Mléko a med
Rupi Kaur
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353613/mid_mleko-a-med-waJ-353613.png
4
1537
373
Sbírka básní a krátké prózy o přežití. O lásce a ztrátě, násilí a zneužívání, o ženskosti. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol a každá má jiné poselství. Jedna se snaží léčit zármutek, jiná zase bojuje s všudypřítomnou bolestí. Čtenáři nabízí cestu od nejhorších životních momentů ke smíření a hledání radosti. Ta je totiž všudypřítomná, jedinou podmínkou je chtít ji vidět.... celý text
Literatura světová , Poezie
Vydáno: 2017 , Omega
Originální název:
Milk and Honey , 2015
více info...
Přidat komentář
Když jsem viděla, jaký má kniha úspěch, chtěla jsem se o tom přesvědčit, jestli je opravdu tak dobrá, jak se říká.
Mám z ní rozporuplné pocity. Kniha je spíše hořkosladká. V některých pasážích mě šokovala. Je to sice realita, ale i tak mi to přišlo až moc. Některé básně byly milé a zahřály u srdce. Jelikož jsou krátké, měla jsem knihu poměrně rychle přečtenou. Řekla bych, že některé byly spíše citáty než básně. Ty byly prokládany texty, které se mi líbily. Obsahovaly i užitečné rady. Nejvíc z častí se mi líbily "opouštěná" a "milující". Doporučuji, ale pro každého to není. Myslím, že se v tom najdou speciálně lidi po rozchodu nebo kteří utrpěli nějaké trauma.
Miluju poezii, ráda ji čtu, občas něco napíšu sama a taky kreslím, pro radost sobě a známých. Nikdy bych si nedovolila soudit tyhle básně jako odpad. Pravda je, že volný verš mě příliš nebere, snad jen u V. Hraběte je dokážu nejen tolerovat, ale i ocenit, nicméně to neznamená, že budu halasně vykřikovat, že to není poezie. Věřím, že ty básně mají mnohé čtenářce co říci. Někdy jsou možná příliš vyhrocené , přepjaté nebo patetické, ale vypovídají o situacích, které jsou nám ženám důvěrně známé. Neříkám, že je to něco až tak převratného, vždyť i Šrámek ,Shakespeare nebo E.Browningová
psali o lásce, která zraňuje, o pocitech a naplněnosti srdce. Jenže tihle básníci už dnes osloví málokoho. Vždycky je potřeba přijít s něčím novým, šokovat. Přesně to byl případ beatniků nebo třeba Ch. Bukowského. Jejich díla byla značně kontroverzní, ale hodně se o nich mluvilo. Vždyť i negativní reklama, je reklama. V době instagramů a jůtuberů je to možná ještě lehčí. Když navíc je kniha doplněna o opravdu obdivuhodné kresby ( zpočátku vypadají jednoduše, jak dětské omalovánky, ale najednou vidíte, jak dokonale vystihují to, co čem se píše) a když ty verše mají v sobě sílu a poslání, je naprosto přirozené, že si kniha najde cestu k srdcím mnoha žen ( mužů možná taky, ale těch je určitě méně. A protože básníci mohou všechno, není třeba se pozastavovat nad tím, že jsou dvě věty na bílé stránce, nebo je psáno bez interpunkcí či malým písmenem. Pokud to bude mít co říct čtenářům a třeba to i ty mladé přivede zpět k poezii a knihám vůbec, pak to zaslouží mnimálně tři hvězdy.
Kdo zazil, chape. Kdo ne nadava na knihu. Je to drsne, citlive a pravdive. Knihu jsem dokonce darovala sve nej kamaradce, ktera je z knihy nadsena.
Z této knihy mám trochu rozporuplné pocity. Obecně poezii jsem zatím nepřišla na chuť, ale i tak si nejsem jistá, jestli se Mléko a med dá do poezie vůbec zařadit. Možná ale jen nemám to správné umělecké cítění :) Každopádně je kniha plná zajímavých citátů, ve kterých se můžou najít čtenářky, nacházející se v různých životních situacích..
Doporučila bych ji kamarádce se zlomeným srdcem. Ta by v knize podle mne nalezla potřebnou útěchu a nevadily by jí ne úplně vhodné a časté sexuální narážky, “popisy” a kresby. Bohužel mne to rušilo. Asi nejsem v tuto chvíli na takovou literaturu “naladěna”. Nejvíc se mi asi líbila část opouštěná - dva úryvky jsem si poznamenala.
