Mlýn na mumie

Podtitul: aneb převratné odhalení komisaře Durmana Fantaskní román se odehrává v roce 1866, na historickém pozadí Prusko-rakouské války, a to v několika vzájemně se zrcadlících dějových i významových rovinách. Jeho ústředním tématem je relativita trestu i jeho vykonávání. Základní příběh – pátrání dvojice detektivů po tajemném pachateli sériových vražd, prolínající se s krvavým válečným konfliktem – vykresluje rozpor mezi individuální vraždou, jíž společnost odsuzuje a trestá, zatímco institucionalizované zabíjení v armádě naopak odměňuje a dává za vzor. Hlavním hrdinou paralelní dějové roviny je skutečná historická osobnost Leopolda von Sacher-Masocha, syna pražského policejního ředitele, který svým životem i literárním dílem naplňuje eponymní ideu masochismu, jež převrací trest v jeho pravý opak, takže namísto bolesti přináší trestanému rozkoš. Třetí dějová rovina se odehrává v oblasti vysoké politiky: Rakouské císařství dojde po prohrané válce s Pruskem k osudovému rozhodnutí odbojné Maďary odměnit autonomií, zatímco loyální Čechy „potrestat“ národnostně nespravedlivými zákony. V závěru se všechny dějové roviny románu spojují do překvapivé pointy... „Komisař Durman je sympatický prasák vyšetřující sérii bizarních vražd. Hodně času však věnuje ženským vnadám, dobré krmi či zrzavému moku. Ostatně celá tato staropražská detektivka působí opulentně: zažijete v ní honičku na střechách ghetta, navštívíte nejstarší pražský bordel, s císařem Maxmiliánem si odskočíte do Mexika a v proslulém pouličním Kandelábru si pochutnáte na jehněčím srdíčku „nadívaném do jedné komory frikasé z jater a do druhé z brzlíku“. Všechno možná působí starosvětsky, ale píše se nešťastný rok 1866: rok války Němců s Němci, jímž symbolicky počíná moderní nacionalismus a jiné -ismy, komunismus nevyjímaje. Durman má sice před sebou ještě pět zdánlivě idylických desetiletí, žije však zároveň v době, kdy se rozorávají mohyly a parní mlýny melou kosti starých bojovníků na spodium pro cukrovary. A ten bílý prášek je již drogou naší doby. Jedno je pro mě jisté: Stančík vytvořil nejpražštější knihu současnosti, a kdyby dnes psal Angelo Maria Ripellino novou Magickou Prahu, nemohl by tento majstrštyk v pojednání o pražské literatuře pominout.“ Bogdan Trojak...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/19_/193242/mlyn-na-mumie-Rez-193242.jpg 4.1381
Žánr:
Romány, Literatura česká, Historie
Vydáno:, Druhé město
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (109)

Přidat komentář
bgott
14. září

Zcela souhlasím s předchozím komentářem. Několik prvních stran jsem si myslela (naivně), že čtu normální příběh s detektivní zápletkou. Pak přišlo překvapení a zjištění, že tak jednoduché to opravdu nebude. Dál jsem si knihu už jen užívala a nechala se překvapovat dalšími a dalšími surreálnými obrazy, postavami i situacemi. Navíc jsem pevně rozhodnuta knihu vnutit svému známému psychiatrovi a počkat si na jeho názor ;-)

Vanischka
30. srpna

Nevím, zda je to ta nejšílenější nebo naopak nejlepší kniha, kterou jsem měla zatím možnost číst :)

katrin.ka
29. srpna

přes veškerou snahu jsem nedokázala knihu ani na několik pokusů dočíst... nebaví mě jazyk, kterým je kniha psaná a její humor je mi hodně vzdálený... většina komentářů zde hodnotí v superlativech a to mě trochu mate - takže se ke knize ještě s odstupem času zkusím vrátit, třeba jsem jen nebyla ve správném rozpoložení :-)

Lískaran
26. srpna

Adéla ještě nevečeřela (pro komisaře Durmana hrozná představa), zato si něco šňupla.

embi
15. srpna

Krásně ujetý jazykový diamant! Pasáže o jídle jsem hltala skoro fyzicky, nad scénami nejen z hampejzu se jeden pěkně začervená. Komisař Durman je sympaťák navzdory i právě pro svou svébytnost:) Jen ten konec už nějak pokulhával.

