Mlýn
Michal Vaněček
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391225/bmid_mlyn-5BW-391225.jpg
5
959
322
Fascinující příběh podle skutečné události. Dva bratři. Jeden mlýn. A jeden slib… Strhující příběh dvou bratrů, kteří dali slib umírajícímu otci, že uchrání jejich mlýn a majetek proti všem. Lze takový slib dodržet za všech okolností? Může oddanost takovému závazku odolat i mašinériím totalitních režimů? Bratři svůj závazek splnili. Ale za jakou cenu…... celý text
Přidat komentář
Výborný počin od autora - částečné přenesení historie rodiny Harantů a jejich Hoslovického mlýna do knižní podoby a zachování pro další generace a to včetně vykreslení a přiblížení zrůdné doby, na kterou nesmíme zapomenout! Trochu mi při čtení vadil způsob dialogů v jednoduchých větách, ale nakonec to vystihovalo hlavní postavy a k převyprávění jejich života mi správně sedlo.
Překvapivě zajímavá a velice čtivá kniha. Je psána trochu kronikářským stylem, ale pro nás starší plná vlastních vzpomínek, plná obdivu k osobní statečnosti dvou venkovských bratrů, které nezlomila zlovůle těch, se kterými byli nuceni se setkávat. Ale i tak se setkali s pár lidmi s dobrým srdcem, jako byl jejich přítel, statečný farář Hřib i jejich malá přítelkyně Marcelka, která je doprovodila až na poslední cestu. Nemohu odolat, abych nepřipoměla několik slov z citátu Karla Čapka: " Kdo je slušný, byl slušný vždycky, kdo byl věrný, je věrný i teď. Kdo chtěl dobré, bude zase chtít dobré. Ani vůle se nemění. Nedívej se do tváře, která se změnila, nikdo se nestane krásnějším tím, že změnil tvář." Děkuji ze srdce panu autorovi.
Líbí se mi styl, kterým je kniha napsána – jednoduchý - jako bychom si četli ve staré kronice. A tato kniha je skutečně kronikou dějin 20.století naší země. Ne vždy jsem činy jejich hrdinů zcela chápala, ne vždy se s nimi dokázala ztotožnit, ale to jejich odvahu a sílu nesnižuje. Obdivuhodní lidé, osudy, skvělé dílo! Doporučuji.
„To, že se lidé chovají jako svině nesouvisí s žádnou ideologií.“
Už jsem myslela, že hlavní hrdinové jsou nesmrtelní, kolika se dožili let a jak byl příběh na mě moc dlouhý. Jako mladší generace (r.84) oceňuji vložené úryvky z novin z tehdejších dob .
Na spoustu knih, které jsem přečetla, jsem už zapomněla. Tuhle si budu pamatovat. Oba bratři jsou velmi svérázní nemluvové, kteří mi ale přirostli k srdci. Možná tím, že mi je blízká jejich touha po tom, aby je ostatní prostě jen nechali žít po svém. Rozhodně doporučuji k přečtení, výborná kniha.
Autor, bohužel, není žádný velký spisovatel. Celá kniha je psána jednoduchým jazykem v ne příliš rozvinutých větách, takže neočekávejte příliš hluboký čtenářský zážitek.
O hlavních postavách se toho moc nedozvíme, protože většinu života spolu svorně mlčí. Znatelně chybí nějaké jejich vnitřní prožívání, myšlenka....něco, co by z nich na papíře udělalo lidské bytosti, které žijou a cítí a o kterých chci číst dál a dál. Na jednu stranu je zdůrazněno, jak jsou bratři inteligentní a na druhou neustále opakují, jak dali tátovi slib a fertig. Vzhledem k tomu, že celou knihu jen mlčí nebo fyzicky pracují je těžké se jim nějak přiblížit a oblíbit si je.
Při popisu faráře Hřiba se mi hned vybavil páter Toufar, na jehož kázání jsem pak narazila v použité literatuře. Připadalo mi to moc okaté a prvoplánové...opravdu je pro spisovatele tak těžké, vymyslet si svého vlastního, autorského hrdinu?
Postav je v knize jen pár a i přesto jsou některé jen do počtu a jejich smysl mi unikl. Jestli šlo autorovi hlavně o to, aby napsal "tlustou" knihu, mohl se zaměřit na bratry a zapracovat aspoň na nějaké jejich elementární psychologii a ne řešit postavu Marcely, která ději nic nepřináší a nijak jej neovlivní.
Příběh hoslovického mlýna je sám o sobě zajímavý a zasloužil by si kvalitní zpracování. Toto bohužel jen klouže po povrchu a kromě pár základních informací ze života sourozenců, které se dají dohledat běžně na internetu, toho moc nenabízí.
Další příběh o tom, jak zakořenění v rodné hroudě v mlýnské usedlosti, se přetvoří díky letité tradici charaktery a osudy, k ní se vážící.
Majetnictví domova je dokonalá harmonie pro život.
Mlýn - nostalgie s romantikou pohádkových příběhů se bije s realitou uživit se dřinou, i když ve svém.
Pocit trudné svobody a doživotní obětavosti knize razí punc historické zvěčnění doby.
Poutavá, leč netěšitelná audiokniha.
Je to hrozně těžký, číst o tom, co tady ty zrůdy všechno lidem napáchaly za zlo. Když skončila válka a lidi doufali, že to zlý je za nima a ono to bylo ještě horší a možná i proto, že zlo páchali lidi z vlastního národa. Fuj! Rád bych doufal v to, že už se takovýho zvěrstva nikdy nedožijem, ale je třeba si historii neustále připomínat, aby se neopakovala.
Úryvek:
Zadíval se na Vojtovo sako.
"Co ta stužka?" nechápal.