Tahle kniha rozhodně není pro každého.
Četla jsem jí nejdříve v originále a hned poté český překlad.
Originál byl silný, v hodně věcech jsem se našla a byl to rozhodně skvělý zážitek. Když budu mít opět slabou chvíli, rozhodně po ní sáhnu.
Oproti tomu český překlad byl slabší, chyběl tomu ten kus autorky, který žádný překlad nedokáže do knihy vpravit. Některé básně se naprosto rozcházely s originálními a znamenaly úplně něco jiného.
Nevím jak hodnotit. Někdo toto nepovažuje za poezii, umění... Ale ve mě anglická verze vyvolala tolik emocí. A umění je o emocích.
Dávám proto 5*, protože kriticky hodnotit autorčinu část duše, kterou do toho dala, je pokrytecké.
Jedna z knih, kterou já osobně asi otevřu víckrát v životě. Protože... S čím se neztotožníte teď, tak se možná časem změní a pokaždé, co knížku přečtete, uvidíte v tom nové a nové smysly.
Za mě pecka. :)
V první části jsem si říkala, že to asi není nic pro mě, ale když jsem se dostala do dalších částí, se kterými jsem byla schopna se víc ztotožnit, nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Teď si ji nechám v knihovně a podle aktuální nálady budu vědět, kde ji otevřít. Momentálně jsem se nejvíce našla v poslední části odpoustění, ale věřím, že v průběhu času mi bude bližší nějaká jiná část.
Tahle knížka má prostě hloubku. Ani nevím,co k ní mám napsat..Je v ní ukryto spoustu pocitů a myšlenek. I přes to,že už jí mám přečtenou je stále na mém stole a já se k ní stále vracím. Skvělá,doporučuji
Z mého pohledu terapeutická kniha pro autorku, která mě absolutně neoslovila. Číst by ji měl asi hlavně její psychiatr. Pokud něčí pocity rezonují s jejími, je to na pováženou.
Důležitější než slova, která indická autorka používá, je forma sdělení jejích pocitů, bolestí, ztrát a smutků. V textu (záměrně nepoužiji slovo báseň) je pramálo zamilovanosti a skutečné lásky, bez pocitů naplněnosti a úplnosti.
V doslovu je nám objasněno, jak těžkým životem spisovatelka žila. Přesto si myslím, že její mládí, ač si prošlo útrapami a bolestmi, které mnozí z nás považují za abstraktní, nedokáže popsat pravou tvář všeho, co musela vydržet.
Krátké texty na mě působí poměrně nesourodě, i když jsou rozčleněny do smysluplných kapitol.
Na jedné straně tupý pohled na znásilnění, otcovská láska a zklamání z prvních schůzek, na straně druhé první sexuální zkušenosti, rozčarování z nich, ale i touha po dalším fyzickém kontaktu.
Kniha navíc negraduje, rozpouští se a odpuštěním ve vás doutná pocit nenaplněnosti.
Technicky jsou texty dobré, mnohdy šťavnaté a lkavé.
Je tu absence jakéhokoliv rýmování, byť ani náznaku po něm.
Ale uznávám, že příběh, který nám Rupi Kaur předložila, verše primárně přinést nemusí.
Dojem z knihy, která se dá číst roky, ale i jen pár desítek minut, má každý svůj.
Vcítí se do textu jinak zamilovaný, mladý, starý, opuštěný, nešťastný.
Chybí poetičnost. Větší cit. Je možné, že autorka trpkým životem o tuto vlastnost přišla. Nevyčítám. Jen toužím po jiných básních...
Sbírka "básní" se proslavila především na instagramu a jiných sociálních sítích, což ve spoustě čtenářů vzbuzovalo špatné mínění. Respektive "příliš povyku pro nic". Ono, ale to "nic" je sbírka krásných textů, myšlenek a slov, s kterými si autorka umí hrát - to bez pochybností a když k tomu všemu přidáme její umělecký talent, tak držíme v rukou obyčejnou, ale skvělej zpracovanou a příjemnou knížku, která pohladí na duši a zahřeje u srdce. Mám ráda její kresbičky, které jsou tak jemné a minimalistické, jak to mám ráda :) Tím si mě Rupi Kaur získala a jsem ráda, že mám jednu z jejích děl v knihovně.
PS: samozřejmě se nejedná o sbírku básní, které vám změní život. Pokud jdete do čtení s tímhle míněním, knihu snad ani neotevírejte. Je věnovaná citlivým duším, které umějí číst mezi řádky a které si chtějí tak trochu odpočinout od jinak známých básní, kterých už se napsalo tolik ....