Vesmich
09. srpna

“Fuj, tihle poživační samci!”, zvolala by jistě cimrmanovská sufražetka Jenny Suk a já s ní. Komisař Durman se téměř celou knihu naplňuje tím, co den přinese, anebo jinak - cpe se, obcuje a spí. To vše způsobem tak originálním, že srdce plesá a plesá a jazyk vyprávění je tak jedinečný, tvořivý a oku lahodící, až se to chce číst znovu a znovu a pořád dokola. Po celu dobu čtení, které se mi nečekaně protáhlo, kvůli nečekaným událostem, jsem se neopovážila se nějak odbývat s jídlem a kdykoliv mi na mysl přišlo, dát si jen tak chleba s něčím, hned jsem si připadala jako Hnuy! Jak se tohle může někomu vylíhnout v hlavě! Taková nádhera!

marvarid
24. července

Detektivní román ze staré Prahy s opravdu rychlým sledem událostí. Ty jsou chvílemi zcela nepravděpodobné, výkony hlavního hrdiny (komisař Durman) nadlidské. Aby se člověk bavil, je potřeba se uvolnit a nenechat se rozptylovat občasnými nesmysly a nelogičnostmi. Pak je kniha zpočátku (než se opakující se klišé omrzí) místy vtipná a příjemně nekorektní. Dále oplývá scénami plnými obžerství a erotiky (až pornografie). To by samo o sobě nevadilo. Ale já udělala tu chybu, že jsem si asi v polovině románu chtěla zjistit něco o osobě autora (jak vypadá, co dále napsal). A to byla velká chyba. Každá další scéna tohoto charakteru pak byla z mé strany provázena mírnou nevolností. Já vím, že není fair takto knihu hodnotit, ale nahořklá pachuť i po dočtení zůstala.

mcleod
28. května

Myslím, že celou knihu lze velmi dobře shrnout jménem hlavní postavy - komisař Durman :-) Pro vysvětlení, jde o rostlinu obsahující halucinogenní drogu atropin. Mezi účinky patří reálné zrakové, sluchové, hmatové, čichové a chuťové halucinace, neschopnost odlišit realitu od bludů, poté útlum, vysílení, bezvědomí. Neodpovídá to do značné míry struktuře celého příběhu? :-) Kniha je podivnou, ale zábavnou psychedelicko-mystickou detektivkou ze světa habsburské Prahy. Svět vytvořený autorem je krásně bizarní, přitom v každém okamžiku poutavý. Pro nepřipraveného čtenáře je zarážející také určitá až pornografická stránka knihy. Všechno dohromady to funguje skvěle, příběh ubíhá rychlým tempem, nikdo neví, co může očekávat na následující stránce, v následujícím odstavci či dokonce v následující větě. Jen ke konci se už kvůli délce knihy může vkrádat pocit, že se v příběhu některé motivy až příliš opakují. Přesto neváhám knihu doporučit a sehnat si další autorova díla.

InaPražáková
27. května

To byla jízda! Jako v lunaparku, od všeho trochu, všeho moc, hodně smíchu, trochu strachu, trochu smutku nad věštícím kostlivcem. Totiž mumií. A pozor na pouťové vyvolávače, nikdy nevíte, kdy jenom přehánějí a kdy bohapustě kecají. Autor napsal knihu pro vlastní potěšení a já se bavila s ním. Druhé čtení už asi nebude takové, když znáte všechny příšery, zámek hrůzy ztrácí kouzlo, ale zážitek to byl jedinečný.

Eicherik
20. května

Téměř geniální kniha. Než jsem si tento opravdu nevšední skvost obstaral, přečetl jsem si o něm tunu komentářů, diskusí a recenzí. Nejvíce mě asi nalákalo přirovnání komisaře Durmana ke komisaři Ledvinovi z filmu Adéla ještě nevečeřela. Zároveň jsem měl ale obavu, zdali se nejedná o totální koninu, takže moje očekávání nebylo přehnané. Nejvíce musím vychválit geniální jazyk díla a fantastickou atmosféru, která se autorovi podařila vytvořit. Na začátku komentáře píši o téměř geniální knize, aby kniha byla dle mého vkusu naprosto geniální, ubral bych hodně na nadsázce.
Někdo psal o tom, že kniha je jakoby nedokončená. Na to musím reagovat, to je naprostý nesmysl. Kniha má konec a nese v sobě i hluboké poselství.
Na úplný závěr už jen malá perlička. Název knihy znám z poměrně masivní kampaně z pražské MHD.

Koňadra
22. dubna

Neskutočne zábavná kravina. Dávno som sa tak nenasmial.

xxtom
15. dubna

Poměrně zvláštní kniha. Nemohu říct, že by mě úplně nebavila, ale některé kapitoly byly hodně jiné a jakoby k příběhu vůbec nepatřily. Ke konci knihy mi přišlo, jakoby chtěl autor knihu hodně urychlil a děj se začal vyvíjet nějak podivně. Navíc mi přijde, že kdyby autor nepopisoval, co všechno hlavní hrdina kdy jedl, mohla být kniha alespoň o třetinu kratší.