"Vždyť říkám, strejdo, že to prasklo, komunisti jsou v prdeli! Padnul režim!" radoval se Vojta a objímal Karla.
Karel ho uchopil za ramena a zadíval se mu do očí.
"Ty seš vůl...", pravil klidně.
...
"Jak to, vůl? Proč vůl?"...
...
"Vojto, a co uděláme s těma sviněma? Vždyť tu budou žít s náma dál. Změníš možná režim, ale lidi ne...Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě."
A potom ještě závěrečnej a velice pravdivej citát Karla Čapka o lidech a jejich vlastnostech.
Tak na to se nemá zapomínat. Určitě si ji ještě poslechnu. Pavel Soukup je jistota.
Čte se naprosto lehce, krásné, čtivé. Rozhodně stojí za přečtení.
Už je to pár dní co jsem knihu dočetla, ale stále na ni myslím a chtěla bych ji číst dál. Jít se na mlýn za bratry podívat.
A jejich logika - proč elektriku. Abyste mohli poslouchat rádio. My ale nemáme rádio. A kdybyste měli elektriku museli bysme si je koupit. Atd atd. Určitě si knihu přečtu ještě někdy znovu.
“MLÝN” jsem poslouchala jako audioknihu v podání Pavla Soukupa a byla jsem moc spokojená.
Věděla jsem, že se kniha věnuje mlýnu v průběhu 100 let a upřímně mě trochu zaskočilo, když jsem se po dvou hodinách posunula o padesát let. Zaostřeno bylo ale hlavně na dobu po druhé světové válce, na Československo pod nadvládou totalitního režimu. Jelikož jsem tuto dobu sama nezažila, cítím jako svou povinnost zjistit si o ní co nejvíce, ať už z vyprávění svých blízkých nebo skrze literaturu. Jsem moc ráda, že se píšou takové knihy; ukazují nám, jak se žilo v minulosti a já pevně doufám, že znalost historie nám poslouží jako poučení do budoucna.
Příběh bratrů Hadrbolcových mě zaujal už od začátku a byla jsem jím pohlcena až do konce. Ten se mimochodem neobešel bez slz od dojetí.
Souhlasím s Eva2424. Návrat Krále Šumavy je opravdu o mnoho lepší kniha. Podobnému tématu se věnuje také Jako bychom dnes zemřít měli od Miloše Doležela o páteru Toufarovi... mimochodem ve Mlýně mě ponekud zaskočilo (a to nikoliv příjemně), že zaznamená Toufarova kázání jsou vložena do úst jakémusi Kryštofu Hřibovi...
Obsah značně pokulhává za bombastickou anotací. Pokud si chcete přečíst strhující příběh podle skutečné události, doporučuji Návrat krále Šumavy. Ten je skutečně strhující a skutečně podle skutečné události. Mlýn nejspíš použil nějaké dva bratry, kteří žili a odmítali se podvolit režimu, ale to je asi tak všechno.
Za jednoduchý, schématický styl psaní a zcela nenáročné dialogy by se nemusel stydět žák páté třídy základní školy. Postavy jsou jedna jako druhá, také se stejně vyjadřují (i stejně sprostě). Z pražského dialektu a výrazu „prdel“ použitém v různých tvarech jsem začala mít noční můru. Neúměrně je zde zvýrazněn rozdíl mezi dobrými a zlými, přičemž ti zlí jsou zbabělí, a jakmile je někdo z těch dobrých přitlačí ke zdi, mají mokro v kalhotech. Tohleto není příběh, ale dějiny střídání režimů České republiky během jednoho století a jejich dopadu na obyvalelstvo. Zmiňovaní dva bratři a jejich přátelé a nepřátelé zde slouží jako poněkud zjednodušený vzorek tohoto obyvatelstva. Nic nejde do hloubky, z postav mě ani jedna nazaujala, takže mě kniha emočně vůbec nezasáhla. Spousta postav zde působí vyloženě vycpávkově, aby zprostředkovaly nějaký typické rysy té které epochy. Marcela Králová je zde nejspíš proto, aby se mohlo opakovat, že bratři skutečně nikdy nepůjdou k doktorovi. Celou knihou se opakuje, jak bratři od nikoho nic nechtěli a jak dali tátovi slib (kdybyste to náhodou na začátku zapomněli). A průběžné zdůrazňování jejich nadprůměrné inteligence bylo potřeba proto, že z ostatního textu vyzněli jako naprostí ňoumové.
Pozitiva jsem pro sebe našla dvě: popis reálií a to, že díky té polopatičnosti jsem měla i tak tlustou knihu hned přečtenou.
Téma závažné a velmi zajímavé, bohužel zpracování mi připadalo dosti plytké...
Štítky knihy
komunismus socialismus politická perzekuce bratři zločiny komunismu podle skutečných událostí znárodnění
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mlýn |
| 2019 |  Iluze pravdy |
| 2017 | Co má vědět správný Čech : 111 velkých vyprávění o malé zemi |
| 2010 | Chceš-li pobavit Boha, seznam jej se svými plány |
| 2016 | Staré pověsti české pro děti |
Kniha Mlýn je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 1 247x |
| Čtenářské výzvě | 224x |
| Doporučených | 130x |
| Knihotéce | 312x |
| Chystám se číst | 640x |
| Chci si koupit | 137x |
| dalších seznamech | 10x |
Na začátku všeho byl slib. Slib umírajícímu otci, že ten jejich mlýn nedají. Což svérázní, nadmíru silní a mlčenliví bratři Franta a Karel beze zbytku splnili. Je to vlastně takový zrychlený příběh celé vesnice 20 století. Psáno jednoduše, čtivě, ale téměř bez jakéhokoliv ponoru do nitra byť alespoň těch dvou hlavních chlapů.