Mlčení

Proč musíme prolomit ticho my oběti?
Četlo jsem tu knihu po čase podruhé. Věnuji se osvětě, protože toto téma je ve společnosti stále obrovským tabu. Lidé nechtějí slyšet, že se tyto věci děly, dějí a bohužel dít budou – dokud o nich nebudou dostupné pravdivé informace.
Vyrůstalo jsem se sadistickým pedofilem, a to přibližně do svých čtrnácti let. Právě proto je potřeba co nejvíce takových knih a skutečných příběhů.
Společně s blízkou duší nyní sepisujeme můj životní příběh – vzpomínky na dětství i dospělost a to, jak hluboce tyto zážitky ovlivnily a nadále ovlivňují celé mé žití.

Užitečná kniha, která hezky polidšťuje, podle mého, nespravedlivě nenáviděnou skupinu lidí. Téma o kterém se špatně a málo nemluví. Neinformovanost a hloupá krutost v internetových komentářích, strach.. část lidí pojede určitě v tomhle narativu dál. Nejen kvůli strachu, ale i kvůli tomu, že je podle mě štve odvaha lidí (na Prague pride například), kteří žijou s tím, že dokážou upřímně říct, jaký jsou. Taková odvaha nepřetvařovat se a postavit se za sebe může být v očích tech, kteří ji nemají rudým hadrem..
Ad kniha: Repetitivnost v otázkách tam sice byla, ale za mě správně. Chápu ji jako účelovou. Ta knížka je edukativní. Možná bych akorát zamíchala jinak ty rozhovory. V prvních 2/3 knihy jsou velmi podobné příběhy a vlastně poslední 1/3 přináší ty komplikovanější příběhy.. děkuji za tuhle knížku a přeju nám všem, ať ji přečte co nejvíc pedofilů i ostatňofilů . Kapitola o církvi byla dle očekávání na ubliknutí.

Kniha je velmi zajímavá. Otevírá těžké téma, které s sebou nese spoustu předsudků a stereotypů, ale samozřejmě jako většina se bohužel v malém procentu případů zakládá na pravdě. Určitě mi kniha přiblížila pohled „druhé strany“ a změnila pohled na pedofilii jako takovou. Pořád jsem ale bojovala s tím, kolik dotázaných pracuje s dětmi, ať už jako učitelé či vedoucí. Jako novopečenému rodiči mi tam pořád skáčou vykřičníky a upřímně nevím, jak bych reagovala, kdybych se to jako rodič dozvěděla o někom z okolí. Snažila bych se jednat s porozuměním a soucitem, ale pořád by tam obava byla.

Každopádně bych knihu doporučila každému a téma je v ní citlivě zpracované. I zamyšlení nad tím, že větší část zločinů na dětech nepáchají pedofilové, je velmi užitečné a pomáhá se zamyslet nad tím, s kým v okolí děti tráví čas. Dotázaným v knize bych přála, aby měli co nejlepší možný život v rámci daných možností. A také aby se zločiny proti dětem, když se stanou, nebraly na lehkou váhu a nepadala za ně podmínka.

Nedočetla jsem. Příběhy se pak už dost opakovaly a i otázky byly velmi podobné. Nelíbilo se mi, jak autor svými otázkami neustále vnášel téma, jak si mohou být dotazovaní jistí, že dětem neublíží. Jako kdyby tím jen potvrzoval ono bulvární pedofil = predátor. Stejně tak by se přece mohl ptát jakéhokoliv heterosexuálního muže, jak si můžeme být jistý, že neznásilní ženu. Přišlo mi to směrem k těm dotazovaným až urážlivé. Stejně tak dotazy na práci s dětmi. Přišlo mi, jako by autor sám nepochopil tu základní message, že pedofilie ještě sama o sobě neznamená, že někdo ublíží dítěti. Ale abych jen nehanila, tak je určitě skvělé, že taková kniha vznikla a že se autor potkal s tolika muži i jejich blízkými, kteří k tématu měli co říci. Ztráta času to rozhodně nebyla a ke čtení doporučuju.

Určitě užitečná kniha, kterou by si měl přečíst každý. Vytkla bych zpracování a také jednotvárnost, většina příběhů je jako přes kopírák. Možná to chtělo nechat víc uzrát. Oceňuji závěrečné kontakty na různé organizace.

O téhle knize jsem po přečtení musela ještě dlouho přemýšlet.