Kachle
26. března

No, dočetla jsem z donucení, moc se mi nelíbilo. Příliš vulgární, děj mě nezaujal ani hlavní hrdina. No, párkrát jsem se zasmála, no.

Skripi
22. březnaodpad!

Toto "dielo" sa nedalo ani dopočúvať a to ani v robote ! Neskutočná blbosť. Ale som rád že ostatní sú z toho takí unesení . . .

IHT
16. března

ctive, ale zaver prilis uspechany... :( v podstate jsem si uzival jen uchylne kulinarske (a pornograficke) popisy, dej celkove byl neprilis zajimavy, nikam se neposouval... bylo to takove preslapovani a ocekavani, nasledovane mirnym rozladenim. Jakoby se autor po nejakem case rozhodl, ze uz ho to nebavi a na par strankach vse nejak "ukoncil"...

Ajrad1981
13. března

Celkem slátanina, od všeho trochu a dohromady nic, s pěkně natvrdlou hlavní postavou. Vtipně pojmenované postavy, originální přirovnání, vtipné narážky a trefné glosy řádu Ordo Novi Ordinis. Pokrmy, ze kterých se vám buď sbíhají sliny nebo zvedá žaludek, podle toho, jaká jste nátura. Doufám, že to nebude mít pokračování, a pokud ano, mileráda si ho nechám ujít.

PetraMishka
11. března

Velmi těžká a neobvyklá kniha, která překvapuje na každé stránce. Autor je génius, protože dokáže vystavět neuvěřitelný příběh na historickém pozadí, s detailními popisy jídel i sexu. Takové dílo česká literatura dosud neměla, takže jsem moc ráda, že jsem na něj narazila.

Nartaya
06. března

Autor mne náramně pobavil. Děkuji.

NeradovaKatka
23. února

Za mě rozhodně pět hvězdiček! Autorovo vyprávění je neotřelé, pestré a zajímavé. Netrpělivě jsem čekala na konec, kniha mě úplně pohltila. Je to úplně jiný žánr, se kterým se tak často nesetkávám, ale mohu vřele doporučit!

boticelli
01. února

To je ta kniha na kterou jsem se cely den tesil, ta kniha, kde kazdy odstavec ma co nabidnout, ta kniha co nechcete aby skoncila. Bajecne bych si roman dovedl predstavit v komixovem provedeni mistra Kaji Saudka.

DriftBooks
22. ledna

Nemohu jinak, než říci: famózní. Dekadentní. Dech beroucí. Pochutnal jsem si stejně, jako komisař Durman na všech těch bizarních lahůdkách. Nalezl jsem rozkoš stejně, jako ji nalézal Durman v lůnech pražských poběhlic. Je to koncert úchvatné češtiny. Vodopád chytrého humoru. Ohňostroj nelaskavého sarkasmu. Korbel laskavé bolesti. Malinko mi to připomnělo deRoblésův Ostrov v bodě nula, ovšem to celé na druhou. Stejná fascinace starými časy. Stejné zklamání z moderní civilizace. Jemný nádech steampunku. Stejná férie. Burleska. Bláznivý cirkus. A přes to všechno nezamotané, nepřekomplikované, dokonale srozumitelné a skvěle vypointované. Už dlouho jsem nečetl něco tak dobrého. Čtivého. Chytrého. Smyslně labužnického. Rozkošnicky rozkošného. Masitého. Mastného. Slast, co proniká až do morku kostí. A morek z mých kostí vydlabe špinavá bába od Kandelábru a kosti… kosti rozemelou a vybělí s ním cukr, co jste si dali dnes ráno do kafe.

„Nevyzraďte to na mne ve společnosti, pane kolego, ale jsem vášnivý milovník všech antikvariátů, vetešnictví, bazarů, hrabáků a zastaváren. […] proto, že miluji věci dotýkané, opotřebené, vylepšované a spravované, rád jim vkládám ruce do ran a ze stop užívání luštím jejich minulost.“ říká v jedné části knihy autarkický detektiv Alter, vonící vorvaninou a bobřinou. Mám pocit, že se v těch slovech – mimo jiné – skrývá zásadní esence páně Stančíka.

jendoslav
18. ledna

Víno bez sudu se rozteče, sud bez vína rozeschne. Těžko hledám hodnotící slova pro tuhle geniální knížku, takže nezbývá než použít univerzální moudro. Každopádně Stančík provádí doslova jazykozpytecké orgie, chrlí gejzíry úchvatných nápadů a vtípků, předvádí okouzlující hru se slovy, nenápadně vsouvá zajímavé úvahy i skutečné historické události nebo postavy, dokonale vykresluje atmosféru Prahy 19. století... Čtení Mlýnu na mumie byl požitek pro literární gurmány. A to tím spíš, že samotný fantaskní pseudodetektivní příběh mě vlastně ani moc nezajímal, stačilo, jak knížka pěkně plyne. Takže jsem ani nebyl zklamaný z odfláknutého konce, který jiní kritizují.

