejlépe, jak mohlo. Skvělé.

Newt
06.04.2014

NEJLEPŠÍ KNIHA ROKU!!!!!!

Doporučujeme

Lustr pro papeže
Lustr pro papeže
Velký král Přemysl Otakar I.
Velký král Přemysl Otakar I.
Rytíři z Vřesova
Rytíři z Vřesova
Čtvrtý králův pes
Čtvrtý králův pes