Částečně určitě ale změnila můj pohled na zažitý stereotyp, že pedofil ubližuje dětem. Pedofil je člověk, který děti miluje, doslova. A pokud někoho miluješ, tak mu nechceš ublížit. No, je to komplikované. Primárně je zajímavé, že vlastně výhradně mluvíme o mužích. Myslím, že kdyby byl proveden nějaký výzkum, kolik pedofilů pracuje jako učitelé, vedoucí na táboře, trenéři, skautští vedoucí atd., tak by se společnost asi divila, tuším, že by to byly desítky procent. Ale zároveň by jistě z výzkumu vzešlo, že tito muži jsou oblíbení, skvělí pedagogové a opravdu to s dětmi umí.

Pochopila jsem, že dítěti spíše ublíží spíše nějaký strejda, děda nebo bratranec, kteří nemají pedofilní orientaci.

Ač tohle všechno chápu, je mi jasné, že každý zodpovídá sám za sebe, většina z nich se dokáže ovládat, mají to prostě zvládnuté, fungují u nich morální zábrany, tak se přiznám, že jako matka tří dětí bych asi nesouhlasila s tím, když bych to o někom vyloženě věděla, aby se věnoval mým dětem. Prostě to beru tak, že do prvního selhání jsou všichni v pohodě a to se netýká jen pedofilů. Bohužel.

Každopádně je smutné, že tito lidé nemají šanci za celý svůj život zažít opětovanou lásku a partnerský vztah.

Kniha je rozhodně přínosná, takto otevřené zpovědi jsem ještě nečetla. Ještě více oceňuji autora, který sám byl obětí, že měl chuť otvírat staré rány a dávat prostor těm, kteří mu vlastně ublížili.

Občas se tam nějaké věty opakují, těžko říct, jestli to respondenti měli opravdu třeba takhle naučené, o tom svém "problému" mluvit nebo jestli to je náhoda.

Knihu rozhodně doporučuji, rozšíří vám obzory.

Těžké čtení, ale musím říct, že jsem asi jako většina společnosti měla zažité nějaké předsudky a stereotypy o tom, jak pedofil obvykle vypadá a jak se chová. Díky knížce jsem jako máma o něco klidnější. Jsem moc ráda, že jsem na ni narazila, protože změnila můj pohled na pedofily obecně. Pedofil není nutně člověk, co dítěti ublíží. To je velmi oči otevírající! Díky za zpracování tohoto nelehkého tématu.

Ťažko hodnotiť. Téma pedofílie je nepopierateľne jedno z najväčších spoločenských tabu. Rozhodne je dobre, že do toho autor išiel, obzvlášť kvôli vlastnej skúsenosti.
Na druhej strane výpovede všetkých zúčastnených sú natoľko podobné a informácie opakujúce sa, že za mňa by to asi stačilo skrátiť na tri rozhovory. Pedofil, osoba z jeho okolia a záverečný rozhovor s advokátom.
Rozhodne tým nezhadzujem edukačnú hodnotu. Len ja by som to asi videla skôr na nejaký dlhší reportážny rozhovor v časopise, než na knihu.

Pustit se do této knihy už je samo o sobě čin. Pro mě. Musím přiznat, že mi mnohé příběhy dost nabourávaly můj pohled na svět. A to mě tak bavilo! Přesně pro to sem si zde přišla.
Kniha, která ve vás vyvolává protichůdné emoce vlivem předsudků, které v sobě máme zažité. Vlivem neznalosti a potřebou vynášet rozsudky nad něčím, o čem pranic nevíme. Donutilo mě posouvat své úhly pohledu, neodsuzovat. Prát se s vlastním démonkem, který říká, že jim to stejně nevěřím a kdo ví, co je za tím. A přitom ta autenticita se prokazuje pořád dál a dál každým dalším rozhovorem. Ten, který ty rozhovory vede se umí ptát a tu upřímnost tam vydolovat.
Skvělá práce. Kniha mnohé říká nejen o těch, kteří figurují v příbězích, ale také o těch, kteří ji čtou.

Nebudu lhát. Taky jsem ke knize přicházela s určitými předsudky. Jenže já miluju boření předsudků! A PŘESNĚ tohle autor dělá. Klobouček a moc díky za takovou knihu.