PS. Písmenková polévka z hebrejské abecedy mě málem položila...

Oksalakka
14. ledna

Tucet hvězdiček!!! Tohle verbální obžerství mne pohltilo, už opravdu dlouho jsem nečetl knihu, která by mne takhle bavila. Některé špeky se vyrovnají komice Monty Pythonů, jiné si zase můžou směle potřást rukou s Jirotkou, Haškem nebo Brdečkou. Pokud jste jazykoví gurmáni a nevadí vám poněkud spletitý a potrhlý příběh, rozhodně si to dejte. Ze mne je po Mlýnu na mumie stančíkofil.

viviann
13. ledna

Kniha me zaujala od prvni strany, coz se mi dlouho nestalo. Krasny zpusob vypraveni a skvely pribeh. Nezkratila bych ji ani o radek. Klenot mezi knihami.

ZaS
07.11.2016

Nemůžu říct, že bych se celou dobu chechtal, ale úsměvných momentů tam pár/dost je. Závisí to na tom jak vám sedne autorův humor. Je pravda, že v některých případech je tak absurdní, že už je na hraně nesmyslnosti.
Spíše mě zklamal závěr - celou dobu sledujeme vyšetřování velmi obskurních seriových vražd, ale finální rozuzlení žádné sherlockovské "vdyť je to přece jasné..." nepřináší. Bude to zjevně tím, že kniha je celá velmi fantaskní a více než o děj jde o filosofické úvahy. Obzvláště zajímavé jsou v tomto směru úvodní citáty ONO, které jsou jakoby "opsanými" pasážemi Protokolů.
Velmi otevřené, až naturalistické popisy milostného života inspektora Durmana ocení hlavně muži, nicméně velmi neortodoxní pokrmy mohou k volné tvorbě inspirovat každého gurmána.

Peťulka3
05.11.2016odpad!

Celou knihu jsem čekala, kdy přijde ten zlom a začne to být strašně vtipné a úžasné, jak všichni píšou. Nestalo se a vážně jsem se musela přemáhat, abych to dočetla.

Gibis
29.10.2016

To bylo tak praštěné, až to bylo téměř dokonalé :) Nepatřím k lidem, kteří by se nad knihou nahlas smáli, ale tady to jinak nešlo. Klobouk dolů před autorovou fantazií a jazykovou obratností! Hvězdičku ubírám jen kvůli trochu uspěchanému konci.

grillica
27.10.2016

Jestliže máte rádi maso, pití a jídlo obecně, Prahu, 19. století v českých zemích, sex, fantasmagoricky zvraty a odbočky v ději, je to kniha pro vás. Nečtěte nalačno. A nedoporučuju vegetariánům, puritánům a milovníkům detektivek, protože přestože se zde vyšetřuje zločin (a ne jeden), nějak sem tuto knihu prostě nemůžu žánrově zařadit.

Že se ocitnu v Praze utlačované Habsburky, v době, kdy byla prusko-rakouská válka na spadnutí, jsem tak nějak tušila. Paříž ještě dobrá, ale Mexiko? Že se dozvím tolik neskutečných receptů plných nadívaných hus nebo ježků, pečených kvíčal, brambor na sto způsobů, že budu mít pocit, že jsem se ocitla v oddělení literatury pro dospělé, že mě budou vzrušovat všechny ty netradiční (wait for it!) sexuální zážitky? Mohla bych spoilovat víc, ale nechám vás, abyste si to užili po svém.

A zase jsem měla ze všech stran doporučení, jak je to skvělá steampunková (no nevim) kniha, že si musím to čtení užít, že to přečtu za víkend, že jsem rozhodně nikdy nečetla nic podobného.

Občas mi ta překombinovatelnost přišla totálně za hranou a už už jsem si říkala, "to je trapný, tak že bych to odložila..?" Jenže jakmile jsem na to jen pomyslela, v pro mě nudném ději najednou nastal zvrat v podobě lákavého receptu nebo sexu (nebo receptu na sex?), že jsem se opět s chutí začetla. Poslední věc, Stančíkův jazyk je prudce originální, bohatý, vtipný a živý, plný tehdejších výrazů, slangu a hantýrky.

babyboar
25.10.2016

Burleskní, zábavné, neuvěřitelné, požitkářské! Až na pár míst mě kniha bavila natolik, že jsem se při jejím čtení musela smát i na veřejnosti. Kam se hrabe rada Vacátko. :-D

Mulenek
06.10.2016

Tak ujetou knihu jsem dlouho nečetla :)