Sláva provázející tuto knihu, mě dlouho nechávala chladnou, ale když jí nedávno měli v knihkupectví ve slevě, řekla jsem si proč ne. No... při čtení první části jsem si říkala, že tohle bude katastrofa. Básně se mi vůbec nelíbily, ničím mě nezaujaly a vlastně bych je ani nenazvala básněmi. Jestli mě to mělo zaujmout a šokovat tím, že autorka otevřeně psala o sexu či znásilnění, tak se tak nestalo.
Ovšem každou další částí knihy mi přišlo, že se kvalita zlepšovala, a že básně konečně mají myšlenky, které mi mají předat. 3,5*
jestli nejsi dost dobrá sama sobě
nebudeš dobrá nikdy
nikomu
Držíte v rukou tepající srdce... co má strach, odvahu i vůli žít. Co je zraněné.
Tak opatrně...
❤️❤️❤️ DĚKUJI ZA VŠECHNY ŽENY SVĚTA! ❤️❤️❤️
Jedno velké WOW. Mám hrozně ráda, když si můžu přečíst nějaký citát, hned mi to vylepší den. Většinou když mám špatnou náladu, přečtu si nějaký pěkný citát a všech. Má srdce plné lásky, které mluví k ženám, aby se přijaly takové, jaké jsou. NEJLEPŠÍ!
Tak jo. Všichni o ní mluví, všichni si jí fotí na instragram, stala se výbornou dekorací na fotky. Protože kdo čte Milk and Honey, čte opravdovou poezii, to je jasný. A když má ta knížka ještě tak pěknou obálku, proč jí k tý kávičce nepřidat, že.
Ne, teď vážně. Možná i kvůli tomu, že o ní všichni mluvili a museli jí mít, jsem její četbu dlouho odkládala. Nějak se mi do ní právě díky tomu nechtělo. Pak ten humbuk kolem ní ale zčásti ustal a já si řekla, že teď je možná ta pravá chvíle. A tak jsem se do ní během jednoho večera začetla a přečetla jí za den. Ani ne. Ono to není ani tak složité, vzhledem k tomu, že jsou některé "básně" opravdu velmi krátké.
Asi knihu nemusím příliš představovat. Je rozdělená na čtyři části, z nichž každá z nich se věnuje jinému životnímu období, procesu, kterým si autorka prošla. Přičemž většinou z nich si někdy prošel každý z nás. Zamilování se, bolavá láska, odpouštění a následné uzdravování se. Proto tu knihu tak rádi čteme. Protože se v ní každý z nás najde. Je to kniha o ženskosti, sebelásce, traumatech, ztrátě, lásce a bolesti. Navíc je doplněna jednoduchými ilustracemi, které pocit z básní skvěle podtrhnou.
Takže když to shrnu, kniha se mi líbila. Některé básně jsem si dokonce ofotila, jak pravdivé a vystihující byly. Na druhou stranu jsem ale ze sbírky zas tak paf nebyla, znám x dalších básníků, kteří se mi pod kůži dostali víc. Proto jen čtyři hvězdy a ne pět.
Každý jsme si prošli ošklivou zkušeností a tady to spisovatelka popisuje v básních. Myslím, že není nikdo, kdo by se v tom nenašel. Ale asi je lepší knížku číst, když máte horší období. Protože já, s odstupem času na to už takhle nekoukam. Tedy pro mě byli nějaké básně přehrocené a nemám ráda vulgární slova ( i když tady jsem našla snad jen dvě).
Štítky knihy
láska zneužívání indická literatura psychická traumata poezie autorské ilustrace
Autorovy další knížky
| 2017 |  Mléko a med |
| 2019 | Květy slunce |
| 2021 |  Home Body: Mé tělo, můj chrám |
| 2023 | Léčivá moc psaní |
Kniha Mléko a med je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 2 333x |
| Čtenářské výzvě | 651x |
| Doporučených | 119x |
| Knihotéce | 519x |
| Chystám se číst | 451x |
| Chci si koupit | 167x |
| dalších seznamech | 16x |
Nemám slov. Sbírka básní s jednoduchými a přesto všeříkajícími ilustracemi mi vzala dech. Bytostně jsem prožívala autorčino trápení a zklamání na vlastní kůži. Skoro bych brečela a zároveň jásala nad moudrostí a sílou, kterou kniha oplývá. Nezbývá než doporučit.