P.S.: Přečtěte si ji prosím všichni, děkuju

Po knize jsem sáhla náhodou i přesto, že jsem o tomto tématu kromě teorie ze školy a mnoha škatulek spojených s negativem a nebezpečím pro společnost nic nevěděla. Tohle je velmi odvážné TABU téma a velmi přínosná osvěta. Rozhovory byli vedeny skvěle skoro si člověk mohl představit, že sedí naproti a poslouchá. Nejsou to mimozemšťani nejsou to lidi, kteří mezi nás lidsky nepatří nejsou to zvrácená monstra. Neumím si představit v praxi, jaké musí být, když je Vám 15 a okolo vás všichni randí s protějšky podobného věku a vás přitahuje někdo, kdo je třeba o 10 let mladší a I když přejde puberta v dospělost zjistíte, že se vaše preference nezmění ba naopak. Pocity o sobě samém a vůbec nějaká sebeláska či sebehodota musí být neskutečně trnitou cestou, jestli se jí tedy vůbec člověk jakožto pedofil rozhodně jít a má možnost. Z knihy vnímám, že život pedofila je život na okraji společnosti s tajemstvím, skrýváním a nejhorší je, že si ho nelze vybrat ale v podstatě žít nebo přežívat v rámci možností a snažit se najít štěstí tam, kde je to alespoň trochu možné.

Z knihy bylo také patrné to, že si tázaní uvědomují, že tohle není nic normalizovaného a že to dětem může ublížit a že je důležité držet pevné hranice a pracovat se sebou i s vyhledáním odborné pomoci či komunity. A to považuji za odvahu natož coming out pedofilů není ze stínů pod lampu ale ze tmy do přímého letního slunce

Za mě jsou odporná monstra ti, kteří zneužijí autority a dětské nevinnosti a důvěry pro pár minut uspokojení. Zneužijí své moci a z dětského stabilního jedince udělají člověka s doživotním traumatem. Bez lítosti a přiznané viny či studu. Ti, kterým rodiny říkají blízcí a dovolí jim pít v jedné místnosti jejich čaj a v druhé zneužívat potomky..

Pořád si nejsem jistá jestli této knize dát 4,5 nebo 5 hvězdiček. Pokud to má člověk jako autor nebo má strach o své nejbližší, pak mu tato kniha může danou zkušenost zhumanizovat - protože je to kniha plná příkladů toho, že i lidé, kterým se děti líbí na romantické nebo sexuální rovině, tak mají nějaký morální kompas a uvědomují si, jak jsou děti mentálně jinde než oni sami, proto jsou mnozí v pohodě s tím, že s nimi nenavazují vztahy, případně je drží v kamarádské rovině... což je úplně jiný obrázek než na jaký jsme zvyklí si pod těmito parafiliky představit, že ne všichni tito lidé jsou předurčeni k ublížení a že nejdůležitější pro ně je, pochopit co se s nimi děje, že v tom nejsou sami a že se dá vyhledat pomoc, když jim to přerůstá přes hlavu, tak aby k tomu nedošlo. Taky mě docela dost překvapily informace, které zde byly o ČEPEKu, nejvíc šokující bylo zjištění, že jsou proti-kontaktní, a jsou ochotní i kontaktovat policii, pokud zaznamenají, že je to třeba.

Jsem ráda, že podobné knihy vznikají a stírají se předsudky. Souhlasím a dávno před touto knihou jsem souhlasila s panem Houdkem. Pedofilie, stejně jako homosexualita jsou podobné odchylky a není třeba za to někoho linčovat. Každý se zkrátka nějak narodí. Jak bylo řečeno... každý homosexuál hned nejde znásilňovat každého, koho potká na ulici. Pedofilové nejsou sadisti. Jsou to obyčejní lidi jako my ostatní. Jen mají životní smůlu. Nikdy nepocítí oboustranou lásku. Moc hezká kniha se zajímavými rozhovory. Škoda, že spousta lidí kvůli právě kvůli předsudkům nesáhne.

V kategorii rozebrání nějakého tématu formou rozhovorů tato kniha vyniká mimořádným tématem. Jako většinová populace jsem dosud pod pojmem pedofilie vnímala aktivity nezákonné, jakkoliv více jsem se o to téma nezajímala. Tak jsem se na stará kolena velice poučila – ujasnily se mi pojmy pedofilní orientace, pedofilní chování, pedofilní nezákonná činnost. Doporučuji toto poučení všem a vzhledem k poslednímu příběhu zejména pak komunitám církevním.

Klobouk dolů před autorem, že zvládl ustát všechny ty jistě nelehké situace a rozhovory. A podařilo se mu vytvořit moc dobrou knihu, která může působit jako osvěta nebo pro někoho jako zdroj informací.
Trochu zvláštní je číst v každém rozhovoru opakující se mantru, že dítě nedá souhlas se stykem a že to respektují. A poslední rozhovor vám to vlastně vše popře... rád bych věřil, že všichni, kdo v knize mluví, to zvládnou a nestane se to, čeho se vlastně sami bojí.
A autor má můj obdiv, obzvlášť hned po prvních větách, kde píše o své zkušenosti.

Ano i za setkání s tímto svazkem může Breberuše. Tentokrát mi sice knihu přímo nedoporučila, ale pochválila ji a navíc mě překvapilo, že ji přečetla za jeden večer. No, nevěděl jsem, co mám čekat, ale jisté je, že jsem dostal něco, co jsem rozhodně nečekal. A s mocným překvapením jsem zjistil, že sympatizuji s pedofily, protože mi došlo, že ten starý vtípek (Hlavním rozdílem mezi učitelem a pedofilem je to, že pedofil má ty děti opravdu rád.) vlastně není vtípkem ale realitou. Taky jsem zjistil, že některé myšlenky dokonale sedí i na můj život. Ne že by mě přitahovaly děti, jen to mám s láskou a vztahy velmi podobně, protože mi, jako kriplovi, nic jiného nezbývá. Ale já si nestěžuji, jen mě překvapilo, že by mi v tomto ohledu nejvíce rozuměla právě tato skupina zvláštně orientovaných lidí. Tohle je velmi dobrá kniha; díky ní jsem pochopil to, co se mi zdálo být nepochopitelné. Vadila mi jen spolupráce s Krabicí na Hračky, protože nemám rád pozornostní ku... lidi, kteří se musí zviditelňovat za každou cenu. Vřele doporučuji všem čtenářům, kteří jsou otevření novým myšlenkám.

Mlčení je kniha, která si bere na paškál těžké téma – pedofilii a to skrze rozhovory s lidmi, kteří se s touto orientací potýkají, a také s jejich blízkými. Díky tomu máme možnost nahlédnout do jejich světa, slyšet, jak sami mluví o lásce, zamilovanosti nebo o tom, jak se jim žije s nálepkou, kterou většina společnosti bere jako synonymum pro zločin.

Na knize oceňuju, že bourá rozšířený mýtus: pedofil = sexuální delikvent. Ukazuje, že realita je mnohem složitější a že spousta lidí s touto orientací nikdy žádný trestný čin nespáchá, a naopak se snaží žít tak, aby nikomu neublížili. V tomhle ohledu má kniha velkou osvětovou hodnotu a podle mě je fajn, že taková publikace vůbec vznikla.

Co mi ale vadilo, je časté opakování stejných vět napříč rozhovory. Třeba že většinu sexuálních deliktů na dětech nepáchají pedofilové nebo že dítě nikdy nemůže dát informovaný souhlas. Jsou to zásadní věci, které mají zaznít, ale když se opakují skoro v každém rozhovoru ve stejné podobě, začne to působit trochu jako naučená fráze.

Celkově ale Mlčení považuju za přínosnou knihu.

Hezký den, moje maličkost prošla rukama sadistického pedofila. Knížka mě zaujala v pondělí jdu do knihovny a samozřejmě po přečtení určitě
zakoupím. Děkuji autorovi, že o nás dětech píše a dělá osvětu.

(SPOILER) Soubor rozhovorů pedofilů a v některých případech i jejich kamarádů či známých. Není to úplně pro každého a pro konzervativního zastánce všemožných názorů na pedofily to asi určené rovněž není, jelikož v v rozhovorech je znát upřímnost, což ne každý dokáže ohledně tohoto tématu ocenit. Pedofilové jsou mezi námi a často se dostávají do styku - v rámci svého zaměstnání - s dětmi. Nutno podotknout, že naprostá většina pachatelů zneužití dítěte nejsou pedofilové. Zkrátka a dobře, potenciální nebezpečí číhá všude. Když si vezmu svůj celkový dojem z knihy, tak je to několik bodů:
1) Pedofilové jsou mezi námi a ano, také se stává, že pracují s dětmi (např. jako pedagogové).
2) Být pedofilem neznamená automaticky, že je někdo zrůda. Důležité jsou činy toho člověka.
3) A to, že být pedofilem je dost osamělá věc.